Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

4. 6. 2021

Vild og våd genåbning i swingerklubben (Divoké a vlhké znovuotevření swingers klubu, 2021)

Filed under: Cizojazyčné,Radiodokument — Premek @ 15:28

Reportáž připravila Louise Fischer.  Moderuje Kristian Magnus Damsgaard.

Natočeno 2021. Premiéra 24. 5. 2021 (Radio 4 Morgen). K poslechu zde.

Lit.: Štěpánek, Jakub: Dánská reportérka měla během reportáže sex ve swingers klubu, cítila se jako bohyně. In web Seznam.cz, 3. 6. 2021 (článek). – Cit.: O pořádné pozdvižení se postarala dánská rádiová reportérka Louise Fischerová. Šestadvacetiletá žena dělala reportáž o opětovném otevření swingers klubu nedaleko Kodaně. Sama přitom při natáčení měla sex s jedním z přítomných mužů. To, že si Fischerová vzala natáčení reportáže doslova k tělu, dokazuje výsledná nahrávka, na které je slyšet její vzdychání.

„Nemám přítele, což celou věc velmi usnadnilo. Dokonce i moje máma, která nahrávku slyšela, si myslí, že to byla zábava, a smála se. Ani táta neprotestoval a říkal, že to bylo cool,” uvedla mladá reportérka. „Musím říct, že to sice nebyl nejlepší sex mého života, ale užila jsem si to. Muži v klubu jsou velmi příjemní, cítila jsem se mezi nimi jako bohyně,” uvedla k zážitku Fischerová. (more…)

Całkiem zwyczajny kraj. Historia Polski bez martyrologii (Docela obyčejná země. Dějiny Polska bez mučednictví, 2021)

Audiobook Całkiem zwyczajny kraj. Historia Polski bez martyrologii  - autor Brian Porter-Szűcs   - czyta Adam Bauman

Brian Porter-Szűcs. Kompletní audiokniha. Překlad Anna Dzierzgowska, Jan Dzierzgowski.

Čte Adam Bauman.

Natočeno 2021. Vydalo Wydawnictwo Filtry a Audioteka, červen 2021 (MP3, celková délka 21 hod.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: „Za każdym politykiem, za każdym ekspertem wypowiadającym się na temat społeczeństwa powinien stać historyk trzymający transparent: ‘To bardziej skomplikowane, niż ci się wydaje!’” – pisze Brian Porter-Szűcs w konkluzji „Całkiem zwyczajnego kraju”. Amerykański profesor, jak każdy historyk, ma swoje jasno określone poglądy, jednak pisze z miejsca, w którym historia nie jest wykorzystywana do reprezentowania interesów jednej grupy; jego opowieść uwzględnia punkt widzenia wszystkich warstw społecznych – zarówno elit, jak tych, którzy są i byli przez te elity wykluczani, choć to głównie tym ostatnim – chłopom, robotnikom i mniejszościom etnicznym – oddaje głos.

„Całkiem zwyczajny kraj. Historia Polski bez martyrologii” wpisuje się tym samym w coraz bardziej popularny nurt pisania historii naszego kraju, który bierze pod uwagę nie tylko jej wymiar polityczny, ale przede wszystkim społeczny. Portera-Szűcsa mniej interesują wojny między mocarstwami, a bardziej to, jak żyło się na co dzień zwykłym ludziom. Jego książkę można postawić na półce obok „Fantomowego ciała króla” Jana Sowy i „Ludowej historii Polski” Adama Leszczyńskiego – od powyższych, znakomitych prac odróżnia ją jednak popularyzatorski charakter. „Całkiem zwyczajny kraj” jest tak przystępnie napisany, że z powodzeniem mogą (i powinni!) przeczytać go licealiści. Autor odwraca bowiem perspektywę, jaką znamy ze szkolnej narracji, i czyni „historię niezbyt dokładnie określonego obszaru w północno-wschodniej Europie” fragmentem szerszych procesów globalnych. Historia powszechna nie stanowi tu tła dla wyjątkowości polskiego losu; co więcej – Brian Porter-Szűcs dowodzi, że ten los jest dosyć typowy. (more…)

Glosa týždňa – Kde je naša noblesa? Potrebujeme klobúky? (Glosa týdne – Kde je naše noblesa? Potřebujeme klobouky?, 2021)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky,Slovenské — Premek @ 14:58

Mila Haugová. Glosa.

Natočeno 2021. Premiéra 5. 6. 2021 (SRo Rádio Devín, 8:40 h.). Repríza 9. 6. 2021 (SRo Rádio Devín, 7:45 h.) v pořadu Ranné ladenie.

Lit.: Haugová, Mila: Glosa týždňa Mily Haugovej: Kde je naša noblesa? Potrebujeme klobúky? In web SRo Rádio Devín, 2. 6. 2021 (článek). – Cit.: (…)  Poetka a prekladateľka Mila Haugová dala do názvu novej glosy hneď dve otázky: Kde je naša noblesa? Potrebujeme klobúky? Prečítajte si, akú sebe i nám dáva na ne odpoveď. (more…)

Hovory Plus – Štěpán Sedláček (2021)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:55

V zahraničním dění a zejména v konfliktech nachází souvislosti s Českem a jeho rolí ve světě. Hostem dnešních Hovorů je novinář Vojtěch Boháč. O zahraničním zpravodajství ale i o chystané knize o Petru Kellnerovi mluvil se Štěpánem Sedláčkem.

Natočeno 2021. Premiéra 5. 6. 2021 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Noční Mikrofórum – Žaneta Slámová (2021)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:54

Host: Žaneta Slámová, moderátorka a spoluzakladatelka projektu Fandi mámám. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Marta Marinová.

Natočeno 2021. Premiéra 5. 6. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Téma Plus – Šílené devadesátky aneb Ruská ekonomika po Gorbačovovi (2021?)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:53

Co se odehrálo v ruské ekonomice po odchodu Michaila Gorbačova? Krach a zmrtvýchvstání ruského hospodářství mapuje dokumentární pásmo publicisty Libora Dvořáka.

Natočeno 2021 (?). Premiéra (?) 5. 6. 2021 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.) v cyklu Téma Plus. Repríza 28. 2. 2022 (ČRo Plus, 54 min.); 29. 9. 2023 (ČRo Plus, 15:10 h.).

Lit.: Dvořák, Libor: Šílené ruské devadesátky. O proměnách sovětské ekonomiky po Putinovu oligarchii. In web ČRo Plus, 28. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Téma Plus Libora Dvořáka se zaměří na sovětské a poté ruské pokusy o hospodářské reformy, a to počínaje dobou perestrojky až po dnešek. Přestože se především v devadesátých letech ledacos podařilo, byly změny často polovičaté a v Putinově epoše se ekonomika překlopila do jakéhosi svébytného státního kapitalismu na ruský způsob, socialistické metody hospodaření se do značné míry podařilo potlačit. Poslechněte si pořad Libora Dvořáka v repríze.

Nutnost ekonomických reforem si ostatně uvědomoval už Michail Gorbačov, který se svými politickými přeměnami přišel právě proto, že tradiční socialistický výrobní způsob své možnosti už před jeho příchodem do nejvyšší politické funkce v zemi vyčerpal.

Michail Sergejevič se však poněkud bláhově domníval, že socialismus je reformovatelný – proto všechny ty volby ředitelů, kooperativní maloobchodní síť a podobně.

Rozhodující pro ruské politické, ale v našem případě hlavně ekonomické reformy, byla 90. léta minulého století, jejichž ústřední figurou je bezesporu první ruský všelidově zvolený prezident Boris Jelcin, který v čele státu stál v letech 1991 až 1999. (…)

Osudové ženy – Eliška Přemyslovna (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:49

Připravila Ivana Chmel Denčevová. Literární spolupráce Hynek Pekárek. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Režie Michal Bureš.

Host: historička dr. Eva Doležalová. Účinkují Tereza Dočkalová, Pavel Soukup, Ondřej Kepka, Ivana Sojková, Pavel Batěk a Josef Pejchal.

Natočeno 2018. Premiéra 29. 6. 2018 (ČRo 2 Praha). Repríza 5. 6. 2021 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.); 3. 2. 2024 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Lit.: ide: Manžel ji věznil, syna jí sebrali a ze země musela prchnout. Osudové ženy: Eliška Přemyslovna. In web ČRo 2 Praha, 29. červen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Matka Karla IV. svůj život zasvětila královské tradici. I když původně královnou být ani neměla.

Eliška Přemyslovna se narodila roku 1292 v Praze, v přemyslovské rodině. Původně královnou být ani neměla, nakonec se stala nositelkou přemyslovských tradic a matkou budoucího císaře Karla IV. V útlém věku ji zemřela matka a její otec Václav II. se po několika letech oženil s Eliškou (správně Alžbětou) Rejčkou. (…)

Historie Plus – {Záchytka u Apolináře} (2021)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:42

Historie Plus připomene vznik první protialkoholní záchytné stanice v Praze u Apolináře. Stalo se tak před 70 lety. Přibližně v této době se také začala závislost na alkoholu systematicky léčit. Pořad připravil Jiří Zeman.

Natočeno 2021. Premiéra 5. 6. 2021 (ČRo Plus, 17:33 h.).  Repríza 27. 8. 2022 (ČRo Plus, 16:33 h.; 26 min.).

Lit.: Zeman, Jiří: Alkoholismus po česku. Jeho počátky sahají do 18. století, dnes rizikově pije 1,5 milionu Čechů. In web ČRo Plus, 27. srpen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Prvního klienta na záchytce u Apolináře v Praze přivítali po třech dnech od jejího otevření. Alkohol provází člověka odjakživa. Podle Karla Černého z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků Univerzity Karlovy, pili zkvašené šťávy už předkové lidí.

Do české společnosti se alkohol etabloval ve středověku. Díky geografické poloze se v Čechách pilo pivo, víno i medovina. Zvláště víno naši předkové považovali za zdravý nápoj. Problémem naopak byla voda, která byla často závadná a způsobovala zdravotní problémy.

Společnost ve středověku a v raném novověku alkohol a závislost na něm jako problém nevnímala. Lidé se dožívali podstatně nižšího věku, a tak si nestihli zdevastovat tělo alkoholem. Nadměrné pití bylo navíc problémem jen toho, kdo nedokázal požívat alkohol přiměřeně.

Počátky závislosti jsou spojené s technologií destilace a jejím masovým rozšířením v 18. a 19. století. Souvisí to i s pěstováním brambor, které se často používaly jako základní surovina právě k destilaci. Alkoholismus se tak postupně stal celospolečenským problémem. (…)

Vizitka – Vojtěch Stříteský (2021)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:35

Host: Vojtěch Stříteský, umělecký ředitel a dramaturg festivalu Smetanova Litomyšl. Moderuje: Daniel Jäger. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.

Natočeno 2021. Premiéra 5. 6. 2021 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.).

Houpačky – Nestíhám se najíst ani vyspat! (2021)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 14:12

Kdy se se vztekem jako rodiče setkáme poprvé? Co důležitého nám o nás říká? A jak vypadá dobře zvládnutý vztek? Připravila Michaela Sladká.

Hovoří psychoterapeutka Hana Nečina Vaníčková.

Natočeno 2021. Premiéra 2. 6. 2021 (ČRo Rádio Wave, 20 min.).

Lit.: Sladká, Michaela: Nestíhám se najíst ani vyspat! Za vztekem matek je často frustrace, kterou může partner zhoršovat. In web ČRo Radio Wave, 2. červen 2021 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: „Silný vztek, který můžeme na svoje dítě cítit, je emoce, jakou ženy zpravidla nečekají. Nespojily si ho s mateřstvím a je pro ně složité s ním naložit,“ říká psychoterapeutka Hana Nečina Vaníčková, jedna ze zakladatelek poradny a blogu Vztek matek.

Za vztekem matek malých dětí často podle psychoterapeutky stojí frustrace z toho, že nemají situaci pod kontrolou. „Nic nestíhají, jídlo ani spánek, týdny nebyly mezi lidmi,“ popisuje psychoterapeutka své časté zkušenosti z poradenství. „Po vzteku navíc přichází pocit viny a selhání, že nezvládáme něco, co bychom měly,“ dodává.

Častým katalyzátorem vzteku je podle Nečina Vaníčkové i nejbližší okolí a partner. „Pokud ženu nepodpoří, může zásadně prohloubit její frustraci a pocit viny. Vztek je obrovská energie. Když ho potlačíme, v našem systému koluje dál a stává se časovanou bombou,“ říká. S emocí se podle ní dá naučit pracovat a nemusí jít jen o zahnání nebezpečí výbuchu. V rozhovoru popisuje, že i když dojde na křik, existují pravidla, jak ze situace vyjít dobře. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress