Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

2. 1. 2021

Svět ve 20 minutách – Nostradamus prý předpověděl příchod korony (2020?)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:17

Připravila Gita Zbavitelová.

Natočeno 2020 (?). Premiéra 1. 1. 2021 (ČRo Plus, 23 min.).

Lit.: Hlavenka, Jiří: Muselo to přijít. Již Nostradamus…! In Facebook, 1. 1. 2021 (status). – Cit.: Ve skutečnosti je to takto. V podcastu ČRo+ je citován deník The Jerusalem Post (Nostradamus byl židovského původu), dokonce korektně s odkazem na původní článek. Jenomže článek je – čehož už si čeští redaktoři asi nevšimli – v rubrice nazvané příznačně OMG. Kdyb někdo nevěděl co to je, tak to demaskují přímo v Jerusalem Postu popisem rubriky: „weird news, crazy news, funny news“, tedy blbinky, srandičky, zábavičky. Pro ČRo+ smrtelně vážná věc, které věnují relaci Svět ve 20 minutách.

Nedosti na tom. Nostradamus byl takový renesanční Pikora s Šichtařovou dohromady, který vytvořil více než 6300 různých proroctví – tedy toho napředpovídal tolik, že to by v tom byl čert, aby se aspoň jednou netrefil, ale co je podstatné – jeho „předpověď“ k Covidu je navíc dle odkázaného článku (!) v Jerusalem Post čistokrevným hoaxem – tedy v jeho originálních materiálech nic takového nenajdeme. ČRo+ si v takovýchto případech vystačí s magickým slůvkem „prý“ nebo „údajně“. Jinými slovy, „není to sice pravda, ale mohla by být“.
Tak dík.

Lit.: kac – Zbavitelová, Gita: Nostradamus prý předpověděl příchod korony. V roce 2021 údajně viděl veliké zlo a biologickou zbraň. In web ČRo Plus, 1. leden 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Francouzský renesanční astrolog, lékař a matematik Nostradamus je nejznámější svými věštbami, z nichž mnohé se údajně vyplnily. Jeho první předpovědi vyšly v roce 1555 s tím, že prý slavný vědec vidí až do roku 3797, kdy podle něj svět zanikne. Jeho věštby na rok 2021 cituje izraelský deník Jerusalem Post.

Nostradamovi příznivci tvrdí, že dokázal předpovědět nejrůznější hrozné události, od vzestupu Hitlera až po současnou pandemii koronaviru. Podle znalců Nostradamova díla prorok Hitlera nazval „Histerem“, ale skeptici tvrdí, že Hister byl latinský název Dunaje a šlo tedy o označení místa, ne osoby. (more…)

Rozpojené státy 1/15 (2020, 2021)

Martin Řezníček: ROZPOJENÉ STÁTYMartin Řezníček. Četba na pokračování. Dramaturgie Alena Blažejovská. Rozhlasová úprava a režie Aleš Vrzák.

Čte Martin Řezníček.

Natočeno v roce 2020. Premiéra 1. dílu 2. 1. 2021 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha. Repríza 1. dílu 8. 4. 2023 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Vydal Radioservis, březen 2021 (1 CD MP3, 8590236110397; celková délka 5 hod. 54 min.).

Obsah: 1. díl: Kim Novaková, Bohdan Pomahač a Carmen Tarletonová (26:13) – 2. díl: Stahl House a vila Tugendhat, Cliff House a Barrandovské terasy (21:43) – 3. díl: Boston a český West v Texasu

Pozn.: Mnohostranný obraz Spojených států popisuje v knize Rozpojené státy bývalý zahraniční zpravodaj České televize Martin Řezníček. Zamýšlí se mimo jiné nad tím, jestli se ještě dá prožít „americký sen“, nebo jestli je možné tamní polarizovanou společnost ještě sjednotit.  (anotace)

Lit.: Vrzák, Aleš – Blažejovská, Alena: Martin Řezníček: Rozpojené státy. USA pohledem zahraničního zpravodaje. In web ČRo Plus, 3. leden 2021 (článek). – Cit.: Jak je v Americe, ptali se prý všichni někdejšího zpravodaje ČT ve Washingtonu Martina Řezníčka. Aby mohl pořádně vysvětlit, jaký je život ve Spojených státech, jak se mění společnost a co ho na amerických státech překvapuje, napsal knihu Rozpojené státy. A po patnáct dní z ní bude pro posluchače Českého rozhlasu Plus předčítat. Práva na Radioknihu jsme získali na čtyři týdny.  (…)

Během svého působení na pozici zahraničního zpravodaje v USA natočil Martin Řezníček půl druhé tisícovky televizních příspěvků. Desítky těchto příběhů nyní vypráví ve třech oddílech své knihy. Reprezentují nejrůznější fenomény současné Ameriky.

Sám o obsahu knihy píše: „První blok se věnuje méně známým a i pro mě překvapivým vazbám USA na Česko v oblasti popkultury, architektury či historie. Řádky by si zde určitě zasloužily osobnosti typu bývalé ministryně zahraničí Madeleine Albrightové, odbojáře Josefa Mašína nebo výtvarníka Petra Síse, s nimiž jsme taktéž opakovaně natáčeli. Nicméně první blok klade důraz právě na ty méně známé.“ (…)

Lit.: Sojková, Alena: Důvěrné vyprávění o Americe. Na Plusu se bude číst z knihy Martina Řezníčka Rozpojené státy. In web Týdeník Rozhlas, 20. prosinec 2020 (rozhovor). – Cit.:

V lednu bude na Plusu číst ze své knihy Rozpojené státy Martin Řezníček, který strávil ve Spojených státech amerických pět let jako zpravodaj České televize. V režii Aleše vrzáka se v patnácti pokračováních první Radioknihy roku 2021 můžeme těšit na postřehy novináře, který USA poznal z mnoha stran.

S čím se musí zahraniční zpravodaj po příjezdu do Spojených států vyrovnat? Na co není připraven – v pozitivním i negativním smyslu?

Do USA jsem jezdil už dávno předtím, než jsem se stal zpravodajem, ale nikdy si člověk plně nezvykne na to, že pokrývá celý kontinent, stamiliony lidí s různými kulturami, náboženstvím, světonázorem. Odměnou jsou někdy až neskutečně barvité příběhy lidí, které jsme se snažili co nejvěrněji vyprávět divákům ČT. A pak je rozvést i v knize. Vznikající audio verze je jen výběrem některých z nich.

Jak se vám spolupracovalo s režisérem Alešem Vrzákem?

Úžasně, moc si ho vážím. Ve svém oboru patří k mezinárodní špičce. Jde ale o formát, s nímž nemám zkušenost. Jsem ze zpravodajství zvyklý mluvit rychle a od Aleše stále slyším: „Zpomal, musí to znít jako důvěrné vyprávění.“ Obdivuju jeho trpělivost, já bych ji se sebou neměl.

V USA jste na postu zahraničního zpravodaje strávil pět let. Změnil se nějak během té doby váš vztah k této zemi?

Změnil se v tom smyslu, že jsem měl příležitost pokusit se ji lépe pochopit. A nakonec mám pocit, že i přes studia na univerzitě, desítky cest do USA a pětiletý pobyt o ní vím spíše méně a méně. Lépe řečeno – více a více si uvědomuji, jak je ta země rozmanitá, vnitřně rozervaná, a přesto držící pohromadě pod jednou vlajkou a hymnou. Oceňuji americkou velkorysost, schopnost věci posouvat dopředu, nestěžovat si, makat, pochybovat jen tak, aby vás to nebrzdilo. Mám obecně Američany rád a zároveň je dokážu vnímat kriticky.

Název knihy je mrazivě symbolický – od „spojených“ států k „rozpojeným“. V čem spatřujete příčiny tohoto rozpojení?

USA byly rozdělenou zemí od samého vzniku, jednotlivé kolonie se přely o budoucí uspořádání dokonce ještě dřív. Jsou to otázky míry osobní svobody a vlivu vlády, vztahu k přistěhovalectví, rasám, původním obyvatelům, zbraním, daním, hospodářství. Spory je posouvaly dál. V poslední době a po nebývale vyhrocených volbách posledních tří dekád spolu různé skupiny přestávají mluvit, nechtějí si naslouchat, chtějí se v rámci svých bublin utvrzovat ve správnosti svého názoru. A to je na tom to mrazivé. Přitom úroveň americké veřejné debaty jsem vždy obdivoval. Američani se nedělí už jen na demokraty a republikány, ale čím dál víc dle toho, jestli věří ve vládu práva, nebo ne.

Tři svíčky a provázek (2020)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 0:22

Kristina Žantovská. Komentář – nekrolog.

Natočeno 2020. Premiéra 31. 12. 2020 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Žantovská, Kristina: Kristina Žantovská: Tři svíčky a provázek. In web ČRo Plus, 31. prosinec 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Byla to legrace, ten život, ale uteklo to jako voda,“ řekl několik týdnů před svou smrtí Jindra Hojer, ten, jehož jméno si Jaroslav Foglar vypůjčil pro správně ulízaného blonďáčka z party Rychlých šípů.

Na radu maminky musel dvanáctiletého Jindru ale Jestřáb ujistit, že jeho knižní jmenovec bude slušný kluk. Ještě v letech po devadesátce Jindra v domově pro seniory psal knížky o logických hlavolamech, které ho bavily celý život. Hlavolam, který původně vymyslel farář z Vysokého Mýta, domyslel, a Tři svíčky a provázek, jak ho nazval, ještě moc lidí nevyluštilo.

Chtěla bych se taky dožít 96 let a na konci cesty s úsměvem zkonstatovat, že to byla legrace. Jenom nevím, jestli tenhle životní pozitivismus už není evolučně překonaný a neodchází s generací lidí, kteří přežili dvě války, komunisty ve vedoucí úloze a přesto nahlížejí život jako parádní legraci.

Závidím jim a pokouším se o jakousi vivisekci, ale cítím, že tlačím na pilu, cítím, že je to jako úkol, který mi někdo dal na kurzu osobního rozvoje nebo začátečníků zenové praxe. Moc mi to nejde, pořád víc vidím, kde všude to legrace není. (…)

Hovory Plus – Pavel Horák (2020?)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 0:21

Čeká nás ve stavebnictví „dřevěná revoluce“? V čem jsou přednosti tohoto materiálu oproti běžným stavbám? Jak vypadá virtuální „Salon dřevostaveb“ a jaké jsou nejnovější trendy v moderní dřevěné architektuře? Hostem Hovorů Vladimíra Kroce bude architekt Pavel Horák.

Natočeno 2020 (?). Premiéra 1. 1. 2021 (ČRo Plus, 22:05 h.).

 

Noční Mikrofórum – Václav Pačes (2020?)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 0:18

Host: prof. RNDr. Václav Pačes. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Jan Cimický.

Natočeno 2020 (?). Premiéra 1. 1. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Co se do rozhlasového silvestra v roce 1980 nedostalo? (2020)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 0:17

I na Silvestra roku 1980 připravil Československý rozhlas několikahodinový zábavný program. Řada natočených scének se ale do vysílání nikdy nedostala. Proč? Nikdy nevysílané nahrávky objevila v rozhlasovém archivu Lenka Kopecká, která vám některé z nich představí v pořadu Archiv Plus.

Natočeno 2020. Premiéra 1. 1. 2021 (ČRo Plus, 20:33 h.; 24 min.) v cyklu Archiv Plus. Repríza 31. 12. 2022 (ČRo Plus, 9:33 h.; 24 min.); 31. 12. 2023 (ČRo Plus) v cyklu Archiv Plus.

Lit.: Hertl, David: Co se do rozhlasového silvestra nedostalo? Historky na hraně obscénnosti i humor Miloše Kopeckého. In web ČRo Plus, 1. leden 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Rozhlasové silvestrovské programy měly před rokem 1989 zvláštní postavení. Příprava večerního vysílání, jehož úkolem bylo posluchače několik hodin bavit, zabrala autorům i interpretům hodně času; srovnání s přípravou televizního silvestra je na místě. Poslechněte si výběr z rozhlasového silvestra v roce 1980.

Jenže právě v soutěži s televizním vysíláním to rozhlas v posledních hodinách roku postupně prohrával. Vysedávání před obrazovkou dávala přednost stále větší část konzumentů. (more…)

Noční inspektor 1/12 (2020)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 0:15

Frederick Busch. New York 19. století v temném příběhu o krásných maskách na děsivých tvářích. Překlad Jana Jebáčková. Pro rozhlas upravil Ludvík Němec. Režie Lukáš Kopecký.

Čte Martin Siničák.

Nastudovalo Brno v roce 2020. Premiéra 1. dílu 1. 1. 2021 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou. Repríza 1. dílu 17. 1. 2025 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou.

Lit.: Němec, Ludvík: Frederick Busch: Noční inspektor. Silný příběh lásky a zrady. In web ČRo 3 Vltava, 8. 1. 2021 (článek). – Cit.:  Vzrušující román amerického spisovatele Fredericka Busche o muži, který v nočních doupatech New Yorku bojuje nejen o záchranu vlastní duše. (…)

Je to scéna jako z komiksu nebo béčkového hororu. Nejtemnější čtvrtí New Yorku kráčí temný muž v masce. Muž, kterého někteří mají za netvora, jiní za temného anděla. A aby té temnoty nebylo málo, má ji i v duši a v srdci. Pro znetvořeného veterána války Severu proti Jihu válka nikdy neskončila, teď ale chce místo zabíjení zachraňovat – hlavně děti v pedofilních nevěstincích. A jeho spolubojovníky v tomto příběhu lásky a zrady jsou tmavá prostitutka a spisovatel Herman Melville, který tentokrát bude harpunovat mnohem nebezpečnější zvíře, nežli je vražedná Bílá velryba…

Melville pil, polykal vlastní sliny a slýchal, že jeho bývalí přátelé jsou si jisti, že už dávno zemřel. Tak zemřel. A přesto dál chodil temnými ulicemi a na stránkách svých rukopisů, které nikdo nechtěl vydat, popisoval muže, který bodal do celého světa, jako by to byla maska, zřejmě aby se dostal k Bohu. Nebo k tomu Satanovi, který nám jako Bůh připadá.
Americký spisovatel Frederick Busch (1941-2006) je u nás stejně neznámý, jako byl Melville v Americe 19. století. Má i Melvillovy kvality: silné náměty, básnivý jazyk i při líčení naturalistických scén, sugestivní symbolismus. A humanismus bez iluzí o lidech. Vydal přes dvacet knih beletrie, za své romány získal řadu významných literárních cen. Nejčtenější a nejpřekládanější je právě Noční inspektor, v němž se láska a násilí proplétají ve škrtící uzel, který nikdo nechce – a přesto někdo musí – rozetnout.

Víte, často si představuji dvůr pro porážku dobytka – bučící, vyděšená zvířata, zápach, poletující prach, který před splašeným dobytkem zakrývá muže, zakrvácené z jatek. A podobně se zachází i se spisovateli. Jsou na prodej! Ty nejlepší řeznické výrobky! Hovězí na hácích! Spisovatelé na hácích! Spousty poraženého dobytka!

Ovčácká pohádka (2020)

Filed under: Hajaja — Premek @ 0:03

Milan Nykles. Pohádka. Připravil Dominik Mačas. Režie Jakub Doubrava.

Čte Martin Zahálka II.

Nastudovala Plzeň v roce 2020. Premiéra 24. 12. 2020 (ČRo Plzeň, 5 min.).

Lit.: iko – Mačas, Dominik: Novoroční pohádka: Jak vodník Vodomil ze Zeleného rybníka pomohl ovčákovi. In web ČRo Plzeň, 1. leden 2021 (anotace). – Cit.: V loukách nedaleko vesnice Lučinka se v záplavě zeleně schovává rybník, kterému se říká Zelený. A právě tam měl podle vyprávění starých pamětníků odedávna svůj revír vodník Vodomil.

Příběh vypráví o vodníkovi, který nebyl zlý. Neshromažďoval dušičky v hrníčcích pod pokličkami. Naopak, patřil k těm, kteří dobrým lidem pomáhali. Vyprávění pochází z knížky Vodnické pohádky.  (…)

1. 1. 2021

Hudobné vrstvenie – Divadlo podľa módy (Hudební vrstvení – Divadlo podle módy, 2020)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 19:20

Připravil Andrej Šuba. Zvukový mistr Ĺuboš Veselý. Použití hudba Antonio Vivaldi.

Ukázky z knihy Divadlo podle módy čte Robert Roth.

Natočeno 2020. Premiéra 1. 1. 2021 (SRo Rádio Devín, 18:00 – 19:00 h.).

Pozn.: V relácii Hudobné vrstvenie Robert Roth číta z pamfletu Divadlo podľa módy, ktorý v roku 1720 napísal taliansky skladateľ Benedetto Marcello. Satirický obraz sveta opery je nadčasový. Reláciu pripravili Andrej Šuba a zvukový majster Ĺuboš Veselý. Hudobné ukážky pochádzajú z operných diel Antonia Vivaldiho. (anotace)

Potlesk (2020)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 18:50

Ján Uličiansky. Rodinný rozhlasový muzikál. Hudba Sisa Michalidesová. Orchestrace Sisa Michledisová a Peter Preložný. Dramaturgie Beáta Panáková. Hudební dramaturg Marek Kundlák. Hraje Sympfonický orchester slovenského rozhlasu a Peter Preložný, dirigent Adrián Kokoš. Hudební režiséri Mirko Krajčí, Peter Zagar. Zvukoví mistři Pavel Hanzel, Martin Roller, Peter Ágh, Ĺubica Olšovská. Produkce Silvia Lukáčová. Režie  Ján Uličiansky.

Osoby a obsazení: uvaděčka / bufetářka / pokladní / fantomaska (Lucia Vráblicová), potlesk (David Hartl), herečka (Jana Lieskovská), herec (Ján Galovič), režisér (Adam Jančina), autor (Ondrej Lenárt).

Natočeno 2020. Premiéra 31. 12. 2020 (SRo Rádio Devín, 21:30 – 22:22 h.) v cyklu Rozhlasová hra pre celú rodinu. Repríza 12. 5. 2022 (SRo Rádio Junior, 14:00 – 14:52 h.).

K poslechu zde.

Pozn.: Príbeh sa odohráva na doskách, ktoré znamenajú divadelný svet, ale predovšetkým v zákulisí, ktoré predstavuje svet pestrých ľudských povách a vzťahov. Súťažný titul festivalu Zázračný oriešok 2022.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress