Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Ústavní soud v pondělí rozhodne, jestli je vládou nařízené omezení maloobchodu nezákonné, a zadá precedens pro rozhodování o dalších žalobách na protiepidemická opatření, včetně vyhlášení nouzového stavu. Jak se postup vlády a osobní selhání některých politiků během epidemie podepisuje na víře občanů ve stát a v ochotě dodržovat zákony a nařízení? Debatovat budou poslankyně ANO a vládní zmocněnkyně pro lidská práva a bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková a ústavní právník Jan Kysela.

Natočeno 2021. Premiéra 22. 2. 2021 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Hostem je Kateřina Miler, výtvarnice. Zdeněk Miler, autor Krtečka, se narodil přesně před sto lety. Jeho dcera, výtvarnice Kateřina Miler, barvitě vypráví o tom, kde přesně byla ta krtina, o kterou malíř zakopl a vymyslel si svoji nejslavnější postavičku. Které reálie ze svého života vtělil Zdeněk Miler do známých příběhů? Kterým tématům dává přednost ve své tvorbě Kateřina? A proč mluví o důležitosti něhy ve výtvarném umění? Moderuje Zuzana Burešová.

Natočeno 2021. Premiéra 21. 2. 2021 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).

Lit.: Burešová, Zuzana – jkh: Krtek symbolizuje otcovu čistou duši v touze pomáhat a ochraňovat přírodu, myslí si Kateřina Miler. In web ČRo 1 Radiožurnál, 21. únor 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Otec ji brával do studia. „Když už jsem byla starší a hlas měla hlubší, namlouvala jsem ježka. Možná od té doby mám ježka nejradši,“ vzpomíná Kateřina Miler (…).

V kolika slyšel Honza poprvé jungle? Proč Kewu nenosí kapuci? A co na to Vlasta Burial?

Natočeno 2021. Premiéra 18. 2. 2021 (ČRo Rádio Wave, 56 min.).

Lit.: Bárta, Jan – Kewu: Lepší dramec v hrsti než klacky v kýblu. Klubové čtení z knihy junglu. In web ČRo Radio Wave, 18. únor 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Málo se ví, že Česko je skutečná drumandbassová velmoc – ale tak nějak to všichni tušíme. DNA nejslavnějšího breaku hudební historie v naší kotlině evidentně trvale zdomácnělo – a o to je zvláštnější, že seriózní média o přetrvávající jungle horečce mlčí. Ve Flámu jsme se zkusili podívat na její stopy v současném klubovém zvuku.

Na počátku byl Amen Break – snad nejsamplovanější úryvek z hudebního tracku historie. Na jeho půdorysu pak ve Spojeném království vyrostla koncem 80. let minulého století raveová odnož breakbeat a z něj pak počátkem 90. let klubové styly jungle a drum and bass. Ty se dočkaly koncem milénia zvýšené obliby i v české kotlině – a ta, minimálně v tuzemských poměrech, jen tak neutichá. (…)

Dokument o debatách uvnitř poválečného Československa o tom, kam směřovat dál připravil Pavel Hlavatý. V pořadu zazní nahrávky politických vystoupení i exilových vzpomínek pamětníků z rozhlasového archivu, a také ukázky z dobové publicistiky i jazzové tvorby. Zvukový mistr Jitka Procházková. Režie David Hertl.

Hovoří historikové Milan Drápala a Petr Hlaváček. Ukázky čte David Schneider.

Natočeno 2021. Premiéra 13. 2. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.; 54 min.). Repríza 8. 5. 2021 (ČRo Plus, 20:05 h.); 1. 7. 2023 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Lit.: Hlavatý, Pavel: K Východu, nebo na Západ? O tom nemělo Československo po válce jasno, vyřešil to až komunistický puč. In web ČRo Plus, 13. únor 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nylonový věk, třetí republika a most mezi Východem a Západem. Tak se nazývá období necelých tří let Československa po skončení druhé světové války. Které osobnosti dominovaly veřejnému prostoru? Kdo mohl vydávat noviny a časopisy? A o čem se psalo? Existovalo téma, o kterém se psát nesmělo? Odpoví Téma Plus, které připravil Pavel Hlavatý.

Po skončení druhé světové války vyvstala v tehdejším Československu otázka našeho další směřování: Patříme k Západu a budeme se tedy ubírat demokratickou cestou? Anebo k patříme Východu, což znamenalo budoucnost lidově demokratickou, jak se tehdy říkalo prvnímu stadiu cesty ke komunismu?

Třetí republika, jak je poválečné Československo let 1945 až 1948 nazýváno, představovala ve vznikajícím Sovětském bloku jakýsi skanzen relativní demokracie. Masarykovské tradice první republiky, personální kontinuita reprezentovaná prezidentem Edvardem Benešem, obnova alespoň některých mechanismů pluralitní politiky a právního státu, to vše skýtalo jisté naděje, že budoucnost země není ještě zcela ztracena. (more…)

Hovoří Jitka Pánek Jurková, ředitelka Českého centra v Bruselu.

Natočeno 2021. Premiéra 14. 2. 2021 (ČRo Plus, 24 min.).

Lit.: Nerad, Filip: Nejaktivněji kulturní diplomacii dělá Čína a Arabové. Češi jsou střední hráči, zní z Českého centra. In web ČRo Plus, 14. únor 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zatímco Peking využívá kulturní diplomacii jako podporu pro svou ekonomickou ofenzivu ve světě, státy Perského zálivu se pomocí ní snaží překonat image lehce zaostalých ropných monarchií, vysvětluje v pořadu Evropa Plus Jitka Pánek Jurková, ředitelka Českého centra v Bruselu.

Kulturní diplomacie se v průběhu 20. století stala nedílnou součástí zahraniční politiky. Od počátečního vysílání umělců a výstav do zahraničí se její záběr postupně rozšířil i na aktivity ve vzdělávání, vědě, urbanismu nebo ekologii.

„Tradičně byla jednou z nejambicióznějších zemí na tomto území Francie. Ta byla také první zemí, která tohle také nějak systematizovala a která zakládala síť zahraničních poboček kulturních institutů, aby jí pomohly třeba i v rámci koloniální politiky ještě mezi světovými válkami,“ přibližuje Pánek Jurková, která je také hlavní autorkou podcastové série Jazzman versus špioni. Umění jako tajná zbraň mezinárodní politiky. (more…)