Své oblíbené poetické texty vybírá a komentuje básník, textař, vydavatel a emeritní antikvář Ondřej Fibich. S autorem připravil Dominik Mačas.
Natočeno v roce 2020. Premiéra 24. – 28. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava).
Obsah: 1. Vítězslav Nezval: Bez názvu – Dneska držím balon… – 2. František Hrubín: Bumbrlíček – 3. Ondřej Fibich: Bez názvu Čaroděj sedí na měsíci… – 4. Gary Snyder: Pokud jde o básníky – 5. Vladimír Holan: Bolest – Ondřej Fibich: Benátská elegie – závěr.
Lit.: Mačas, Dominik: BáSnění Ondřeje Fibicha. In web ČRo 3 Vltava, 24. únor 2020 (článek). – Cit.: (…) Ondřej Fibich (*1954) se narodil v pražském Karlíně. Genius loci periferie se pevně otiskl do básníkových vzpomínek, stejně jako venkovský ráz jeho pozdějšího bydliště v Liboci. Zde už se probouzela básnická obrazotvornost, tříbená v pozdějších letech vizuální poetikou Josefa Sudka a lyrikou Jaroslava Seiferta.
Už v první polovině 70. let se Ondřej Fibich podílel na vydávání neoficiálních tiskovin. Nejprve to byl časopis DRU, který založili se spolužáky z gymnázia. Časopis byl určený mladým autorům, kteří nesměli oficiálně publikovat. A nezůstalo pouze u časopisu. Ondřej Fibich založil samizdatovou edici Cor cordium. Jeho aktivit si ale začala všímat také StB a pod jejím tlakem musel v roce 1979 odejít z Prahy.
Po krátkém pobytu v severních Čechách se přestěhoval na Prácheňsko, do obce Jemnice u Radomyšle. S vydáváním samizdatů ani zde nepřestal. K edici Cor cordium naopak připojil další s názvem Setba samot. Celkem se mu podařilo vydat kolem osmi desítek titulů. Dodnes ceněné jsou například antologie Konec obelisku, věnovaná tvorbě písničkářů a textařů, a Básníci a samotáři, antologie sta a jednoho zapomenutého básníka. (more…)