Paul Claudel. Stereokompozice z veršů Paula Claudela připravil Vladimír Rusko st. Překlad M. Jurovská.
Natočeno 2001. Premiéra 2. 1. 2002 (SRo Rádio Devín, 15.00 – 16.00 h.).
20. 4. 2020
Podcast Miloše Doležala – Akce K (2020)
Podcast o Akci K. Připravil Miloš Doležal.
Natočeno 2020. Webová premiéra 19. 4. 2020 (Aktuálně.cz, 14 min.). K poslechu zde.
Lit.: Doležal, Miloš: Podcast Miloše Doležala: Knihovnu házeli vidlemi z oken, vzpomínají pamětníci Akce K. In web Aktuálně.cz, 19. 4. 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Přesně před 70 lety, ve druhé polovině dubna 1950, udeřila v Československu akce s krycím názvem K. Komunistický aparát ji v tichosti připravoval už od podzimu 1949 a jejím hlavním cílem byla konfiskace církevního majetku.
Aby postup nic nekomplikovalo, strana nařídila nejprve „odhalit“ katolické kláštery jako „střediska protistátní činnosti“. Pod touto záminkou pak jejich obyvatele dala pozatýkat a proměnit v kriminálníky i levnou pracovní sílu.
Provedením akce byly pověřeny bezpečnostní složky, Lidové milice a zaměstnanci Státního úřadu pro věci církevní, který řídil Alexej Čepička.
Státnímu zločinu přezdívanému Akce K je věnován dnešní díl podcastu Na cestě. Vzpomínají v něm dva pamětníci, kteří se v dubnu 1950 stali jeho obětí. A odnesli si tak cejch, kvůli němuž byli pronásledování po většinu svého života. (…)
19. 4. 2020
Fantasy (2020)
Janek Lesák & kolektiv. Příběh, odehrávající se ve vaší fantazii. Hudba Ivo Sedláček. Zvukový design Vojtěch Drobek Krátký. Binaural specialist Jan Čtvrtník. Produkce Helena Plicková. Grafika Dominik Miklušák. Dramaturgie Natálie Preslová. Režie Janek Lesák.
Účinkují Martin Cikán, Láďa Karda, Jan Strýček.
Natočeno 2020. Webová premiéra 15. 4. 2020 (MujRozhlas, 64 min.). K poslechu zde.
Pozn.: Inscenace Divadla NoD kombinuje technologii binaurálního zvuku – zvukové virtuální reality a tradičních principů ruchařské práce, aby vás teleportovala do samotného středu světa fantasy – do hlavy hlavního hrdiny. Nasaďte si sluchátka a zavřete oči. Proslýchá se, že Temnota znovu nabírá na síle… (anotace)
Loutka 1/18 (1976, 2021)
Boleslaw Prus. Četba na pokračování z románu polského prozaika o varšavské společnosti 80. let 19. století. Překlad Helena Teigová. Připravila Mirka Janoušková. Režie Jiří Roll.
Čte Světla Amortová.
Natočeno 1976. Vydala Radiotéka, prosinec 2021 (MP3, CR.ES.2021.449, celková délka 8 hod. 16 min.). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Široce koncipovaný román o varšavské společnosti osmdesátých let předminulého století. Při svém prvním knižním vydání v r. 1890 nedošel ohlasu a polskou kritikou byl plně uznán vlastně až po druhé světové válce. Teprve nová doba rozpoznala, že není jen běžným příběhem lásky – obchodně úspěšného zchudlého šlechtice k ženě-loutce, jež z něho učiní otroka svých rozmarů a postupně jej ruinuje -, ale především znamenitým obrazem společnosti v historicky důležité době, kdy se od základu mění poměry politické, hospodářské, kulturní. (anotace)
Mlhovina (2020)
Klára Vlasáková. Původní rozhlasová pohádka o zapomínání, smutku a odvaze. Hudba Jakub Rataj. Zvukový mistr Jitka Kundrumová. Zvukový design Jakub Rataj. Dramaturgie Lenka Veverková. Režie Josef Kačmarčík.
Osoby a obsazení: Anna Klusáková (Veronika), Tomáš Kobr (Šedý gentleman), Marie Štípková (Červená dáma), Matěj Převrátil (chlapec), Lenka Zbranková (matka), Martin Pechlát (otec), Milada Vyhnálková (Blanka), Klára Melíšková (paní Pokorná), Apolena Veldová (lékařka), Eliška Nejedlá (sestřička), Libor Vacek (řečník), Kateřina Mizeráková, Aneta Navrátilová, Veronika Poslová, Tereza Hudská, Alžběta Kudelková, Jan Juránek, Matěj Votoček, Nikolas Nazaraga (hlasy Mlhoviny), Šimon Kučera, Bianca Chuffartová, Alexandr Mojžíš, Mateo Klimek, Marika Mlčková, Kateřina Kašparová, Lukáš Vejšický, Anežka Rösslerová, Matyáš Kořének, Kateřina Mizeráková (děti).
Natočeno v roce 2020. Premiéra 3. 5. 2020 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.; 48 min.). Repríza 30. 1. 2022 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.); 8. 2. 2025 (ČRo Rádio Junior); 26. 10. 2025 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.).
Lit.: Fajmon, Kamil: {Mlhovina}. In Facebook, 3. 5. 2020 (status). – Cit.: Je zajímavé sledovat, jak se dramaturgyně Lenka Veverková vypořádává ve hrách určeným dětem s aktuálními tématy. Tu a tam volí do očí vyjící násilnický didaktický tón – jako typický příklad postačí Ať tvé tělo mluví pravdu pojednávající o nesnášenlivosti bílých vůči rómům. Jindy se volí spíše humorné pojetí – hra Třináct vypráví o příhodách dospívajících. Sporadicky se uchýlí k drsnému příběhu, v němž by sdělení posluchače hluboce zasáhlo – příkladem budiž úžasný seriál o šikaně Po tom, co Aneta zmizela. Častým motivem je u ní ale následující schéma, omladina má nějaký problém a tak se octne v jiném světě, aby pochopila, že pravý svět není tak špatný, jak se jim zdá. Najít tento motiv můžeme v Johaně a továrně na sny, v převzaté hře Lisa v říši kupodivů a také v nejnovější pohádce Mlhovina. Dlužno ale podotknout, že jednoduché schéma má u posledního příběhu překvapivou pointu.
Lit.: anonym (= Veverková, Lenka?): Klára Vlasáková: Mlhovina. In web ČRo 2 Praha, 3. květen 2020 (článek). – Cit.: (…) Od té doby, co Veroničina maminka zemřela, se Veronika začíná schovávat potmě ve svém pokoji. Zaleze si pod stůl, dotkne se praskliny na zadní straně a přemístí se do světa Okraje, kde nejsou žádné starosti a trápení. Je tam jen smích, radost, sladkosti a veselá hudba.
Všechny děti se v něm stále smějí a celé dny tráví na tobogánu nebo s jednorožci. Nemají žádné problémy a nic je netíží. Dohlíží na to přece milí průvodci Červená dáma a Šedý gentleman. Proč se ale po celém Okraji ozývá podivný šum? Patří prý tajemné Mlhovině, která krade dětem jejich vzpomínky…
Jedinečný zvukový design
„Od počátku bylo jasné, že Mlhovina není postavou v klasickém slova smyslu. Jde spíše o princip. A jelikož v příběhu požírá dětské vzpomínky, řekli jsme si, že by společně s nimi měla požírat i hlasy dětí. Tak vznikla idea mnohohlasé améby, která se neustále rozšiřuje,“ vysvětluje režisér Josef Kačmarčík.
„Abychom měli dostatek hlasů pro naplnění této koncepce, oslovili jsme děti z Dismanova rozhlasového dětského souboru a studenty z Vyšší odborné školy herecké a nahráli jsme s nimi spoustu vět, šepotů, zvuků a dechů, které jsme následně se skladatelem a hudebním designerem Jakubem Ratajem vrstvili na sebe a spojovali s hudbou.“
Při tvorbě zvukového designu a hudby se tvůrci snažili akcentovat optiku hlavní postavy: Veronika vnímá reálný svět jako šedivý, nudný a plný problémů a Okraj naopak jako místo naprostého štěstí. Okraj je proto plný zvuků, hlasů,neustále v něm hraje hudba a vše je kouzelné.
„Oproti tomu v reálných scénách jsme hudbu nepoužívali téměř vůbec a tvořili jsme je daleko realističtěji. Včetně zvuků, jako je například vrzání židle, a dlouhých pauz,“ dodává Kačmarčík. Pohádka Kláry Vlasákové otvírá nepříjemná témata, o nichž se s dětmi často nemluví.
Nepříjemná témata dětství
„To, že se těmto tématům budeme vyhýbat, neznamená, že najednou zázračně zmizí. Naopak. Děti se budou stále potýkat se smrtí někoho blízkého, rozvodem rodičů nebo tíživou sociální situací. Myslím, že tvorba pro děti by měla tyto situace brát v potaz,“ uvažuje autorka.
„Všichni potřebujeme nacházet v literatuře, filmu nebo právě v rozhlasových hrách odraz věcí, které sami řešíme. Navíc dětství není žádné idylické období oproštěné od problémů. To jen v dospělosti o tom tak někdy rádi přemýšlíme.“
Klára Vlasáková už pro Český rozhlas napsala například hru pro děti zpracovávající téma smrti Valentýnův první den na Zemi anebo četbu o dětské kyberšikaně Po tom, co Aneta zmizela.
Lit.: Pokorný, Milan: Komentář k rozhlasové pohádce Mlhovina. In web ČRo Ombudsman, 11. květen 2020 (podnět + odpověď ombudsmana). – Cit.: Český rozhlas nemůže rezignovat na své poslání přinášet nové impulzy i v oblasti rozhlasových her s problematikou dětí a mládeže.
Vážený pane doktore,
jsem posluchačem Dvojky a kromě hudebního výběru – nesmírně fádního a omezeného – jsem spokojen. Vedu k tomu i děti. Pohádka vysílaná 3. 5. na Dvojce, to byl snad omyl, ne? Někdo přehodil paměť? Naše vnučka se doslova vyděsila. Chápu snahu najít nové pohádky a témata, ale snad se zde někdo jen spletl.
Děkuji.
J. B.
_______________________________________________________________________
Vážený pane magistře,
děkuji Vám za kritický komentář hry pro děti Mlhovina. Záměrně jsem uvedl žánr rozhlasové hry pro děti, i podle názoru dramaturgyně Zuzany Vojtíškové je namístě nemluvit zde o pohádce. A zde jsme asi u jádra problému. Poté, co se na četná přání posluchačů v sobotním odpoledním čase na Dvojce začaly vysílat rozhlasové hry ze zlatého fondu Českého rozhlasu, nemají hry pro mládež svůj speciální čas. Je to i důsledek dlouhodobého trendu – tato posluchačská skupina Dvojku nevyhledává. Český rozhlas však nemůže rezignovat na své poslání přinášet nové impulzy i v oblasti rozhlasových her s problematikou dětí a mládeže, výsledky své práce pak představuje v čase tradičně určeném pro pohádku.
Ve hře samotné neshledávám zásadnější pochybení. Trendy problémové prózy pro dětské a dospívající čtenáře u nás i v zahraničí jsou jednoznačné – padají dřívější tabu, děti a mladí lidé přestávají být chráněni před těžkostmi světa, naopak, lze pozorovat tendenci předložit tyto problémy čtenáři (posluchači) a inspirovat jej k úvaze, jak by se na místě literární postavy zachoval on sám. Autoři se nevyhýbají rozvodům rodičů, vážné nemoci v rodině, toxikomanii, postiženým sourozencům a dalším jevům, které bohužel k životu patří. Téma smrti otevřela ve světové literatuře Astrid Lindgrenová slavnou knihou Bratři Lví srdce a od sedmdesátých let minulého století se toto téma objevuje v nových a nových variantách. Hra pro děti Mlhovina je jednou z nich. Dívka se zde musí vyrovnávat se smrtí matky a zároveň s přijetím nové otcovy přítelkyně, ale toto téma je pojednáno citlivě, přináší dětským posluchačům možnost ztotožnit se s prožíváním hlavní hrdinky (třeba právě ohledně rozchodu rodičů a přijímání nového partnera jednoho z rodičů).
Jak uvedla dramaturgyně Zuzana Vojtíšková, s níž jsem tuto věc konzultoval, Klára Vlasáková je zkušená autorka, která působí jako dramaturgyně v Centru pro děti a mládež České televize, takže zná potřeby cílové skupiny.
Je možné, že Vás a Vaši vnučku neoslovila atmosféra navozená režijní koncepcí, to se samozřejmě může stát. Těžko říci, co je příčinou Vašeho rozladění. Soudím ale, že tím hlavním je zklamané očekávání: místo klasické pohádky se vysílala problémová hra pro mládež, jak jsem uvedl na začátku. Tohoto problému jsem si vědom, hovořil jsem o něm s šéfredaktorem Dvojky. Znovu toto téma otevřu, inspirován Vaším dopisem.
18. 4. 2020
Historie Plus – {Stín svobody} (2020)
Český herec a dramatik Jiří Voskovec, který řadu let žil a nakonec také zemřel v americkém exilu, připravoval v posledních letech života své paměti. Nikdy nevyšly. Proč, o tom bude už za chvíli v pořadu Historie Plus hovořit historik Eduard Burget. A uslyšíte i ukázky z těchto nikdy nevydaných Voskovcových pamětí.
V ukázkách zní vybrané pasáže, které pro Rádio Svobodná Evropa načetl Zdeněk Eliáš.
Natočeno 2020. Premiéra 18. 4. 2020 (ČRo Plus, 20:33 h.; 26 min.). Repríza 1. 1. 2023 (ČRo Plus, 3:33 h.); 6. 7. 2023 (ČRo Plus, 22:34 h.).
Lit.: Hertl, David: Voskovcovy paměti nikdy nevyšly, v rádiu se z nich přesto četlo. In web ČRo Plus, 18. duben 2020 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Životní příběh Jiřího Voskovce by vydal na román. S Janem Werichem a Jaroslavem Ježkem tvořil páteř Osvobozeného divadla. To bylo ve 30. letech minulého století jedním z významných prvků kulturního života v Československu.
Později si byl Voskovec – jako uprchlík před nacisty a poté i komunisty – nucen vybudovat v americké emigraci druhou kariéru. Svůj životní příběh se snažil popsat nikoliv formou románu, ale napjatě očekávaných memoárů. Nikdy nevyšly. Voskovec si dal úkol, na který mu nejspíš nezbýval čas. (more…)
Hovory Plus – Ivan Binar (2020)
Ivan Binar je český spisovatel, novinář a překladatel, byl vězněm komunistického režimu, exulantem v Rakousku, Německu a působil také rozhlasové stanici Rádio Svobodná Evropa. Nyní je autorem rozhlasových glos a hostem pořadu Hovory, který připravila Ivana Chmel Denčevová.
Natočeno 2020. Premiéra 14. 4. 2020 (ČRo Plus, 22:05 h.). Repríza 15. 4. 2020 (ČRo Plus, 13:10 h.).
Ex libris – Na horské dráze (2020)
Magazín Ex libris nabídne přehledný vývoj Evropské unie v kontextu let 1950 – 2017. Knihu britského historika Iana Kershawa „Na horské dráze“ přečetl Ondřej Houska.
Natočeno 2020. Premiéra 14. 4. 2020 (ČRo Plus, 20:05 h).
Hurvínek je zvědavý (1984)
Luboš Homola. Scénka. Režie Helena Philippová.
Účinkují Miloš Kirschner, Helena Štáchová a Miroslav Černý.
Natočeno v roce 1984. Premiéra 5. 9. 1985 (Praha, 18:00 h.). Obnovená premiéra 14. 4. 2020 (ČRo 2 Praha, 19:00 h) v cyklu Hajaja. Repríza 27. 4. 2026 (ČRo 2 Praha, 19:50 h) v cyklu Hajaja.
Lit.: vb: Na pěknou dobrou noc. In Rozhlas 36/1985 (26. 8. 1985), s. 14 (článek). – Cit.: Pohádka, to je věc! Souhlasíte, že? A víte, kdy je ten nejlepší čas na její vyprávění? Tedy, pravidlo to žádná není, ale asi se shodneme na tom, že večer. A tak vás zvu na večerní návštěvu ke Spejblům.
Hurvínek trvá na svém právu slyšet před spaním pohádku a Spejbl, ten hodný taťulda, se dá umluvit. No, sami už určitě víte, jak to obvykle vypadá, když Hurvínek popustí stavidla své výmluvnosti. Představte si, že se dokonce pokoušel složit báseň; začínala nějak takhle: Když životodárný mráz do kraje vleze…
S Hurvínkem je zkrátka stále se čemu smát. Mám velkou radost, že vám tu mohu prozradit, že také autor těch příběhů, které si budete moci v září poslechnout, je velmi sympatický a usměvavý pán. Jmenuje se Luboš Homola a v Divadle S + H vodí loutku Spejbla. Hurvínkovy příběhy píše už pět let. Nápady bere od vás, děti. Tedy — ne tak doslova, ale umí vás poslouchat, zná vaše starosti, radosti i legrácky. A proto jsou všechny tři postavičky (Mánička, Hurvínek i Spejbl) naprosto současné, vyprávějí o vás a pro vás.
Zeptala jsem se ho, jestli se při psaní směje nebo aspoň usmívá. Tak to prý ne, až když vidí, že se diváci či posluchači baví, směje se s nimi. Z těch tří má nejblíže ke Spejblovi. Rád si z něj prostřednictvím Hurvínka tropí žerty, ale jen v dobrém, samozřejmě — vždyť je to táta a syn! Tak co, půjdete s námi na návštěvu ke Spejblům?
Příběhy slavných značek – Rolex (2020)
Luxusní náramkové hodinky s korunkou ve znaku. Připravili Jan Kovařík a Světlana Lavičková. Dramaturgie Magdalena Šorelová. Zvukový mistr Tomáš Gsölhofer. Zvukový design Jiří Litoš. Režie Jitka Škápíková.
Natočeno 2020. Premiéra 14. 4. 2020 (ČRo 2 Praha, 18:33 h.). Repríza 4. 7. 2020 (ČRo Plus, 9:33 h.).
Lit.: Škápíková, Jitka – Šorelová, Magdalena: Rolex: Hodinářská tradice zrozená ze zákazu zpěvu, tance a výroby šperků. In web ČRo 2 Praha, 14. duben 2020 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Když ženevský protestantský kněz Jan Kalvín chtěl obrátit pozornost lidí k Bohu, prosadil zákaz zpěvu, tance, ale i výroby šperků. A tak se tamní řemeslníci dali na výrobu hodinek.
Ve Švýcarsku se usadil i muž, který dal vzniknout hodinkám s korunkou ve znaku. Hans Wilsdorf se narodil v německém Kulmbachu. Ve 12 letech osiřel. Jeho strýcové prodali prosperující rodinný podnik a Hanse i jeho bratra a sestru poslali do výborných internátních škol. (…)