Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Milada Léblová. Rozhlasová hra autorky, povoláním lékařky. Zvuk Jiří Furman. Záznam a střih Dana Minaříková. Hudební spolupráce Dana Stuchlíková. Zvukové efekty Artur Šviha. Asistentka režie Anna Halbichová. Režie Josef Melč.

Osoby a obsazení: dr. Drvota, internista (Miroslav Moravec), Pavla, zdravotní sestra (Věra Kubánková), Jakub, její syn (Tomáš Juřička), babička Poupová (Marie Rosůlková), bývalý listonoš Pekárek (František Filipovský), Lhotáková (Klára Jerneková), Lhoták (Michal Pavlata), paní Poupová ml. (Eva Klepáčová), pan Dubský (Vladimír Huber), Řehák (Oldřich Musil), Řeháková (Ludmila Lída Roubíková), Pavlin muž (Radim Vašinka), Petříček (Ondřej Bartoš).

Natočeno 9. – 20. 11. 1981 (studio R-2, 14:15 a 19:00 h.). Premiéra 24. 12. 1981 (Praha, 16:00 h.; 33 min.).

Lit.: fr: V rozhlase. In Tvorba 52/1981 (30. 12. 1981), s. 23 (recenze).

Jiří Vítek. Rozhlasová hra pro mládež. Hudební koláž Jan Vošahlík. Zvuk Zdeněk Škopán. Záznam a střih Věra Nováková. Zvukové efekty Jiří Litoš a Miroslav Kokeš. Asistentka režie Vlasta Slavíková. Dramaturg Ivan Hubač. Režie Jiřina Martínková.

Osoby a obsazení: Jirka Malát (Vítězslav Jandák), Jarda Sochor (Karel Hlušička), Jindra Váňa (Jan Faltýnek), Karel Samek (Tomáš Töpfer), Václav Eliáš (Adolf Filip), soudce (Ota Sklenčka), advokát (Zdeněk Hradilák), soudní znalec dr. Bareš (Josef Chvalina), zástupce podniku (Viktor Vrabec), paní výčepní (Eva Klepáčová), zapisovatelka (Ella Šillarová).

Natočeno 1981. Premiéra 12. 12. 1981 (Vltava, 11:40 – 12:30 h.; 47 min.).

Lit.: fr: V rozhlase. In Tvorba 50/1981 (16. 12. 1981), s. 23 (recenze).

Pavlo A. Zahrebelnyj. Rozhlasová hra ukrajinského autora. Překlad Vojtěch Jestřáb. Hudba Rudolf Leitar, řídí autor. Zvuk Rudolf Kříž. Záznam a střih Marie Krausová. Asistentka režie Barbora Fajtlová. Dramaturg Pavel Minks. Režie Miroslav Buriánek.

Osoby a obsazení: Míťa (Tomáš Šolc), Žeňa (Ivan Gübel), Šijachtič (Pavel Pavlovský), Frusin (Milan Rybák), ředitel (Jan Gross), Turkov (Jaroslav Heyduk), Vasilenková (Daša Neblechová), Kiriljuk (Radek Kolesa), Tokovij (Jiří Samek), Alja (Zora Kostková), Čeremis (Jan Jánský), Krivcun (Josef Nechutný), ženský hlas (Marie Texelová), reportér (Jaroslav Krpejš).

Nastudovala Plzeň v roce 1981. Premiéra 19. 11. 1981 (Vltava, 21:30 – 22:20 h.; 47 min.)  v cyklu Měsíc československo-sovětského přátelství.

Lit.: pm (= Minks, Pavel): Pavlo Zahrebelnyj: A země nám letěla vstříc. In Rozhlas 47/1981 (9. 11. 1981), s. 4 (článek). – Cit.: Ukrajinský spisovatel Pavlo Zahrebelnyj (nar. 1924) patří k předním současným sovětským prozaikům. Do literárního světa vstoupil jako autor povídek, zaslouženou pozornost vzbudil na přelomu padesátých a šedesátých let poněkud dobrodružnými válečnými romány a největšího úspěchu dosáhl dvěma velkými cykly románů ze současnosti a z historie. Z nich jmenujme alespoň román Rozlet, který nedávno vyšel i v českém překladu. Zahrebelnyj je neobyčejně plodný a profesionálně rutinovaný romanopisec. Kromě prozaické tvorby se však věnuje i literární kritice a pracuje také jako filmový scenárista a dramatik. Charakteristickým rysem autora, jenž vládne uměním epického vypravěčství, dynamických dialogů a kompoziční konstrukce, je smysl pro aktuálnost, obeznámenost s obory zobrazované lidská činnosti, výstlžnost psychologických charakteristik a jemná ironie i sarkasmus a humor, jichž zdařile užívá k decentní kritice společenských a morálních nešvarů.

Děj jeho hry A země nám letěla vstříc se odehrává ve velkém průmyslovém závodě na výrobu trubek, kde vázne plnění plánu vládní zakázky. Nově produkované trubky vycházejí ze strojů zmetkovité a nepoužitelné. Ve vypjaté situaci, která tím mezi pracovníky závodu vznikne, se odkrývají jejich charakterové rysy. Ze střetů a konfliktů charakterů, reprezentujících různé koncepce a přístupy k řešení, vyrůstá tematika hry, v níž se autor soustřeďuje na otázky vztahu člověka k práci, otázky lidské odpovědnosti a morálky. Nejprotichůdnější postoje jsou ve hře prezentovány postavami dvou inženýrů. Inženýr Šljachtič se snaží experimentováním přijít na vhodné řešení, zatímco inženýr Tokovij se staví do pro něj výhodnější a pohodlnější pozice. Dějem prolíná milostný příběh Gennadije a Alji, která se později zamiluje do Šljachtiče. Drama vrcholí vážnou poruchou zaviněnou přetížením provozu a příchodeih vládní komise. Šljachtičovl se však nakonec daří novou metodu nejen nalézt, ale přes všechny překážky také prosadit.

S použitím překladu Vojtěcha Jestřába hru pro rozhlas upravil Jiří Matějíček. V režijním nastudování Miroslava Buriánka účinkují herci plzeňského divadla.

Lit.: tom: V rozhlase. In Tvorba 47/1981 (25. 11. 1981), s. 23 (recenze).

Thomas N. Scortia a Frank M. Robinson. Rozhlasová hra o tom, co by se stalo v zalidněné Kalifornii po katastrofě atomové elektrárny. Překlad Martin Hilský a Kateřina Hilská. Dramatizace Marie Procházková. Zvuk Jitka Borkovcová a Jan Kozelka. Záznam a střih Jana Fišerová. Asistentka režie Jana Knappová. Dramaturg Pavel Minks. Režie Jan Lorman.

Osoby a obsazení: Gregory Parks, ředitel elektrárny (Miroslav Moravec), Barney Lerner, inženýr v elektrárně (Jan Schánilec), inženýr Glidden (Marcel Vašinka), Cushing, místopředseda Komise pro bezpečnost reaktorů (Jiří Adamíra), Brandt, zástupce společnosti Western Gas and Electric (Josef Vinklář), Jerry Walton, tiskový tajemník společnosti (Josef Bek), Delano, vedoucí kontrolního střediska (Miloš Hlavica), Hoyt, vyšetřující senátor (Čestmír Řanda), Stone, vyšetřující senátor (Ladislav Kazda), Kamrath Hank, šerif (Karel Houska), Bronson, jeho pomocník (Milan Riehs), Karen Gruenová, zdravotní sestra v elektrárně (Marta Vančurová), Abby Daltonová, zdravotní sestra dr. Seyboldta ve městě (Antonie Hegerlíková), Paul Marical (Václav Sloup), Mike Kormanski, laborant (Milan Stehlík), dr. Cohen, svědek (Otakar Brousek I.), Reiss, člen Národní rady bezpečnosti, svědek / hlas počítače (Jan Gross), Cole Levant, rybářský předák (Vladimír Bičík), reportér (Boris Rösner), plukovník Burgess (Jan Přeučil), velitel hasičů (Antonín Molčík), hlas (Josef Maršík), 1. hlas (Vladimír Kudla) a 2. hlas (Jan Hanžlík).

Natočeno 1981. Premiéra 11. 11. 1981 (Praha, 19:15 – 20:15 h.; 57 min.).

Pozn.: Příběh o havárii gigantické atomové elektrárny v severní Kalifornii.  Elektrárna má být dána co nejdříve do provozu, protože energetická síť v USA je přetížena a včasné zahájení provozu je také důkazem úspěšného plnění vládního programu. Stavitelé a ředitel elektrárny marně upozorňují na nedokonale vyzkoušený provoz. Osobní a politické zájmy se střetávají s pocitem zodpovědnosti, protože zapojení reaktorů může vést k atomovému výbuchu. K zahájení provozu se sejdou reportéži i vládní činitelé a jsou svědky dramatu jednotlivců i celé stavby, boje lidí, kteří se marně snaží zabránit neštěstí.

Lit.:  pm (= Minks, Pavel): Prométheus v plamenech. In Rozhlas 46/1981 (2. 11. 1981), s. 4 (článek).

Lit.: fr: V rozhlase. In Tvorba 46/1981 (18. 11. 1981), s. 23 (recenze).

Josef Schütz. Rozhlasová hra faktu. Příběh dělnické solidarity vyvolané Říjnovou revolucí. Hudba Jiří Váchal, řídí autor. Zvuk Zdeněk Škopán. Záznam a střih Dana Minaříková. Zvukové efekty Anna Divišová a Artur Šviha. Asistentka režie Kateřina Hrdinová. Dramaturg František Mareš. Režie Petr Adler.

Účinkují Jan Teplý I., Josef Velda, Soběslav Sejk, Jan Bartoš, Rudolf Jelínek, Petr Svoboda, Ladislav Trojan, Zdeněk Dítě, Karel Urbánek, Vladimír Krška, Daniela Bakerová, Zdeněk Ornest, Petr Oliva, Jana Vychodilová, Rudolf Kvíz, Roman Hevala, Ladislav Kazda a další.

Natočeno 1981. Premiéra 7. 11. 1981 (Vltava, 21:45 – 22:30 h.; 32 min.). Repríza 16. 10. 1982 (Vltava, 22:30 h.).

Lit.: tom: V rozhlase. In Tvorba 45/1981 (11. 11. 1981), s. 23 (recenze).