Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Karel Kahovec hostem Luboše Xavera Veselého.

Natočeno 2020. Premiéra 22. 1. 2020 (ČRo Region, 27 min.).

Lit.: Myslivečková, Jana – Chládková, Jana – Veselý, Luboš Xaver: Karel Kahovec: Háj modřínů je moje největší pecka. In web ČRo Region, 22. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Zpěvák, skladatel a kytarista Karel Kahovec začínal svou kariéru ve skupinách The Matadors a Flamengo. Později vystupoval také s Country Beatem Jiřího Brabce. Z té doby pochází i jeho nejznámější hit, píseň Háj modřínů. V současné době hraje a zpívá v obnovené skupině George & Beatovens, kde pokračuje v odkazu zpěváka Petra Nováka.

Do kapely George & Beatovens přišel Karel Kahovec v roce 1995, tedy dva roky před předčasným odchodem zpěváka Petra Nováka do hudebního nebe: „Petr si tenkrát přál, aby společně s ním a s kapelou zpíval ještě někdo jiný a kluci z kapely přemýšleli, až si vzpomněli na mě. Bohužel Petr zemřel už v roce 1997 a já jsem kapelu zdědil.“

To, že Petr Novák měl problémy s alkoholem, není žádné tajemství a podle Karla Kahovce asi i proto předčasně odešel. Jeho písně si ale publikum stále žádá, a protože kapela je v současné době Karlova, mohl je zařadit do programu.  Občas s kapelou jezdí jako host Viktor Sodoma a ten zpívá také dvě písně Petra Nováka. (more…)

O knize Šlitr, Šlitr, Šlitr mluví kurátorka stejnojmenné výstavy v galerii Villa Pellé a autorka textů Daniela Kramerová. Připravil Tomáš Pilát.

Natočeno 2020. Premiéra 22. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 6 min.).

Lit.: Pilát, Tomáš: Jiří Šlitr muzikant, Jiří Šlitr výtvarník, Jiří Šlitr sportovec. Na co sáhl, to mu šlo. In web ČRo 3 Vltava, 22. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Padesáté výročí smrti Jiřího Šlitra se stalo záminkou k novým prezentacím všestranného talentu této renesanční osobnosti. Více než obvykle zněly jeho písně, připomínala se jeho divadelní i filmová činnost a znovu taky vyplaval na povrch Šlitrův um výtvarný.

Jiří Šlitr byl především vynikajícím kreslířem, i když po něm zůstalo i pár olejů. Jeho kresby jsou často vzácně dokumentární, přitom ale svébytné a kvalitní. Všechno je to vidět na výstavě v pražské Ville Pellé v Bubenči, a taky v knize Šlitr, Šlitr, Šlitr, kterou společně vydaly nakladatelství Taktum a společnost Porte.

Za knihou stojí Daniela Kramerová. V linii barevnosti Šlitrových kreseb oslovila i dva mladé grafiky a spolu dali dohromady zajímavou a moderně řešenou publikaci. Její hlavní součástí je soubor reprodukcí děl Jiřího Šlitra, který se částečně kryje se stejnojmennou výstavou. „Reprodukce pokrývají hlavní zájmy Šlitra – výtvarníka: města a kresby z cest, kresby mapující hudební prostředí, karikatury významných osobností, ženy a erotická témata,“ vypočítává Kramerová. Vedle obrazové části najdeme v knize umělcovu biografii doplněnou dokumenty a fotografiemi a taky kratší texty téměř deníkového charakteru zasazující život a tvorbu Jiřího Šlitra do dobového kontextu. (more…)

Během následujících třiceti let by měly evropské země zásadně změnit svůj průmysl, dopravu i energetiku. Cílem je zbavit evropský kontinent závislosti na fosilních palivech a stát se klimaticky neutrální částí planety. Nebude to zadarmo a v diskusích létají různá čísla, většinou dost vysoká. Nejnověji přišel z Evropské komise návrh na rozdělení 7 a půl miliardy eur mezi regiony závislé na uhlí. Na co by měly jít? A jak se v propočtech týkajících se přechodu na zelenou ekonomiku vyznat? Hostem pořadu bude Petr Zahradník. Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2020. Premiéra 23. 1. 2020 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: Bumba, Jan – Erhart, Michael: Do roku 2030 by kvůli útlumu uhlí mělo v EU zaniknout 160 tisíc pracovních míst? Bude to mnohem víc, tipuje ekonom Zahradník. In web ČRo Plus, 23. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Evropská unie by se  podle plánů současné Evropské komise měla do roku 2050 stát klimaticky neutrální. Všichni vědí, že to bude drahé. Komise chce kromě jiných pobídek rozdělit 7,5 miliardy eur mezi regiony závislé na uhlí.

„Tento Fond pro spravedlivou transformaci je velmi malý. V Zelené dohodě se píše, že by celkové investice do roku 2030 měly být bilion euro,“ upozorňuje v Interview Plus ekonom Petr Zahradník.

Další prostředky by tak podle plánu měly přijít ze současných kohezních fondů. Investovat se mají do malých a středních podniků, na zakládání nových uhlíkově neutrálních firem, digitalizaci a na výzkum a inovace. Financovat se z nich má i odstraňování ekologických škod a rekultivace.

Česko by od Unie mohlo dohromady dostat až 45 miliard korun. Na energetickou transformaci ovšem budeme potřebovat řádově 400 miliard korun. (…)

Jana Smiggles Kavková, genderová expertka. Vystudovala politologii v Holandsku a řadu let šéfovala nevládní organizaci Fórum 50 %, která podporuje vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice. Dnes sedí v jejich správní radě. Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2020. Premiéra 23. 1. 2020 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Lit.: Marková, Zuzana – Tachecí, Barbora: Snahy o zrovnoprávnění žen tady dostaly nálepku jakéhosi sociálního inženýrství, říká feministka Smiggels Kavková. In web ČRo Plus, 23. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Členka správní rady nevládní organizace Fórum 50 %, která podporuje vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice má za to, že mnohdy stačí jen dobře vysvětlit za co feministky doopravdy bojují.

„Myslím si, že když je možnost vysvětlit, co se za tím termínem skrývá, tak se s tím ztotožní velká část žen. Ale když se řekne jen feminismus, tak se to není skoro nikdo,“ myslí si Jana Smiggels Kavková.

U nás má feminismus prostě strašně špatnou nálepku. Jana Smiggels Kavková

Přesvědčení, že hlavním tématem feminismu je něco jiného než rovné příležitosti, vnímá jako výsledek negativního mediálního obrazu, který v Česku vznikl.

Důvod? Prý desetiletí komunistického režimu, který zbrzdil prvorepublikový vývoj. Tehdy jsme patřili mezi první státy s volebním právem žen. A to i přesto, že rovnost žen a mužů v ČSSR byla součástí oficiální doktríny.

„Snahy o zrovnoprávnění žen po sametové revoluci získaly patos něčeho, spojeného s bývalým režimem, nálepku sociálního inženýrství,“ vysvětluje Smiggels Kavková. Na obranu vyjmenovává zcela legitimní témata feminismu, jako je podpora obětí násilí, nerovnost v odměňování, odstranění chudoby apod. (…)

Toy Box je streetartová umělkyně a autorka komiksů, která dokonce nakreslila celou učebnici tohoto žánru. Jak v sobě punkerka hledá disciplínu k soustředěné práci limitované termínem? A jak moc touží jít proti tradici, kdy žena v komiksu je znázorněna jako sexbomba? Zeptá se Lucie Výborná.

Natočeno 2020. Premiéra 23. 1. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.; 29 min.).

Lit.: Výborná, Lucie: Dělám street art z papíru, moje obrázky si časem vezme vítr a déšť, popisuje Toy Box. In web ČRo 1 Radiožurnál, 23. leden 2020 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Že se lidem nelíbí, co maluju, neznamená, že by moje komiksy neměly vznikat. Maluju to, co mě oslovuje, říká Toy Box.

Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi účastníkům Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu řekl, že svět se bude muset vypořádat s náporem milionů uprchlíků, které z domovů vyženou klimatické změny. Jaká práva mají mít tzv. klimatičtí uprchlíci? A jak složité je určit hranici klimatického ohrožení? Debatovat bude Veronika Sedláčková s ředitelem Organizace pro pomoc uprchlíkům Martinem Rozumkem a lidoveckým europoslancem Tomášem Zdechovským. Moderuje Veronika Sedláčková.

Natočeno 2020. Premiéra 23. 1. 2020 (ČRo Plus, 9:34 h.).

Lit.: Čihák, Ondřej – Sedláčková, Veronika: Obětí klimatických změn přibývá. Bude to čím dál horší, varuje Rozumek z Organizace pro pomoc uprchlíkům. In web ČRo Plus, 23. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Výbor pro lidská práva OSN vydal prohlášení, podle kterého se už dál nebudou smět vracet do zemí původu ty, kteří prchají před následky globálního oteplování.

Před miliony klimatických vysídlenců varoval vysoký komisař OSN pro uprchlíky také účastníky Světového ekonomického fóra v Davosu. Europoslanec Zdechovský (KDU-ČSL) i ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Rozumek se shodují, že je třeba hledat řešení  krize na mezinárodní úrovni.

Klimatický uprchlík?

„Mezi státy je shoda, že tady jsou extrémní situace, které při posuzování žadatelů o azyl vyžadují individuální přístup… Je ale potřeba klimatického uprchlíka dobře definovat, protože teď žádnou definici nemáme,“ upozorňuje v pořadu Pro a proti europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

Odhady počtu lidí, které klima bezprostředně ohrožuje, se pohybují mezi 75 až 250 miliony. „Bude je potřeba někam přesunout. Je otázka, jestli je první bezpečnou zemí zrovna Evropa, ale i tam budou směrovat.“ (…)

Host: Petra Matějová, hráčka na kladívkový klavír. „Mám dojem, že u nás je kladívkový klavír stále považovaný jen za primitivního předchůdce dokonalého současného klavíru,“ říká. Sama studovala nejprve klavír na konzervatoři a HAMU v Praze, na hudbu a nástroj 18. století se pak zaměřila během šestiletého studia v Paříži a Amsterdamu. Její jméno stojí pod řadou snímků českého, slovenského či španělského rozhlasu, nahrávku pořídila i pro francouzskou televizní stanici Mezzo. Petra Matějová intenzivně koncertuje, natáčí a vyučuje. Jaká je podle ní budoucnost historických nástrojů? Co chystá pro letošní rok, který je ve znamení Ludwiga van Beethovena? O tom bude mluvit ve Vizitce, kterou moderuje Dita Hradecká. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.

Natočeno 2020. Premiéra 23. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.). Repríza 23. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin).