Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

23. 2. 2021

Stránky deníku (2021)

Filed under: Povídky — Premek @ 12:20

Emilio Vedova. Povídka. Překlad Miroslav Míčko. Pro rozhlas připravil Petr Veselý. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Lukáš Kopecký.

Účinkuje Vladimír Hauser.

Nastudovalo Brno v roce 2021. Premiéra 26. 2. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.) v cyklu Malířské povídky.

Lit.: Veselý, Petr – Blažejovská, Alena: Malířské povídky. Rozhlasová antologie textů o malířích a malířství od světových i českých autorů. In web ČRo 3 Vltava, 22. únor 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Redon, Babel, Lada, Svobodová, Vedova, Hildesheimer nebo Kratochvil. Povídky světových i českých autorů mají tentokrát společné téma – malování, malbu a malířství. (…)

V roce 1985 vyšla antologie Malířské povídky, obsahující texty „o malířích, strázních a krizích uměleckého hledání, o zázraku tvorby a věčnosti umělecké interpretace“. Z knihy, v níž najdeme jen ruskojazyčné autory, převzal autor rozhlasového cyklu Petr Veselý povídku Isaaka Babela (1894-1940) Pan Apolek v překladu Jana Zábrany. Zavede nás do Novogradu (Novohrad-Volynskyj na Ukrajině), kde vypravěč potkal podivného a současně podivuhodného malíře ikon, pana Apolka. Tato povídka zazní v pořadí druhá, neboť cyklus přihlíží k chronologii života autorů a vzniku textů.

Pro Petra Veselého, který jako malíř, výtvarný pedagog a básník odbornou i uměleckou literaturu o umění celoživotně sleduje, nebyl uvedený sborník jedinou inspirací. Pro text, který cyklus zahajuje, sáhl do knihy Odilona Redona (1840-1916) Samomluvy, která vyšla v roce 1996 v překladu Jitky Hamzové. Uslyšíme pasáže z deníku francouzského malíře a grafika, psaného za jeho pobytu v Pyrenejích v letech 1870 a 1878. Redon se také znal s Milošem Martenem, Vilémem Mrštíkem i Juliem Zeyerem. (…)

Otec (2021)

Filed under: Povídky — Premek @ 12:19

Nina Svobodová. Povídka.  Pro rozhlas připravil Petr Veselý. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Lukáš Kopecký.

Účinkuje Zdeněk Bureš.

Nastudovalo Brno v roce 2021. Premiéra 25. 2. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.) v cyklu Malířské povídky.

Lit.: Veselý, Petr – Blažejovská, Alena: Malířské povídky. Rozhlasová antologie textů o malířích a malířství od světových i českých autorů. In web ČRo 3 Vltava, 22. únor 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Redon, Babel, Lada, Svobodová, Vedova, Hildesheimer nebo Kratochvil. Povídky světových i českých autorů mají tentokrát společné téma – malování, malbu a malířství. (…)

V roce 1985 vyšla antologie Malířské povídky, obsahující texty „o malířích, strázních a krizích uměleckého hledání, o zázraku tvorby a věčnosti umělecké interpretace“. Z knihy, v níž najdeme jen ruskojazyčné autory, převzal autor rozhlasového cyklu Petr Veselý povídku Isaaka Babela (1894-1940) Pan Apolek v překladu Jana Zábrany. Zavede nás do Novogradu (Novohrad-Volynskyj na Ukrajině), kde vypravěč potkal podivného a současně podivuhodného malíře ikon, pana Apolka. Tato povídka zazní v pořadí druhá, neboť cyklus přihlíží k chronologii života autorů a vzniku textů.

Pro Petra Veselého, který jako malíř, výtvarný pedagog a básník odbornou i uměleckou literaturu o umění celoživotně sleduje, nebyl uvedený sborník jedinou inspirací. Pro text, který cyklus zahajuje, sáhl do knihy Odilona Redona (1840-1916) Samomluvy, která vyšla v roce 1996 v překladu Jitky Hamzové. Uslyšíme pasáže z deníku francouzského malíře a grafika, psaného za jeho pobytu v Pyrenejích v letech 1870 a 1878. Redon se také znal s Milošem Martenem, Vilémem Mrštíkem i Juliem Zeyerem. (…)

Pan Apolek (2021)

Filed under: Povídky — Premek @ 12:18

Isaak Babel. Povídka. Překlad Jan Zábrana. Pro rozhlas připravil Petr Veselý. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Lukáš Kopecký.

Účinkuje Michal Bumbálek.

Nastudovalo Brno v roce 2021. Premiéra 23. 2. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.) v cyklu Malířské povídky.

Lit.: Veselý, Petr – Blažejovská, Alena: Malířské povídky. Rozhlasová antologie textů o malířích a malířství od světových i českých autorů. In web ČRo 3 Vltava, 22. únor 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Redon, Babel, Lada, Svobodová, Vedova, Hildesheimer nebo Kratochvil. Povídky světových i českých autorů mají tentokrát společné téma – malování, malbu a malířství. (…)

V roce 1985 vyšla antologie Malířské povídky, obsahující texty „o malířích, strázních a krizích uměleckého hledání, o zázraku tvorby a věčnosti umělecké interpretace“. Z knihy, v níž najdeme jen ruskojazyčné autory, převzal autor rozhlasového cyklu Petr Veselý povídku Isaaka Babela (1894-1940) Pan Apolek v překladu Jana Zábrany. Zavede nás do Novogradu (Novohrad-Volynskyj na Ukrajině), kde vypravěč potkal podivného a současně podivuhodného malíře ikon, pana Apolka. Tato povídka zazní v pořadí druhá, neboť cyklus přihlíží k chronologii života autorů a vzniku textů.

Pro Petra Veselého, který jako malíř, výtvarný pedagog a básník odbornou i uměleckou literaturu o umění celoživotně sleduje, nebyl uvedený sborník jedinou inspirací. Pro text, který cyklus zahajuje, sáhl do knihy Odilona Redona (1840-1916) Samomluvy, která vyšla v roce 1996 v překladu Jitky Hamzové. Uslyšíme pasáže z deníku francouzského malíře a grafika, psaného za jeho pobytu v Pyrenejích v letech 1870 a 1878. Redon se také znal s Milošem Martenem, Vilémem Mrštíkem i Juliem Zeyerem. (…)

Sám k sobě (2021)

Filed under: Povídky — Premek @ 12:16

Odilon Redon. Z deníků francouzského malíře a grafika. Překlad Jitka Hamzová. Připravil pro rozhlas Petr Veselý. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Lukáš Kopecký.

Účinkuje Jiří Valůšek.

Nastudovalo Brno v roce 2021. Premiéra 22. 2. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.) v cyklu Malířské povídky.

Lit.: Veselý, Petr – Blažejovská, Alena: Malířské povídky. Rozhlasová antologie textů o malířích a malířství od světových i českých autorů. In web ČRo 3 Vltava, 22. únor 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Redon, Babel, Lada, Svobodová, Vedova, Hildesheimer nebo Kratochvil. Povídky světových i českých autorů mají tentokrát společné téma – malování, malbu a malířství. (…)

V roce 1985 vyšla antologie Malířské povídky, obsahující texty „o malířích, strázních a krizích uměleckého hledání, o zázraku tvorby a věčnosti umělecké interpretace“. Z knihy, v níž najdeme jen ruskojazyčné autory, převzal autor rozhlasového cyklu Petr Veselý povídku Isaaka Babela (1894-1940) Pan Apolek v překladu Jana Zábrany. Zavede nás do Novogradu (Novohrad-Volynskyj na Ukrajině), kde vypravěč potkal podivného a současně podivuhodného malíře ikon, pana Apolka. Tato povídka zazní v pořadí druhá, neboť cyklus přihlíží k chronologii života autorů a vzniku textů.

Pro Petra Veselého, který jako malíř, výtvarný pedagog a básník odbornou i uměleckou literaturu o umění celoživotně sleduje, nebyl uvedený sborník jedinou inspirací. Pro text, který cyklus zahajuje, sáhl do knihy Odilona Redona (1840-1916) Samomluvy, která vyšla v roce 1996 v překladu Jitky Hamzové. Uslyšíme pasáže z deníku francouzského malíře a grafika, psaného za jeho pobytu v Pyrenejích v letech 1870 a 1878. Redon se také znal s Milošem Martenem, Vilémem Mrštíkem i Juliem Zeyerem. (…)

Téma – Štvavé vysílačky (2004)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:11

Dokument o zahraničním rozhlasovém vysílání před rokem 1989 připravil Jan Sedmidubský.

Hovoří redaktoři Svobodné Evropy Lída Rakušanová, Karel Moudrý a Martin Štěpánek, a redaktor Hlasu Ameriky Ivan Medek.

Natočeno 2004. Repríza 16. únor 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.; 51 min.); 2. 12. 2022 (ČRo Plus, 11:10 h.). K poslechu zde.

Pozn.: Jedním z poznávacích znamení studené války bylo zahraniční rozhlasové vysílání na krátkých vlnách. Tento fenomén do značné míry narušoval pomyslnou železnou oponu. Svobodná výměna informací v letech studené války probíhala především díky rozhlasovému vysílání na krátkách vlnách. I když se země, ovládané Moskvou, pokoušely příjem západních rozhlasových stanic všemožně rušit, poslech možný byl. Doslova poznávací značkou studené války byla americká rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa, vysílající od roku 1951 z bavorského Mnichova v mnoha jazycích národů na východ od železné opony. Jaká byla role těchto rozhlasových stanic? (anotace)

Budoucnost divadla 1/? (2021)

Filed under: Podcast — Premek @ 11:55

Podcast, který připravuje HaDivadlo – Centrum experimentálního divadla.  Moderují Ivan Buraj, Matěj Nytra, Anna Prstková.

Host Matúš Kobolka (1), Anna Chrtková (2), Jan Matýsek (2), Tereza Semotamová (3).

Natočeno 2021. Webová premiéra 1. dílu 14. 2. 2021 (Spotify, 81 min.).

Pozn.: Když se nemůže divadlo hrát, nabízí tento unikátní odstup alespoň možnost divadlo reflektovat. V mnoha textech a rozhovorech o budoucnosti divadla se mluví o takzvané třetí divadelní reformě. Pojem navazuje na myšlení Kazimierze Brauna, který za první divadelní reformu označoval proměnu divadla na přelomu 19. a 20. století a za druhou dění spjaté s kontrakulturním hnutím šedesátých let. Jaký by měl být charakter třetí divadelní reformy – dnes, v časech, kdy pandemie koronaviru naplnila vizi Heinera Müllera, jenž vybízel divadla na rok zavřít, abychom pochopili jejich hodnotu? Dá se začít tam, kde jsme skončili? Jaké jsou nejzajímavější koncepty a nástroje, kterými můžeme začít revizi divadla? A je divadlo ve svém posledním tažení, nebo se naopak může stát po filmu, který ovládl 20. století, vůdčím druhem umění pro svoji neredukovatelnost do online prostoru? Co jsou otázky divadla budoucnosti? A proč divadlo potřebujeme? Kolektiv HaDivadla vytvořil tento podcast ve snaze sdílet rozhovory o budoucnosti divadla s lidmi, s nimiž se rádi o divadle bavíme. Příjemný poslech! (anotace)
 (more…)

22. 2. 2021

Studio N – Invaze strojů na Mars (2021)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 20:17

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří editor vědecké rubriky Petr Koubský.

Natočeno 2021. Webová premiéra 22. 2. 2021 (Deník N, 16:05 h.).

Lit.: Titlbach, Filip: Studio N: Invaze strojů na Mars. Člověk se připravuje na svůj první krok na rudé planetě. In web Deník N, 22. 2. 2021 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: K nejsledovanější planetě přilétly hned tři pozemské kosmické lodě najednou. Kdyby existovali Marťané, asi by se těžko ubránili dojmu, že Země podniká na jejich planetu invazi. Co nového se můžeme o Marsu dozvědět? A kdy vstoupí první člověk na povrch rudé planety? Hostem podcastu je editor vědecké rubriky Petr Koubský. (…)

Sedem rokov 1/5 (Sedm let, 2021)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Premek @ 16:42

Peter Stamm. Četba na pokračování. Překlad Ján Jambor. Připravila Ivana Jachymová. Režie Stanislav Bilý.

Čte Miroslav Kolbašský.

Premiéra 22. – 26. 2. 2021 (SRo Rádio Devín, 18:30 – 19:00 h.).

Alternativní verze překladu: Sedm roků

Pozn.: Na začiatku Alexander prežíva čudný vzťah s Iwonou a koncom osemdesiatych rokov v Mníchove absolvuje štúdium architektúry. Potom ide so spolužiačkou Sonjou na výlet do Marseille a tam – pomedzi nadšené fotografovanie ikonickej architektúry – sa z nich stane pár. S jasne naprojektovanou budúcnosťou, z ktorej sa veľa podarí aj uskutočniť. No znovu je tu Iwona a do vzťahov troch dospelých vstúpi ešte i malá Sophie. Stavebná kríza spôsobí, že Alexandrov a Sonjin ateliér musí ísť do konkurzu. Možno časté, možno banálne, možno predvídateľné, keby už minimálny počet ľudí nestačil na komplikovanosť a človek nikdy neprestal byť záhadou. Prečo koná a prečo nekoná? Prečo je vo vleku niečoho a dokedy až v ňom ostane? Z aspektu ktorej z postáv vyrátal autor sedem rokov do názvu románu? Z Iwoninho? Peter Stamm si vybral pre svoj román veľmi výstižne slová Le Corbusiera: Svetlá a tiene odhaľujú tvary.

Vinohradská 12 – Mutace koronaviru a vakcíny (2021)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 16:23

Připravila Lenka Kabrhelová. Hudba Martin Hůla. Editace, rešerše, sound design Pavel Vondra, Martin Melichar, Martin Hůla.

Hovoří reportér Radiožurnálu Matěj Skalický.

Natočeno 2021. Premiéra 22. 2. 2021 (ČRo Plus, 8:34 h; 24 min.).

Lit.: Kabrhelová, Lenka – Vondra, Pavel – Melichar, Martin: Matěj Skalický: Musíme se připravit na to, že se situace bude dál zhoršovat. Hrozí rekordní čísla nakažených. In web ČRo Plus, 22. únor 2021 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Epidemiologická situace neumožňuje otevírat obchody. Naopak je třeba zpřísnit některá opatření jako např. povinné zakrývání dýchacích cest na veřejných místech se zvýšenou koncentrací lidí, aby se zabránilo dalšímu šíření britské mutace koronaviru, která podle ministra zdravotnictví stojí za růstem nákazy. Co to znamená pro další vývoj? A ovlivní to nějak proces očkování, který sám o sobě čelí řadě problémů? Lenka Kabrhelová mluví s reportérem Radiožurnálu Matějem Skalickým. (…)

Ostré řezy skrz řeč (2021)

Filed under: Literární pásma,Radiodokument — Premek @ 15:17

Rozhovor připravil Radek Štěpánek. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Hovoří a ze své sbírky Typosie čte Vojtěch Kučera.

Připravilo Brno v roce 2021. Premiéra 20. 2. 2021 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 18 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Ostré řezy skrz řeč – seznamte se s básníkem Vojtěchem Kučerou. In web ČRo Brno, 22. únor 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Brněnský – a původem třinecký – básník Vojtěch Kučera (1975) vydal v nakladatelství Dobrý důvod sbírku Typosie, a to po deseti letech od sbírky předchozí, která se jmenovala Nehybnost.

Autora a jeho novou knížku uvádí v magazínu Zelný rynk básník a redaktor Hosta Radek Štěpánek:

„Myslím si z pozice stejného čtenáře, jako jste vy všichni, že nehybnost, stejně jako pohyb, ticho, stejně jako hudba, řeč, stejně jako mlčení, jsou pro Vojtěcha Kučeru slova klíčová, zásadní. A pokud mám představovat novou sbírku Typosie, která se v křečích, ostrých řezech skrz řeč a plna zámlk rodila deset let, budu muset samozřejmě leccos naznačit i o sbírkách předchozích. Samomluvách z roku 2000 i sbírce A hudba?, která vyšla o pět let později.

Mezi prvními třemi knihami dodržoval básník pravidelné pětileté rozestupy; i tato pravidelnost a přesnost v načasování jako by pro něj byla na první pohled typická. V jeho básních není nikdy nic navíc, a přesto jako by postupně ještě ubývalo; zatímco především první dvě sbírky nabízely běžnou čtenářskou optikou básně poměrně snadno splavné, jízda Nehybností a především pak právě novou Typosií, to už je jízda dravou řekou plnou peřejí, kde je každé slovo kamenem trčícím z vody, obroušeným až na samou podstatu – i proto v některých pasážích zní slova až tak ne-lidsky, kovově, plechově, kamenně, krystalicky – člověk si musí dávat pozor, kde zabere pádlem a kde se nechá proudem volně unášet. Čtenář si může sám vybírat, kudy se má vydat, o čemž u Typosie svědčí třeba i fakt, že druhá polovina knihy je složena z volných listů, které si může každý libovolně poskládat za sebe. Ta první pak díky použití průklepových papírů jako by naznačovala, že se člověk může odvážit i skrze stránky, někam do hlubin, odkud už ale nemusí být návratu. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress