Petr Hudský. Minutová hra. Když ani krást se nevyplácí. Dramaturg Martin Velíšek. Režie Radim Nejedlý.
Natočeno v roce 2018. Premiéra 31. 12. 2018 (ČRo 3 Vltava, 9:27 h.; 3 min.) v celodenním pořadu Vzpomínkový silvestr 2018.
Petr Hudský. Minutová hra. Když ani krást se nevyplácí. Dramaturg Martin Velíšek. Režie Radim Nejedlý.
Natočeno v roce 2018. Premiéra 31. 12. 2018 (ČRo 3 Vltava, 9:27 h.; 3 min.) v celodenním pořadu Vzpomínkový silvestr 2018.
Jak v duševním zdraví přežít příští rok? Půjde to snáze s pozitivním přístupem nebo naopak je lepší zvolit negativistickou pozici? Silvestrovské vydání pořadu Pro a proti. Připravila a moderuje Karolína Koubová.
Hovoří Ester Kočičková a Olaf Lávka.
Natočeno 2018. Premiéra 31. 12. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Lit.: Koubová, Karolína – Přinosilová, Jana: Silvestrovské Pro a proti: Jak v duševním zdraví přežít příští rok? In web ČRo Plus, 31. prosinec 2018 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak přežít rok 2019 v duševním zdraví? Je lepší zvolit negativistickou pozici? Nebo to půjde to snáze s pozitivním přístupem? (more…)
Petr Hudský. Minutová hra. Když ani krást se nevyplácí. Dramaturg Martin Velíšek. Režie Radim Nejedlý.
Natočeno v roce 2018. Premiéra 31. 12. 2018 (ČRo 3 Vltava, 9:24 – 9:27 h.; 3 min.) v celodenním pořadu Vzpomínkový silvestr 2018.
Dešťové, lijákové a povodňové songy suchozemců, nápěvy námořníků, ódy ostrovanů. Připravil a uvádí Pavel Klusák.
Natočeno 2003. Premiéra 31. 12. 2003 (ČRo 3 Vltava) v celodenním pořadu Vodní Silvestr. Repríza 31. 12. 2018 (ČRo 3 Vltava, 9:00 h) a 1. 1. 2019 (ČRo 3 Vltava, 1:50 h.) v celodenním pořadu Vzpomínkový silvestr 2018.
Host Ivanka Devátá, herečka, dabérka a spisovatelka nás navštíví poslední den roku 2018. Jaké byly její nejveselejší Silvestry nebo nejkrásnější Vánoce? Která herecká role pro ni bude navždy tou nejvíce osudovou? A proč se k psaní knížek dostala až po roce 2000? Moderuje Jiří Holoubek.
Natočeno 2018. Premiéra 31. 12. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Lit.: Holoubek, Jiří: Ivanka Devátá: Spisovatele si představuju úplně jinak. In web ČRo 2 Praha, 31. prosinec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je herečkou, úspěšnou dabérkou a spisovatelkou. Ivanka Devátá má mnoho talentů, přesto tvrdí, že psaní ji baví ze všeho nejvíc.
Je rozenou vypravěčkou. „Realizovala se se tím, že jsem psala pětistránkové dopisy. Všichni chtěli, abych jim psala.“ Její starší syn to však jednoho dne odnesl do nakladatelství. A tím to všechno začalo. Označení spisovatelka se však dlouho bránila. „Spisovatele si představuju úplně jinak. Když tak alespoň Jirásek!“ Ve chvíli, kdy už měla na svém kontě knih deset, se s tím prý nějak smířila.
„Koneckonců, herectví už jsem sbalila. Sem tam se někde mihnu, ale vlastně mě to psaní baví víc. Vlastně jsem si vybudovala novou kariéru,“ uvažuje nahlas. Ke spisovatelské kariéře prý přispěl rozvod. „Kdyby toho nebylo, žehlila bych stále mistrovi košile a vyvařovala. Takže jsem se na to mohla vykašlat a moc dobře jsem udělala,“ pochvaluje si Ivanka Devátá, která se sama vůbec necítí. „Mě samota netíží ani náhodou! Dokonce jsem ráda sama. A když už je to už dlouho, tak vyjdu na ulici a někoho oslovím. Nemám problém s komunikací.“
Poslechněte si rozhovor s Tomášem Sedláčkem o budoucnosti internetu, vánočních bílých slonech nebo o posedlosti zápisníky a psaním v ruce. Připravili Veronika Ruppert a Martin Minha.
Hovoří Tomáš Sedláček.
Natočeno 2018. Premiéra 28. 12. 2018 (ČRo Rádio Wave, 47 min.).
Lit.: Ruppert, Veronika: Tomáš Sedláček: Internet předpověděl Masaryk už před sto lety. In web ČRo Radio Wave, 28. prosinec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hyperaktivní intelektuál, který sám sebe s nadsázkou charakterizuje jako kecacího ekonoma, přijel do Radia Wave na svém oblíbeném elektrickém monokole. Bavili jsme se o budoucnosti internetu, vánočních bílých slonech nebo o posedlosti zápisníky a psaním v ruce.
Internet podle Tomáše Sedláčka už před sto lety předpověděl Masaryk. „Je to v jednom jeho projevu v angličtině, na který jsem nedávno narazil na YouTube. Gratuluje v něm Američanům k zavedení televize. A říká, že věří, že jednou budeme mít mnohem menší zařízení, ve kterém budeme moci vidět třeba i to, co se právě teď děje v džungli v Africe. A dál pokračoval tím, že pak o sobě budeme všichni všechno vědět, začneme k sobě být upřímní a skončí doba tajemství…“
Tomáš Sedláček je český ekonom a vysokoškolský pedagog. Rád propojuje ekonomii s filozofií a etikou. Jeho první kniha Ekonomie dobra a zla byla přeložená do víc než deseti jazyků a stala se mezinárodním bestsellerem. Je žádaným komentátorem ekonomického a společenského dění a přednáší na českých i zahraničních univerzitách a ekonomických fórech. V minulosti byl poradcem prezidenta Václava Havla a ministra financí, aktuálně působí jako hlavní makroekonomický stratég ČSOB.
Myslíte, že kdybychom o sobě věděli opravdu všechno, že na sebe pak budeme hodní?
Hodní asi ne, ale budeme k sobě upřímní, i když je to možná trochu utopický pohled.
To podle mě je utopický pohled, třeba na Instagramu není skoro nikdo skutečně upřímný. Ačkoliv upřímnost na sociálních sítích začíná být do jisté míry trendy, ty nejsledovanější účty na světě rozhodně upřímné nejsou…
Teď sílí vlna, která se proti virtuálnímu světu bouří, je to třeba Poetizer, kde nejsou žádné fotky a komenty, jen básně. Jsou tam lidi, které už nebaví postovat obrázky dortů se správně našlehanou šlehačkou. Internet je do jisté míry takové černé zrcadlo, které má své nadvědomí a podvědomí. Když se studentů ptám, jestli je podle nich internet spíš organismus nebo organizace, většinou odpovídají, že organismus. Trochu mi to připomíná prsten moci od Tolkiena.
Vzpomněl byste si na svoje první setkání s internetem? My jsme generace, která se s ním setkala až v dospělosti, ale pro dnešní teenagery je to už úplně jinak.
Jsme první generace, ve které rodiče nerozumí hračkám svých dětí. Dnes má každé dítě stejný nástroj na vydělávání peněz jako Bill Gates nebo Donald Trump. Není prostě o moc lepší telefon, než mají všichni ostatní. Tím se do určité míry otevírá komunistický – nebo komunitární – svět. Neexistuje žádný internet pro bohaté.
Podle mě ano, už teď jsou různé placené obsahy a bude toho víc a víc. Teď je moment, kdy se ještě může každý na internetu spoustu věcí dozvědět, ale to podle mě brzo skončí.
Anebo naopak. Podobné obavy byly při nástupu tisku, kdy bylo najednou možné snadno reprodukovat umění. A podobně to je teď i s hudbou. Ačkoliv je dnes hudba všude zadarmo, to původní, originální umění, ten výtvor, je dnes dražší. Na internetu zkrátka ještě nepoznáte rozdíl mezi chudým a bohatým člověkem. Jsme první generace, která má tenhle kapitál – protože internet je kapitál – zadarmo.
To si nemyslím, bohatí mají lepší mobily, aplikace, filtry a tak dále. A u hudby to také není tak jednoduché. Cena zaznamenané hudby zásadně klesla, hudebníci dnes musí mnohem víc koncertovat a dělat jiné věci než jen hudbu, aby se uživili.
To je asi jako s vínem a pivem. Britská královna bude pít zhruba stejné pivo jako poslední český nezaměstnaný. U vína je to ale jinak, tam může být jedna láhev za padesát nebo za padesát tisíc korun. A ten internet je podobnější pivu. Samozřejmě tam mírné nuance jsou, ale pokud srovnáte reálný svět a svět internetu, ty rozdíly v bohatství se tam stírají velmi jednoduše. Třeba nejposlouchanější česká písnička podle klikanosti není Karel Gott – Když muž se ženou snídá. Je to písnička od kluka, co si říká Míša a zpívá o tom, že hraje Pokémon Go. Byl schopný přeskočit všechny dospělácké superstruktury, protože má ve svém mobilu všechno, co potřebuje. Od nahrávacího studia až po marketingovou společnost. (…)
Sarah Vaughanová. Kompletní audiokniha. Překlad Alžběta Kalinová.
Účinkují Josef Kaluža, Alžběta Mahdalová, Pavla Gajdošíková, Magdalena Tkačíková, Sylvie Krupanská.
Natočeno 2018. Vydala Audiotéka, Bookmedia, prosinec 2018 (MP3, celková délka 12 hodin 44 minut).
Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Audiokniha Anatomie skandálu je thriller na choulostivé téma. Když je James obviněn z dávného zločinu, manželka Sophie se postaví na jeho stranu. Na opačné straně barikády je právnička Kate. Vypluje nakonec pravda na povrch? Napsala Sarah Vaughanová. Je možné, že ani po dvanácti letech manželství o svém partnerovi nevíte vše?
Sophie navzdory svému privilegovanému původu dobře ví, že její život není nedotknutelný. A na vlastní kůži to pocítí, když je její pohledný, veřejně známý a milující manžel James obviněn z hrozného zločinu. Sophie sice moc dobře ví, jak snadno se může potěšení zvrhnout v tragédii, ale je si jistá, že je její muž neviný a snaží se svou rodinu ochránit. (more…)
Pavol Rankov. Povídka. Redakce Daniela Kapitáňová. Zvuk Dušan Kozák. Režie Karol Horváth.
Čte Zuzana Dančiaková.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2008 (22 min.). Repríza 30. 12. 2018 (SRo 8 Rádio Litera, 14:00 h.).
Pozn.: „Vianoce sú pre osamotenú ženu nepochybne tie najhoršie sviatky,“ vzdychá hlavná hrdinka tejto zimomriavkovej poviedky. Nezostane však len pri vyplakávaní starej dievky. Nebude chýbať kriminálna zápletka a zaujímavý koniec. VIANOČNÝ VÍRUS napísal Pavol Rankov a čítať bude Zuzana Dančiaková. (anotace)
Martin Vlado. Miniromán.
Čte Ján Gallovič.
Repríza 30. 12. 2018 (SRo Rádio Litera, 9:40 h.; 19:40 h.).
Pozn.: Miniromán Martina Vlada – ŠTEDRÝ VEČER ADAMA A EVY – je napríklad i o tom, ako môže vyzerať jeden rozchod medzi ľuďmi, ktorí si až do osudného dňa mysleli, že si majú čo povedať. Vianočný darček je však posledným krokom k pravde. (anotace)
Rozhovor s Petrem Pithartem o roce 1989. Byl to rok zázraku a co jsme si z něj odnesli? Jenom deziluzi? A byli noví lidé u moci na ten rok zázraku připraveni? Připravil Martin Groman.
Natočeno 2018. Premiéra 1. 1. 2019 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.; 52 min.).
Lit.: Groman, Martin: Rok zázraku. In web ČRo 3 Vltava, 1. leden 2019 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Roku 1989 se říká annus mirabilis, rok zázraku. Není divu. Martin Groman s Petrem Pithartem připomenou události staré právě 30 let, které si v začínajícím roce budeme hojně připomínat. Palachův týden, svíčková demontrace v Bratislavě, demonstrace na Škroupově náměstí, ekologické hnutí, blahoslavení Anežky České, Gorbačov, události v Maďarsku, Polsku, Rumunsku, pád Berlínské zdi a samozřejmě 17. listopad 1989 v Praze a následující sametová revoluce v Československu.
Powered by WordPress