Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravil Václav Rouček.

Hovoří Jiří Procházka (1), Přemek Forejt (2), Pavel Fuchs (3), Benedikt Renč (4), Pavel Kučera (5), Martin Furch (6), otec Hyacint (7), Renne Dang (8), David Matásek, Jan Přeučil, Jiří Burian, Josef Trojan a další.

Natočeno 2021- 2025. Webová premiéra 1. dílu 21. 3. 2021 (ČRo Rádio Wave, 44 min.), 2. dílu 28. 3. 2021 (ČRo Rádio Wave); 3. dílu 4. 4. 2021 (ČRo Rádio Wave, 20:00 h.); 38. dílu 10. 4. 2022 (ČRo Rádio Wave, 45 min.).

Obsah: 1. Jiří Procházka – 2. Přemek Forejt – 3. Pavel Fuchs – 4. Benedikt Renč – 5. Pavel Kučera – 6. Martin Furch – 7. Otec Hyacint – 8. Renne Dang – 9. Michal Nesvadba – 10. Patrik Eliáš – 11. Martin Lukeš – 12. Pavel Berky a Matěj Pardus – 13. Alex Choupenitch – 14. Jan Hůzl – 15. Miloš Říha – 16. Martin Janatka – 17. Lukáš Duy Anh Tran – 18. David Gaberle – 19. Pavel Prouza – 20. Chi Chi Tornado – 21. Ladislav Špaček – 22. Tomáš Kouba – 23. David Matásek – 24. Tramp Bokajs – 25. Štěpán Urban – 26. Pavel Brůček – 27. Vladan Hanulík – 28. James Cole – 29. Petr Soukup – 30. Jan Přeučil – 31. Zdeněk Pohlreich – 32. Jakub Jahn – 33. Lukáš Houdek – 34. Lukáš Sochor – 35. Karel Šoral – 36. Václav Lebeda alias VOXEL – 37. Milan Formánek – 38. Sofian Medjmedj –

Aleš Zbořil. Premiéra 16. 7. 2023 (ČRo Radio Wave, 35 min.).

Viet Tran. Premiéra 10. 9. 2023 (ČRo Radio Wave, 44 min.).

Robin. Premiéra 23. 10. 2023 (ČRo Radio Wave, 35 min.).

Josef Trojan. Premiéra 5. 11. 2023 (ČRo Radio Wave).

Viktor Tauš. Premiéra 29. 9. 2024 (ČRo Radio Wave, 48 min.).

Hudební publicista Pavel Turek. Premiéra 23. 2. 2025 (ČRo Radio Wave, 50 min.).

Lit.: Rouček, Václav: Startuje Pochlap se, pořad o mužském světě a emocích. Václav Rouček a jeho hosté o maskulinitě 2.0. In web ČRo Radio Wave, 8. březen 2021 (článek + teaser k poslechu). – Cit.: Máme být tvrdí? Máme být citliví? Kdy chlapi brečí? A proč někdo čůrá na porcelán a někdo do vody? Od 21. března spouštíme na Radiu Wave pořad Pochlap se, ve kterém Václav Rouček se svými hosty otevírá otázky maskulinity. Uslyšíte sportovce, rappery, podnikatele, umělce, jednoduše kluky a muže z různých společenských bublin.

Václava Roučka nejspíš znáte jako zpěváka a hudebního skladatele. Kromě toho je také hokejista, designér, syn a čerstvý táta. „O tom, co pro mě vlastně znamená být chlap, jsem začal přemýšlet zhruba před třemi lety. Po pár letech nenahrávaných diskuzí s přáteli jsem se rozhodl, že tohle téma si zaslouží podcast,“ říká Václav Rouček.

Hostům pokládá jednoduché, ale ne úplně obvyklé otázky: Kdys naposledy brečel? Umíš rodičům říct: mám tě rád? Komu se svěřuješ? Zároveň se ale nesnaží nacházet nějaké univerzální „správné“ odpovědi. „Pochlap se není platforma pro ‚nadsamce‘ nebo absolutní vzory. Nedávám recepty na dobrý život, k chlapství si každý docházíme jinudy a jinak,“ vysvětluje Václav Rouček. (… )

Lit.: Rouček, Václav: V boji není na emoce čas, ale po zápasu jsme zase lidi. Jiří Procházka na slzy v ringu nevěří. In web ČRo Radio Wave, 21. březen 2021  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Jako malej kluk jsem brečel u Titaniku. Silný emoce rozkládám spíš do delší časový osy, než že bych je najednou naráz prožil.“

„Jdeme prostě jeden druhého sejmout co nejefektivnějším způsobem. Když je ale po boji, můžeme si zas podat ruce a být normální lidský bytosti. Tu ulitu drsnosti neopustí snad jen člověk, kterej nemá sám sebe zvládnutýho,“ popisuje bojovník Jiří Procházka v první epizodě podcastu Pochlap se. Mluvíme o tom, jestli by se chlapi měli o svých emocích bavit, nebo jestli si musíme na všechno přijít sami. Dozvíte se, jaké má vzory, komu se svěřuje nebo proč se mu nelíbí ženy v ringu.

Když vítám 190centimetrového sympaťáka, mám z něj přirozený respekt a kolem se vznáší aura sebevědomého vítěze. Jakpak by ne, tenhle 28letý kluk z moravských Hostěradic ve svém oboru už od roku 2015 neprohrál. (…)

Lit.: Rouček, Václav: Přemek Forejt: Nevidím nic špatného na tom, být občas naměkko. Chtěl bych už ale dospět. In web ČRo Radio Wave, 28. březen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poslechněte si, jak Přemek Forejt vnímá důležitost soukromí a chránění čerstvého vztahu. Proč ho rodiče místo hokeje dali na hru na violoncello? Proč má tolik rád symboliku Ježíše? A jak odpoví na nečekanou otázku: „Čůráš na porcelán, nebo do vody?“

S Přemkem jsem se poznal na letní svatbě přátel – když skočil placáka do vody, dost mě tím pobavil. Jde z něj klidná energie. A přesto, že má na sobě motorkářskou koženou bundu, vím, že si o nadupaných strojích povídat tentokrát nebudeme. (…)

Lit.: Rouček, Václav: Drsnost chci vyvažovat láskou a příliš komfortu zase nepohodlím, říká Pavel Fuchs, který prožil klinickou smrt. In web ČRo Radio Wave, 4. duben 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poslechněte si třetí díl Pochlap se s Pavlem Fuchsem, který má za sebou těžké zdravotní problémy a žije bez tlustého střeva. Jak vychovává své dva syny? Co si vzal z drsnější výchovy od rodičů? A proč se nebojí smrti?

„Měl jsem drsnou výchovu, ale chápu, že doba byla jiná, a vím, že mě rodiče milovali. Já jsem na rozdíl od nich relativně finančně zajištěn a snažím se dostat do života zase přirozenou nepohodlnost,“ říká Pavel Fuchs, který po zdravotních komplikacích, operaci a kómatu už patnáct let žije bez tlustého střeva. Ale nežije vůbec špatně: mimo jiné šéfuje technologické firmě a společnosti zabývající se lisovanými nápoji.

S Pavlem se znám už řadu let, spolupracujeme denně na projektech různého typu a jeho příběh mě vždy fascinoval. Nejenže je to z mých známých jediný člověk, který zažil tzv. klinickou smrt, je to také jeden z mála lidí, kteří život berou s lehkostí a smrt vnímají jako jeho přirozenou součást. Těšil jsem se, až jeho inspirativní vnímání budu moci zaznamenat a předat dál. (…)

Lit.: Rouček, Václav: Fotograf Benedikt Renč: Člověk nemusí mít na všechno názor, občas je lepší prostě na chvilku mlčet. In web ČRo Radio Wave, 11. duben 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak vypadá Benediktův pánský klub? Komu se svěřuje? A dovede říct „Jsem na dně“? Poslechněte si nový díl Pochlap se s Benem Renčem, který nevidí nic špatného na tom, převzít si vyznamenání od prezidenta.

Fotky v časopisech mu nicméně vycházejí už od jeho patnácti let, a kdyby je měl spočítat, stálo by to hodně času, který jinak dělí mezi práci, dvě děti s manželkou Martinou a takzvaný pánský klub. (….)

Lit.: Rouček, Václav: Lektor Pavel Kučera: Chlapi se spolu moc nebaví. A když, tak si rádi poměřují pindíky. In web ČRo Radio Wave, 18. duben 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kdy se kluk stává mužem? Kdy je na to ideální čas? A proč je potřeba, aby nás matka takzvaně pustila? Poslechněte si nový díl Pochlap se s Pavlem Kučerou, který si myslí, že v dnešní době chybí přechodové rituály od chlapce k muži.

Pavel byl od mládí vedoucím ve skautské organizaci a od dětství se staral o svou matku na invalidním vozíku. Táta s nimi během jeho mládí nežil, ale i přesto si Pavel vůči němu vždy zachoval kladný vztah. Náš host, nyní pětačtyřicetiletý otec dvou dětí, i proto už skoro dvě dekády řeší otázky mužství s mladšími i staršími. (…)

Lit.: Rouček, Václav: Běž a promluv si s tátou, dokud to ještě jde! Rapper Renne Dang o svém vyrůstání bez vzoru. In web ČRo Radio Wave, 9. květen 2021 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: „Nikdo mi doma nevysvětlil, že bejt ‚polovietnamec‘ je v pohodě. Chyběl tam táta, kterej by řekl, ať jsem na sebe hrdej bez ohledu na ostatní,“ popisuje šestadvacetiletý rapper Renne Dang vlastní cestu k sebepřijetí a následnou proměnu své „slabiny“ ve výhodu.

S Rennem jsem se o nápadu otevírat téma mužství bavil už před dávnou dobou a byl mezi prvními, kdo mi řekl, že by o svém dospívání rád mluvil otevřeně. „Ten Číňan s náma hrát nebude,“ vzpomíná na výrok z dětství, který mu utkvěl v paměti. „Ano, byl jsem na maloměstě kuriozita. Nějakou dobu jsem si přál nevypadat tak, jak vypadám,“ přiznává. (…)

Lit.: Rouček, Václav: Patrik Eliáš: Konec hokejové kariéry jsem zvládl dobře, přebytečnou energii se teď snažím dávat správným směrem. In web ČRo Radio Wave, 23. květen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak zvládá přechod do „normálního“ života chlapa po celoživotním kolotoči v profesionálním sportu? Jak pracuje se svými emocemi? Poslechněte si Pochlap se s bývalým hokejistou Patrikem Eliášem.

V „Pattyho“ mládí mu někteří trenéři ale úspěch moc nepředpovídali. „Stejně vyhasneš jak papír!“ „Tahle věta od jednoho trenéra z mládí mi utkvěla v paměti. Ale mělo to na mě spíš motivační účinky.“ Jak to, že si z takových poznámek jako mladý nadějný hokejista nic nedělal? Mohla za to přísná výchova jeho otce, nebo snad to, že měl dva starší bratry, kterým se chtěl vždy vyrovnat? (…)

Lit.: Rouček, Václav: Šermíř Alex Choupenitch: Jsem kreativní tvůrce svého života. In web ČRo Radio Wave, 13. červen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak zvládá emoce v boji? Je perfekcionista, nebo si na pořádek nepotrpí? Poslechněte si další díl Pochlap se s fleretistou Alexem Choupenitchem, který věří, že každý by měl mít svůj vlastní přístup k životu.

Saša vyrůstal s rodiči coby profesionálními zpěváky, otec byl sólový operní pěvec a maminka sboristka. Jaké bylo dospívat v takovém zázemí a kolik aktivit musel Alexander vyzkoušet, než si vybral moderní šerm? „Odmala mi mamka zařizovala co nejvíce kroužků a aktivit, ale v jednom momentě jsem si musel vybrat. Vybral jsem si šerm, tak snad dobrý.“

Plánuje si své další kroky v životě? Komu se svěřuje? A co pro něj znamená neúspěch? „Kamarádovi se svěřuju s jinými věcmi než přítelkyni nebo rodičům. A sám se sebou také vedu hodně vnitřních rozhovorů. Jsem kreativní tvůrce svého života a občas ho sleduji jako seriál  ̶  neskutečně mě baví ty zvraty a to, že musím neustále bojovat,“ dodává Alex. (…)

Lit.: Rouček, Václav: Herec Lukáš Duy Anh Tran: Našim jsem konstatně lhal. Sledovali mě přes webku. In web ČRo Radio Wave, 25. červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Byl Duy Anh Trah rebelem? Jaká očekávání musí naplnit „vietnamský trojnásobný prvorozený syn“? A jaký byl jeho přerod od produkčního k herci? (…)

„Tři roky jsem nevečeřel, aniž by mi někdo nezavolal. Neexistovalo, abych to nezvedl. Ke konci mojí produkční kariéry jsem už jenom odpočítával, kdy vezmu ten telefon a hodím ho do rohu,“ popisuje Lukáš Duy Anh Tran náročnou práci produkčního. Dvaceti osmiletý rodák z Mostu se před hereckou dráhou živil třeba marketingem nebo právě jako filmový a reklamní produkční. Později hrál v seriálu Zrádci, Einstein nebo ve snímku Ubal a zmiz.

A jak to mají doma s otevřeností? „Táty se vždycky ptám, jak se má, a chci vědět reálnou odpověď. Ale emoce a vztahy se u nás bohužel neřeší. Což je špatně. Ale myslím si, že já budu iniciátor toho, kdy přijdu a řeknu našim to, co k nim cítím. Ať si na to trochu zvykají,“ říká Duy Anh Tran.

S rodiči měl dříve velmi komplikovaný vztah. „Došlo to do momentu, kdy jsem měl doma webku, a když jsem přišel domů, tak jsem ji musel mít zapnutou. A naši mě přes ni sledovali.“ Nakonec Lukáš na několik měsíců odešel z domu a bylo po něm vyhlášeno celostátní pátrání. Navzdory složité minulosti jsou mu ovšem rodiče vzorem svou houževnatostí a pracovitostí. (…)

Lit.: Rouček, Václav: David Matásek: Matky mých synů se mi posmívají, že dělám stejné chyby jako můj táta. Že klukům neuhnu. In web ČRo Radio Wave, 12. září 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je David Matásek sentimentální? Co pro něj znamená mít pevný výchozí bod? Proč je podle něj tato doba egomanická? Kdy se snaží udržet nadhled a v čem mu prospěla pandemie?

Se svým otcem měl sice komplikovaný vztah, ovšem o emocích se spolu bavili. „K tomu mě přinutila jeho nemoc. Jak začal být nemocný, tak jsem pochopil, že můj velký almighty otec není almighty a že jeho čas je omezený. Najednou to začalo být normální. Protože my jsme se dost dlouho přetlačovali,“ vysvětluje David. „Matky mých synů se mi posmívají, že dělám stejné chyby jako můj táta. Že klukům neuhnu,“ dodává.

A jak se vůbec dostal k divadlu? „Bylo to všude kolem nás, bylo to hrozně silné. Viděl jsem, jak to ovlivňuje životy, jaká byla kolem divadla v 70. letech svoboda. Přes všechna nařízení, zákazy a cenzuru mohli lidé přemýšlet o svých věcech a podprahově předávat dětem i dospělým divákům vzkazy – kulturní, ale i politické.“ (….)

Lit.: Rouček, Václav:  Režisér Pavel Brůček: Každý by měl být chvilku v blázinci a mít prostor se věnovat sám sobě. In web ČRo Radio Wave, 10. říjen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Nějakou dobu jsem cítil, že tam bude nějaký problém, který by se dal označit jako úzkosti, deprese, jako nějaká panická porucha, ale vždy jsem v sobě měl ten tlak, že musím být silný chlap. Nedokázal jsem to nikomu říct,“ popisuje Pavel Brůček – 32letý reklamní režisér a producent, který se po letech v reklamním prostředí začal potýkat s alkoholem a strastmi divokého životního stylu.

Pomoc nakonec vyhledal a nyní se k problematice duševního zdraví staví zcela opačně: „Každý člověk by měl být aspoň chvilku v blázinci a měl mít prostor se na 100 % zcela egoisticky věnovat jenom sám sobě.“

V jeden moment totiž Pavel dokonce přerušil sociální kontakty. „Všem jsem nakecal, že dělám na geniálním scénáři, aby mě nechali být, aby o mě zároveň nikdo neměl strach. Ale seděl jsem na své sedačce a měsíc jsem čuměl do zdi. A ten stav se prohluboval a prohluboval.“

Mimo depresí musel Pavel Brůček řešit i syndrom spánkové apnoe: „Moje tělo mělo pocit, že se dusím a umírám zhruba dvaatřicetkrát za hodinu. Když jsem si myslel, že jdu spát na 8-9 hodin, tak jsem ve finále spal kvalitním spánkem, který mi dal skutečně nějakou regeneraci, zhruba 43 minut. Takže jsem 5 let spal 40 minut,“ popisuje svou nemoc.

Lit.: Rouček, Václav: Básník Petr Soukup: Neumím si odpouštět. Sdílení emocí mi pomáhá, je to taková terapie. In web ČRo Radio Wave, 7. listopad 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Proč Petru Soukupovi vadí slovo porno? Proč se podle něj ve společnosti přeceňuje úloha rodiny? Řeší v sobě otázku mužství? Vedou podle něj doktoři dialogy? A proč nejezdí na dovolené?

Petr se o těžkých tématech nebojí mluvit. „Mám úzkosti. Z depresí se dokážu dostat během několika vteřin pomocí hudby. Z úzkostí ne. Pamatuji si zážitky ještě z jeslí. Mám takové probliky, kdy to dítě bylo už tam v úzkostech. Školka, základní škola, střední škola, to všechno byl vyhozený čas. A u mě neplatí ta věta ‚Co tě nezabije, to tě posílí‘. Mně tyhle roky opravdu vzaly hrozně moc síly a osobního rozvoje, protože to se tam nedělo,“ vysvětluje.

V aktuálním díle ale Petr otevřeně mluvil i o veselejších zážitcích: „Od takových 12 let mě baví všechno, co se týká erotiky. Všechno, co se týká filmů pro dospělé. Mám to prostě rád, stejně jako hudbu.“ (…)

Lit.: Rouček, Václav: Jan Přeučil: Řekli mi, že musím smýt vinu svého otce. Važte si demokracie, je to křehká záležitost. In web ČRo Radio Wave, 21. listopad 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Herec je nositelem kultury, nositelem myšlenek, ale i etikety, noblesy a elegance. A měl by být i určitým příkladem a vzorem pro generace,“ říká divadelní a filmový herec, dabér, symbol hereckého gentlemanství, etikety a dokonalé rétoriky Jan Přeučil. Vystudoval DAMU, kde i učí, a je i nejdéle sloužícím hercem Divadla Na zábradlí.

Jeho otec byl odsouzen v procesu s Miladou Horákovou k doživotnímu vězení a po 15 letech byl nakonec propuštěn na svobodu. „Když tátu zavřeli, a po tom procesu, tak každý, kdo byl Přeučil, byl v podstatě poznamenán. Nemohl jsem jít studovat gymnázium. Mně bylo řečeno, že musím smýt vinu svého otce.“

Tatínek mu z vězení posílal dopisy. „V těch dopisech mě i moji sestřičku Martu v podstatě vychovával. Radil nám, jak se stavět k životu, jak prožívat určité věci,“ popisuje. (..)

Lit.: Rouček, Václav: Zažil jsem po Novém roce vyhoření, momentálně nejsem šťastný, říká autor podcastu Hrana Lukáš Houdek. In web ČRo Radio Wave, 16. leden 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Proč si Lukáš Houdek myslí, že je u gayů tělo důležitá komodita? Je on sám povrchní? Proč se vždy cítil méněcenný? A co si koupil po natočení podcastu Hrana o mužské body image?

Jaký má Lukáš vztah ke svému tělu? „Mám pořád na mysli, že každý den musím něco dělat, abych nepřibral. Kdysi mi můj tehdejší přítel řekl, že mám na břiše nějaký špek, a od té doby to je ve mně zakořeněno, i když to třeba byl od něj jen nevinný žert.“ (…)

Lit.: Rouček, Václav: V poslední době jsem otci odpustil, není důvod to v sobě nést, říká zpěvák Sofian Medjmedj. In web ČRo Radio Wave, 10. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Táta je z Alžírska, dříve měl problémy se zákonem. Byl to nekonečný kruh, kdy to chvíli bylo dobrý a pak zase špatný. Byly tam problémy s domácím násilím na mé mámě a mně. Vypěstoval jsem si k němu nenávist a bál jsem se ho. V poslední době jsem mu ale odpustil, není důvod to v sobě nést, máme teď normální vztah,“ popisuje dvacetiletý hudební talent Sofian.

Jak s odstupem vnímá své debutové album 19, na kterém se vypsal z těžkých situací v dospívání? „Když to po roce od vydání poslouchám, přijde mi, že jsem mnohem lehčí. Nechal jsem tam věci, které jsem potřeboval. Cítím se od té doby dospělejší, umím už odpouštět.“ Potřebuje se k tématu ještě vracet? „Hudebně jsem tu kapitolu bolesti z mládí uzavřel, chci dělat písničky o tom, jak se cítím teď a co prožívám,“ říká mladý zpěvák. (…)

Lit.: Rouček, Václav: Lžu tátovi s těžkou demencí, že máma ještě žije. Je to pro něj lepší, říká moderátor Aleš Zbořil. In web ČRo Radio Wave, 16. červenec 2023 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Jak se Aleš Zbořil ohlíží za 26 lety moderování oblíbené televizní soutěže? Co bude, až nebude AZ-kvíz? A jak náročné je pro něj starat se o tatínka s těžkou demencí?

Moderátor, scenárista, herec a otec dvou dětí, který po studiích na JAMU účinkoval v několika televizních pořadech, než ho potkala osudová role – AZ-kvíz. Hostem Pochlap se je Aleš Zbořil, se kterým si Vašek povídal o jeho mládí, 26 letech moderace jednoho pořadu a také o tom, jak aktuálně prožívá náročné období, ve kterém se stará o tatínka trpícího těžkou demencí.

„Nevydržel bych někde sedět v jedné kanceláři, vyhovuje mi být na volné noze. Dva dny natáčím AZ-kvíz, pak se zavřu do dabingového studia, mám nějaké živé moderace, dělám lekce mluveného projevu, každý den mám jiný. Pak se ale za sebou ohlédnu a je za mnou dvacet šest let jedné televizní soutěže,“ říká Aleš v rozhovoru a uvádí, že během jednoho dne stihne natočit až pět dílů pořadu.

„AZ-kvíz mě čím dál víc bolí, celý den mluvím a stojím, ale pořád se na soutěžící i štáb těším. Před několika lety mě začalo mrzet, že se nikam moc nevyvíjím, že jsem nikdy nedostal televizní roli, ale už jsem si na to zvykl.“ Dokáže si představit chvíli, kdy už oblíbený pořad moderovat nebude? „Myslím, že se ten den přibližuje, asi by to nijak moc nezměnilo můj pracovní týden, ale možná bych už neměl tolik příležitostí, hodně jiné práce mám právě díky AZ-kvízu.“

Aleše kromě práce zaměstnává i péče o nemocného tatínka, který trpí silnou demencí. „Je to velmi náročný, je to jako se starat o děti, akorát tady víš, že už to k ničemu lepšímu směřovat nebude. Naučil jsem se skvěle lhát, tatínek už ani neví, že maminka zemřela a každé dvě minuty se na ni ptá. Odpovídám mu, že je v nemocnici se srdcem,“ přiznává.

„Rozhodla o tom náhoda, tatínek si bohužel nepamatuje ani pohřeb. Nechával jsem mu parte stole, pokaždé se tvářil překvapeně a ten šok prožíval znovu. Jednou ty papíry odnesla ošetřovatelka a on si toho nevšiml. Od té doby je máma v nemocnici a já jsem ochoten mu takhle odpovídat až do nekonečna.“ (…)

Lit.: Rouček, Václav: Uráží mě, když lidi posílají mou rodinu domů. Stereotypy ale mizí, říká novinář Viet Tran. In web ČRo Radio Wave, 10. září 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jaký má novinář Viet Tran vztah k tradičním vietnamským hodnotám? Jaké pro něj bylo vyrůstat na Hané? A proč podle něj stereotypy vůči Vietnamcům mizí?

„Pocházím ze severního Vietnamu, rodiče se narodili během války. Čechy pro ně byly úplně jiný svět, museli se učit na rohlících, aby se aklimatizovali. Na Hané jsem byl jedno z prvních vietnamských dětí, trochu úkaz, ale vietnamských rodin tam bylo hodně, setkávali jsme se po škole. Po základce jsem se víc uzavřel do českého prostředí,“ říká v úvodu Viet, kterého na Twitteru sledují tisíce lidí. (..)

Lit.: Rouček, Václav: Zjišťuju, co ve mně zbylo z člověka, kterým jsem byl, říká autor podcastu Teď jsem Robin. In web ČRo Radio Wave, 22. říjen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Co Robin považuje za životní zlom? Na jakou epizodu podcastu Teď jsem Robin se nejméně těšil? A proč si musí znovu budovat sebevědomí?

„V dětství na mě koukali divně, ne negativně, ale byla jsem podivínka a moji kamarádi byli kluci, dělala jsem klučičí aktivity. Začalo se to lámat po vejšce, kdy všichni zažívají první lásky. V tu dobu chodím s Vojtou, ale zjišťuju, že ten vztah mezi náma je jiný,“ říká v úvodu rozhovoru Robin, který o své tranzici natočil 6 epizod v rámci podcastové série pro Radio Wave. Každé osobě ze svého života věnoval jeden díl, ve kterém si vyměňuje pocity z proměny.

Lit.: Rouček, Václav: Nechci dolovat tátův odkaz, v práci jsem poctivej, svěřuje se herec Josef Trojan. In web ČRo Radio Wave, 5. listopad 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Proč si Josef Trojan myslí, že je solitér? Jak prožíval psychicky náročné období? A proč se snaží být v herectví maximálně poctivý?

„Mám dobrý rodiče, který se mají rádi, i když se rozvedli. Každej chtěl jinam, ale ty podmínky rozvodu pro nás děti byly ideální. Rodiče nám nemažou med kolem huby, dávaj nám plnej obraz. Bolí to, ale stejnou měrou to léčí,“ říká v úvodu rozhovoru dvaadvacetiletý Josef. Oba jeho rodiče jsou z hereckého prostředí.

„Jsem solitér v tom, že si rád na věci přicházím, na herectví neustále pracuju. Není to tak, že bych doloval mámin, tátův a dědův odkaz. Stojím si za tím, že jsem poctivej v práci a že tu protekci, která tam bezpochyby je, nezneužívám,“ říká Trojan, který se rozhodl herectví záměrně nestudovat. „Jsem smířenej s tím, že jsem syn táty a že jsem protekční dítě, který to mělo jednodušší.“

Josef Trojan se také svěřil o svých zkušenostech během psychicky náročného období. „Byl jsem pět týdnů na psychiatrii a chodil na intenzivní terapie. Teď už nikam nedocházím, cítím se šťastně a stabilně. Dojímá mě moje holka a kamarádi. Uvědomuju, jak moc důležitý lidi to jsou,“ uzavírá. (..)

Lit.: Rouček, Václav: Měl jsem pocit, že mám na všechno mít názor. Teď od toho upouštím, říká herec Jan Cina. In web ČRo Radio Wave, 7. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Proč je Janovi Cinovi dobře na cestě? A proč je podle něj dobré mluvit o jinakosti? Poslechněte si celý rozhovor v Pochlap se.

Hostem Pochlap se byl herec a zpěvák Jan Cina. Moderátor Václav Rouček si s ním povídal o tom, jak se mu žije po třicítce, o čem mu přijde důležité mluvit, ale také o tom, proč už nemusí mít na všechno názor.

„Po třicítce víc tuším, kým bych chtěl být a co mi dělá dobře. Je to takový pátrání, ale pak je tam veřejná rovina, kdy ode mě společnost něco očekává a to ještě hledám. Měl jsem pocit, že bych na všechno měl mít názor, ale od toho upouštím. Snažím se teď věnovat tomu, co mnou hýbe,“ říká Honza v úvodu.

„Hodně se v souvislosti se mnou skloňovala ta jinakost, že jsem na půl Rom, že jsem gay. Chci říct, že už to není důležitý, ale zjišťuju, že je pořád podstatný o tom mluvit, a to víc pro ostatní než pro mě. Kdyby můj příběh pomohl jednomu člověku, tak mi to za to stojí. Stejně tak je zajímavý mluvit s lidma, který to mají opačně,“ pokračuje Cina.

„Konečně jsem si po dlouhý době pořídil dodávku, byl to můj sen. Možná je v tom to romství, že je mi dobře na cestě. Zjišťuju, že potřebuju málo. I moje mamka prozradila, že by takhle chtěla žít, zatímco můj táta je spíš chalupář,“ směje se. (..)

Lit.: Rouček, Václav: Nejtěžší bylo psát o smrti dědečka, pořád se s tím vyrovnávám, říká hudebník Filip Černý. In web ČRo Radio Wave, 5. květen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Proč chce jít Filip Černý na terapii? A jak se vyrovnává se smrtí dědečka? Poslechněte si celý rozhovor v Pochlap se.

„Věděl jsem, že v tu chvíli nemůžu psát o ničem jiným než o rozchodu,“ říká v úvodu Filip, který má stejně jako Vašek za sebou takzvané rozchodové album. „Začalo to jako zamilovaná deska, rozchod přišel během psaní a nakonec to skončilo depresí a smířením. Baví mě psát písničky, ale nejcetim se v tom komfortně, sebevědomě,“ pokračuje moderátor hitparády Startér. (…)

Lit.: Rouček, Václav: Jediný můj úkol je užívat si každodenního života, říká Jiří Burian alias Kapitán Demo. In web ČRo Radio Wave, 14. červenec 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak se Jiří Burian vypořádal s úspěchem Kapitána Dema? Jak se mu pracovalo na albu se svým osmiletým synem? A proč už tolik neprožívá hejty?  (…)

Hostem Pochlap se byl hudebník, skladatel a producent Jiří Burian. Moderátor Václav Rouček si s ním povídal o tom, jak prožíval vzestup Kapitána Dema, jak se mu nahrávalo album se svým otcem a synem a proč podle něj potřebují muži obejmout.

„Jediný můj úkol je užívat si každodenního života. Už nejde dávat tolik práce, emoce, kalby, bylo toho teď hodně, užívám si dětí, baráku, zahrady, klasika, čtyřicátník ve střední Evropě,“ směje se v úvodu Jiří Burian, který právě vydal nová alba se svým synem i otcem.

„Synovi je osm, společný tracky vzniknou v autě, když mi řekne nějakou hlášku nebo co se mu zdálo. Hrajeme si, probouzím v něm kreativitu, syn je vtipnej, má svůj svět a to jsem chtěl zachytit. S tátou je jiný, je mu přes 70, dělám mu elektronický beaty,“ prozrazuje v Pochlap se. (…)

Lit.: Rouček, Václav: Muži na tantrickou masáž nechodí za orgasmem, ale protože chtějí poznat sami sebe, říká lektorka Klára Kloudová. In web ČRo Radio Wave, 18. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hostkou Pochlap se byla lektorka sexuality a tantry Klára Kloudová. S Vaškem Roučkem společně probrali, proč muži vyhledávají tantrické masáže, s jakými problémy se na ní nejčastěji obracejí a v čem by se měli muži od žen inspirovat.

„Muži na masáže nechodí za vyvrcholením, ale proto, že chtějí řešit problém s předčasnou ejakulací, erekcí nebo naopak chtějí posunout sexualitu o level výš. Na tantrické masáži se učí, jak poznávat sám sebe a svoje tělo. Díky tomu se víc soustředí na sebe, zažívají něžné dotyky, někteří vůbec poprvé až tam, dýchají vědomě a to je zklidňující pro mysl,“ říká v úvodu Klára.

„Stává se, že se lidi do masérů zamilovávají, je to platonická láska, zamilují se do té praktické záležitosti, do těch dotyků, někteří lidi mohou být dokonce na tantrické masáži závislí. Součástí naší práce je proto hlídat hranice, aby to neubližovalo ani jedné straně,“ pokračuje Kloudová.

Proč nakonec přestala masáže dělat? „Vyhořela jsem, všechno jsem dělala sama a pak jsem už neměla kapacitu dávat péči ostatním. Musela jsem si najít terapeutku, protože mi zmizela radost ze života. Vyhoření mi otevřelo trauma, který jsem řešila toxickým workoholismem, proto jsem nakonec začala dělat umění a nechala si jen kurzy.“ (…)

Lit.: Rouček, Václav: Když mám trable nebo úzkosti, nacházím útěchu v Amerikánce, říká Viktor Tauš. In web ČRo Radio Wave, 29. září 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hostem Pochlap se byl režisér a filmový producent Viktor Tauš, který má nyní v kinech premiéru filmu Amerikánka. Moderátor Václav Rouček si s ním povídal o tom, co pro něj tento snímek znamená, proč rád vypráví ženské příběhy a jak se cítí ve svých padesáti letech.

„Amerikánka mi zrodila nový rámec přemýšlení o vizualitě, formovala mi nové způsoby, jak ten příběh vyprávět. Tenhle projekt miluju, je to pro mě důležitá hrdinka, ke který se vztahuju, když mám úzkosti a trable. Je to ohromná archetypální story. Ona má naději v tom, co všechno dokáže překonat,“ otevírá Tauš v Pochlap se. (…)

Lit.: Rouček, Václav: Oslavné písně o tátech nemáme, řeší se spíš spory mezi otcem a synem, říká publicista Turek. In web ČRo Radio Wave, 23. únor 2025 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Jak je otcovská role zastoupená v populární hudbě? Proč nevznikají oslavné písně o otcích? A jaké písničky vztah mezi otcem a synem reflektují pozitivně? (…)

Hostem Pochlap se byl hudební novinář a kulturní redaktor Pavel Turek. S moderátorem Václavem Roučkem volně navázali na předchozí díl s Tomášem Kvapilíkem a zaměřili se na to, jak se vztahy mezi otci a syny tematizují v hudbě a popkultuře.

„Figura otce je v popkultuře už od 50. let, od ranýho rock’n’rollu, otci jsou ti, kdo vládnou světu a ničí ho. Populární hudba je hudba vzdoru, chce otcům sebrat slovo a dát ho potomkům. Jsou i pozitivní příklady, třeba skladba ‚Kooks’ od Davida Bowieho, která je příjemnou reflexí pozice nekonvenčního otce,“ říká v úvodu Pavel Turek.

„Hudební příklady z perspektivy otce směrované synům a dcerám na mě působí sentimentálně, v současným rapu je ta role reflektovaná jen, když jsou děti malý, když je tam ta radost z nového života, tu třeba Viktor Sheen popisuje velmi upřímně, ale víc se těším na to, jak se k tý roli bude vztahovat, až budou děti starší,“ pokračuje Turek.

„Oslavných písní o tátovi je málo, protože podráždění otce je úspěchem každého žánru. Písnička ‚Tátovi’ od Karla Gotta je v tomhle ohledu unikátní v tom, že je o překonávání sporů mezi otcem a synem a o tom, že sympatie a láska se ze strany otců projevuje jinak, neverbálně. Je to takový naťuknutí, jinak je ten song hroznej,“ směje se Pavel. (…)