Kdyby se hledala ikonická tvář československého filmu 60. let, byl by určitě favoritem. Vladimír Pucholt je mnohými označován za jednoho z nejlíbeznějších herců té doby. Po své emigraci v roce 1967 se stal v Kanadě dětským lékařem a tím je dodnes. Co ho přivádí na návštěvu do Česka? Zdává se mu ještě někdy o tom, že hraje ve filmu? A jestlipak ví, že jsme na něj ani trochu nezapomněli? Zeptá se Lucie Výborná.
Natočeno 2020. Premiéra 27. 1. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.). Repríza 1. 2. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 22:05 h.); 28. 12. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Video zachycující dalších 12 minut po vysílání; Tomáš Černý pouští Vladimíru Pucholtovi z pásky jeho mladší já z roku 1965.
Lit.: Výborná, Lucie: Kdyby na světě neexistovaly hranice a měli jsme jednu řeč, snad by bylo lehčí se k sobě chovat laskavě, uvažuje Vladimír Pucholt. In web ČRo 1 Radiožurnál, 28. prosinec 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (….) Ikonická tvář československého filmu šedesátých let Vladimír Pucholt přijel na návštěvu do Česka. „Na zkoušky muzikálu Starci na chmelu se mi nechtělo. Když herec nevěří své intuici, musí za sebou mít režiséra, který vidí, co se s ním dá dělat,“ přiznává a říká: „Je lepší vědět a nehrát než nevědět a hrát. Přestal jsem být hercem, abych načerpal zkušenosti. Použít herecké umění v profesi dětského lékaře bylo důležité, děti musíte nějak uklidnit, nesmíte vypadat jako doktor.“