Pavel Francouz. Četba na pokračování ze stejnojmenné novely. Použitá hudba J. Obrovská (Due musici). Dramaturg Ungr. Režie Vítězslav Bartoš.
Čte Jiří Samek a Daša Neblechová.
Nastudovala Plzeň v roce 1977. Premiéra 4. dílu 22. 5. 1977 (Praha-RPD, 10:30 – 11:00 h.; 22 min.).
Radij Pogodin. Četba na pokračování ze stejnojmenné knížky. Překlad Ivo Vaculín. Připravila Jana Klokočníková. Hudba Stanislav Chudoba, řídí Libor Mathauser. Dramaturgie Drahomíra Měsková. Režie Miroslav Šváb.
Čte Miroslav Moravec.
Natočeno 1977. Premiéra 4. dílu 22. 5. 1977 (Praha-RPD, 8:00 – 8:15 h.; 15 min.).
Sara Polak. Esej. Připravili Petr Šabata, Radek Kedroň, Anna Herza Tydlitátová, Edita Kudláčová. Dramaturgie Zuzana Rejchová. Zvuk Jaroslav Pokorný. Hudba Martin Bonus Hůla.
Natočeno 2021. Premiéra 15. 2. 2021 (ČRo Plus, 14 min.).
Lit.: Polak, Sara: Sara Polak: Vize pro technologie. Odmítání umělé inteligence je odmítání pokroku a cesty ven z krize. In web ČRo Plus, 15. únor 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Sara Polak vystudovala archeologii a antropologii na University of Oxford. V Česku popularizuje umělou inteligenci (AI), je vášnivou zastánkyní multioborovosti a vede nebo je součástí několika technologických projektů. Proč bychom se technologií neměli bát? Poslechněte si její vizi.
Asi si tuhle audio esej pouštíte na nějakém kusu elektroniky, žejo? Nejspíš na mobilu. A berete to jako normálku. Proč taky ne. (more…)
Připravila Lenka Kabrhelová. Editace Lukáš Matoška. Rešerše Ondřej Franta. Zvukový mistr Martin Hůla. Hudba Martin Hůla.
Hovoří Tomáš Samek.
Natočeno 2021. Premiéra 16. 2. 2021 (ČRo Plus, 8:34 h.; 35 min.).
Lit.: Kabrhelová, Lenka: Antropolog Samek: Komunikace české vlády je oproti té německé jako rozbouřené moře. In web ČRo Plus, 16. únor 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česko se v důsledku zhoršující se epidemie koronaviru dostává do částečné izolace. Německo v neděli obnovilo kontroly na hranicích kvůli obavám z rychle se šířících mutací viru. V čem se přístup obou zemí k pandemii liší? Jakým jazykem čeští a němečtí politici i média o koronavirové krizi mluví? A nakolik se to promítá do důvěry lidí v protiepidemická opatření? Lenka Kabrhelová mluví s lingvistickým antropologem Tomášem Samkem. (…)
Robert Schuster. Komentář.
Natočeno 2021. Premiéra 15. 2. 2021 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Schuster, Robert: Robert Schuster: Uzavření hranic aneb Německé nepochopení „českých vesnic“. In web ČRo Plus, 15. únor 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když se chce v češtině vyjádřit, že je něco nepochopitelné a nedá se tomu porozumět, použije se proto občas výrazu „španělská vesnice“. V němčině mají pro takovéto situace také speciální obrat. Hovoří se pak o „Böhmische Dörfer“ neboli o „českých vesnicích“. Pořekadlo muselo v minulých dnech leckomu v Německu tanout na mysli, když nevěřícně sledoval, jak v Česku rostou čísla nakažených novým koronavirem, aniž by to ale ze strany vlády vedlo k nějakým odpovídajícím krokům.
Třeba k prodloužení nouzového stavu. Když pak skutečně česká Poslanecká sněmovna odmítla v této záležitosti vládu podpořit, zprávu přinesly skoro všechny klíčové sdělovací prostředky v Německu.
Jako určité „štěstí v neštěstí“ se může jevit, že Česko nebylo samo, pokud jde o nelichotivou pozornost. Souběžně s námi totiž v Německu řešili i několik stovek potvrzených případů jihoafrické koronavirové mutace v rakouské spolkové zemi Tyrolsko. (…)
Aneta Mašková. Připravila Eva Lenartová. Zvukový mistr Zdeněk Prchlík. Hudba Antonín Schindler. Režie Tomáš Soldán.
Nastudovala Olomouc v roce 2021. Premiéra 13. 2. 2021 (ČRo Olomouc, 18:05 h.; 25 min.) v cyklu Setkání s literaturou.
Lit.: ele (= Lenartová, Eva): Aneta Mašková: Věk na vdavky. In web ČRo Olomouc, 13. únor 2021 (článek). – Cit.: Příběh z prostředí anglické venkovské šlechty, napsala mladá olomoucká autorka Aneta Mašková. Na sociálních sítích na sebe prozradila, že je vzrůstem malá, ale zato velká milovnice kávy a čokolády a že je fanynka hokeje a fotbalu, která nejenže ví, co znamená offside, ale dokonce ho i pozná.
Aneta Mašková má velmi ráda romány Jane Austenové, sester Brontëových, Elizabeth Gaskellové, Charlese Dickense, Daphne du Maurier či Barbary Erskinové, což taky vysvětluje, jak je možné, že autorka z Olomouce píše povídky ze života anglické šlechty, dobově umístěné na přelom 18. a 19. století. V těchto časech se také odehrává dramatizovaná povídka Věk na vdavky. Očekávat můžeme salónní rozmluvy i řeči za zavřenými dveřmi. Nevěsta je bohatá, rodiče tedy očekávají stejně movitého ženicha. Plány rodičů však ne vždy dojdou naplnění. (…)
Přemysl Hnilička
(vyšlo v Týdeníku Rozhlas, leden-únor 2021)
Horor rozhodně nebyl podporovaným žánrem v době socialistického realismu. Jeden z prvních ozvuků tohoto “úpadkového” žánru na územi Československa byl výbor nejvýznamnějších angloamerických hrůzostrašných povídek Tichá hrůza (1967), který sestavil a přeložil Tomáš Korbař. Náklad byl brzy rozebrán a o tři roky později vyšla sbírka znovu; není tedy divu, že na velký zájem zareagoval i Československý rozhlas. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let nastudoval hned několik povídek z Tiché hrůzy.
Dramatizátorem a režisérem byl Jiří Josek. Ten připravoval pro stanici Praha sobotní večerní program s názvem Co s načatým večerem. Náplň připravovala tehdejší redakce zábavy v čele s Iljou Kučerou st., Daliborem Pokorným a Bedřichem Zelenkou. Vedle kratších rozhlasových her zábavného (a někdy – jak vidno – i hororového) charakteru byla součástí večera také dospělejší verze Hajaji, tzv. Pohádky pod duchnu.
Již 26. dubna 1969 měl premiéru příběh Roberta Aickmana Čekárna. Mladík Pendlebury (Petr Haničinec) omylem přejede svou cílovou stanici a vlakový zřízenec jej vysadí až na konečné v Castertonu. Místní hotel je zavřený a nepříliš ochotný zaměstnanec dráhy mu nakonec po dlouhém přemlouvání umožní přespat v sychravé čekárně. Teprve až se ztemnělou místností začnou ozývat tajemné zvuky a pohybovat podivné postavy, pochopí Pendlebury proč… (more…)
Co o nás prozrazuje stále populárnější móda otužování? Budeme v zimě chodit nalehko a méně stonat? Hostem Hovorů je lektor otužování Jakub Chomát, moderuje Petr Vizina.
Natočeno 2021. Premiéra 16. 2. 2021 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Host: Hana Švejnohová. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Jana Rychterová.
Natočeno 2021. Premiéra 16. 2. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.). Repríza 21. 8. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
V letošním roce si připomínáme sto let od premiéry Janáčkovy opery Káťa Kabanová. Podobně jako jiné Janáčkovy skladby i Káťa Kabanová prošla tvůrčím vývojem a s tím i její partitura. Historii vzniku opery a problematiku Janáčkova rukopisu (tzv. poslední ruky) zodpoví přední janáčkovský badatel – muzikolog Jiří Zahrádka. Současně také zazní hudební ukázky z Janáčkovy opery Káťa Kabanová v nastudování sira Charlese Mackerrase a Vídeňské filharmonie. Pořad uzavře ukázka z historické nahrávky Janáčkovy Káti Kabanové z roku 1953 v nastudování Břetislava Bakaly a Symfonického orchestru brněnského rozhlasu. Akademie je věnována nedávno zesnulé operní pěvkyni Libuši Domanínské. Pořad připravila Simona Kostrhunová.
Natočeno 2021. Premiéra 16. 2. 2021 (ČRo 3 Vltava, 21:15 h.).
Powered by WordPress