Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Pro Republikánskou stranu znamenal bod zlomu zejména nedávný útok na Kapitol, sídlo zákonodárců ve Washingtonu. Mnozí z něj viní právě čerstvého exprezidenta, který vyzval k „divokým protestům“. Nepokoje ale nabraly bezprecedentních rozměrů a vyžádaly si několik obětí.

„Ta bezvýhradná podpora Donalda Trumpa už pro některé kongresmany nebyla udržitelná. Po nepokojích v Kongresu ale určitě začali víc kalkulovat, do jaké míry se od něj odstřihnout. A pragmaticky zvažují, jak už to tak v politice bývá, co to bude znamenat pro jejich šance na znovuzvolení,“ komentuje dění v americkém konzervativním táboře amerikanista Petr Kopecký, který působí na Ostravské univerzitě. (…)

Dánsko na konci loňského roku hladce vplulo do vakcinačního procesu a na začátku února už má naočkováno zhruba pět procent populace. V přepočtu na počet obyvatel, kterých v Dánsku žije necelých 6 milionů, je to nejvíc v celé Evropské unii. Očkovací program má v zemi velkou podporu, tamní vláda v čele s premiérkou Mette Frederiksenovou tak Dány příliš přemlouvat nemusela.

„Zhruba osmdesát procent dánské populace už uvedlo, že vakcínu chce. Takže žádná veřejná komunikace nebo vládní kampaň není postavená na tom, že se dánský kabinet snaží někoho přesvědčit, že je dobrý nápad nechat se očkovat. Točí se spíš kolem toho, jak to udělat efektivně,“ říká v Checkpointu dánský politolog Christian Kvorning Lassen, zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku Europeum. (…)

Ulice měst po celém Rusku zaplnily minulý víkend davy. Jen v Moskvě a Petrohradu demonstrovaly desetitisíce lidí na podporu hlavní tváře ruské opozice Alexeje Navalného. Ten se několik měsíců léčil v Berlíně kvůli otravě Novičokem, za níž stojí podle investigativních novinářů agenti ruské FSB, a těsně po návratu do Ruska jej v polovině ledna zadržely úřady.

„Je zima a v Rusku to znamená opravdu velká zima. To, že především v ulicích Moskvy a Petrohradu byly desetitisíce lidí, je proto významná událost,“ říká v Checkpointu novinář RFE/RL Jaroslav Šimov. „Protesty jsou důležité i proto, že nálada lidí, kteří šli do ulic, je vážnější. Ne agresivnější, ale lidé si uvědomují, že dosáhnout politických změn je v Rusku těžký úkol, ale že to prostě takhle dál nejde. To, co se stalo Alexeji Navalnému, posloužilo jako rozbuška,“ vysvětluje Šimov. (…)

Podle ní by Evropská unie měla jednoznačně přitvrdit v reakci na aktuální dění v Rusku. Tam odsoudili na 3,5 roku do vězení opozičníka Alexeje Navalného, což vyvolalo protesty, které ruský režim tvrdě potlačil. Minulý pátek jel šéf unijní diplomacie Josep Borrell do Moskvy, aby tamní garnituře osobně předal výzvu k osvobození Navalného a rozvinul potenciální dialog.

Přímo v době tiskové konference Josepa Borrella a ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova však Rusko vyhostilo tři diplomaty ze Švédska, Německa a Polska, a to kvůli účasti na „nezákonných akcích“. Lavrov také EU přímo na konferenci označil za nespolehlivého partnera. (…)