Většina české společnosti chce s klimatickou změnou něco dělat. Dokazuje to nový sociologický průzkum provedený pro Český rozhlas „Rozděleni klimatem?“. Hlavní cestou by podle vědců mělo být rychlé snižování emisí skleníkových plynů, jehož konečným cílem má být klimatická neutralita. Z té se pomalu stává módní heslo. Co ale znamená v praxi a jaké otazníky jsou s ní spojeny. Vysvětlí Štěpán Sedláček.
Natočeno 2021. Premiéra 15. 5. 2021 (ČRo Plus, 9:33 h.).
O knižním bestselleru britské historičky Catherine Merridaleové o cestě ruského revolucionáře z Curychu do Petrohradu.
Natočeno 2021. Premiéra 15. 5. 2021 (ČRo 3 Vltava, 9:25 – 9:35 h.) v cyklu Víkendová příloha.
Sir Arthur Conan Doyle. Kompletní audiokniha.
Čte Václav Knop.
Natočeno 2021. Vydala Kanopa, květen – červen 2021 (MP3). Ukázka k poslechu zde.
Vydáno postupně: 1. část – 14. 5. 2021; 2. část – 21. 5. 2021; 3. část – 28. 5. 2021; 4. část – 4. 6. 2021; 5. část – 11. 6. 2021; 6. část – 18. 6. 2021
Pozn.: První část obsahuje první dvě kapitoly: „Sherlock Holmes“ a „Metoda dedukční.“ Seznamujeme se s dr. Watsonem, který je „autorem“ těchto zápisků. Sledujeme jeho válečnou anabázi a první setkání se Sherlockem Holmesem. Dr. Watson nevychází z úžasu a s neutuchajícím zájmem poznává člověka, se kterým v budoucnosti stráví tolik času. Sherlock Holmes se představuje.
Lit.: Macháček, Tomáš: Jak to všechno začalo. In web Naposlech.cz, 17. 6. 2021 (recenze). – Cit.: Do prázdného pokoje s potrhanými, plesnivými tapetami nepropouštělo špinavé okno příliš mnoho světla. I v příšeří však bylo jasně patrné mrtvé tělo, ležící na podlaze. Tak začíná vyšetřování vraždy neznámého muže na londýnském předměstí, při němž se na místě činu spolu sešli policejní detektivové Lestrade a Gregson s přizvaným soukromým konzultantem Sherlockem Holmesem a jeho novým spolubydlícím Johnem Watsonem. Podaří se silou dedukční metody Holmesovi dopadnout pachatele, jenž po sobě zanechal na stěně zlověstný krvavý nápis, dřív, než příslušníkům Scotland Yardu?
Zvukové podoby děl Arthura Conana Doyla se ujal herec Václav Knop, který tímto příběhem pokračuje směrem ke svému cíli, tedy zpracování všech povídek a románů patřících do takzvaného Kánonu, tedy na seznam uznaných originálních Doylových příběhů s jeho nejslavnějším literárním hrdinou. Stejně jako u dříve natočených sbírek povídek či zkraje letošního roku vydaného románu Podpis čtyř vychází i Studie v šarlatové na pokračování. Tyto části lze ale pořídit i ve zvýhodněném kompletu, do nějž přibývají jednotlivé části automaticky každý pátek, kdy vychází další kapitola.
Připravil Miroslav Kobza.
Natočeno 2021. Premiéra 14. 5. 2021 (ČRo Olomouc, 4 min).
Lit.: kbz: Vlaské bývalo jen malou osadou. Dnes nabízí zajímavá zastavení pro vnímavé turisty. In web ČRo Olomouc, 14. květen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vlaské je osadou položenou v úzkém údolí řeky Moravy nad jejím soutokem s říčkou Krupou. Přes stísněné podmínky bylo Vlaské v minulosti docela prosperující osadou. Mnoho pozoruhodných míst, velmi často opomíjených turisty i místními obyvateli zde najdeme i dnes. (…)
Miroslav Vaněk, profesor, historik, ředitel Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Je expertem na moderní dějiny a jeho materiálem jsou pamětníci. Stal se průkopníkem orální historie u nás. Jak ve svém bádání odlišuje sebe jako historika od sebe jako občana? Proč podle něj lidé v Česku už u voleb tolik neřeší, kdo sloužil totalitnímu režimu a kdo ne? A kdo nebo co by dnes mělo být kotvou pro českou společnost? Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2021. Premiéra 15. 5. 2021 (ČRo Plus, 11:07 h.; 24 min.).
Lit.: oci – Tachecí, Barbora: Zvolili jsme Babiše, ale zároveň se každý tváří, že byl za totality disident, všímá si historik Vaněk. In web ČRo Plus, 15. květen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nakolik jsme národem disidentů a kolaborantů? „Asi pětadvacet let předtím, než nastoupil Andrej Babiš, jsme volali po vyrovnání s minulostí, o čemž ale nikdo netušil, co znamená,“ míní šéf Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Miroslav Vaněk. Pojem vyrovnání s minulostí vidí jako hravý. „Pro někoho důležitý, protože tu opravdu byla perzekuce a oběti. Ale pro někoho může vyrovnání s minulostí znamenat prázdný pojem se spoustou ideologie i výtahů k moci a k penězům.“
Historik Vaněk tvrdí, že se dlouho ukazovalo, jak mlčící většina s předchozím režimem kolaborovala. „Což se ukazovalo tím, že lidé měli zahrádky a chalupy a tak dále.“
„A na lidi to bylo už moc, protože většina z nich nikdy nebyli hrdinové nebo disidenti. Ale najednou přišel někdo shůry, kdo jim to nevyčítal, sám byl namočen v KSČ,“ vysvětluje si historik důvody úspěchu hnutí ANO Andreje Babiše. „Je podivné mít registrovaného agenta StB ve funkci premiéra.“
Historik dodává, že tohle by v 90. letech minulého století nastat nemohlo. „Je tu únava lidí z toho, že pořád byli označováni za neaktivní a podobně. A ukazovaly se spíš ty hrdinské narativy. Ale lidé potřebují, aby se také o nich mluvilo.“ (…)
Muzeum průmyslových železnic odstartovalo sezonu. A s ní spustilo také internetovou sbírku na novou vozovnu. Připravil Petr Tichý.
Hovoří Filip Kaněk.
Připravilo Brno v roce 2021. Premiéra 15. 5. 2021 (ČRo Brno, 3 min.) v cyklu Dobré ráno, Moravo!.
Lit.: Tichý, Petr: Nový domov pro staré mašiny. Se začátkem sezóny spustil tým železničních nadšenců sbírku na depo. In web ČRo Brno, 15. květen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Část lokomotiv a vagonů Muzea průmyslových železnic v areálu bývalého dolu Jindřich II ve Zbýšově západně od Brna bičuje po celý rok slunce, déšť i sníh. Tamnímu spolku chybí zázemí pro některé exponáty staré desítky let. Ty proto korodují a dál chátrají. K dnešnímu startu letošní sezony se proto rozhodli uspořádat sbírku na nové depo.
Kdysi dávno byla zelená. „Ano, to byla její původní barva. Lokomotivy se vyráběly s červeným rámem a s červenými koly. Kotel býval černý a budka zelená.” S Filipem Kaňkem obcházíme torzo 70 let staré parní lokomotivy, které pomalu obrůstá pichlavým ostružiním. Vedle ní se tísní malá důlní lokomotiva a další, mnohdy už poslední muzejní kusy z průmyslových podniků. Nejen tyto exponáty chce Kaněk s asi dvacetičlennou partou železničních nadšenců schovat do nového depa. (…)
Připravila Mariana Jaremková.
Hovoří Lukáš Bošňák.
Natočeno 2021. Premiéra 13. 5. 2021 (SRo Rádio Devín, 20:00 h.). Repríza 15. 5. 2021 (SRo Rádio Devín, 8:05 h.).
Pozn.: Tetovanie patrí medzi najrozšírenejšie formy zdobenia tela. Dnes už nie je doménou konkrétnej subkultúry, spoločenskej vrstvy, nesúvisí ani s konkrétnymi kultúrami. Tetovanie ako súčasť kultúrneho dedičstva, tetovanie v úlohe obradnej, ochrannej, dehumanizačnej až po dnes prevládajúcu dekoračnú.
Brit Jensen. Zvuková koláž. Zvukový mistr Adam Voneš.
Natočeno 2021. K poslechu zde.
Pozn.: Cena na festivalu HearSay 2021 – Create Overall and GanBearla and Fearless. Mluveno česky, anglicky a dánsky.
Lit.: Hanáčková, Andrea: {Lockdown in stereo}. In Facebook, 25. 5. 2021 (status) – Cit.: Mrazivá sedmiminutová dánsko-česká stereo reflexe Brit Jensen začíná jako obraz matky mezi dvěma pokojíčky, ve kterých se děti online učí. Postupně však na malé ploše vyroste obludný dozvuk kauzy Matematika zločinu, morální dopad cenzury v Českém rozhlase. Pořad vyhrál jednu z kategorií velkého irského festivalu Hearsay International Audio Arts Festival. Listuji přitom i svou pamětí: Kauzu jsem v roce 2018 sledovala pro Dok.revue, v roce 2019 o ní referovala v Berlíně a v Londýně, v roce 2020 o ní napsala text pro Journal of Radio and Audio Media. Netušila jsem, jak přesně se v conclusion trefím do atmosféry, kterou Brit Jensen vystihla v sedmi audiominutách. Její „přikyvuju, přikyvuju, přikyvuju“ jsem naposledy zažila na střední škole, v letech 1986-89.
Lit.: Moravec, Dan: {Lockdown in stereo}. In YouTube, 16. 5. 2021 (komentář k nahrávce). – Cit.: Frustrace v několika vrstvách, minimalistická, stereo nejen podle názvu, velmi osobní a otevřená, ve zkratce a přitom dost kompletní, malý prostor pro velkou vnitřní nálož. Zhuštěný. Mimořádná práce s jazyky jako dalším výrazovým prostředkem klaustrofobie, která vyplavuje neřešené a neřešitelné události. Nucené skorosmíření, pojmenování reality, opět frustrace. Silné, vnitřní, obyčejné v nejlepším slova smyslu, pravdivé.
Lit.: Jensen, Brit: Yesterday I won a prize! In Facebook, 15. 5. 2021 (status). – Cit.: And in the moment when that happened, I was so overwhelmed and surprised and just totally taken aback, that I almost became a mute. I just sat there at the zoom celebration with red cheeks and no words!
Maciej Wojtyszko. Poslední dny slavného spisovatele perspektivou osudů jeho blízkých. Příběh, v němž se mísí tragika a humor, světla reflektorů jeviště a vyšetřovací cely, literatura a sny. Přeložil Jiří Vobecký. Rozhlasová úprava a režie Vít Vencl. Dramaturgie Klára Novotná.
Osoby a obsazení: Helena (Zuzana Stivínová), Olga (Dana Černá), Kačalov (Viktor Preiss), Běrkov (Kamil Halbich), Šivarov (Jiří Vyorálek), Erdman (Marek Němec), Jermolaj (Hanuš Bor), Anuška (Marie Štípková), Pravdin (Petr Jeništa), Čertov (Jiří Maryško) a Nataša (Karolína Půčková).
Natočeno 2021. Premiéra 15. 5. 2021 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.; 63 min.) v cyklu Sobotní drama. Repríza 9. 3. 2024 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.; 63 min.) v cyklu Sobotní drama.
Lit.: Novotná, Klára: Maciej Wojtyszko: Bulgakov. Poslední dny slavného spisovatele perspektivou osudů jeho blízkých. In web ČRo 3 Vltava, 15. květen 2021 (článek). – Cit.: „Nejdříve dopsat, potom umřít,“ stálo v záhlaví rukopisu románu Mistr a Markétka. Přestože tráví poslední dny života sám v ložnici svého bytu, stává se spisovatel Michail Bulgakov středobodem myšlenek i jednání všech osob ve svém okolí. Jejich úsilí, naděje i selhání uprostřed zimní Moskvy roku 1940 tvoří tragikomický obraz prolínající se s pohnutými osudy, ale i magickou poetikou slavného románu. (…)
V zimě roku 1940 má před sebou spisovatel a dramatik Michail Afanasjevič Bulgakov, jeden z nejvýznamnějších představitelů ruské literatury 20. století, poslední týdny svého života. Ztratil zrak i naději na přízeň vlivných autorit, jeho hry se nesmějí uvádět, nejnovější drama o Stalinově mládí, které se stalo nadějí na možný zvrat, bylo generalissimem zavrženo. Přesto za dveřmi ložnice moskevského bytu, sám se svou bezmocí a vnímáním obnaženým nervovou chorobou, dokončuje autor své největší životní dílo – román Mistr a Markétka.
Zda a jak se podaří rukopisy přepsat a skrýt před zájmem NKVD, záleží na vynalézavosti i osobní statečnosti Bulgakovových blízkých. Největší odpovědnost i riziko leží na manželce Heleně a její sestře Olze, tajemnici Moskevského uměleckého divadla, které bývalo autorovou domovskou institucí. Do podpory Bulgakova se vložil také první herec MCHATu Vasilij Ivanovič Kačalov či dramatik Nikolaj Erdman. Pro všechny však zůstává boj s tajnými službami nevypočitatelnou hrou, v níž si nemohou být jistí, kdo z jejich dalších přátel je ve skutečnosti nasazeným agentem, koho se podařilo zlomit a komu důvěřovat. (…)
Připravila Zuzana Golianová.
Natočeno 2021. Premiéra 14. 5. 2021 (SRo Rádio Devín, 48 min.).
Lit.: anonym: Vypočujte si hodinku o Noci múzeí a galérií 2021, ako bude vyzerať od Bratislavy po Košice. In web SRo Rádio Devín, 14. 5. 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V tomto článku nájdete zvukový záznam prvej hodiny Ladenia špeciál, ktoré Zuzana Golianová venovala Noci múzeí a galérií 2021.
V sobotu 15. mája – bude Noc múzeí a galérií. Vlani sme v tomto čase prežívali prvú vlnu pandémie, život sa do normálu nevrátil ani do týchto chvíľ. No pred časom nastalo isté uvoľnenie, ktoré dovoľuje návštevy výstavných priestorov s istými obmedzeniami. S akými aktivitami prichádzajú vybrané múzeá a galérie, či si pripravili program priamo vo svojich priestoroch, alebo či ho sústredili viac na internet, ako pracujú s časom, keďže stále platí, že do 21.00 musíme byť doma – na tieto všetky otázky vám ponúkame odpovede Ladení, ktorým vás sprevádza Zuzana Golianová. Vo zvuku nižšie ponúkame prvú hodinu Ladenia, ktorú venovala výsostne tejto téme. A ako dôkaz, že ide o podujatie celoslovenské, nahliadla do viacerých miest, od západu na východ a späť. Venovala sa Slovenskej národnej galérii, galérii Umelka, pozrela sa na Zvolenský zámok, do Nitrianskej galérie, do Betliara či do Košíc a tradične aj do Slovenského národného múzea (…).
Powered by WordPress