Procházka první částí nové expozice Moravské galerie v Brně v Místodržitelském paláci s autorem její koncepce Ondřejem Chrobákem.
Natočeno 2020. Premiéra 12. 9. 2020 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.
14. 9. 2020
Technický zázrak v srdci Prahy 1/2 (2020)
Režisér a autor pořadu Miroslav Buriánek, orlojník Petr Skála, astronom Zdislav Šíma a profesor teoretické fyziky Jiří Podolský rozkrývají historii i tajemství Pražského orloje, technické památky z 15. století, která jediná na světě dodnes měří čas, včetně babylónského a staročeského, ukazuje pohyby vesmírných těles a promlouvá k nám symbolikou středověku.
Natočeno 2020. Premiéra 12. a 19. 9. 2020 (ČRo 3 Vltava, 9:00 – 10:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.
Lit.: Buriánek, Miroslav: Technický zázrak z 15. století. Výprava za kouzlem a magií Pražského orloje. In web ČRo 3 Vltava, 12. září 2020 (článek). – Cit.: Praha je unikátní místo na křižovatce staletí. Může se pyšnit i historií přírodovědy, astronomie, fyziky. Albert Einstein v Praze začal budovat svoji teorii relativity. Technický zázrak, geniální přístroj, který již dlouhých 610 let udivuje doslova celý svět, je Pražský orloj. (…)
Pražskému orloji dominuje astronomický ciferník a pod ním kalendářní deska. Na astronomickém ciferníku lze odečíst různé časy, astronomické cykly, polohu Slunce, Měsíce nad nebo pod horizontem a jeho postavení vzhledem k Slunci. Z kalendářní desky lze odečíst aktuální měsíc, den a nepohyblivé svátky křesťanského kalendáře. Každou celou hodinu orloj oživí fascinující atraktivní divadlo pochodujících 12 apoštolů a pohyblivých soch po jeho okrajích, aby vše ukončil mohutný zvuk zvonu na vrcholu věže. (…)
33 otázek pro Josefa Nesvadbu (1967)
Na dotazník Marcela Prousta odpovídá spisovatel MUDr. Josef Nesvadba. Připravila Věra Poppová. Režie Alena Adamcová.
Účinkují MUDr. Josef Nesvadba, Josef Langmiler. Rukopisnou povídku Upír LTD čte Rudolf Pellar.
Natočeno 1967.
Úvahy o ideologii (2020)
Milan Nápravník. Fragment eseje Úvahy o náboženství a ideologii z esejistické monografie spisovatele, editora a výtvarníka, který byl výrazným představitelem surrealismu. Připravil Petr Gojda. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Ivan Jiřík.
Natočeno 2020. Premiéra 12. 9. 2020 (ČRo 3 Vltava, 8:40 h.; 13 min) v cyklu Esej a Víkendová příloha.
Lit.: Gojda, Petr: Milan Nápravník: Úvahy o ideologii. In web ČRo 3 Vltava, 12. září 2020 (článek). – Cit.: (…) Monografie Prokletá slast a jiné eseje z nakladatelství Academia, ze které pochází i esej Úvahy o náboženství a ideologii, zpřístupňuje výbor deseti textů Milana Nápravníka z let 1978 až 2016. Název knihy postihuje jednu z otázek, které Nápravník učinil předmětem svého zkoumání: Nebyl pud k moci původně pudem ke slasti? Nedošlo k metamorfóze erotické touhy v touhu po ovládání, jež se v rámci soudobé civilizace uskutečňuje prostřednictvím vztahu podřízenosti a nadřízenosti? (…)
Staří mistři ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech 1/15 (2020-2021)
V cyklu o mistrovských dílech hovoří Marius Winzeler, ředitel Sbírky starého umění Národní galerie. Spolupráce na textu Ivan Hartmann. Dramaturgie Jiří Kamen.
Čte Libor Vacek.
Natočeno 2020 – 2021. Premiéra 1. dílu 13. 6. 2020 (ČRo 3 Vltava, 8:02 h.); 2. dílu 27. 6. 2020 (ČRo 3 Vltava, 8:02 h.); 3. dílu 12. 9. 2020 (ČRo 3 Vltava, 8:02 – 8:15 h.); 4. dílu 19. 9. 2020 (ČRo 3 Vltava, 8:02 – 8:15 h.); 5. dílu 3. 10. 2020 (ČRo 3 Vltava, 8:02 h.); 6. dílu 17. 10. 2020 (ČRo 3 Vltava, 8:02 h.); 7. dílu 31. 10. 2020 (ČRo 3 Vltava, 8:20 h.); 8. dílu 21. 11. 2020 (ČRo 3 Vltava, 8:20 h.); 9. dílu 28. 11. 2020 (ČRo 3 Vltava, 8:20 – 8:30 h.); 10. dílu 12. 12. 2020 ( (ČRo 3 Vltava, 8:20 h.); 11. dílu 9. 1. 2021 (ČRo 3 Vltava, 8:20 h.); 12. dílu 23. 1. 2021 (ČRo 3 Vltava, 8:20 h.); 13. dílu 6. 2. 2021 (ČRo 3 Vltava, 8:20 h.); 14. dílu 20. 2. 2021 (ČRo 3 Vltava, 8:20 h.); 15. dílu 6. 3. 2021 (ČRo 3 Vltava, 8:20 h.) v cyklu Víkendová příloha.
Obsah: 1. Důvěra i pochybnost ve vztahu otce a syna – El Greco: Modlící se Kristus – 2. Muž, který měl z pekla štěstí – Karel Škréta: Podobizna řezače diamantů Miseroniho s rodinou – 3. Jak ukrást Venuši – 4. Brutální vražda v exotických kulisách – Peter Paul Rubens, Umučení sv. Tomáše, 1636-1638. – 5. Se štětcem na stopě tajemství vědy – Rembrandtův pražský „Učenec ve studovně“. – 6. Žádná idylka, slavný obraz jako politický manifest – Albrecht Dürer, Růžencová slavnost, 1506. – 7. Tváří v tvář – monumentální socha Ukřižovaného od Matyáše Bernarda Brauna, 1720. – 8. Několik odstínů šedi – křídla Hohenburského oltáře od Hanse Holbeina staršího, 1509. – 9. Přízrak za svitu pěti hvězdiček – Noční výjev od Františka Karla Palka – Tělo sv. Jana Nepomuckého, kolem 1760. – 10. Nemorální nabídka – Salome s hlavou Jana Křtitele od Mistra IW, kolem 1525. V desáté části cyklu o mistrovských dílech Marius Winzeler, ředitel Sbírky starého umění Národní galerie, vypráví o dalším mistrovském díle českého nebo saského renesančního malíře, jehož signaturu IW nedokážeme ztotožnit s konkrétním jménem. – 11. O vidění – Petr Brandl, Simeon s Ježíškem, kolem 1730. – 12. V tenatech sváru – Alegorický portrét lorda Charlemonta od Antona Raphaela Mengse, před 1757. – 13. Sňatek nejen z rozumu – Joseph Wright of Derby, Podobizna Petera Burdetta a jeho ženy Hannah, 1765. – 14. Slovo se stalo tělem – Zvěstování Panně Marii od Hanse von Aachena, 1613. – 15. Svádění á la rokoko – Dáma na houpačce od Norberta Grunda, kolem 1760.
Kamen, Jiří: Staří mistři ve Schwarzenberském paláci. Poznejte příběhy mistrovských děl renesance a baroka. In web ČRo 3 Vltava, 12. září 2020 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Setkejte se obrazy a sochami Petra Brandla, Matyáše Bernarda Brauna, Karla Škréty, Albrechta Dürera, Rembrandta nebo Paula Rubense. Patnáctidílným rozhlasovým seriálem provází ředitel Sbírky starého umění Národní galerie Marius Winzeler. (…)
„Minulost a přítomnost by se měly více prolínat všemi prostorami Národní galerie,“ prohlásil Marius Winzeler v lednu 2016, kdy se stal ředitelem Sbírky starého umění Národní galerie. Naznačil tak koncept nového uchopení stálé expozice NG ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech věnované renesančnímu a baroknímu umění.
Švýcar Marius Winzeler je historik umění, kurátor a pořadatel mezioborových kulturních akcí. Věnuje se také restaurování uměleckých artefaktů a památkovou péčí. Nová expozice mistrovských děl Sbírky starého umění ve Schwarzenberském paláci představuje Winzelerův zásadní počin v jeho působení v Národní galerii Praha.
Rozhlasový cyklus, na kterém s Mariusem Winzelerem ještě spolupracuje Ivan Hartmann z edičního oddělení NG, představí mistrovská díla vystavená v expozici Staří mistři.
Hlas pro vraha (2020)
Olina Táborská. Kompletní audiokniha.
Čte Martin Čevora.
Natočeno 2020. Vydalo Čti mi!, září 2020 (MP3, celková délka 15 hod. 27 min.). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: V roce 1952 vzbudila v Kroměříži rozruch náhlá smrt 22leté Marie, která se údajně otrávila svítiplynem. Zůstaly po ní tři děti. Prostřední dcera Anna však celý život nepřestala pátrat po tom, jak to tehdy doopravdy bylo. Složky z vyšetřování dostaly v roce 1956 razítko Přísně tajné a putovaly do sklepení archivu StB. Její vyprávění mapuje život v totalitním Československu od roku 1948 až do otevření archivů StB v roce 2008, kdy se konečně dozvěděla pravdu. V roce 2008 se otevřely archivy StB s nejutajovanějšími složkami. Zatímco složky jejího otce a jeho kamarádů byly zničeny, ta, kterou StB vedla na její matku Marii, v archivu zůstala. V roce 2010 si Anna přebrala v Ústavu pro výzkum totalitních režimů krabici s osmi sty dokumenty a názvem Marie H., podezření z vraždy. Dočetla se o nešťastném manželství rodičů a také o zločinech v padesátých letech, kdy se osoby ohrožující budování komunismu jednoduše odstranily vraždou.
Autor
Olina Táborská se narodila v roce 1951 a až do svých pětadvaceti let žila na Zlínsku. Po maturitě na Střední ekonomické škole vystudovala Fakultu žurnalistiky na Karlově univerzitě v Praze. Jako elév začínala v příbramských okresních novinách. Po roce 1989 pracovala v redakcích časopisů a deníků, například Lidová demokracie, Telegraf, Český deník, Svobodné slovo, Styl pro ženy deníku Právo. Od roku 2012 píše knihy. V roce 2014 jí v nakladatelství K4K vyšla novela Hodně drahá tchyně, rok poté v tomtéž nakladatelství Výchova dcerou. V roce 2015 vydala v nakladatelství Motto generační román Hlas pro vraha, v roce 2016 román Co má společného malá nožka s Kámasútrou. V roce 2016 vydala příběhovou knihu Jak to vidí Ivanka Adamcová, na níž spolupracovala se jmenovanou duchovní učitelkou. Olina Táborská byla dvakrát vdaná, má dvě děti a žije v Praze.
Host Apetýtu – Petr Hájek (2020)
Připravila Jaroslava Jarka Vykoupilová.
Připravilo Brno v roce 2020. Premiéra 17. 8. 2020 (ČRo Brno, 54 min.) v pořadu Apetýt.
Lit.: Vykoupilová, Jarka: Host Apetýtu: Petr Hájek. In web ČRo Brno, 17. srpen 2020 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Petr Hájek tvoří domy šetrné k přírodě. Jak se projektuje dům s ohledem na úhel svitu slunečních paprsků? Je možné najít ekologické i ekonomické bydlení pro více generací?
13. 9. 2020
Host Radiožurnálu – Eliška Balzerová (2020)
Host: Eliška Balzerová. Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2020. Premiéra 12. 9. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).
Lit.: prh – Kroc, Vladimír: Vklouzla jsem do rolí babiček, jdu přirozenou cestou, přiznává herečka Eliška Balzerová. In web ČRo 1 Radiožurnál, 12. září 2020 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Ženy v pokušení, Láska je láska, Teorie tygra, Tátova volha, Poslední aristokratka… To je výčet posledních filmů herečky Elišky Balzerové, která na zlínském festivalu převezme cenu Zlatý střevíček za mimořádný přínos kinematografie pro děti a mládež. Už dlouhá léta se ale její jméno pojí i s úspěšným monodramatem Můj báječný rozvod. „To představení je zázrak, zanedlouho to budeme hrát po devítisté, chtěla bych to dotáhnout do tisícovky,“ přiznává herečka.
Noční Mikrofórum – Antonín Weiser (2020)
Host: Antonín Weiser, kameraman. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Jan Cimický.
Natočeno 2020. Premiéra 11. 9. 2020 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.). Repríza 13. 8. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Der Wind (Vítr, 1966)
Smiljan Rozman. Rozhlasová hra. Překlad Milo Dor. Hudba Miroslav Kefurt. Hrají Karel Velebný (marimba), Miroslav Kefurt (elektrická kytara), Jiří George Mraz (basa), Gregor Gerhard (Hammondovy varhany) a Max Lindner (bicí). Režie Hans Rosenhauer.
Osoby a obsazení: mladík (Matthias Fuchs), dívka (Maria Körber), guvernér (Günther Neutze), seržant (Werner Schumacher), prodejce vstupenek (Kurt Klopsch), majitel horské a údolní železnice (Manfred Steffen), majitel ruského kola (Walter Jokisch), stará žena (Trudik Daniel), hlídač (Albert Johannes), hlas z reproduktoru (Willy Witte).
Nastudoval NDR v roce 1966 (47 min.). Premiéra 9. 3. 1966.
Pozn.: „Der Wind“ ist eine Art Märchen. Es handelt von Diktatur und Freiheit und von den unvermeidlichen Wandlungen und gewaltsamen Selbstbehauptungen jeder Tyrannis. Symbol der Freiheit ist der Wind. Die Natur steht gegen menschliches Mach- und Machtwerk auf, und ein Liebespaar spricht für alle jene, die aus Angst schweigen. (anotace)