Halina Pawlowská uvádí povídku z knihy Šťastná kniha. Dramaturgie Ludvík Němec. Režie Lukáš Kopecký.
Čte Jana Štvrtecká.
Nastudovalo Brno v roce 2019. Premiéra 20. 2. 2019 v rámci pořadu Pokračování za chvilku (ČRo 2 Praha, 12:04 h.).
20. 2. 2019
Reflexe: Film! – Všichni to vědí, Bojovnice slunce a Je mi jedno, jestli se do dějin zapíšeme jako barbaři? (2019)
Recenze filmů a klíčová témata současné kinematografie v diskusi. Připravili Pavel Sladký a Šárka Gmiterková.
Natočeno 2019. Premiéra 20. 2. 2019 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h). Repríza 20. 2. 2019 (ČRo 3 Vltava, 23.00 hodin).
Rozhovor Veroniky Ruppert a Martina Minhy – Marian Jelínek (2019)
„Lidé si sami se sebou málo povídají,“ říká hokejový kouč Marian Jelínek. Připravili Veronika Ruppert a Martin Minha.
Natočeno 2019. Premiéra 15. 2. 2019 (ČRo Rádio Wave, 38 min.).
Lit.: Minha, Martin: Kouč Marian Jelínek: Současná generace je rozmazlená. Je pro ni těžší ustát tlak dnešní doby. In web ČRo Radio Wave, 15. únor 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Prozřel jsem v roce 1993 při mé první cestě za Jaromírem Jágrem do Spojených států. Zjistil jsem, že úspěch těch nejlepších hokejistů není o těch správných technických metodách, ale o tom samotném vnitřním nastavení, se kterým oni tu věc dělají. To byl moment, kdy mě začal zajímat subjektivní svět,“ říká na Radiu Wave hokejový trenér s hlubším zájmem o psychologii a filozofii.
Marian Jelínek se kromě péče o subjektivní světy úspěšných lidí stará i o budoucnost sportu. „My jsme tu generaci rozmazlili. Nemyslím si, že jsou dnes děti lemplové a že jsou méně talentovaní. Vůbec ne. To děláme my. V době nagánské éry, v době Jaromíra Jágra, neměli kluci v šestnácti, sedmnácti letech agenta. Oni si museli vše řešit sami. Museli se zeptat trenéra na to, proč zrovna nehráli, požádat ho případně o pomoc. Dnes vám hráč téměř nic neřekne a za hodinu vám volá jeho agent. On se cítí silný. Ten dnes rozhoduje o cestě svého hráče. Když nemůže mluvit s vámi, tak volá majitele nebo generálního manažera. My těm borcům tu cestičku vyšlapáváme od přílišného dětství. Myslím si, že ty výstupy z komfortní zóny, kdy člověk musel něco odsloužit, udělat něco navíc… že to je pozitivní. Dnes přetopené byty, přetopené školy, mercedesem až do první lavice. To my už musíme řešit. Ta dnešní generace to má možná paradoxně těžší než ta minulá. Oni mají možnost ty limity nedodržovat,“ říká na Radiu Wave Marian Jelínek. (more…)
Auguste Renoir (1994)
Juraj Koustný. Dramatické stereopásmo. Hudební spolupráce Milena Lukáčová. Režie Magda Grandtnerová.
Účinkují Františej Kovár, Peter Rúfus, Juraj Predmerský, Eduard Vítek, Marta Sládečková, Štefan Bučko, Andrej Nemčok, Elena Geregová, Oľga Šalagová, Gabriela Škrabáková, Martin Turčan, Roman Fratrič a další.
Natočeno 1994. Repríza 20. 2. 2019 (SRo 8 Rádio Litera, 12:30 – 13:28 h.).
Interview Plus – Miroslav Bárta (2019)
Archeolog a egyptolog Miroslav Bárta je hostem Interview Plus. Lze se studiem archeologie poučit i pro moderní dobu? Lze opravdu jednoduše říct, že co vede k vzestupu civilizace, ji také zničí? Hrozí zánik civilizace, nebo jsou podobná spojení příliš katastrofická? Zeptá se Michael Rozsypal.
Natočeno 2019. Premiéra 20. 2. 2019 (ČRo Plus, 11:34 h.). Repríza 21. 4. 2019 (ČRo Plus, 16:33 h.).
Pozn.: Několik úspěchů už mají tento rok na kontě čeští archeologové. Na začátku dubna objevili jedinečnou hrobku hodnostáře, který žil na konci 5. dynastie na sklonku Staré říše. Už v únoru pak ohlásili nález starověké pohřební komory, ve kterých se 40 mumiemi různé velikosti i pohlaví. Právě po tomto nálezu byl hostem Interview Plus egyptolog a ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta. Ptal se ho Michael Rozsypal. (anotace)
Lit.: Rozsypal, Michael – Luptáková, Věra: Kdo říká, že se blíží konec lidstva, je manipulativní deviant, myslí si egyptolog Bárta. In web ČRo Plus, 20. únor 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jsme na vrcholu, za kterým je ale už jen pád? Nebo je to všechno nesmysl? Otázky pro egyptologa a ředitele Českého egyptologického ústavu Miroslava Bártu v Interview Plus.
„Kdo tvrdí, že se blíží nějaký konec lidstva, je manipulativní deviant. Civilizace (až na extrémy) nezanikají, ale transformují se v jinou. Třeba staroegyptská v křesťanskou,“ vysvětluje egyptolog Bárta. Odmítá tak, že by kdy nějaká civilizace najednou celá vymřela, nebo byla vytlačena někam jinam.
„Podstata každého vývoje je to, že nic nezůstává neměnné. Hybatelem pokroku byl vždy člověk, takže jak dopadneme, záleží jen a jen na nás.“ Na rozdíl od těch, kteří žili před námi, prý máme ale jednu výhodu: máme archeology.
„Z minulosti máme velké množství poznatků o procesech, které nějak vznikaly, vrcholily nebo končily. Máme spoustu dlouhých časových řad, které nejde ani nijak okecat nebo dezinterpretovat.“
Nic není nekonečné
Podle archeologa a egyptologa všechny civilizace, které kdy žily před námi, řešily velmi podobné problémy jako dnes my. „Bez výjimek, ale s pominutím sociálních sítí,“ dodává. To, že máme někdy pocit, že se nám svět mění doslova před očima, prý ale taky neznamená, že to tak bude navěky. „Protože žádný proces není lineární, ale probíhá ve skocích. Jejich charakter se v průběhu času ale samozřejmě mění.“
Naši prapředci řešili ideologické věci, společenské uspořádání, přístup k co nejlevnějším zdrojům energií počínaje vodou, zpracování energie slunečního záření, nebo později energie z uhlí, ropy nebo jádra.
„Byly to otázky legitimity, víry v elity, řešily se otázky související s adaptací a reziliencí populace, nebo třeba proměny životního prostředí v čase.“
Nebyli ale třeba Staroegypťané, které máme spojené se stavbou pyramid, oproti nám víc zaměřeni na kult smrti? „Nejde o kult, spíš o pokoru. Uvědomění si, že nejsme králi vesmíru nebo Země,“ odpovídá egyptolog. Dnes a denně se podle Bárty přesvědčujeme, kdo tady skutečně vládne (a člověk to není).
Šéfuje matka příroda
„Je to matka příroda. My jsme ale nějak ztratili respekt a úctu jeden k druhému. Schopnost vnímat vertikalitu, což byl vždy jeden z hlavních motorů vývoje všech civilizací. Kdo z vás přes den zvedne hlavu k nebi? Přitom právě to je v niterním životě každého z vás nesmírně důležitý moment. Jen tak si uvědomíte, že je kolem vás spousta věcí, které vás přesahují. Jsme jen malým sklíčkem ve vitrážovém okně světa.“
Měli bychom prý mít ambici, abychom vším, co děláme, přispívali k pochopení světa, na to ale až příliš často zapomínáme. Naše civilizace je globálnější a máme mnohem víc informací.
„Základní zákonitosti fungování světa se ale neřídí placenými servery, které tvrdí, že všechno rozhodnou a dál budou rozhodovat už jen IT technologie. Já ale tvrdím, že i za těmi technologiemi stojí zase jen člověk. A ten, pokud svou šedou kůrou mozkovou, která se moc od našich předků neliší, neporozumí, co se děje, tak to s námi taky nemusí dopadnout dobře,“ varuje Bárta.
Jak významný je podle Miroslava Bárty nejnovější archeologický objev pohřební komory se 40 mumiemi? A co považuje za „nej“ svého týmu? Poslechněte si v audiozáznamu rozhovoru Interview Plus Michaela Rozsypala.
Osobnost Plus – Jan Měšťák (2019)
Jan Měšťák, plastický chirurg. „Já nemůžu být nikdy v důchodu. Kamarádi mi říkají, že buďto usnu na volejbalovým hřišti nebo na pacientce,“ říká nestor českých plastických chirurgů. Ve svých 75 stále operuje, zatím evidentně na sále ani hřišti neusnul a je k neutahání. Nejí, nespí a nepije. Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2019. Premiéra 20. 2. 2019 (ČRo Plus, 10:34 h).
Host Lucie Výborné – Markéta Davidová (2019)
Biatlonistka Markéta Davidová má za sebou lednový týden snů na závodech v Anterselvě – zlato a stříbro a parádní průlom do kategorie dospělých závodnic. Bylo těžší uvěřit vítězství během závodu, nebo po něm? Jaké to bylo, když se v roce 2015 dívala na závody v Novém městě jako divačka? A co ji táhne ke zvířatům? Zeptá se moderátorka Lucie Výborná.
Natočeno 2019. Premiéra 20. 2. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h).
Je třeba říci NE kolektivní vině. I té polské za holocaust (2019)
. Komentář.
Natočeno 2019. Premiéra 19. 2. 2019 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Palata, Luboš: Luboš Palata: Je třeba říci NE kolektivní vině. I té polské za holocaust. In web ČRo Plus, 19. únor 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mnozí Poláci byli antisemité a někteří možná i dodnes jsou. V tom mají izraelští politici, kteří svými výroky znemožnili historicky první summit V4 mimo evropskou půdu, skutečně pravdu.
Říkám to s plnou vážností člověka, který loni obhájil diplomovou práci na téma druhá československá republika a probral se mnoha dokumenty týkajícími se Polska a tamní situace na konci 30. let.
Polsko po smrti maršálka Józefa Pilsudského bylo antisemitským státem, kde se uplatňovala mnohá protižidovská opatření. Včetně omezení studia na univerzitách, či vyhazování z profesních komor, tedy podobné věci, které se děly v Česku za druhé československé republiky. A které my Češi vidíme jako jednu z největších skvrn na naší novodobé historii. (more…)
Pro a proti – Biopaliva (2019)
Piráti chtějí přimět vládu, aby zrušila povinnost přimíchávat biosložku do nafty a benzinu. Je načase přehodnotit přístup k biopalivům? A máme náhradu za pohonné hmoty z energetických plodin jako jsou řepka a palmový olej? Ptá se Veronika Sedláčková.
Hovoří ředitel divize pohonných hmot, biopaliv a obnovitelných zdrojů koncernu Agrofert Martin Kubů, a ředitel kanceláře Zelený kruh Daniel Vondrouš.
Natočeno 2019. Premiéra 20. 2. 2019 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Z cesty (2017)
Michaela Rosová. Povídka. Dramaturgie Mária Danadová. Zvuk Iveta Janáková. Režie Vladimír Kivader.
Účinkují Miloslav Kráľ a Juraj Smutný.
Natočeno 2017. Reprízy 20. 2. 2019 v cyklu Čítanie na pokračovanie (SRo 8 Rádio Litera, 12:00 h); 4. 6. 2019 (SRo 3 Rádio Devín).
Pozn.: „Tento svet nám patrí, celé tieto nekonečné roviny, čo sa rozprestierajú pred naším bystrým zrakom. Cítim to. Cítim chvenie tejto zeme, cítim volanie diaľok…“ Spisovateľka Michaela Rosová vo svojej hre Z CESTY voľne pracuje s motívmi kultového románu Jacka Kerouaca „Na ceste“. Počúvajte o 12:00.V réžii Vladimíra Kivadera účinkujú Miloslav Král a Juraj Smutný.