Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Jak vypadá současný výzkum léků na depresi? Jak souvisí s léčbou mystické prožitky? Proč jsou zkoumány látky, které jsou považovány za rekreační drogy? Jakou roli hraje serotonin a schopnost mozku se měnit a přestavovat? Připravil Petr Bouška.

Hovoří profesor Jiří Horáček, psychiatr a vědec.

Natočeno 2020. Premiéra 24. 9. 2020 (ČRo Rádio Wave, 48 min.).

Lit.: Bouška, Petr: Žít bez deprese a umřít smířený. Antidepresiva nepomohou každému, věda zkoumá psychedelika, říká profesor Horáček. In web ČRo Radio Wave, 24. září 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Není pravda, že deprese vzniká jen kvůli nedostatku serotoninu, to je mýtus, který se šíří od 90. let,“ říká v obsáhlém rozhovoru profesor Jiří Horáček, psychiatr a vědec, který se zabývá mimo jiné výzkumem léků na depresi, zkoumá psilocybin nebo ketamin. Česko je v současné době na špici tohoto světového výzkumu. Zajímavé je, že z pohledu zákonů se v některých případech jedná o zakázané látky, které jsou zneužívány jako rekreační drogy.

„Deprese je způsobena komplikovanými změnami v mozku. Přímo souvisí s množstvím synapsí, které propojují neurony.“ Zejména v části mozku nazvané hipokampus jsou změny dobře prozkoumané. Antidepresivním efektem léčiv jsou neuroplastické změny. Rostou nové synapse a neurony jsou lépe propojeny. Zkrátka, mozek sám se sebou může lépe komunikovat. Lepší propojení způsobují i látky, které jsou nyní zkoumány, a to řádově v minutách, to současná antidepresiva nedělají.

První účinné léky na depresi se objevily v 50. letech minulého století a od té doby výzkum pokračuje. Jednou z nevýhod použití běžných antidepresiv je, že mají dlouhý nástup účinku, třeba i 4 týdny. Proto se hledají léky, které budou mít nástup rychlejší. Navíc ne každému předepsané konvenční léky zaberou anebo ne napoprvé. (…)

Hostem je Vladimír Dlouhý, ekonom, prezident Hospodářské komory. Do jihomoravských obcí zasažených tornádem plyne materiální i finanční pomoc. Rekonstrukci zbořených nebo poškozených domů ale může zbrzdit nedostatek stavebních materiálů a vyškolených pracovníků. Může v tomto směru pomoci Hospodářská komora? A pokud ano, jak? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2021. Premiéra 28. 6. 2021 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:06 h.).

Diskusní pořad, dnes na téma: Podvodné telefonáty a maily. Host: Martin Fojtík, specialista bezpečnosti ve společnosti AEC. Moderuje Jiří Holoubek.

Natočeno 2021. Premiéra 28. 6. 2021 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Anna Luňáková pozvala Michaelu Sidenberg a Michala Buška ze Židovského muzea v Praze a Pavlínou Šulcovou k rozhovoru o ozvucích nálezu obrazů výtvarnice Gertrud Kauders i o kulturních aktivitách inspirovaných tradicí židovství z hlediska současnosti.

Natočeno 2021. Premiéra 28. 6. 2021 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).

Jižní Moravu ve čtvrtek zasáhly extrémní bouře a tornádo. Některé části obcí na Břeclavsku a Hodonínsku jsou úplně zpustošené. Tisícům lidí se během pár okamžiku změnil celý život. Škody na veřejném majetku se odhadují nejméně na 12 miliard korun, na soukromém budou mnohonásobně vyšší. V zasažených obcích dnes pokračují s likvidací škod. Ve speciálním vysílání nabízíme souhrn všeho podstatného. Moderuje Martin Matějka.

Hosty byli Tomáš Kremr, redaktor, Český rozhlas; Lenka Kratochvílová, redaktorka, Český rozhlas; Jan Grolich, KDU-ČSL, hejtman Jihomoravského kraje; Tomáš Urban, Člověk v tísni; Václav Polách, ředitel zařízení S – Centrum Hodonín.

Natočeno 2021. Premiéra 28. 6. 2021 (ČRo Plus, 8:10 h.; 23 min.). Repríza 28. 6. 2021 (ČRo Plus, 13:10 h.).

Lit.: Marková, Zuzana – Matějka, Martin: Na Hodonínsku je rušno, pomoc oddaluje moment, kdy si místní uvědomí, co se stalo, říká koordinátor. In web ČRo Plus, 28. červen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hasiči, vojáci i dobrovolníci dál pomáhají s odklízením sutin po ničivém tornádu, které minulý týden zasáhlo jih Moravy. „Panuje tam velmi živý ruch. Na odklízecích pracích se podílí spousta lidí a každý dům má četu dobrovolníků. Zatím je to velmi živelné,“ shrnuje situaci v zasažených obcích koordinátor pomoci z organizace Člověk v tísni Tomáš Urban.

A dodává, že někteří z dobrovolníků se do míst dostávali takřka tajně, když je policisté kvůli nepřehlednosti situace nechtěli do vesnic pustit.¨

„V koordinaci s hasiči, policisty a nevládními organizacemi jsme obešli všechny postižené a udělali základní přehled toho, co bylo poškozeno. Zjišťovali jsme, co akutně potřebují a spojovali je s krizovými štáby,“ vyjmenovává Urban.

Nejpalčivějším problémem je podle něj v tuto chvíli absence elektrických sítí, které tornádo na mnoha místech zcela zničilo. „Lidé jsou bez možnosti svítit nebo si uvařit. Poptávají proto často dieslové generátory nebo plynové bomby, aby přestáli toto provizorium, které může trvat týdny.“ (…)