Přemysl Hnilička
(tento přehledový článek vznikl při přípravě článku pro Týdeník Rozhlas u příležitosti nového rozhlasového nastudování Lucerny)
Český spisovatel Alois Jirásek to s námi (a s dvacátým stoletím) neměl lehké – a my s ním (a dvacátým stoletím) také ne. Už v období první republiky byl vystaven jisté “bustizaci”, v letech okupace čtenáři vítali jeho podporu národního cítění – a od let padesátých nám jej (možná navždy) znechutil profesor Zdeněk Nejedlý svou “jiráskovskou akcí”, jejímž výsledkem byly tisíce a tisíce vydaných exemplářů kompletních Jiráskových spisů. Je jen dějinným paradoxem, že tento protegé komunistického režimu byl ve skutečnosti národní socialista. Ale byl již mrtev, takže se nemohl bránit.
Podobné peripetie Jiráska čekaly také v rozhlasových studiích. Již ve dvacátých letech jeho texty zazněly v éteru, většinou však šlo o četby vybraných ukázek z románových děl či o nastudování aktovek (Zkouška). Už v roce 1930 však došlo na husitskou trilogii – hrán byl Jan Žižka, Jan Roháč i Jan Hus. Roku 1936 vzniklo pásmo ukázek z Jiráskovy Lucerny. O rok později nastudoval režisér Jaroslav Hurt rozhlasovou verzi Jiráskova Otce. V dramatizaci Vladimíra Müllera měla premiéru také Filosofská historie. (more…)