Za dob Ludvíka IX. byly oblíbené takzvané malé obědy. Podávaly se ještě před polednem, jen menu bylo trochu jednotvárné. Na čem si v té době pochutnávali? Hovoří Pavel Maurer.
Natočeno 2019. Premiéra 27. 1. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál).
Lit.: anonym: Za dob Ludvíka XIV. byly oblíbené takzvané malé obědy. Jedli (sic!) se hlavně ústřice. In web ČRo 1 Radiožurnál, 27. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Máte chuť na oběd ještě před polednem? Nejste sami. Stejně to má i milovník jídla Pavel Maurer. Zjistil, že takzvané malé obědy si ve Francii oblíbili už na přelomu 17. a 18. století, ale podávali se na nich jen ústřice.
V poslední době se mi čím dál tím častěji stává, že po ránu nemám moc chuť snídat, ale kolem desáté hodiny naopak dostanu ukrutný hlad a neuvěřitelný apetit na cokoli k jídlu. Po smrti francouzského krále Ludvíka XIV. řečeného též Král slunce, známého marnotratníka a požitkáře, tak v té době se rozšířila móda takzvaných malých obědů.
Probíhaly mezi 10. a 11. hodinou a jejich menu obsahovalo pouze ústřice. Každý host při těchto populárních malých obědech spořádal podle dochovaných svědectví téměř sto kusů ústřic a zhusta je přitom zavlažoval šampaňským vínem.
Tak vidíte, jak Francouzi uměli žít už na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století! Mě na tom fascinují ani ne tak ústřice, protože na ty zrovna v deset ráno, když mě přepadne můj velký hlad, chuť tedy moc nemám, a kdybych při tomto „ludvíkovském“ malém obědě spořádal sto ústřic, tak je to asi moje poslední hodinka.
Mě na tom fascinuje, že se již v té době tak přesně trefili zrovna do času, kdy mám hlad a kdy by i děti a dospělí, co stávají ráno brzy, by si měli dát malou svačinu. Ovšem ne tenhle francouzský šlechtický malý oběd.
Když už jsem u těch ústřic, tak pro pořádek uvádím, že se většinou jedí syrové, jsou k mání v neuvěřitelné škále rozměrů, chutí a kvalit a patří mezi nejdražší potraviny na světě. Jedí je lidé, kteří mají rádi přirozenou chuť moře, ale jedí je také snobové, kteří se chtějí předvádět, jedí je lidé, kteří jsou přesvědčeni o afrodiziakálním účinku ústřic.
Ústřice jsou pro někoho vzácnou pochoutkou a pro druhého nepoživatelným mlžem. Mimochodem, americký režisér, komediální herec a muzikant Woody Allen v jednom ze svých bonmotů řekl: „Nikdy bych nejed ústřice. Jím jen to, co je mrtvý – ani nemocný, ani zraněný – mrtvý.” Tolik Woody Allen.
Já bych chtěl podotknout, že ústřice se skutečně jedí nejvíce jako živá, maximálně čerstvá delikatesa, to je na nich asi to nejpřitažlivější a nejodpudivější současně!
No nic, pokud na ústřice nemáte zrovna dneska chuť, tak si dejte sardinky, guláš anebo chleba se sýrem. Je to lacinější a též dobré. Každému, co má rád!