Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravila Věra Hotařová.

Hovoří Eva Filípková a Pavla Částková z krajské knihovny.

Připravil ČRo Zlín v roce 2021. Premiéra 25. 3. 2021 (ČRo Zlín, 4 min.).

Lit.: Hotařová, Věra: Historie knihovnictví v Malenovicích byla velmi pestrá: čtenářský spolek vydělával na kulečníku a podkopával prý manželské soužití. In web ČRo Zlín, 25. březen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Počátky knihovnictví v Malenovicích nebyly jednoduché. Místní duchovní v 19. století vyvolal spor, který skončil u soudu.

Malenovice jsou součástí krajského města Zlín. Poprvé se o nich psalo ve 14. století, jejich dominantou je středověký hrad a v 60. letech 19. století tam vznikl jeden z nejstarších čtenářských spolků ve zlínském regionu. Potvrdily mi to Eva Filípková a Pavla Částková z krajské knihovny. Spolek založil katolický kaplan a vedl ho devítičlenný výbor. Byli v něm učitelé, řemeslníci, sedláci a taky duchovní. Pro Malenovice a okolní obce organizoval veškerou kulturní a společenskou činnost. Zpočátku probíhalo všechno hladce.

Spolek si od místního sedláka na tři roky pronajal dvě tzv. výminkářské světnice za roční nájem 25 zlatých. Ten byl tak přející, že jim k tomu ještě za 1 zlatý a 50 krejcarů půjčil i dveře. Tak mohl výbor schůzovat za zavřenými dveřmi. Za nimi se kromě plánování aktivit hrál taky kulečník. Údajně pro zpříjemnění společných chvil. Hodinová zábava stála člena spolku 16 krejcarů. Zřejmě to byl dobrý trik na získávání peněz potřebných na umoření jistiny. Finance do kasy spolku přicházely taky ze vstupného na čtenářské tancovačky, z prodeje starších časopisů nebo od mecenášů. Peněžitý dar věnoval třeba hrabě Šternberk.   (…)

Dva až tři roky bude podle ministra školství trvat, než se vyrovnají nerovnosti ve vzdělávání vzniklé distanční výukou. Pomůže žákům a studentům doučování, které resort plánuje? Jak oslovit rodiny, jejichž děti by pomoc s výukou potřebovaly nejvíc? A kdo by měl školám s plánem obnovy pomáhat? Stát, zřizovatel nebo neziskové organizace a sociální odbory? Moderuje Šárka Fenyková.

Hosty byli Ondřej Andrýs, náměstek ústředního školního inspektora; Miroslav Hřebecký, programový ředitel Informačního centra o vzdělávání EDUin; Karel Rajchl, ředitel ZŠ Vojanova v Děčíně; Klára Laurenčíková, předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání.

Natočeno 2021. Premiéra 25. 3. 2021 (ČRo Plus, 22 min.).

Lit.: Marková, Zuzana – Fenyková, Šárka: Děti, co to potřebují nejvíc, se do letních resocializačních aktivit nezapojí, bojí se expert EDUinu Hřebecký. In web ČRo Plus,  25. březen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ministr školství Robert Plaga (za ANO) předpokládá, že vyrovnat rozdíly mezi žáky, které způsobilo uzavření škol, bude trvat až tři roky. Resort proto připravuje plán obnovy, který bude zahrnovat prázdninové aktivity i podporu doučování ve školách. „Mnohé země na západ od nás už ten plán mají, a to včetně prostředků. Už jen čekají, až pandemie ustoupí,“ komentuje tempo ministerstva programový ředitel Informačního centra o vzdělávání EDUin Miroslav Hřebecký.

„Říkám si, jestli se trochu moc neupínáme na efekt těch letních aktivit, protože děti, které to budou nejvíc potřebovat, tam většinou nenajdeme,“ reaguje Hřebecký. Ten považuje za vůbec nejdůležitější aspekt návratu dětí do škol edukaci samotných pedagogů. (…)

Připravila Olga Jeřábková a Max Wittmann. Režie Eva Řehořová.  Doprovázeno dobovými nahrávkami, které vybral Jan Beránek.

Vypráví Gustav Brom. Čte Jiří Tomek.

Připravilo Brno v roce 1994. Repríza 22.5. – 27.6.2021 – vždy v sobotu a v neděli v rámci cyklu Vesele i Vážně o Víkendu (ČRo Brno, 15:00 h. / začátek četby vždy kolem 15.20 – 15.30 h.).

Pozn.: Gustav Brom během natáčení zemřel, zbylé dva díly přečetl za něj Jiří Tomek.

Obsah:

1. Dětství prožité v dětských domovech.
2. Ve svém vyprávění doplněném dobovými nahrávkami připomene G. Brom první brněnské angažmá v hotelu Passage v roce 1940 a první zahraniční turné do Katowic. Neradostná vzpomínka na zatčení gestapem a několikaměsíční věznění.
3. Vzpomínky na muzikantský život v období 2. světové války.
4. Období těsně po skončení války. Vyprávění doplní vůbec první snímky Bromova orchestru, které vznikly v roce 1945.
5. Rok 1947, kdy Bromův orchestr odjel na své první zahraniční turné do tehdejší západní Evropy. Vyprávění G. Broma o Švýcarsku doplňují dobové nahrávky jeho orchestru.
6. Jak prožíval Gustav Brom a členové jeho orchestru rok 1948.
7. Léta padesátá, která nejen tomuto orchestru příliš nepřála.
8. Vyprávění začíná G. Brom v roce 1954, kdy mohl se svým orchestrem odjet na 2. zahraniční zájezd do tehdejší NDR.
9. Ohlédnutí za dobou konce 50. a začátku 60. let, kdy se Bromova kapela stala pojmem nejen u nás, ale i v zahraničí.
10. V předešlé části připomněl G. Brom rok 1961 a obrovský úspěch písničky věnované 12. dubna onoho roku majoru Gagarinovi, prvnímu člověku ve vesmíru. Dnešní vyprávění začíná vzpomínkou právě na tuto událost.
11. Léta šedesátá, na která bude dnes G. Brom vzpomínat, jsou neodmyslitelně spojena se začátky pozdějších slavných jazzových festivalů.
12. Závěrečné vyprávění dirigenta G. Broma končí v 60. letech. Rozloučíme se jeho vzpomínkou na několik zpěvaček, které s jeho orchestrem spolupracovaly. K nim patřila po několik let Helena Blehárová, která se představila s Bromovým orchestrem poprvé v roce 1965 na Pražském jazzovém festivalu.a

Nejdřív šířili dezinformace ruští trollové, pak Donald Trump. Na koho působí dezinformace v době pandemie? A jak se jim bránit. Odpoví v Hovorech sociolog Václav Štětka. Dozvíte se také to, že v době covidové hledají lidé informace v mediích, která považují za důvěryhodná. A podle průzkumů k nim patří rozhodně také Český Rozhlas. Na druhou stranu na nás na všechny působí trollové a informační roboti. Zejména z Ruska, Číny či Íránu. Posilují také extremisté. Jen je třeba se nepoddat. „Doposud jsme se s tak masivním přetrháním běžného života nesetkali“, říká Štětka. Moderuje David Šťáhlavský.

Natočeno 2021. Premiéra 24. 3. 2021 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Lit.: lup – Šťáhlavský, David: Dezinformace šířili na začátku pandemie trollové, na podzim už reální lidé jako Trump, říká sociolog. In web ČRo Plus, 25. březen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Dezinformace cílí na lidi, kteří se jimi přejí být zasaženi,“ tvrdí sociolog Václav Štětka. To znamená, že mají tendenci vyhledávat alternativní zdroje informací a těm oficiálním příliš nedůvěřují. „Tito lidé mají obecně nízkou důvěru v instituce, ve stát, v mainstreamová média. Často jsou to ti, co vyznávají různé alternativní životní styly a způsoby života,“ dodává v pořadu Hovory.

Už před nástupem koronaviru tady byla skupina odmítačů očkování a na ně cílí koronavirové dezinformace podle sociologa velmi intenzivně. (…)

Jak a čím žil v letech druhé světové války český venkov? A jak se ho dotklo osvobození? Nad tím se v dokumentárním pásmu zamýšlí publicista Jan Sedmidubský.

Premiéra 10. 7. 2005 (ČRo 6, 21:10 h.). Repríza 11. 7. 2005 (ČRo 6, 20:10 h.); 25. 3. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.).