Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

19. 4. 2021

Dopis Taťjany L. (1980)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 21:43

Oleg Strižak. Rozhlasová hra současného sovětského autora. Překlad Jiří Hubička. Zvuk Hana Milenová. Záznam a střih Jana Fišerová. Hudební a zvuková spolupráce Mojmír David. Asistent režie Dagmar Podlešáková.  Odpovědný dramaturg Jiří Hubička. Režie Stanislav Vyskočil.

Osoby a obsazení: Kurkov (Marcel Vašinka), Dymov (Jiří Novotný), Doronin (Jiří Klem), Taťjana (Miroslava Slávka Hozová), nadporučík (Miroslav Zounar), Ševčuk (Ivan Richter). Dále účinkují Libuše Sobotová, Miroslav Krejča, Václav Hladík, Luděk Nešleha, Jaroslav Pešice.

Natočeno 1980. Premiéra 3. 12. 1980 (Vltava, 19:15 – 19:55 h.; 36 min.).

Lit.: tom - V rozhlase. In Tvorba 50-1980 (10. 12. 1980), s. 23 (recenze)01tom: V rozhlase. In Tvorba 50/1980 (10. 12. 1980), s. 23 (recenze).tom - V rozhlase. In Tvorba 50-1980 (10. 12. 1980), s. 23 (recenze)02

Skleněný klíč 1/? (1980)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 21:31

Dashiel Hammet. Četba na pokračování z detektivního románu tzv. drsné detektivní školy. Přeložil a připravil Svatopluk Dolejš. Režie Ludvík Mühlstein.

Čte František Husák.

Natočeno 1980. Premiéra listopad 1980.

Lit.: fr: V rozhlase. In Tvorba 49/1980 (3. 12. 1980), s. 23 (recenze).

fr - V rozhlase. In Tvorba 49-1980 (3. 12. 1980), s. 23 (recenze)03

Habermannův mlýn (2021)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 20:36

Ivan Fíla. Glosa.

Natočeno 2021. Premiéra 15. 4. 2021 (ČRo Plus, 5 min.) v cyklu Glosa Plus.

Lit.: Fíla, Ivan: Ivan Fíla: Habermannův mlýn. In web ČRo Plus, 15. duben 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V Bludově na Šumpersku stojí honosná Habermannova vila, naproti přes silnici průmyslový objekt, bývalý Habermannův mlýn, kde se odehrává děj stejnojmenného filmu z roku 2010. Mnichovský producent českého původu Karel Dirka mi dva roky před natáčením posílá scénář v němčině. Režii slíbil Juraji Herzovi, takže jde čistě jen o zakázku upravit ne moc vydařený text plný šablonovitých charakterů a konfliktů.

Co mi ale nejvíc vadí, je zásadní zkreslení historie. Část mé rodiny pochází ze sousedního Sudkova, někteří z předků Huberta Habermanna dobře znali a pracovali pro něj. Když se v roce 2003 odtajní soudní spis, vyjde po 63 letech najevo i pravda o Habermannově smrti. (…)

Lit.: Fíla, Ivan: Oznamuji… In Facebook, 19. 4. 2021 (status). – Cit.: Oznamuji, že dnes mi šéfredaktor Čro Plus Šabata poslal kvůli glose Habermannův mlýn výpověď, o víkendu byla nejčtenějším příspěvkem na webu Čro Plus. Údajně kvůli tomu, že jsem glosu odmítl zkrátit. Pravda je, že ačkoliv glosu s nadšením schválil zodpovědný redaktor, šéfredaktor Šabata ji odmítl odvysílat. Až po velkém tlaku veřejnosti, jak sám přiznal, nakonec ustoupil a minulý čtvrtek glosu odvysílal. Za odměnu mi dnes poslal výpověď. Takového člověka máme na vedoucím místě ve veřejnoprávním médiu. Síla moci jak za starých diktátorských časů. Lidé, kteří znají pravdu, především ti z Bludova, kde se historická křivda, na kterou jsem ve své glose upozornil, odehrála, šéfredaktorovi za to patřičně vyčinili.

Lit.: Fíla, Ivan: {Otevřený dopis}. In Facebook, 27. 4. 2021 (status). – Cit.: Vážený pane generální řediteli, vážená Rado Českého rozhlasu, vážení členové Syndikátu novinářů ČR, pro Čro Plus jsem napsal a namluvil glosu s názvem Habermannův mlýn.

Ve věci nešťastného osudu bludovského mlynáře Habermanna se již léta hraje ošklivá, nečistá hra. Krátkým zamyšlením jsem chtěl tuto historickou křivdu, neuralgický bod nejen pro mnohé občany Bludova, ale i celého jesenického regionu, připomenout.

Byl jsem šokován, když jsem se dozvěděl, že šéfredaktor Čro Plus Petr Šabata krátce před plánovaným vysíláním glosu, která byla s pochvalou schválena zodpovědným redaktorem Radkem Kubičkem, zamítl. Pan Šabata argumentoval tím, že glosa (4:32 min.) musí být zkrácena na 4 minuty, ačkoli v mé smlouvě je uvedena délka do 5 minut. Pan Šabata dobře věděl, že zkrátit text tak citlivého tématu o 32 vteřin znamená glosu prakticky zničit. Jako naprostý výsměch a důkaz nevěrohodnosti jeho argumentace považuji to, že hned příští den odvysílal jinou glosu, která byla bez 12 vteřin stejně dlouhá jako ta moje.

Následovala vlna dopisů, ta pana Šabatu „překvapila“, prý se mu to „ještě nikdy nestalo“, jak přiznal v telefonátu politologovi a děkanovi Masarykovy univerzity v Brně prof. Stanislavu Balíkovi, který předtím pana Šabatu písemně vyzval, aby glosu v plné délce odvysílal. Šéfredaktor veřejnému tlaku nakonec podlehl. Předminulý víkend se glosa stala nejčtenějším příspěvkem na webových stránkách Čro Plus. Místo omluvy za dehonestaci mé osoby, které se pan Šabata dopustil v emailech adresovaných rozhořčeným posluchačům, se mnou ukončil spolupráci. Nejenže mě v těchto emailech falešně obvinil ze „zorganizování nátlakové akce“, nařkl z „neseriózního postupu“ a neodpustil si nemístnou poznámku, že „obdiv k Ivanu Fílovi nechovám“, ale především uvedl na svou obranu větu, která odhalila jeho pravé pohnutky a umocnila podezření ze skryté cenzury: „Je rovněž autorský omyl Ivana Fíly napravovat historické křivdy v žánru glosa.“
Své glosy jsem psal rád, měl jsem stálé posluchače a čtenáře, především ty, kdo před necelými dvěma roky poslouchali na Čro Plus 21 dílů radioknihy podle mého románu Muž, který stál v cestě. I ta se stala nejposlouchanějším pořadem stanice. Těmto posluchačům pan Šabata svým rozhodnutím o ukončení spolupráce rozhodně radost neudělal a potvrdil tím, že autor, který nezapadá do jeho názorového spektra, bude jednoduše odstaven.

Funkce šéfredaktora veřejnoprávního média je mimo jiné definována službou veřejnosti. Postup, jaký v tomto případě zvolil pan Šabata, připomíná spíš lstivou horlivost cenzorů.

S pozdravem
Ivan Fíla

Lit.: Pokorný, Milan: Stížnost posluchače I. Fíly ohledně glosy na stanici ČRo Plus (říjen 2021). In web ČRo,  27. říjen 2021 (stížnost čtenáře + odpověď ombudsmana a zodpovědných osob). – Cit.: Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 27. 10. 2021.

Text stížnosti

Vážený pane generální řediteli, vážená Rado Českého rozhlasu, vážení členové Syndikátu novinářů ČR,

pro Čro Plus jsem napsal a namluvil glosu s názvem Habermannův mlýn: https://plus.rozhlas.cz/ivan-fila-habermannuv-mlyn-8458956

Ve věci nešťastného osudu bludovského mlynáře Habermanna se již léta hraje ošklivá, nečistá hra. Krátkým zamyšlením jsem chtěl tuto historickou křivdu, neuralgický bod nejen pro mnohé občany Bludova, ale i celého jesenického regionu, připomenout.

Byl jsem šokován, když jsem se dozvěděl, že šéfredaktor Čro Plus Petr Šabata krátce před plánovaným vysíláním glosu, která byla s pochvalou schválena zodpovědným redaktorem Radkem Kubičkem, zamítl. Pan Šabata argumentoval tím, že glosa (4:32 min.) musí být zkrácena na 4 minuty, ačkoli v mé smlouvě je uvedena délka do 5 minut. Pan Šabata dobře věděl, že zkrátit text tak citlivého tématu o 32 vteřin znamená glosu prakticky zničit. Jako naprostý výsměch a důkaz nevěrohodnosti jeho argumentace považuji to, že hned příští den odvysílal jinou glosu, která byla bez 12 vteřin stejně dlouhá jako ta moje.

Následovala vlna dopisů, ta pana Šabatu „překvapila“, prý se mu to „ještě nikdy nestalo“, jak přiznal v telefonátu politologovi a děkanovi Masarykovy univerzity v Brně prof. Stanislavu Balíkovi, který předtím pana Šabatu písemně vyzval, aby glosu v plné délce odvysílal. Šéfredaktor veřejnému tlaku nakonec podlehl. Předminulý víkend se glosa stala nejčtenějším příspěvkem na webových stránkách Čro Plus. Místo omluvy za dehonestaci mé osoby, které se pan Šabata dopustil v emailech adresovaných rozhořčeným posluchačům, se mnou ukončil spolupráci. Nejenže mě v těchto emailech falešně obvinil ze „zorganizování nátlakové akce“, nařkl z „neseriózního postupu“ a neodpustil si nemístnou poznámku, že „obdiv k Ivanu Fílovi nechovám“, ale především uvedl na svou obranu větu, která odhalila jeho pravé pohnutky a umocnila podezření ze skryté cenzury: „Je rovněž autorský omyl Ivana Fíly napravovat historické křivdy v žánru glosa.“

Své glosy jsem psal rád, měl jsem stálé posluchače a čtenáře, především ty, kdo před necelými dvěma roky poslouchali na Čro Plus 21 dílů radioknihy podle mého románu Muž, který stál v cestě. I ta se stala nejposlouchanějším pořadem stanice. Těmto posluchačům pan Šabata svým rozhodnutím o ukončení spolupráce rozhodně radost neudělal a potvrdil tím, že autor, který nezapadá do jeho názorového spektra, bude jednoduše odstaven.

Funkce šéfredaktora veřejnoprávního média je mimo jiné definována službou veřejnosti. Postup, jaký v tomto případě zvolil pan Šabata, připomíná spíš lstivou horlivost cenzorů.

S pozdravem

Ivan Fíla

 

Vyjádření Rady ČRo

Vážený pane Fílo,

Rada Českého rozhlasu Vám děkuje za podnět, kterému jsme se pečlivě věnovali. K tomuto citlivému tématu bylo zapotřebí získat vyjádření zástupců vedení Českého rozhlasu. Jeho znění k naší odpovědi připojujeme.

Radní Českého rozhlasu se s ním ztotožňují, rozhlasové vysílání má určitá pravidla, která je nutné i ze strany tvůrců příspěvků dodržovat. Důležitou pro naše stanovisko byla skutečnost, že Český rozhlas Vámi dodanou glosu nakonec odvysílal v nezkráceném rozsahu. Rada Českého rozhlasu i v nedávné minulosti byla k vysílání stanice Český rozhlas Plus kritická, v tomto případě ale pochybení neshledala.

S pozdravem

Ing. Miroslav Dittrich,
předseda Rady ČRo

Vyjádření vedení ČRo

Dobrý den,

s Ivanem Fílou, zastoupeným agenturou Dilia,  má Český rozhlas platnou smlouvu o vytváření glos a komentářů. Spolupráce donedávna bez problému běžela. Ve zmiňovaném případě šéfredaktor Českého rozhlasu Plus glosu nezamítl, jen vyzval pana Fílu, aby glosu Habermannův mlýn zkrátil na domluvené 4 minuty (poté, co už jednou redakce delší stopáž prominula). Ve struktuře vysílání je důležitá i stopážová disciplína.

Než se tato běžná provozní záležitost vyřešila, začaly do Českého rozhlasu Plus docházet maily, které vinily šéfredaktora a stanici z cenzury (jemněji či výslovněji). To byla opravdu překvapivá situace, nestává se, že by autor o běžném pracovním sporu informoval širší veřejnost a svým způsobem si tak vlastně vynucoval  odvysílání svého příspěvku. V těchto mailech se pracovalo s tezí, že Český rozhlas Plus zadržuje glosu Habermannův mlýn proto, že chce zabránit, aby pravda o této události vyšla najevo. To je verze zcela nepravdivá, což dokládá i fakt, že rozhlas nakonec příspěvek odvysílal v původním rozsahu.

A zatím jsme od Ivana Fíly – s ohledem na popsané okolnosti a zcela podle litery smlouvy – další glosy neobjednali. Od té chvíle stanice neobdržela žádnou otázku či poptávku po dalších autorových glosách.

Citace ve stížnosti Ivana Fíly vycházejí z komunikace šéfredaktora Českého rozhlasu Plus s posluchači, kteří se o osud glosy zajímali. Že má k této komunikaci Ivan Fíla přístup nám přijde zvláštní.

Vysílání úspěšné Radioknihy Muž, který stál v cestě v minulém roce s glosou nijak nesouvisí, bylo to správné interní rozhodnutí dramaturgyně pořadu a vedení stanice.

P. S. Pro zevrubnější vhled do  situace přikládáme  jiný případ spojený s Ivanem Fílou, který se velmi podobá nynějšímu chování autora vůči Českému rozhlasu:  https://www.reflex.cz/clanek/zpravy/105986/reflex-se-ocitl-uprostred-nedohody-o-prava-na-natoceni-filmu-muz-ktery-stal-v-ceste-o-frantisku-kriegelovi.html

S pozdravem

Jan Pokorný
ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu
Petr Šabata
šéfredaktor ČRo Plus

 

Jolanka (1976)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 20:26

Květa Třebická. Obyčejná komedie o dvou dílech. Rozhlasová úprava Jiří Hubička. Zvukový technik Čestmír Kolečko. Natáčecí technik Dana Hejlová. Hudební spolupráce Jan Waltr (klarinet). Rekvizity Ladislav Beneš. Asistentka režie Mili Doubková. Režie Oto Ševčík j. h.

Osoby a obsazení: Hromada (Jiří Kostka), Honza, jeho syn (Milan Rybák), Malina (Jaroslav Heyduk), Marie Malinová, jeho dcera (Daša Neblechová), Marek (Jan Jánský), Váňa (Jaroslav Konečný).

Nastudovala Plzeň 7. – 14. 6. 1976. Premiéra 15. 12. 1976 (Praha, 19:30 h.; 58 min.).

Lit.: Rozhlas. In Tvorba 1/1977 (5. 1. 1977), s. 20 (recenze).

Rozhlas. In Tvorba 1-1977 (5. 1. 1977), s. 20 (recenze)2

Noční jízda (1976)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 20:23

Viktor Smirnov. Překlad Vladimír Michna. Dramatizace Jarmila Veselá. Hudba Milan Baginský. Režie Josef Hajdučík.

Natočeno 1976. Premiéra prosinec 1976.

Lit.: tom: Rozhlas. In Tvorba 1/1977 (5. 1. 1977), s. 20 (recenze).
Rozhlas. In Tvorba 1-1977 (5. 1. 1977), s. 20 (recenze).

Ptám se já – Tomáš Petříček (2021)

Filed under: Podcast — Premek @ 15:32

Připravila Marie Bastlová. Editorka Eliška Dokulilová.

Hovoří exministr zahraničí Tomáš Petříček.

Natočeno 2021. Webová premiéra 19. 4. 2021 (Seznam Zprávy, 13:59 h.).

Lit.: Bastlová, Marie: Měli bychom přitvrdit, říká Petříček k vyhoštění ruských diplomatů. In web Seznam Zprávy, 19. 4. 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  (…) Zásadní odhalení, že za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích stáli ruští agenti, rozhýbala českou politiku. Proč trvalo vyšetřování sedm let? Jak dlouho ministři o závěru tajných služeb věděli? Exministr zahraničí Tomáš Petříček byl hostem Ptám se já.

Premiér Andrej Babiš v neděli prohlásil, že chce odtajnit podrobné informace z vyšetřování výbuchu ve Vrběticích na Zlínsku, který podle policejního vyšetřování spáchali v roce 2014 dva důstojníci ruské rozvědky. Česko následně vyhostilo 18 pracovníků ruského velvyslanectví v Česku, ruská strana v reakci uvedla, že vyhostí 20 zaměstnanců české ambasády, ze země musejí odjet do pondělní půlnoci.

Vše se odehrálo v době, kdy měl ministr vnitra Jan Hamáček do Ruska odletět k jednání o nákupu ruských vakcín Sputnik V – to později označil za „koordinovanou akci“, kdy údajně věděl, že do Moskvy nepoletí -, ale také necelý týden po výměně na postu ministra zahraničí. (…)

Studio N – Útok ruských agentů v Česku (2021)

Filed under: Podcast — Premek @ 15:28

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří Lukáš Prchal a Petra Procházková.

Natočeno 2021. Webová premiéra 19. 4. 2021 (Deník N, 15:03 h.; 51 min.).

Lit.: Titlbach, Filip: Studio N: Útok ruských agentů v Česku. In web Deník N, 19. 4. 2021 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Premiér Andrej Babiš a ministr vnitra a pověřený ministr zahraničí Jan Hamáček prohlásili, že existuje důvodné podezření o zapojení ruské tajné služby GRU do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Při explozi tehdy zahynuli dva lidé a došlo k obrovským materiálním škodám. Česko na základě nových informací vyhostilo ze země 18 ruských diplomatů, Rusko na oplátku posílá ze země dvacítku zaměstnanců české ambasády v Moskvě.

Jakou roli sehráli ruští agenti z GRU při explozi ve Vrběticích, čeho všeho je schopná jednotka 29155 a kam až mohou zajít česká a ruská diplomacie? Na klíčové otázky odpovídají v podcastu Lukáš Prchal a Petra Procházková.

Hovory Plus – Jiří Suk (2021)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:04

Své postřehy z doby dospívání v době normalizace zachytil host dnešních Hovorů,  historik Jiří Suk, v knize esejů, rozhovorů a polemik nazvané Šťastné zítřky, úzkostné včerejšky. Dnes bude mluvit o tom,  proč se ani po třech desetiletích od listopadu 1989 neumíme bavit o tom, co jsme žili za socialismu a jestli jsou čeští historici rozděleni na dva tábory, antikomunisty a revizionisty. Moderuje Petr Vizina.

Natočeno 2021. Premiéra 20. 4. 2021 (ČRo Plus, 22:05 h.; 23 min.).

Lit.: Vizina, Petr: Spletli jsme se. Normalizaci nemuseli všichni nenávidět, myslí si historik Suk. In web ČRo Plus, 21. duben 2021  (článek + nahrávka k poslechu).  – Cit.: Své postřehy z doby dospívání v době normalizace zachytil v knize esejů, rozhovorů a polemik nazvané Šťastné zítřky, úzkostné včerejšky. Historik Jiří Suk tvrdí, „že reálný socialismus fungoval ve svém druhém poločase jako velká pojišťovna malého štěstí. Takového toho klidu na práci, mít klid od vládnoucí strany“.

„Tak to prostě bylo: socialismus se tady usadil a vyvíjel od roku 1948, přes bouřlivá léta roku 1968. Komunisté nejdřív zastřeně budovali nějaký sociální stát, a to v podmínkách diktatury, což si pak sedalo celých 20 let. Pak tady byl pokus to v 68 pootočit někam jinam následovaný normalizací. Tehdy si to sedlo už z mocenských důvodů a stal se z toho jakýsi sociální protektorát, jak tomu říkám,“ popisuje. (…)

Noční Mikrofórum – Radka Dohnalová (2021)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:03

Host: Radka Dohnalová, podnikatelka v oblasti vzdělávání. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Barbora Chuecos.

Natočeno 2021. Premiéra 20. 4. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Koruna 1/10 (2021)

Mluvené slovo Robert Lacey: KorunaRobert Lacey. Portrét nejdéle vládnoucí britské panovnice koncipovaný jako mozaika příběhů ze života královské rodiny. Nahlédneme do zákulisí Buckinghamského paláce i premiérova sídla v Downing Street č. 10. Z překladu Dagmar Stárkové pro rozhlas připravila Gabriela Albrechtová. Dramaturgie Marina Feltlová.  Režie Lukáš Hlavica.

Účinkuje Helena Dvořáková.

Natočeno 2021. Premiéra 1. dílu 19. 4. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).

Vydala Radiotéka, srpen 2021 (MP3, CR.SS.2021.73; EAN 8590236111929, celková délka 4 hod. 27 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Příběhy ze života královské rodiny Britský historik a autor četných biografií Robert Lacey ve své knize Koruna (The Crown) líčí osudy britské královské dynastie v letech 1947 až 1955. Bylo to období, kdy se Velká Británie těžce vzpamatovávala z druhé světové války a kdy se rozhodovalo o budoucí podobě a vlastně i existenci samotné monarchie. Autor ve svém díle oživuje mnoho historických postav a událostí, seznamuje čtenáře s dějinnými souvislostmi a zároveň popisuje skutečný život v Buckinghamském paláci či sídle tehdejšího ministerského předsedy Winstona Churchilla na Downing Street č. 10. Největší pozornost je samozřejmě věnována královně Alžbětě II., která usedla na trůn v pouhých šestadvaceti letech, po předčasné smrti svého otce, krále Jiřího VI., a musela se teprve učit, jak se stát skutečnou panovnicí a zajistit stabilitu země. Dozvíme se, jak vypadal život budoucí královny v jejím raném dětství a mládí, kdy žila téměř obyčejným životem společně se svými rodiči a mladší sestrou. Autor detailně popisuje způsob výchovy a vzdělávání malé princezny, období jejího dospívání i vztah s budoucím manželem Philipem Mountbattenem. (anotace)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress