Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

26. 3. 2021

Koncert (1975)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 23:53

Jozef Repko. Rozhlasová hra. Překlad ze slovenštiny a úprava Libuše Nová. Hudba Miroslav Brož (na motivy Kvinteta D-dur Johanna Christiana Bacha). Hraje instrumentální soubor, řídí autor. Improvizace na zvonkohru a cellestu Jan Těšík. Zvukový technik Josef Zeman. Natáčecí technik Alice Honová. Režie Jiří Valchař.

Osoby a obsazení: Ondřej (Michal Řičánek), Olga (Jiřina Grunová), děda (Miloš Hájek), Dieter Dieter (Maxmilián Hornyš), tlumočník (Rudolf Jurda), matka (Olga Hauková), učitelka (Ludmila Kolářová), sturmbannführer (Alois Liškutín), hlasatel (Jiří Brož), hlasatelka (Erika Bezdíčková), partyzán (Dorek Rosenmayer). Dále účinkují L. Friedrich, M. Bušina, P. Doležel, J. Šmoldas, E. Siebert, J. Mareček, M. Petrů, R. Čuhal, Radek Bádala a V. Lata.

Nastudovalo Brno. Natočeno 10. 1. 1975 (studio VII, 14:00 – 18:00 h.; 43 min.).

 

Javorová fujarka (1975)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 23:45

Petr Křenek. Rozhlasová hra na motivy stejnojmenného filmu. Hudba Jaromír Dlouhý, instrumentální soubor řídí autor. Improvizace na zobcovou flétnu Jaromír Dlouhý. Zvukový technik Bohuslav Fiala. Natáčecí technik Jaroslava Lhotáková. Režie Jiří Valchař.

Osoby a obsazení: Francek (Michal Řičánek), matka (Dagmar Hofmannová), velitel (Jozef Šándor), Štefan (Lubo Roman), Jožo (Peter Jerguš), Pavol (Vladimír Minarovič), Ondrej (Gustáv Legéň), Weiss (Rudolf Jurda), lesník (Josef Husník), strýc (Miloš Slavík), německý voják (Maxmilián Hornyš), poddůstojník (Karel Adam), Bradavičák (Karel Fajt). Dále účinkují Jiří Valchař, H. Křístková, F. Krejčí, S. Hanes. V. Čorovič, K. Činovský, L. Holčík, V. Okáli, G. Pintrun, Š. Kula, J. Blažovský, I. Hanes, V. Rehor, M. Vojtko.

Nastudovalo Brno. Natočeno 5. 2. 1975 (studio VII, 9:00 – 13:00 h.; 67 min.).

Budík (1975)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 23:28

Josef Věromír Pleva. Rozhlasová hra pro děti. Dramatizace  Alena Šimůnková. Zvukový technik Jaromír Pěnčík. Natáčecí technik Jitka Jakubíčková. Použitá hudba Jaromír Dlouhý (z her Ve stínů dvouhlavého orla a Pozvání spravedlivých) a Ladislav Kozderka (ze hry Na mělčině). Asistentka studia Jiřina Grunová. Režie Jan Tůma.

Osoby a obsazení: Lojza (Michal Plachý), Franta (Roman Nevěčný), Jirka (Zdeněk Doležal), Jarek (Stanislav Zajíček), Pavel (Vladimír Stodůlka), Tomáš (Světlana Doležalová), maminka (Eva Hradilová), sousedka (Miroslava Jandeková), Dokoupil (Ladislav Suchánek), lékař (Bohumil Slezáček), ošetřovatelka (Ivana Valešová), zřízenec (Jan Kučera), pacient (Vilém Lamparter), hlídač (Alois Liškutín), důstojník (Ivan Hojar), mužské hlasy (Jaroslav Dufek, Miloš Kročil, Maxmilián Hornyš), ženské hlasy (Olga Hegerová, Jana Janovská), komparz (Irena Rogožanová, Ludmila Vacková, Stanislav Tesař, Vojtěch Veselý, Dorek Rosenmayer, Lubor Fridrich, Petr Doležal).

Nastudovalo Brno. Natočeno 27. 3. 1975 (studio VII, 18:30 – 22:30 h.; 36 min.).

Pozn.: V roce 1976 hru nastudovalo brněnské studio znovu v upraveném obsazení.

 

Ranní úvaha Jana Němce – Budiž ti vlny lehké (2021)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 23:13

Jan Němec. Ranní úvaha.

Natočeno 2021. Premiéra 26. 3. 2021 (ČRo 3 Vltava, 4 min.) v cyklu Ranní úvaha.

Lit.: Němec, Jan: Jan Němec: Budiž ti vlny lehké. In web ČRo 3 Vltava, 26. březen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tuto neděli to bude přesně osmdesát let, co si Virginie Woolfová oblékla kabát, do kapes dala kameny a poté vstoupila do řeky, jejíž jméno zní českému uchu úzkostně: do řeky Ouse. Nad hlavou jí hučí bombardéry druhé světové války, uvnitř hlavy se rozpíná bolest a už zase se tam ozývají ty hlasy, které ji přivádějí k šílenství.

Kabát nasává vodu, těžkne, proud ji strhává. Zanedlouho už se Virginiiny vlasy splétají s říčními chaluhami a vytřeštěné oči patří na hnědé nebe zatížené masou vod.

Spáchala sebevraždu utopením a její nejvybranější próza nese název Vlny… Nedávno jsem se k ní vrátil. Woolfová zde představuje šest postav. Představuje? – jak umělohmotně to zní! Woolfová zde opatruje šest postav, tři muže a tři ženy, šest přátel, kteří střídavě hovoří o světě a svém místě v něm. Vlny tak připomínají téměř kolektivní biografii. Jako by zde už tolik nešlo o jednotlivé životy, ale o médium života, ve kterém se individualita rýsuje jen dočasně, jako vlny na povrchu moře. Ve skutečnosti je všechno jen voda.

Kapitoly uvozují interludia, v nichž sledujeme slunce na jeho pouti nad mořem. Řekl bych, že nikdo se v próze nepřiblížil výtvarnému impresionismu jako Woolfová. Na symbolické rovině pracuje s poutí slunce a lidským životem. I ten vystupuje nad obzor, dosahuje svého zenitu a poté klesá, až nastane noc. Ale zajímavější je něco jiného. Jako impresionisté zrušili konturu ve prospěch barev a světla, vzdává se Woolfová ve své próze lineárních linií. Neboť se však literatura nemůže zříci své intelektuální povahy zcela, barva a světlo se zde vyjevují jinak než na plátnech Moneta či Cézanna. (…)

Mozaika – Eurotrash (2021)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 23:10

Christian Kracht vydal nový román, který je volným pokračováním jeho románového debutu z roku 1995. Referuje o něm Eva Novak.

Natočeno 2021. Premiéra 25. 3. 2021 (ČRo 3 Vltava, 3 min.).

Lit.: Novak, Eva: Peníze, nacistická minulost a rodinné prohřešky. Nový román Christiana Krachta nese název Eurotrash. In web ČRo 3 Vltava, 25. březen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kolínské nakladatelství Kiepenheuer & Witsch propaguje Krachtův nový román citátem Petera Handkeho: „Christian Kracht je chytrý chlapík“. Jsem přesvědčená o tom, že to Handke myslel ironicky, ale na budoucí čtenáře to jistě udělá dojem. Nehledě na to, že Krachtův nový román Eurotrash je opravdu výjimečný a vlastně reklamu ani nepotřebuje. Referuje Eva Novak.

Každý nový román tohoto autora rozpoutá velké diskuse. V Německu patří Kracht vedle Botho Strauße a Petra Handkeho ke kontroverzním autorům současné německé literatury. Před 25 lety se Kracht prakticky přes noc proslavil románem Faserland. Šlo o příběh třicetiletého ich-vypravěče z bohaté rodiny, který cestuje z ostrova Sylt přes celé Německo. Jeho cesta končí v Curychu. Euorotrash v Curychu startuje. První větou románu, která začíná pro Krachta typicky slůvkem tudíž – also nás okamžitě vtáhne do děje: „Tudíž jsem zase musel na pár dní do Curychu“. (… )

Pochlap se 1/?? (2021-2025)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 23:08

Připravil Václav Rouček.

Hovoří Jiří Procházka (1), Přemek Forejt (2), Pavel Fuchs (3), Benedikt Renč (4), Pavel Kučera (5), Martin Furch (6), otec Hyacint (7), Renne Dang (8), David Matásek, Jan Přeučil, Jiří Burian, Josef Trojan a další.

Natočeno 2021- 2025. Webová premiéra 1. dílu 21. 3. 2021 (ČRo Rádio Wave, 44 min.), 2. dílu 28. 3. 2021 (ČRo Rádio Wave); 3. dílu 4. 4. 2021 (ČRo Rádio Wave, 20:00 h.); 38. dílu 10. 4. 2022 (ČRo Rádio Wave, 45 min.).

Obsah: 1. Jiří Procházka – 2. Přemek Forejt – 3. Pavel Fuchs – 4. Benedikt Renč – 5. Pavel Kučera – 6. Martin Furch – 7. Otec Hyacint – 8. Renne Dang – 9. Michal Nesvadba – 10. Patrik Eliáš – 11. Martin Lukeš – 12. Pavel Berky a Matěj Pardus – 13. Alex Choupenitch – 14. Jan Hůzl – 15. Miloš Říha – 16. Martin Janatka – 17. Lukáš Duy Anh Tran – 18. David Gaberle – 19. Pavel Prouza – 20. Chi Chi Tornado – 21. Ladislav Špaček – 22. Tomáš Kouba – 23. David Matásek – 24. Tramp Bokajs – 25. Štěpán Urban – 26. Pavel Brůček – 27. Vladan Hanulík – 28. James Cole – 29. Petr Soukup – 30. Jan Přeučil – 31. Zdeněk Pohlreich – 32. Jakub Jahn – 33. Lukáš Houdek – 34. Lukáš Sochor – 35. Karel Šoral – 36. Václav Lebeda alias VOXEL – 37. Milan Formánek – 38. Sofian Medjmedj –

Aleš Zbořil. Premiéra 16. 7. 2023 (ČRo Radio Wave, 35 min.).

Viet Tran. Premiéra 10. 9. 2023 (ČRo Radio Wave, 44 min.).

Robin. Premiéra 23. 10. 2023 (ČRo Radio Wave, 35 min.).

Josef Trojan. Premiéra 5. 11. 2023 (ČRo Radio Wave).

Viktor Tauš. Premiéra 29. 9. 2024 (ČRo Radio Wave, 48 min.).

Hudební publicista Pavel Turek. Premiéra 23. 2. 2025 (ČRo Radio Wave, 50 min.).

Lit.: Rouček, Václav: Startuje Pochlap se, pořad o mužském světě a emocích. Václav Rouček a jeho hosté o maskulinitě 2.0. In web ČRo Radio Wave, 8. březen 2021 (článek + teaser k poslechu). – Cit.: Máme být tvrdí? Máme být citliví? Kdy chlapi brečí? A proč někdo čůrá na porcelán a někdo do vody? Od 21. března spouštíme na Radiu Wave pořad Pochlap se, ve kterém Václav Rouček se svými hosty otevírá otázky maskulinity. Uslyšíte sportovce, rappery, podnikatele, umělce, jednoduše kluky a muže z různých společenských bublin.

Václava Roučka nejspíš znáte jako zpěváka a hudebního skladatele. Kromě toho je také hokejista, designér, syn a čerstvý táta. „O tom, co pro mě vlastně znamená být chlap, jsem začal přemýšlet zhruba před třemi lety. Po pár letech nenahrávaných diskuzí s přáteli jsem se rozhodl, že tohle téma si zaslouží podcast,“ říká Václav Rouček.

Hostům pokládá jednoduché, ale ne úplně obvyklé otázky: Kdys naposledy brečel? Umíš rodičům říct: mám tě rád? Komu se svěřuješ? Zároveň se ale nesnaží nacházet nějaké univerzální „správné“ odpovědi. „Pochlap se není platforma pro ‚nadsamce‘ nebo absolutní vzory. Nedávám recepty na dobrý život, k chlapství si každý docházíme jinudy a jinak,“ vysvětluje Václav Rouček. (… )

Lit.: Rouček, Václav: V boji není na emoce čas, ale po zápasu jsme zase lidi. Jiří Procházka na slzy v ringu nevěří. In web ČRo Radio Wave, 21. březen 2021  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Jako malej kluk jsem brečel u Titaniku. Silný emoce rozkládám spíš do delší časový osy, než že bych je najednou naráz prožil.“

(more…)

Páteční vražda (2021)

Filed under: Podcast,Rozhlasové hry — Premek @ 22:47

Benjamin Kuras. Audiohra. Zvuk Matěj Procházka. Režie Šimon Dominik.

Osoby a obsazení: Goldberg (Jan Meduna) a Freitag (Petr Halíček).

Natočeno 2021. Webová premiéra 26. 3. 2021 (Rádio Kašpar, 19:30 h.). Webová repríza 22. 7. 2022 (Rádio Kašpar); 29. 7. 2022 (Rádio Kašpar, 19:30 h.).

Upoutávka na YouTube

Pozn.:  Inspektor Goldberg ze Scotland Yardu přichází vyšetřovat vraždu v bytě pana Freitaga v londýnské čtvrti Golders Green. Zavražděný, jehož mrtvola leží ve Freitagově knihovně, je bývalý desátník SS Lichner, kdysi strážce v koncentráku Belžec. Výslechem se Goldberg postupně dovídá, že vrahem je sám Freitag, ortodoxní rabín, který Lichnera znal z koncentračního tábora. Freitag ale v táboře nebyl jako vězeň, nýbrž jako velitel, důstojník SS, sudetský Němec Krawetz…

Anglickou premiéru měla hra v divadle Soho Poly v Londýně v roce 1976, rozhlasové verze dávalo BBC, Německo, Izrael a Nizozemsko.

Pan inženýr a ti druzí (1974)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 22:33

Sandor Erdelyi. Rozhlasová hra. Překlad Milan Navrátil. Zvukový technik Bohuslav Fiala. Natáčecí technik Jaroslava Lhotáková. Asistentka studia Milena Ševčíková. Režie Jan Tůma.

Osoby a obsazení: vypravěč (Leopold Franc), profesor (Maxmilián Hornyš), hlavní inženýr (Milan Vágner), dílovedoucí (Václav Kyzlink), otec (Oldřich Vykypěl), žena (Ivana Valešová), dělnice (Eva Hradilová), údržbář (Jan Kučera), řidič / muž / hlas (Pavel Kunert), dívka (Zdena Haláková), lékařka (Olga Hauková), ředitel (Josef Štefl), dělník (Karel Adam), ředitel II (Ivan Hojar), zástupce (Jiří Dušek), Stadler (Karel Kabíček).

Nastudovalo Brno. Natočeno 17. 12. 1974 (studio III, 14:00 – 18:00 h.; 46 min.).

 

Malíři ikon (1974)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 22:28

Maxim Gorkij. Rozhlasová dramatizace Lubomír Krupica. Hudba Jiří Dušek. Sólo na violoncello Bedřich Havlík. Zpívá smíšený oktet, řídí Josef Pánčík. Natáčecí technik Bohuslav Fiala. Natáčecí technik Jaroslava Lhotáková. Asistentka studia Marcela Vandrová. Režie Olga Zezulová.

Osoby a obsazení: hlas (Ladislav Lakomý), Aljoša (Miroslav Středa), stařena (Alena Růžičková), příručí (Rudolf Jurda), zákazník (Marcel Halouzka), mužik (Vilém Pfeiffer), Petr Vasiljič (Rudolf Chromek), Alexáša (Pavel Kunert), Ivan Larionovič (Otakar Dadák), Žicharov (Josef Štefl), Sitanov (Leopold Franc), Kapenďuchin (Jiří Štěpnička), Gogolev (Karel Fajt), Davidov (Dobroslav Riegl), Paška (Svatopluk Skopal), žena (Helena Trýbová), Kuzma (Jaroslav Tuček), hlasy (Jiří Dušek, Milan Zezula).

Nastudovalo Brno. Natočeno 6. 12. 1974 (studio VII, 9:00 – 13:00 h.; 52 min.).

 

Maloměstští diplomati (1974)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 22:22

Josef Štolba. Komedie českého dramatika o maloměstském politikaření, inspirovanou děním v Jindřichově Hradci v 80. letech 19. století. Rozhlasová úprava Jindřiška Dušková. Hudba Vladimír Werner, instrumentální soubor řídí autor. Natáčecí technik Bohuslav Fiala. Natáčecí technik Jaroslava Lhotáková. Dramaturg Jaromír Ptáček. Režie Jan Tůma.

Osoby a obsazení: Hořčička (Bohumil Slezáček), Mařenka (Ivana Valešová), Řepka (Rudolf Jurda), Zámečník (Dobroslav Riegl), Špiritus (Josef Karlík), Drábek (Jaroslav Kuneš), Slavík (Miroslav Kročil), Vorlíček (Maxmilián Hornyš), radní (Ivan Hojar, Jaroslav Jarský, Miroslav Knoz), ženský hlas (Miluše Milka Dadáková), mužský hlas (Přemysl Matula), komparz (Marcela Vandrová, Jaromír Ostrý a Jiřina Hanušová).

Nastudovalo Brno. Natočeno 22. 11. 1974 (studio VII, 9:00 – 13:00 h.; 67 min.). Obnovená premiéra 3. 4. 2022 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Hra pro pamětníky.

Lit.: Venclová, Renata: Josef Štolba: Maloměstští diplomati. Povedená veselohra o politikaření. In web ČRo 3 Vltava, 3. duben 2022 (článek). – Cit.: Že se jihočeské městečko připojí k železniční dráze, ještě není jisté. Ale hádka o to, kterou ulicí povede příjezd k novému nádraží, už je v plném proudu! (…).

V letech zápasu o realismus na českém divadle vystoupila do popředí generace dramatiků narozených kolem roku 1948. V krátké době se tak na jeviště dostala řada her ze soudobého českého života, vedle vesnických dramat také satirické komedie těžící z maloměstských společenských poměrů.

K nejúspěšnějším autorům veseloherního žánru patřil Josef Štolba (1846-1930). Vystudovaný právník, cestovatel, který zážitky ze zahraničních cest zachytil v mnoha barvitých fejetonech, byl celoživotním milovníkem divadla. Napsal přes dvacet komedií, které byly uvedeny nejprve v Prozatímním divadle, později se s nimi prosadil i v Národním divadle v éře ředitele F. A. Šubrta a dramaturga Ladislava Stroupežnického.

Látku k veselohře Maloměstští diplomati našel Josef Štolba na stránkách jindřichohradeckého týdeníku Ohlas od Nežárky. Dočetl se tam o bouřlivém boji obyvatel o to, kterou ulicí by měl být veden hlavní příjezd k nádraží, které v Jindřichově Hradci nestálo, protože si do města zatím nenašla cestu železniční dráha.

Jednotlivé schůze obou táborů, bezčetná jednání o předmětu tom v obecním zastupitelstvu, usnešení a revokace usnešení těch, různé protesty a zaslána honily se v něm v takovém množství a tak zajímavým a překvapujícím způsobem, že znenáhla vzniklo ve mně přesvědčení, že náhoda vnucuje mi tu takřka námět k veselohře, že nemůže býti vděčnějšího, přesvědčení, které více z mysle vypuditi jsem nemohl. Josef Štolba: Z mých pamětí II.

Po řadě scénických a dialogických úprav měli Maloměstští diplomaté premiéru v Národním divadle 7. dubna 1888. Dočkali se příznivých ohlasů od pražského obecenstva i kritiky. Naopak v Jindřichově Hradci vzbudila premiéra pobouření, přestože Josef Štolba nikde ve hře dějiště komedie adresně neuvádí, několik vážených jindřichohradeckých občanů bylo rozhořčeno, že komedie staví jejich město i místní zastupitelstvo na pranýř veřejného posměchu. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress