Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Témata, která ovlivňují kvalitu života v Česku, a tím i důvěru v demokracii, jako by zůstávala v našich slepých skvrnách. Tvrdí v nové knize Slepé skvrny sociolog Daniel Prokop. V Interview Plus s ním tedy Michael Rozsypal probere problémy dnešního Česka – neřešenou chudobu, exekuce, vzdělávání i nárůst populismu. Moderuje Michael Rozsypal.

Natočeno 2020. Premiéra 17. 2. 2020 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: Luptáková, Věra – Rozsypal, Michael: Chudé regiony se vylidňují, lidé pracují na černo, nového kantora tam nedostanete, shrnuje neřešené skvrny Česka sociolog Prokop. In web ČRo Plus, 17. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Sociolog z PAQ Research Daniel Prokop se pokusil nahlédnout pod pokličku hlavních problémů Česka. Jsou to exekuce, chudoba a beznaděj lidí v některých regionech, nerovný přístup ke vzdělávání, růst populismu nebo mýty o veřejném mínění, které zastiňují realitu.

Sociolog neřešené problémy nazval slepými skvrnami. Jsou to třeba exekuce, o kterých se mluví posledních pět let, ale problém je to už let 20. „Není to jen neochota exekuce řešit. Jsou tady totiž obrovské klientelistické a lobbistické zájmy exekučních a advokátních aktérů. Ti si už stihli vydělat miliardy korun,“ říká v Interview Plus.

Daniel Prokop očekává, že se chystá další velký tlak lobbistů kolem připravované teritoriality exekutorů.

„Další věc je, že si pořád hodně lidí myslí, že by si to (dlužníci) taky měli sami zaplatit. To je samozřejmě pravda, ale pak nám tady unikají dva faktory: velká část dluhů vznikla rizikovými půjčkami, u kterých ale sami věřitelé počítali s tím, že to stejně nějakých 10-15 % lidí nezvládne. Taky proto dávali tak velké úroky a sankce. Aby pokryli ztráty… Z hlediska celého portfolia jsou ty dluhy už dávno splaceny, většina věřitelů na nich taky vydělala.“

Druhý faktor pak podle sociologa vězí v komplexnosti, kdy si veřejnost neuvědomuje, jak velký dopad mají exekuce na státní rozpočet. „Podle analýz je dnes nějakých 200-300 tisíc lidí v exekucích vytlačováno na černý trh práce. Nebo pracuje za sníženou mzdu a vedle toho dostává peníze na ruku. Výpadky na daních a sociálním a zdravotním pojištění se odhadují až na 10 miliard korun ročně.“ (…)

David Radok, divadelní režisér. Stalinův pomník a jeho tvůrce budou v opeře! Ta opera se jmenuje Monument a ve světové premiéře ji uvedlo Národní divadlo Brno. Její režisér a autor libreta se nechal inspirovat tragickým příběhem sochaře Otakara Švece, autora Stalinova pomníku v Praze. Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2020. Premiéra 17. 2. 2020 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Lit.: Marková, Zuzana – Tachecí, Barbora: Sedával jsem na metrovém knoflíku od košile, vzpomíná na dětství se zbytky Stalinova pomníku režisér Radok. In web ČRo Plus, 17. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: David Radok se dlouhodobě věnuje režii. Národní divadlo Brno právě uvádí jeho operu s názvem Monument, která vypráví příběh československého sochaře Otakara Švece. Podle jehož návrhu byl na pražské Letné vystavěn monumentální Stalinův pomník, přezdívaný „fronta na maso“. (more…)

V Praze se o víkendu protestovalo proti platformě Airbnb. Co dělá a co může dělat vedení metropole, aby krátkodobé pronájmy zkrotilo? A lze se při tažení proti Airbnb vyhnout tvrdým zásahům do vlastnických práv majitelů bytů? Moderuje Veronika Sedláčková.

Diskutují radní za Spojené síly pro Prahu a STAN Hana Marvanová a zastupitel, místostarosta Prahy 9, předseda pražské ODS Tomáš Portlík.

Natočeno 2020. Premiéra 17. 2. 2020 (ČRo Plus, 9:34 h).

Hosty budou Michala Marková angažovaná v iniciativě za záchranu historické budovy nádraží v severočeské Chotyni a také historik a publicista Petr Freiwillig z Národní památkového ústavu ÚOP v Liberci, který se zajímá o industriální památky kraje. Hudbu vybírá a komentuje Petr Dorůžka. Připravil Tomáš Pivoda.

Natočeno 2020. Premiéra 17. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.).

Diskusní pořad, dnes na téma paradentóza. Host MUDr. Jaroslav Myšák, Ph.D., Stomatologická klinika VFN v Praze.  Moderuje Tereza Stýblová.

Natočeno 2020. Premiéra 17. 2. 2020 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Za roli vietnamského mladíka ve filmu Na střeše byl nominován na Českého lva. Jmenuje se Duy Anh Tran, ale lidé ho znají prostě jako Lukáše. Proč si zvolil pro české publikum právě tohle jméno? Kde mladý herec sbírá sílu postavit se před kameru s hereckým bardem jako je Alois Švehlík. A které společenské stereotypy vůči vietnamské komunitě už bychom si podle něj konečně měli vymazat z hlavy? Zeptá se Petr Král.

Natočeno 2020. Premiéra 17. 2. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s)kulturou. Mark Slouka je syn českých rodičů, kteří po únoru 1948 odešli do Spojených států amerických. Je to spisovatel, profesor literatury, esejista a také nositel ceny za nejlepší časopisecky publikovanou americkou prózu z roku 1995. Po šedesáti letech se vrátil zpět do rodné země rodičů a v roce 2018 mu v nakladatelství Prostor vyšla memoárová kniha pojmenovaná Daleko v srdci, jejímž středobodem je autorův vztah k matce. Samozřejmě i o ní bude ve Vizitce Marka Slouky řeč. Rozhovor, který povede Markéta Kaňková, bude simultánně tlumočit Martina Neradová.

Natočeno 2020. Premiéra 17. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.; 59 min.).

Lit.: Slívová, Hana – Kaňková, Markéta: Mark Slouka: Amerika? Je rozdělená tak, jak byla naposledy v devatenáctém století. In web ČRo 3 Vltava, 17. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vztah s rodiči a vztah k vlastní minulosti rozkročené mezi Amerikou a Českou republikou – to jsou hlavní témata knih spisovatele, esejisty a pedagoga Marka Slouky, jehož texty byly přeloženy do šestnácti jazyků. Před necelými třemi lety se Mark Slouka po téměř šedesáti letech života v USA rozhodl vrátit do země rodičů. Proč? I o tom s ním ve Vizitce mluvila Markéta Kaňková.

Mark Slouka se narodil v New Yorku čtyři roky poté, co jeho rodiče nuceně opustili někdejší Československo. „Tatínek byl novinář, psal pro Lidové noviny, šlo mu o život. Moc možností, co dělat, s maminkou neměli,“ řekl ve Vizitce.

Vztah k Československu a k rodičům, zejména k matce, je pro Marka Slouku klíčovým tématem; jejich osud mu ukázal, jak moc dokáže politika ovládat lidské životy. „Spousta Američanů si myslí, že politické události s námi nemají co dělat, ale mí rodiče mě naučili, že tomu tak není. To, co se teď děje v Americe, vnímám optikou českých dějin. A zdá se mi, že od občanské války v devatenáctém století Amerika nikdy nebyla tak rozdělená,“ poukazuje na kontroverzní osobnost stávajícího prezidenta Donalda Trumpa. „Rád bych se od toho ve svých textech trochu vzdálil, ale politika mi imponuje, straší mě a jsem si jí stále vědom.“ (…)

Host: herec Milan Lasica. Moderuje Tereza Kostková. Všestranný slovenský umělec oslavil kulaté narozeniny. Co ho nejvíce ze všeho baví? Co rád snídá? Kde sní a kdy ho napadají nejlepší nápady? A po kom se mu stýská a kdo ho naposled nejvíce pobavil?

Natočeno 2020. Premiéra 17. 2. 2020 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.). Repríza 19. 7. 2021 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) k úmrtí M. Lasici.

Natočeno 2020. Premiéra 17. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 6 min.).

Lit.: Rokosová, Alena: „Vypadá jako by nebyla vůbec opravená.“ Architekti obnovili Školu architektury Jana Kotěry a Josefa Gočára. In web ČRo 3 Vltava, 17. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Obnova architektonického skvostu pražské Letné je u konce a do Školy architektury, která je součástí pražské Akademie výtvarných umění v ulici U Akademie, se brzo vrátí studenti.

Školu architektury založil v roce 1910 architekt Jan Kotěra, který však své studenty nejprve učil ve svém ateliéru a až v letech 1919 až 1920 vypracoval projekt budovy školy, který ovšem nebyl realizován. Jeho žák a nástupce Josef Gočár pak projekt svého učitele využil a rozšířil. „Přitom s plným respektem zachoval vnější háv budovy včetně kubistického portálu,“ říká historik umění Jiří T. Kotalík, bývalý rektor AVU, který přímo v budově Školy architektury strávil celkem 15 let. (more…)