Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

9. 5. 2019

Všechno nejlepší (2019)

Filed under: Povídky — Premek @ 12:59

Clarice Lispectorová. Povídka brazilské spisovatelky z knihy Tajné štěstí. Překlad Pavla Lidmilová. Pro rozhlas připravil Petr Šmíd.

Účinkuje Natália Drabiščáková.

Natočeno 2019. Premiéra 9. 5. 2019 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.).

Reflexe: Literatura – O veletrhu Svět knihy (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:57

Připravila Olga Stehlíková. Hovoří spisovatel a dramaturg knižního festivalu Guillaume Basset a  Ondřej Lipár, básník a předseda Asociace spisovatelů. Glosu napsala vědecká pracovnice Ústavu slovenskej literatúry Slovenskej akademie vied a zástupkyně ředitelky tohoto ústavu Ivana Taranenková, a to o vyhlášení „desítky“ ceny Anasoft litera. Připravila Milena M. Marešová.

Natočeno 2019. Premiéra 9. 5. 2019 (ČRo3 Vltava, 13:00 h.).Repríza 9. 5. 2019 (ČRo3 Vltava, 23.00 hodin).

Interview Plus – Jiří Pehe (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:55

Politolog Jiří Pehe je hostem Interview Plus. Jak hodnotí kampaň před evropskými volbami? Dokáží politické strany srozumitelně vysvětlit, o co jde ve volbách do Evropského parlamentu? Jakou roli hrají strach a emoce? Jaké jsou vyhlídky tradičních stran a co čekat od stran populistických? Moderuje Michael Rozsypal.

Natočeno 2019. Premiéra 9. 5. 2019 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Osobnost Plus – Jan Jandourek (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:54

Jan Jandourek, sociolog, publicista a kněz. „Rád se nechám ohromit třeba od nějakého adolescentního geniálního spratka nebo zkušené stařenky,“ říká člověk, který v dobách normalizace po prověrce mocipánů vystudoval teologickou fakultu. Pár let po revoluci ale duchovní službu opustil a začal pracovat jako novinář. A komunismus považuje za mrtvolu, s níž nemá smysl obcovat. Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2019. Premiéra 9. 5. 2019 (ČRo Plus, 10:34  h.).

Lit.: Chvátalová, Kateřina – Tachecí, Barbora: Jan Jandourek: Je tu masa lidí, která nemá pocit, že někdo zastupuje její zájmy. In web ČRo Plus, 9. květen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jan Jandourek je bývalým římskokatolickým knězem, sloužil v pražském kostele Nejsvětějšího Salvátora. „S Tomášem Halíkem, troufám si říct, jsme byli přátelé,“ říká o vztahu s farářem místní akademické farnosti.

Svůj vztah ale s církví rozvázal a rozhodl se z ní odejít. „Církev má mnoho podob a některé z nich jsou přitažlivé, krásné a užitečné. Takové, že by se na nich chtěl člověk podílet. Vždycky jsem si říkal, že bych se chtěl podílet na důležitých věcech. Je to neskromné, ale dělal jsem to. Pak zjistíte, že vám ze své podstaty tato instituce hází klacky pod nohy,“ vysvětluje a dodává:

„Církev ovšem sestává z jednotlivých lidí. Je rozdíl mezi jedním a druhým kardinálem. Někteří se také časem mění. Nejdřív dělají třeba jen divné úsměvy, pak hází klacíky, až se to změní ve velké klacky.“

Zájmy většiny

Když mluví Jandourek o liberalismu a jeho podobách, dostává se k tématu hlasitých starostí o potíže minorit a současné opomenutí jejich zařazení do celku. „Může se stát, že se někdo upne na problematiku menšin a přehlédne, že je tady většina, která má velký problém,“ říká sociolog a teolog.

„Děje se to moderním liberálům. V Česku je v tom zmatek. Více je znát posun ve Spojených Státech nebo v západních zemích. Je to fascinace určitým tématem, které je navíc i skutečně důležité. Ale když velký balón nafouknete tak, že už je úplně největší, je to problém. A pak je tu masa lidí, která nemá pocit, že někdo zastupuje její zájmy. Spousta lidí má určitou frustraci a z ní plynoucí pocit, že nemají ve společnosti své mluvčí,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s jejím hostem. Jan Jandourek bude hovořit také o Andreji Babišovi a jeho rozhodnutích. Moderátorku zajímá ale především zkušenost sociologa s církví.

Host Lucie Výborné – Peter Bebjak (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:54

Věděli jste, že na Slovensku mají cosi jako bermudský trojúhelník? Režisér Peter Bebjak přivádí do českých kin mysteriózní film Trhlina, ve kterém tajuplné pohoří Tribeč děsí divnými světýlky uprostřed lesní noci a nepochopitelnými časovými smyčkami. Co je místní pověst a co už filmařina? A jak se při natáčení potýkal se strachem štáb? Zeptá se Lucie Výborná.

Natočeno 2019. Premiéra 9. 5. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Pro a proti – Problémy se suchem (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:53

Nakolik zemědělci přispívají současným problémům se suchem? Jak by měli změnit systém hospodaření na polích, aby lépe zadržovala vodu a česká krajina se neměnila v neúrodnou polopoušť? A je ještě šance ničení půdy zastavit? Moderuje Veronika Sedláčková.

Hovoří biolog z Fakulty managmentu Vysoké školy ekonomické v Praze Oldřich Syrovátka a prezident Agrární komory Zdeněka Jandejsek.

Natočeno 2019. Premiéra 9. 5. 2019 (ČRo Plus, 9:34 h.).

Vizitka – Eva Jiřičná (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:51

Eva Jiřičná, architektka. Moderuje Renata Klusáková. Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život.

Natočeno 2019. Premiéra 9. 5. 2019 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.).Repríza 9. 5. 2019 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin).

Lit.: Klusáková, Renata:  Eva Jiřičná: Nenarodila jsem se pro klidný život. In web ČRo 3 Vltava, 9. květen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V Centru umění DOX v pražských Holešovicích probíhá až do srpna retrospektivní výstava naší nejznámější architektky, jediné Češky, které byl udělen Řád britského impéria. K rukopisu Evy Jiřičné patří sklo a světlo, poznávacím znamením jsou skleněná schodiště. Z Československa odešla ve svých 29 letech, půl století žije ve Velké Británii. V osmdesáti letech stále stojí v čele své londýnské firmy Eva Jiricna Architects Ltd.: EJAL, v Praze má ateliér AI – DESIGN.

Svou profesní zkušenost načrtla jako lidskou ruku a popsala takto: Nahoru, dolů, slepá ulička, konec, zamotáte se, musíte zpět a otočit se. Jste v tomtéž bodu jako na začátku, ale víte ještě méně než předtím, co vlastně máte udělat. Ale možná, možná vás něco napadne. Pak se zkušeností, odvahou, pokorou, disciplínou a obrovským úsilím posunete o kousek dál. Zaplatíte za to mořem potu. A málokdy zvítězíte! Náčrt cesty architekta životem je součástí výstavy v DOXu, stejně jako jedno z jejích proslulých skleněných schodišť.

Nevím, jestli sklo miluju víc proto, že je čistým materiálem, anebo kvůli tomu, co umí udělat se světlem. V architektuře je světlo nejdůležitější element.

Po jejím schodišti ve Victoria and Albert Museu prošlo pět milionů lidí. Přestože se za léta provozu sklo drobně poškrabalo, hrálo se schodištěm stále tutéž světelnou hru, jako když bylo nové. „Sklo umí důstojně stárnout. Je příjemné na dotek, proto raději pijeme ze skleničky než z plastového kelímku. Je recyklovatelné. Když používám sklo, nemám pocit, že bych plýtvala materiálem. Dají se z něj dělat ohromné věci.“

První nové šaty dostala Eva až v 10 letech, za války její maminka přešívala starší oblečení, všechno bylo znovu použito. „Životní úroveň, na kterou jsme si teď zvykli, znamená nesmyslné plýtvání potravinami, materiálem a energiemi. Šetření v architektuře je důležité stejně jako šetrný přístup nás všech na každém životním kroku,“ říká architektka, která doma nevyhodí žádné jídlo. Ekonomickému navrhování staveb se podle ní ještě musíme učit, což není pohodlná cesta. Ale vzhledem k tomu, kam dospěl stav světa, není jiné východisko.

Mnozí si myslí, že splní svůj úkol tím, že zrecyklují pár předmětů. Ale je nezbytné podporovat vědu a používat její výsledky k úspornějšímu životu.

Svou generaci studentů z ČVUT a AVU považuje za umělecky silnou. „Byli jsme pod tlakem, nemohli cestovat, nemohli s nikým z ciziny mluvit, nemohli jsme se vzdělávat tak, jak to bylo ve světě normální. To nás semklo. Vyrostli jsme v podmínkách diktatury a cítili, že musíme jeden druhého podporovat.“ Spolužákem z Fakulty architektury a pozemního stavitelství byl i Pavel Bobek, jehož písničky Eva Jiřičná poslouchá jako katalyzátor vzpomínek. „Pavel nebyl tak skvělým studentem, ale jeho schopnost bavit ostatní byla neobyčejná. Byli jsme na něj pyšní a účastnili se všech jeho vystoupení. Brali jsme to jako hru a svobodu uprostřed nesmyslného režimu.“

Uplynulé měsíce, kdy připravovala výstavu v DOXu, pro ni byly velmi náročné. „Ale když mám život příliš klidný, tak si vždy způsobím nějaký rozruch. Dělám to nejspíš podvědomě.“

Blízká setkání – Kateřina Jirků Pomajbíková (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:50

Host parazitoložka Kateřina Jirků Pomajbíková. Moderuje Tereza Kostková. Kateřina Jirků Pomajbíková má ráda parazity. Červy pak obzvlášť. A nemyslím, si, že k večeři. Jak a proč se dozvíme z našeho setkání, stejně jako důvod proč pro nás budou v blízké budoucnosti naprosto nepostradatelní.

Natočeno 2019. Premiéra 9. 5. 2019 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

8. 5. 2019

Princezná v ježovej koži (Princezna v ježčí kůži, 2016)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Martin @ 13:51

Samuel Czambel. Pohádková hra. Rozhlasová úprava Dana Garguláková. Hudební dramaturgie Lýgia Vojtková. Zvuk Ĺubica Olšovská. Dramaturgie Zuzana Kolmosová. Produkce Silvia Lukáčová. Režie Jana Strnisková.

Osoby a obsazení: Adam (Michal Halon), princezná Henrieta (Kristína Svarinská), komorná (Zuzana Kyzeková), kráľ (Milan Bahúl), pustovník (Boris Farkaš), duch (Jozef Benedik), Adamov otec (Miroslav Trnavský), zbojník Paľo (Martin Zatovič), zbojník Števo (Kamil Kolárik), zbojník Jano (Přemysl Boublík), kuchárka (Dagmar Sanitrová), bubeník (Matúš Mihálik).

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2016 (60 min.). Premiéra 1. 1. 2019 (SRo 3 Rádio Devín). Repríza 6. 4. 2019 (SRo 3 Rádio Devín); 5. 12. 2020 (SRo Rádio Junior, 17:00 hod.).

Dvojník 1/5 (2019)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Martin @ 13:37

Fjodor Michajlovič Dostojevskij. Četba na pokračování. Hudební dramaturgie Ján Fiala. Zvuk Peter Janák. Redakce, režie Zuzana Galková.

Účinkuje Miloslav Kráľ.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2019 (5 x 30 min.). Repríza 1.-5. 4. 2019 v cyklu Čítanie na pokračovanie (SRo 3 Rádio Devín). Repríza 1. dílu 29. 8. – 3. 9. 2023 (SRo 8 Rádio Litera).

Pozn.: Dielo F. M. Dostojevského je úprimným výrazom citlivej osobnosti, ktorá musela všetko prežiť a pretrpieť, než bola schopná to vysloviť. Jeho ústami nariekali, živorili a milovali milióny čitateľov na celom svete. Román Dvojník vyšiel v roku 1846 a hoci patrí k jeho raným prácam, nesie veľa znakov charakteristického štýlu. Tragickú tému ľudského rozdvojenia, výrazovú drobnokresbu, ostrú satiru spoločenského života a zároveň skrytý súcit k ľudským osudom.  (anotace)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress