Podcast. Připravil Radim Pařík.
Hovoří Pavel Kohout, Laura Janáčková, Martin Kačena, Petr Šimek a další.
Natočeno 2019 – 2020. K poslechu zde.
Pozn.: Jsem PAŘÍK a RADIM: už od roku 2003 lidem a firmám, jak dosahovat lepších výsledků. Lepších, než si kdy mysleli. A teď budu radit i z podcastu. Někdy já, někdy moji hosté. A vám RADIM: pusťte si to. Nebojím se totiž zeptat fakt na tělo. Jedině tak zjistíte, jak skutečně přemýšlí ti nejlepší ve svém oboru. (anotace)
Připravila Soňa Vaicenbacherová.
Hovoří Stanislav Smolík.
Připravil Český rozhlas Plzeň v roce 2020. Premiéra 16. 2. 2020 (Český rozhlas Plzeň, 14:00 h.).
Lit.: Vaicenbacherová, Soňa: Marionety, javajky, znáte rozdíl? In web ČRo Plzeň, 16. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Stanislav Smolík je původem ze Stříbra. Druhý domov našel v Plzni, na pracovišti, kde se věnuje historii a opravám starých exponátů, mezi nimi i loutek. A protože mu rozbité loutky učarovaly, rozhodl se zkusit udělat také nějaké nové. Zadařilo se a dnes už si loutky pravidelně vyrábí sám. Jsou to marionety, tedy loutky vedené shora na provázcích. (more…)
Richard a Jakub Liegertovi u Jana Čenského.
Natočeno 2020. Premiéra 16. 2. 2020 (ČRo 2 Praha, 9:04 h.; 57 min.).
Lit.: Kuchyňová, Zdenka – Čenský, Jan: „České děti se v San Remu neztratí.“ Richard a Jakub Liegertovi u Jana Čenského. In web ČRo 2 Praha, 16. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Soutěží pro talentované děti je málo, říká Jakub Liegert, ředitel soutěže Sanremo Junior. Do studia přišel se svým otcem Richardem, který je uměleckým ředitelem.
„Z vybrané finálové desítky odjíždí do italského San Rema jen jeden. Vždycky se vracíme s nějakým oceněním. Naše děti v soutěži nepropadnou,“ dodává Richard Liegert. Jak připomněl jeho syn Jakub, děti se připravují tři měsíce. „Součástí přípravy je hlasové poradenství, pohybová průprava i etiketa.“ (more…)
Proč Carmen Mayerová v roce 1968 nezůstala v emigraci? A jak se ze dne na den se stala trojnásobnou maminkou? Ptala se Alena Zárybnická.
Připravil ČRo Pardubice v roce 2020. Premiéra 16. 2. 2020 (ČRo Pardubice, 9:04 h.; 26 min).
Lit.: Zárybnická, Alena: Mám sice španělsko-německý původ, ale jsem Češka jako poleno, říká Carmen Mayerová. In web ČRo Pardubice, 16. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Carmen Mayerová se narodila v Trutnově, po mamince jí v žilách koluje španělská krev. Biologickým otcem byl německý voják Manfred, vychovával ji ale trutnovský architekt a malíř německého původu Charles Mayer. Z politických důvodů nemohla studovat, proto zašla do divadla v Hradci Králové a nastoupila tam jako elévka, když jí bylo šestnáct let. (more…)
Připravil Milan Baják.
Hovoří judista Pavel Petřikov – reprezentant ČR.
Připravil v roce 2020. Premiéra 16. 2. 2020 (ČRo Hradec Králové, 12:20 h.).
Lit.: Schmidt, Jakub – Baják, Milan: Pavel Petřikov: Táta mě bral na tatami už jako mimino. Vůni zpocených kimon znám moc dobře. In web ČRo Hradec Králové, 16. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Český rozhlas Hradec Králové potěšil svojí návštěvou vynikající český judista z Hradce Králové, několikanásobný účastník olympijských her a mistr Evropy do 23 let z roku 2008. Pavel Petříkov sice oznamuje, že se pomalu, ale jistě jeho kariéra blíží ke konci, ale ještě má před sebou několik velkých sportovních vystoupení. Jestli i letní olympiádu v Tokiu, na to všechno se zeptáme. (more…)
Rozhovor s Jiřím Nývltem připravila Zora Jiráková.
Připravil ČRo Olomouc v roce 2020. Premiéra 12. 2. 2020 (ČRo Olomouc, 33 min.).
Lit.: Ježková, Zora: Cokoli chceme v životě učinit, musíme to udělat sami, říká Jiří Nývlt z Prostějova. In web ČRo Olomouc, 12. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nikdy netoužil navštívit Indii, nikdy nehledal gurua, přesto je u nás jedním z nejvyhledávanějších učitelů praktikujících védskou jógu a čínskou medicínu.
Tento kluk z Podkrkonoší se k józe dostal po vojně a hned cítil, že to je to pravé, co celý život hledá. Že mu jóga s celou svojí filozofií opravdu sedí a prospívá na Jirkovi Nývltovi poznáte už od pohledu. Září z něj klid, zdraví, dobrá nálada, hned vás zaujme jeho štíhlá a pružná postava. (more…)
Apolena Rychlíková. Komentář.
Natočeno 2020. Premiéra 12. 2. 2020 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: K čemu jsou kvalitní lokální média na světě? Aby se dbalo i na každodenní problémy a všichni se cítili zastoupeni. In web ČRo Plus, 12. únor 2020 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Počet regionálních tiskovin klesl od roku 2009 o celou polovinu. Z původně šedesáti periodik jich zůstalo zachovano jen třicet.
O krizi lokálních médií u nás mluví i zpráva Mezinárodní federace novinářů z loňského roku. Zkoumání úpadku médií mimo hlavní centra se dlouhodobě věnuje expertka Lenka Waschková Císařová z Fakulty sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity. Ve své práci popisuje, jak se mění mediální mapa Česka, i to, jaké důsledky úpadek a menší rozvrstvení drobných médií napříč celou zemí přináší. (more…)
Host: Hana Michopulu, gastronomická novinářka. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Šárka Maixnerová.
Natočeno 2020. Premiéra 16. 2. 2020 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Václav Erben. Pro rozhlas vybrala a upravila Eva Lenartová. Technická spolupráce Aleš Huber. Režie Tomáš Soldán.
Účinkuje Tomáš Jirman.
Nastudovala Ostrava v roce 2020. Premiéra 16 .- 25. 2. 2020 (ČRo 2 Praha, 22:00 h).
Vydal Radioservis 25. 3. 2020 (1 CD MP3; CR1069; EAN 8590236106925; celková délka 4 hod. 38 min.).
Obsah: 1. Havárie, 2. Kufr plný lihu, 3. Noc s doktorem Saudkem, 4. Zhroucení Jaromíra Šedivky, 5. Co prozradí staré fotky, 6. Zločin Miroslava Martince, 7. Kde zemřela Jaroslava Holubová?, 8. Kam zmizelo zlato a stříbro?, 9. Kde je syn Jaroslavy Holubové?, 10. Rozuzlení.
Lit.: Lenartová, Eva: SERIÁL. Václav Erben: Poklad byzantského kupce. In web ČRo 2 Praha, 20. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kapitán Exner opět na scéně. Český James Bond 60. let, obdařený zcela nesoudružskými rysy, vyšetřuje vraždu v prostředí archeologů. Kdo najde vraha, najde možná i poklad.
Američané mají Phila Marlowa, Francouzi Maigreta, Britové Sherlocka Holmese, Norové Harryho Hola, Češi Michala Exnera. Kapitán Exner, fiktivní postava detektiva, kterou stvořil spisovatel Václav Erben, se poprvé objevuje právě v detektivce Poklad byzantského kupce.
Zvídavý elegán
Kniha vychází poprvé v roce 1964, tedy v době, kdy po československých cestách začíná jezdit legendární embéčko, na návštěvu přilétá Nikita Chruščov, prezidentem se stává Antonín Novotný a StB rozjíždí svou akci Neptun. Zároveň ale dochází k jistému uvolnění na kulturní scéně, ve stejném roce jde například do kin film Miloše Formana Černý Petr.
I Václav Erben si troufá obdařit svého kapitána zcela nesoudružskými rysy vnitřními i vnějšími. Michal Exner má něco málo přes 30 let, bydlí sám v garsonce, jezdí v mercedesu kabrioletu, je to duchaplný elegán se slabostí pro ženy. Má právnické vzdělání, je velmi zvídavý, vysoce inteligentní, se smyslem pro humor a zálibou v ironii. Je výborným psychologem a bystrým pozorovatelem.
Řekl si, že zkusí proutníka
Zkratku SNB, tedy Sbor národní bezpečnosti, či slovo esenbák v celém textu nenajdete. V civilu chodili tajní, v uniformě veřejní policajti. Čtenář nemusí být ani příliš pozorný, aby pochopil, že komunistické kádry Michal Exner opravdu v lásce nemá.
„V té době byly v české detektivce jenom strejcové, Vachkem počínaje a Škvoreckým konče. Tak jsem si říkal, že zkusím proutníka, co se jen tak lehce pohybuje světem,“ popsal zrod svého hrdiny Václav Erben, který kapitána Exnera obsadil v hlavní roli dvanácti detektivních románů.
Jde nejen vraždu!
V Pokladu byzantského kupce se dokonalá tvář Michala Exnera teprve rodí. V tomto příběhu může Exner sám spíš nechat oči na módním bonvivánství archeologické komunity. Zatímco tady obdivuje elegantní pyžamo doktora Soudka, později si ho sám dopřeje i s vykukujícím kapesníčkem v pyžamové kapsičce.
V Pokladu byzantského kupce jde samozřejmě především o vraždu a o pátrání po pachateli. Ale přesto se mezi řádky dovíte, že soudruhům se do národního hospodářství někde vloudila chyba nebo že dobře postavený úředník na národním výboru není právě prototypem kladného hrdiny.
Jsou to jen drobné ostny, které Václav Erben rozsypal na více než třech stovkách stran. Kdyby jich bylo více, těžko by mohl svého detektiva posílat do luxusních restaurací nebo ho nechat používat aerotaxi. Kapitán Exner je zkrátka tak trochu český Bond, a pokud jej autor svede dohromady se stejně silným protihráčem, užije si čtenář, potažmo posluchač s rozkoší vtipné vypointované dialogy.
Skvělé dialogy
V našem příběhu je mu v tomto smyslu partnerem doktor Soudek, kterého mimochodem ve známé filmové verzi s Jiřím Valou v hlavní roli skvěle sehrál Jiří Sovák. Ostatně Václav Erben vystudoval divadelní dramaturgii a rozhlasovou režii na pražské DAMU a jako dramaturg a režisér také v televizi a rozhlase pracoval. Není proto divu, že v jeho knížkách najdeme takovou spoustu výborně napsaných dialogů.
Mimochodem na filmových adaptacích je nádherně vidět, jak se doba změnila. Charakter a schopnosti 30letého Exnera v roce 1964 museli v 21. století ztvárnit mnohem starší herci, dnešním třicátníkům by to nejspíš nikdo nevěřil… (…)
Nedávno zesnulý britský filosof , spisovatel a hudebník Roger Scruton miloval Čechy. Zdejší obyvatelé mu připadali nejbližší britskému národnímu charakteru. Za totality několik let organizoval podzemní bytové semináře a sám na nich také přednášel. V naší vlasti získával silné podněty pro svoje myšlení. V Hovorech na tuto pozoruhodnou renesanční osobnost vzpomíná jeho přítel, podnikatel a bývalý politik Pavel Bratinka. Moderuje Eva Hůlková.
Natočeno 2020. Premiéra 16. 2. 2020 (ČRo Plus, 22:05 h.). Repríza 9. 8. 2020 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Pozn.: Jako výrazná osobnost českého disentu patřil také k prvotním propagátorům díla J. R. Tolkiena v naší zemi. Prozradí, co Tolkienovo dílo znamenalo v disidentské komunitě, jaké analogie nacházeli čtenáři s reálným životem v tehdejším Československu a proč měli komunisté hrůzu ze slov.
Lit.: Hůlková, Eva – Skácel, Ondřej: Za komunistů jsme si připadali jako hobiti: na Východě bylo zlo, vzpomíná disident Bratinka. In web ČRo Plus, 9. srpen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ačkoliv by se mohlo zdát, že fantasy literatura anglického autora nemá čím oslovit obyvatele Československa na přelomu 70. a 80. let, opak byl pravdou. Jen málokterá knížka mezi disidenty rezonovala tak jako putování Froda Pytlíka Středozemí, vysvětluje v pořadu Hovory na Plusu disident, bývalý podnikatel a politik Pavel Bratinka.
„To první, co nás trklo, bylo, že se děj odehrává v situaci, kdy se nad světem stmívá. Kdy se jakoby stále víc tyčí zdánlivě neporazitelný nepřítel, který ani nemá konkrétní podobu, a začíná ohrožovat celý svět,“ popisuje paralelu s komunistickým režimem Bratinka.
„Platilo i to, že zlo ještě nemělo moc nad celým světem, že stále existovaly enklávy svobody, dobra a krásy. Ta situace přesně odpovídala tomu, co jsme tehdy vnímali,“ dodává.
„V Hobitíně byl bezstarostný život. Ti lidé tam měli svá políčka, sady, pořádali večírky a chlubili se svojí úrodou. Popíjeli pivíčko, aniž by vnímali, co se děje za humny – že se tam stmívá a že pokud se tam úplně nesetmělo, tak to bylo díky hrdinské práci lidí, o nichž tito hobiti nic nevěděli,“ nabízí paralelu mezi Pánem prstenů a každodenní všedností socialismu.
Členové disentu také nejednou řešili podobný problém jako elfové, trpaslíci a zástupci lidí na slavném setkání v Roklince.
„Vznikla debata a pokušení použít Prsten pro dobro. Vzít jej a porazit jím zlo. To mně okamžitě připomnělo naše debaty – někteří lidé říkali, že vlastně nejlepší cesta proti komunismu je vstoupit do strany a začít ji rozvracet zevnitř. Nepochopili, že každým vstupem do strany se jednak zvyšuje stupeň deprese ve vašem okolí, že se zase jeden vzdal a vstoupil do toho světa lží. A že navíc roste armáda těch, kteří se klaní mocným,“ vzpomíná Bratinka. (…)
Powered by WordPress