Hostem je Petr Pavel, někdejší předseda Vojenského výboru NATO a bývalý náčelník generálního štábu. Byla sabotáž ve Vrběticích aktem státního terorismu, vojenským nepřátelstvím na území suverénního státu nebo útokem na zboží zahraničního podnikatele? Jak vrátit do rovnováhy diplomatické vztahy s Ruskem? A jakou oporou nám je v současné situaci Severoatlantická aliance? Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2021. Premiéra 20. 4. 2021 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:06 h.).
Profesor Jan Kuklík, děkan Právnické fakulty UK. Český prezident by se podle něj neměl uzavírat na Hradě, ale společnost spojovat, řekl už před lety muž, který se specializuje na moderní právní dějiny. Jak rozumí současné absentující reakci prezidenta Zemana na kauzu Vrbětice? Vzbuzuje z pohledu právníka prezidentovo chování nějaké otazníky? A co vidí jako největší právní neúspěch po roce 1990? Připravila Barbora Tachecí.
Natočeno 2021. Premiéra 20. 4. 2021 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Připravila Lenka Kabrhelová. Hudba Martin Hůla. Editace, rešerše, sound design Barbora Sochorová, Martin Melichar, David Kaiser.
Hovoří Janek Rubeš.
Natočeno 2021. Premiéra 20. 4. 2021 (ČRo Plus, 8:34 h.; 26 min.).
Lit.: Kabrhelová, Lenka – Sochorová, Barbora – Melichar, Martin: Janek Rubeš o zrušené show TV Barrandov: Vykazuje všechny znaky loterijní hry. Volají tam přitom i děti. In web ČRo Plus, 20. duben 2021 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) TV Barrandov po stížnostech na neetické chování minulý týden zastavila vysílání pořadu Rychlá hra. Oficiálně šlo o teleshopping, ve skutečnosti se ale jednalo o placenou linku. Proč se podobný typ pořadů na českých televizích stále objevuje? A jsou tyto show eticky sporné nebo jsou i za hranou zákona? Lenka Kabrhelová mluví s novinářem a spoluautorem YouTube kanálu Kluci z Prahy Jankem Rubešem, který na problém upozornil. (…)
Hostem je Miroslav Krobot, režisér a herec. To si tak člověk v rádiu řekne o režírování opery a následuje telefonát s reálnou nabídkou. Přesně to se stalo Miroslavu Krobotovi. Bude vědět, co znamená zkoušet od 16. taktu? Jak ochotně se renomovaný tvůrce pouští do projektů se svými studenty? A čím jsou otravné nasazené zaječí uši při filmování? Moderuje Lucie Výborná.
Natočeno 2021. Premiéra 20. 4. 2021 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Moskva popírá, že by její agenti byli zapojeni do výbuchu ve Vrběticích. Vyhoštění ruských diplomatů z Česka Rusko označilo za nepřátelský akt. Jak by mělo Česko dál postupovat z pohledu vládních a opozičních poslanců? Co říká Ústava pro případ, že by ústavní činitelé mluvili v této nebo jiné bezpečnostní kauze různým hlasem – jakou úlohu má parlament a prezident? Je Česko při jednáních v EU a NATO dost přesvědčivé? Nebo by mělo chtít po spojencích víc? Moderuje Martina Mašková a Martin Matějka.
Natočeno 2021. Premiéra 20. 4. 2021 (ČRo Plus, 8:10 h.).
Pavel Fischer, bývalý diplomat, nezávislý senátor. Vláda by měla podle senátního zahraničního, bezpečnostního a branného výboru zvolit ještě tvrdší postup vůči Rusku – v reakci na možné zapojení ruských agentů do výbuchu ve Vrběticích by měla vyhostit nejen 18 ruských diplomatů, ale všechny, kromě velvyslance. Proč by měla být odpověď Česka tvrdší? Jak odpověď ovlivní prohlášení premiéra Andreje Babiše, že nešlo o akt státního terorismu? Měly by ruské diplomaty vyhostit i další unijní země? Hostem je předseda zmíněného senátního výboru. Moderuje Veronika Sedláčková.
Natočeno 2021. Premiéra 20. 4. 2021 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Jiří Pehe. Komentář.
Natočeno 2021. Premiéra 19. 4. 2021 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Pehe, Jiří: Jiří Pehe: V kauze Vrbětice je zatím více otázek než odpovědí. In web ČRo Plus, 19. duben 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Muniční sklad ve Vrběticích po dvou explozích v roce 2014 vybuchl potřetí – tentokrát politicky. A i nyní budou po prvotní politické explozi v podobě oznámení premiéra Andreje Babiše a vicepremiéra Jana Hamáčka, že za výbuchy ve Vrběticích jsou ruské tajné služby, následovat další.
V celé kauze totiž zůstává řada nezodpovězených otázek, přičemž odpovědi na každou z nich mohou způsobit politické zemětřesení.
Ta první zní, jak dlouho české tajné služby o zapojení ruských agentů v sedm let starých vrbětických explozích věděly. (…)
Libor Dvořák. Komentář.
Natočeno 2021. Premiéra 19. 4. 2021 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Dvořák, Libor: Libor Dvořák: Vladimire, kdo to tedy byl? In web ČRo Plus, 19. duben 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Sobotní blesková tisková konference premiéra Andreje Babiše a vicepremiéra Jana Hamáčka odhalující ruskou stopu v případu téměř sedm let starých výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích, zapůsobila jako blesk z čistého nebe. Něco takového jsme asi přece jen ani od agresivního Putinova Ruska neočekávali.
Co následovalo, se přirozeně dalo očekávat. Česká strana vyhostila 18 ruských tzv. diplomatů, ruská vzápětí dokonce 20 pracovníků našeho zastupitelského úřadu v Moskvě.
Beztak prabídné vztahy mezi oběma zeměmi, na kterých se v poslední době podepsalo odstranění sochy maršála Koněva, černé ruské nákupy speciálního české střeliva a tzv. ricinová aféra, se zkrátka během tohoto víkendu dostaly hluboko pod bod mrazu.
Už teď se dá předpokládat, že návrat k jistému normálu může trvat i několik let. Zajímavé jistě bylo, jakým způsobem se k nám tato informace od sobotního večera dostávala.
Protagonisty akce, připomínající příběh průměrné až podprůměrné bondovky, se stali nejvyšší představitelé české vlády. Ti tu totiž se všemi těmi připravovanými a nakonec odvolanými tahy s Hamáčkovou cestou do Moskvy figurovali jako přímí aktéři zpravodajské hry – a toho snad zapotřebí opravdu nebylo. Působí to spíš směšně. (…)
Cyklus připravil Pavel Hlavatý (1-7) a Zuzana Marková.
Hovoří Michal Přibáň (18) a další.
Natočeno 2021. Premiéra 1. dílu 19. 4. 2021 (ČRo Plus, 4 min.), 7. dílu 27. 4. 2021 (ČRo Plus); 16. dílu 10. 5. 2021 (ČRo Plus, 15:25 h.); 18. dílu 12. 5. 2021 (ČRo Plus, 16:49 h.), 26. dílu 24. 5. 2021 v cyklu Dnešní Plus. K poslechu zde.
Obsah: 1. Masakr u vilniuské televizní věže – 2. Operace Pouštní bouře – 3. Velký lustrační zákon. – 4. Malá privatizace – 5. Růžový tank na Smíchově – 6. Premiéra filmu Kouř – 7. Rovnoprávnost Moravy. – 8. První sčítání lidu po sametové revoluci. – 9. Smlouva dva plus čtyři – 10. Samostatné Slovensko – 11. Počátky Višegrádské čtyřky – 12. Rozpad Občanského fóra – 13. Myslíme jenom na to, že chmel je naše zlato – 14. Sbírka pro Patrika – 15. Zvýšení limitu na nákup valut. – 16. Konflikt iráckého režimu a Kurdů v roce 1991 – 17. Jak Havlovo Československo zachraňovalo stovky volyňských děti ohrožených havárií v Černobylu – 18. Pomsta za Sudety, rozzuřený vysavač, bakelitový ďábel – tak a ještě všelijak jinak se říkalo legendárnímu vozítku Trabant. – 19. Česká mutace Playboye – 20. Návštěva prince Charlese a princezny Diany. – 21. Winnie Mandelová – 22. Všeobecná československá výstava. – 23. Slavnostní premiéra filmu Tankový prapor. – 24. Krádež obrazu Pabla Picassa. – 25. Před 30 lety požadovali Sládkovci rezignaci ředitele České televize Kantůrka. Premiéra 21. 5. 2021 – 26. Jak zemřel tiskový magnát Robert Maxwell? Premiéra 24. 5. 2021.
Slušovice a kapitán Alexej Žák. Premiéra 3. 11. 2021 –
Lit.: Hlavatý, Pavel: Masakr u vilniuské televizní věže. Sovětské jednotky za sebou nechaly na sklonku éry SSSR mrtvé a stovky zraněných. In web ČRo Plus, 19. duben 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: U televizní věže v hlavním městě Litvy Vilniusu došlo 13. ledna 1991 k masakru. Sovětské jednotky měly na svědomí čtrnáct mrtvých a stovky zraněných. Litva byla tehdy ještě součástí Sovětského svazu. Některé dílčí momenty celé události nebyly dodnes zcela vysvětleny.
Baltské republiky Litva, Lotyšsko a Estonlsko byly k SSSR připojeny na základě tajného protokolu paktu Molotov-Ribbentrop a následných nacisticko-sovětských smluv a ujednání. Občané pobaltských států se s tím nikdy nesmířili a ještě dlouho po skončení druhé světové války bojovali v Litvě, Lotyšsku a Estonsku protisovětští partyzáni.
Poté, co v letech 1989 až 1990 došlo k faktickému odtržení sovětských satelitů, tedy Československa, Polska, NDR a dalších, začaly stále silněji usilovat o nezávislost i četné takzvané republiky samotného Sovětského svazu. (…)
Lit.: Hlavatý, Pavel: Operace Pouštní bouře. In web ČRo Plus, 20. duben 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ve dnech 17. ledna – 28. února 1991 proběhla vojenská operace Pouštní bouře. S mandátem OSN osvobodila koalice osmadvaceti států Kuvajt okupovaný 2. srpna 1990 Irákem.
Vojska se nejprve rozmístila na území Saúdské Arábie v rámci operace Pouštní štít, kdy se také protiirácká koalice postupně zformovala. Z postkomunistických zemí byly její součástí Československo a Polsko, z dalších například Spojené státy, Velká Británie, Egypt, Saúdská Arábie a Francie.
Československo se operací Pouštní štít a Pouštní bouře zúčastnilo prostřednictvím protichemické jednotky složené z dobrovolníků.
Lit.: Hlavatý, Pavel: Samostatné Slovensko, volali demonstranti na Havla v Bratislavě. In web ČRo Plus, 30. duben 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V březnu 1991 navštívil prezident Václav Havel Bratislavu. Ve slovenské metropoli ho čekal nejen dav podporovatelů, ale i demonstrantů, kteří volali po samostatnosti Slovenska.
„Každý národ chce mít vlastní stát, a když Slováci dosáhli určitého vývoje, tak potřebovali vlastní státnost. Tak jako Češi v roce 1918,“ říká historik a etnolog Jan Rychlík z Ústavu českých dějin při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jiná věc je ale reminiscence na slovenskou válečnou republiku, pokračuje.
Ve stejný den, kdy do Bratislavy přijel Československý prezident, se totiž ve městě pořádala demonstrace na oslavu 52. výročí založení Slovenského štátu. (…)
Lit.. Hlavatý, Pavel: Potrestaný Miroslav Štěpán vychází z vězení. In web ČRo Plus, 29. listopad 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jedním z mála potrestaných představitelů komunistického režimu byl Miroslav Štěpán. Před třiceti lety byl propuštěn z vězení. Připravil Pavel Hlavatý.
Byl to jediný komunistický funkcionář, který omlazoval stárnoucí zabetonované normalizační vedení. To se přitom postupně zformovalo už v letech 1968 až 1971. V závěrečné fázi komunistického režimu u nás se Štěpán stal symbolem arogance a papalášství.
Jeho prvoligová politická kariéra skončila v listopadu 89 slavnou scénou, kdy byl v ČKD vypískán dělníky. Ještě před koncem roku byl zatčen a odsouzen za zneužívání pravomoci veřejného činitele.
Po propuštění se znovu angažoval v komunistické straně, ze které byl však vyloučen a založil další ultralevicové politické subjekty, které však nezískaly větší společenský ohlas a volební úspěch. Štěpán zemřel v roce 2014. (…)
Připravila Olga Hrivňáková.
Natočeno 1980. Premiéra prosinec 1980 (Praha).
Lit.: tom: V rozhlase. In Tvorba 50/1980 (10. 12. 1980), s. 23 (recenze).
Powered by WordPress