S hostem Štěpánem Filipcem, pastoračním asistentem Týnského chrámu se zatouláme do historie. Jak utvářelo dějiny tohoto významného pražského kostela sousedství s dnešním Ungeltem, středověkým sídlem obchodu i zábavy? Jak silnou stopu v něm zanechali dva slavní pražští stavitelé – Petr Parléř a Matyáš z Arrasu? Proč byl právě tady pohřben Tycho de Brahe, dánský hvězdář ve službách císaře Rudolfa II.? Moderuje Jitka Novotná.
Natočeno 2019. Premiéra 28. 1. 2019 (ČRo 2 Praha, 11:04 h).
Natočeno 2017. Premiéra 10. 1. 2017 (ČRo Rádio Wave).
Lit.: Ort, Jakub: Romský partyzán vypráví československý příběh jinak, než ho chceme znát. In web ČRo Radio Wave, 10. leden 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jako mladý historik zapálený do dějin druhého československého odboje přesvědčil Jan Tesař v šedesátých letech partyzána Josefa Serinka, aby mu odvyprávěl svoje vzpomínky. Před deseti lety je Tesař znovu oprášil a pustil se do usilovné práce, jejímž výsledkem je třísvazková Česká cikánská rapsodie, která vyšla v nakladatelství Triáda.
Josef Serinek, přezdívaný Černý, byl český Rom, který se proslavil jako partyzán a velitel oddílu Čapajev. Za první světové války přežíval v šumavských lesích se skupinou romských zběhů, mezi válkami se živil jako zemědělský dělník a pašerák. Ve svých vzpomínkách dokonce tvrdí, že v Teplicích zorganizoval celoevropský sjezd Romů. V roce 1942 byl Serinek s celou rodinou odvlečen do koncentračního tábora v Letech. Když viděl, jak čeští bachaři vraždí jednoho vězně po druhém, rozhodl se, že uteče. Útěk se mu podařil, ale celá jeho rodina v Letech zůstala a zahynula tam nebo v Birkenau. Serinek křižoval tehdejší Protektorát pěšky tam a zpět, až se usadil na Vysočině. Tam začal organizovat partyzánský oddíl z uprchlých ruských zajatců a spojil se s veliteli nejprve z československého odboje a pak ze sovětské armády. Po válce si otevřel hospodu, kterou mu však úřady zavřely, a do své smrti se pak živil pomocnými pracemi.
Natočeno 2019. Premiéra 11. 1. 2019 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Mitrofanov, Alexandr: Alexandr Mitrofanov: Proč nepovolený film vzbudil v Rusku mimořádný zájem. In web ČRo Plus, 11. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ministerstvo kultury Ruské federace nesmí vydat distribuční povolení pro film Alexeje Krasovského Svátek.
To byla veřejná žádost tajemníka generální rady vládní strany Jednotné Rusko a místopředsedy Senátu Andreje Turčaka, s níž přišel loni v prosinci.
Petrohradská prokuratura pak zahájila vyšetřování okolností vzniku filmu. Všude se uvádělo, že jde o komedii, jejíž děj se odehrává v Leningradu za nacistické blokády města.
Režisér Krasovskij v této situaci ani nepožádal o distribuční povolení. Film zveřejnil na YouTube hned po Novém roce. Ve chvíli, kdy píši tento text, má přes 861 tisíc zhlédnutí. Pokud jde o uměleckou hodnotu snímku, je podle mého diváckého názoru v lepším případě průměrná.
Je to příběh sovětské rodiny, jejíž hlava, profesor, pracuje v utajeném vývoji bakteriologických zbraní. Jako komedie rozhodně nepůsobí. Snímek je natočen pouze v interiéru, doslova ve dvou místnostech. Postavy jsou hodně schematické, herecké výkony stereotypní, protože není ani co hrát. Děj v závěru nechává několik neodpovězených otázek. (more…)
Natočeno 2019. Premiéra 4. 1. 2019 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Mitrofanov, Alexandr: Alexandr Mitrofanov: Silvestr v Rusku a Putin – zbožštění i výsměch. In web ČRo Plus, 4. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rok 2019 vítali v Rusku nejen v soukromí, ale také veřejně v různých médiích.
Nejdále od sebe byly dva silvestrovské večery jednak v televizi Rossija 1, jednak na rádiu Echo Moskvy, které tento pořad vysílalo i jako video na YouTube.
Televizní diváci slyšeli melodie staré 50 i více let, k nimž byly vyrobeny nové texty. Viděli tanec tří měn, rublu, dolaru a jüanu, v němž velký ruský rubl porazil všechny valuty světa. Trio Kostěj Nesmrtelný, děda Mráz a baba Jaga předvedlo číslo, které mělo přesvědčit obecenstvo, že skutečný život začíná až poté, co se člověk stane pracujícím důchodcem.
Na scéně se také objevila Theresa Mayová, která se snažila tančit vedle šéfa baletu Velkého divadla, ale pohořela a uznala prvenství ruské školy. Donald Trump s deštníkem v ruce zazpíval a sdělil, že show must go on. Děj končil pár minut před půlnocí sborovým zpěvem, v němž zaznělo, že nyní všichni budou poslouchat Slovo Vladimira Putina.
Ve stejnou dobu se v malém studiu Echa Moskvy střídali básníci, zpěváci a vypravěči. Mladý básnický pár (16 a 17 let) přijel až ze sibiřské Ťumeně. Setkání moderoval známý literát a publicista Dmitrij Bykov, který po třech hodinách poznamenal: „Nejvíc se mi líbí, že vás nemusíme bavit, bavíte se sami.“
Natočeno 2019. Premiéra 25. 1. 2019 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Mitrofanov, Alexandr: Alexandr Mitrofanov: Nůžky mezi bohatými a chudými se v Rusku dál rozevírají. In web ČRo Plus, 25. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Souhrnné jmění deseti nejbohatších Rusů od začátku loňského roku vzrostlo o 10,8 procenta, uvedla agentura Bloomberg.
Již v roce 2017 byl souhrnný kapitál 200 nejbohatších Rusů větší než zlaté rezervy ruské ústřední banky a než bankovní úspory zbytku obyvatelstva Ruské federace.
Zároveň státní statistický úřad uvedl, že loni ve třetím čtvrtletí bylo pod životním minimem 19 milionů Rusů čili 12,9 procenta obyvatelstva. Rok 2019 přinesl růst cen zboží a služeb. Čerstvá je informace, že dražší o 6 až 7 procent bude chléb a pečivo.
V této atmosféře zapůsobilo jako bomba rozhodnutí soudu v Grozném o prominutí dluhu všech obyvatel Čečny, kteří neplatili za plyn. Soud zdůvodnil verdikt nebezpečím nepokojů. V Čečně obecně platí odlišná pravidla než jinde. Je to vnímáno jako Putinova daň diktátorovi Kadyrovovi za to, že neválčí s Moskvou.
Hněv ve zbytku země byl však velký. S iniciativou prominout nejen platby za plyn, ale veškeré platby za bydlení a energie přišli poslanci devíti regionů. Kreml ale problém sotva vyřeší jako v Čečně, protože jinde nemá strach z nepokojů. (more…)
Námět Vladimír Hulpach. Napsal Michael Sodomka (1, 4, 8, 9, 20), Daniela Nechanická (11-15, 18), Zdeněk Havránek (11-15, 18), Štěpán Vranešic (2, 5, 16, 17, 23), Vladimír Mareček (3, 7, 19, 21, 26), Marek Řeháček (23-25). Mistr zvuku Jiří Slavičínský (8, 9) Jitka Kundrumová (11, 12), Milan Křivohlavý (26). Dramaturgie Hana Hložková. Režie Alexandra Bauerová (1-22, 26) a Michal Bureš (23-25).
Čte Jan Plouhar (1, 2, 4, 5, 7-9, 15-17), Anita Krausová (14, 18-21, 23), Ondřej Ondra Dvořák (11, 12) a Marek Sýkora (23-25).
Natočeno 2018 – 2019. Premiéra 1. dílu 2. 9. 2018 v cyklu Kultura na severu (ČRo Sever, 15:25 h.), 26. dílu 16. 1. 2022.
Obsah: 1. O vinaři z Rané – 2. Vědma od Oharky – 3. O myslivci od Knínic – 4. Velká mela na Oblíku – 5. Velké odpuštění v Lounech – 6. Vodníček – 7. Opičí hrádek – 8. Jak si šli čerti každý po svém – 9. Jak kostelník z Ústí přelstil obra – 10. Silný mlynář – 11. O pokladu z Mariánské skály – 12. Loupežnická jeskyně – 13. Potrestaný rytíř – 14. Klíšský skřítek – 15. Pekelný stroj na Větruši – 16. Poslední rytíři z Loun – 17. O ševci, který skolil draka – 18. Labská královna – 19. O slepci a psu – 20. Jak Šluknovanky vyzrály na Švédy – 21. Pověst o Paškapoli – 22. Žatecká armáda duchů – 23. O rozbité dětské lebce – 24. Čarodějný tolar – 25. Kazatelna – 26. Zázrak v Bohosudově
Pozn.: Zázrak v Bohosudově (premiéra 16. 1. 2022) byl natočen v roce 2018 – možná pověst, která omylem nebyla v premiéře odvysílána v roce natočení.
Halina Pawlowská. Četba na pokračování. Příběh ženy, která milovala svého muže. Muže, který byl tak dokonalý, že o ni stál. Ironický pohled na svět i honba za pravou láskou. Příběhy o plánech milostného života Olgy Polubenské. Režie Jaroslav Pokorný. Mistr zvuku Leoš Sedláček.
Čte autorka.
Nastudoval ČRo Hradec Králové v roce 2018. Premiéra 28. 1. – 1. 2. 2019 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).
Vydala Radiotéka, červen 2019 (MP3).
Pozn: Věčně zasněná a trochu náročná hrdinka Olga hledá muže svého života. Jako prodavačka dámského prádla, ač se to zdá neuvěřitelné, dostane šanci v podobě prince na bílém koni. Růžové brýle jsou nasazeny a nikdo nedokáže zabránit katastrofě. Kéž by ale v životě Olgy byla jediná. Chce jediné – muže svých snů. Ale postupem času zjišťuje, že někdy méně znamená více. Knižní předloha filmové komedie Zoufalé ženy dělají zoufalé věci.
Lit.: Pokorný, Jaroslav: Halina Pawlowská: Zase zoufalé ženy dělají zoufalé věci. In web ČRo 1. 2. 2019 (anotace). – Cit.: Ironický pohled na svět i honba za pravou láskou. Pětidílný příběh o milostném životě Olgy Polubenské v autorské četbě Haliny Pawlowské.
Poslouchejte živě ve vysílání Českého rozhlasu Dvojky anebo ještě týden po odvysílání zdarma na jejím webu. Stránka Hry a četba nabízí mluvené slovo a čtené pohádky na dobrou noc zdarma on-line. Audioknihy nejde stáhnout. Některé tituly může najít ke stažení na webu Radioteka.cz.
Já Václava milovala! Vůbec jsem si neuměla představit, že bych chodila s někým jiným, a kdybych byla jen trochu víc religiózně vychovaná, tak bych každý večer zvedla hlavu k nebi a děkovala bych Bohu, že mi seslal tak dokonalého muže. Dokonalý byl proto, že vůbec existoval! Že byl zdravý, měřil víc než metr osmdesát, měl vlasy, měl zuby, nešišlal a chtěl mě! To bylo nejdůležitější – chtěl mě! Kdyby slintal, bylo by mi to nakonec asi fuk… i když…
Věčně zasněná a trochu náročná hrdinka Olga hledá muže svého života. Jako prodavačka dámského prádla, ač se to zdá neuvěřitelné, dostane šanci v podobě prince na bílém koni. Růžové brýle jsou nasazeny a nikdo nedokáže zabránit katastrofě. Kéž by ale v životě Olgy byla jediná. Chce jediné – muže svých snů. Ale postupem času zjišťuje, že někdy méně znamená více. Knižní předloha filmové komedie Zoufalé ženy dělají zoufalé věci.
. Komentář.
Natočeno 2019. Premiéra 24. 1. 2019 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Konrád, Ondřej: Ondřej Konrád: Pohled na Agrofert od Berounky. In web ČRo Plus, 24. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Sloveso zpolitizovat užívá český premiér často a jakoby snad i rád. Jenže málokdy správně.
Když coby zpolitizované označuje různé kauzy, ve kterých figuruje právě on. Vítěz voleb, předseda vlády, před tím skoro čtyři roky šéf resortu financí.
Takže je těžké si vlastně skoro od všeho, kde se Andrej Babiš vyskytuje, politiku odmyslit. Zvlášť u podezření, že i když podle zákona o střetu zájmů vložil rozsáhlý holding Agrofert do svěřenského fondu, pořád má média v něm pod kontrolou. Tedy hlavně nad dvěma deníky.
A jak se zdá, to se na základě různých dokumentů domnívá městský úřad v Černošicích, kam Babiš průhonickým bydlištěm spadá. I když to přesně nevíme, úřad rozhodl, ale zatím to nezveřejnil.
Poslechněte si rozhovor s dokumentaristou Ivo Bystřičanem o globální komodifikaci školství i o tom, čím se univerzity liší od korporací.
Natočeno 2019. Premiéra 25. 1. 2019 (ČRo Rádio Wave, 17:00 h).
Lit.: Svobodová, Eva: Akademici jsou schopni o univerzitách mluvit kriticky, tím se liší od korporací, říká Ivo Bystřičan o svém novém dokumentu. In web ČRo Radio Wave, 25. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jde natočit zajímavě dokument o univerzitě? „Já jsem si říkal, že možná zajímavý způsob bude, když ti lidé budou dostávat co možná nejnepříjemnější otázky,“ říká dokumentarista Ivo Bystřičan, který pro Českou televizi natočil dokument Otevřená pevnost ke 100. výročí založení Masarykovy univerzity. Asi nejsilnějším motivem filmu je všeprostupující komodifikace vědy a vzdělávání. „To, že o tom akademici byli schopni mluvit, ukázalo, že univerzita stále ještě není korporací.“ (more…)
Za dob Ludvíka IX. byly oblíbené takzvané malé obědy. Podávaly se ještě před polednem, jen menu bylo trochu jednotvárné. Na čem si v té době pochutnávali? Hovoří Pavel Maurer.
Natočeno 2019. Premiéra 27. 1. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál).
Lit.: anonym: Za dob Ludvíka XIV. byly oblíbené takzvané malé obědy. Jedli (sic!) se hlavně ústřice. In web ČRo 1 Radiožurnál, 27. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Máte chuť na oběd ještě před polednem? Nejste sami. Stejně to má i milovník jídla Pavel Maurer. Zjistil, že takzvané malé obědy si ve Francii oblíbili už na přelomu 17. a 18. století, ale podávali se na nich jen ústřice.
V poslední době se mi čím dál tím častěji stává, že po ránu nemám moc chuť snídat, ale kolem desáté hodiny naopak dostanu ukrutný hlad a neuvěřitelný apetit na cokoli k jídlu. Po smrti francouzského krále Ludvíka XIV. řečeného též Král slunce, známého marnotratníka a požitkáře, tak v té době se rozšířila móda takzvaných malých obědů.
Probíhaly mezi 10. a 11. hodinou a jejich menu obsahovalo pouze ústřice. Každý host při těchto populárních malých obědech spořádal podle dochovaných svědectví téměř sto kusů ústřic a zhusta je přitom zavlažoval šampaňským vínem.
Tak vidíte, jak Francouzi uměli žít už na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století! Mě na tom fascinují ani ne tak ústřice, protože na ty zrovna v deset ráno, když mě přepadne můj velký hlad, chuť tedy moc nemám, a kdybych při tomto „ludvíkovském“ malém obědě spořádal sto ústřic, tak je to asi moje poslední hodinka.
Mě na tom fascinuje, že se již v té době tak přesně trefili zrovna do času, kdy mám hlad a kdy by i děti a dospělí, co stávají ráno brzy, by si měli dát malou svačinu. Ovšem ne tenhle francouzský šlechtický malý oběd.
Powered by WordPress