V září 1938 se politická a národnostní situace v Československu vyhrotila. Henleinovci podporovaní většinou německého obyvatelstva i Hitlerem veřejně vystoupili a mnohdy násilně prosazovali své zájmy. Dramatické události ukončila Mnichovská dohoda. Mohly se světové mocnosti zachovat vůči tehdejšímu Československu jinak? Odpověď hledá dnešní Zaostřeno.
Natočeno 2018. Premiéra 27. 9. 2018 (ČRo Plus, 14:33 h). K poslechu zde.
Marek Hlasko. Rozhlasová hra. Asistentka režie Slavomíra Manáková. Hudební spolupráce Dana Reková. Překlad Lenka Teigerová-Stachová. Rozhlasová úprava Mária Zelenková. Odpovědný redaktor Milan Materák. Technická realizace Alojz Janeček, Július Zsigarcsik. Režie František Obžera.
Osoby a obsazení: Kubo (Boris Farkaš), Kristína (Oľga Solárová), Halka (Zdena Studenková), Vladek (Stano Dančiak), Janek (Dušan Tarageľ), Višnevski (Pavol Mikulík), Richard (Ĺubo Roman), hlas (František Kovár), 1. muž (Vlado Černý), 2. muž (Igor Čillík), 3. muž (Peter Rúfus), 4. muž (Štefan Mandžár), číšnice (Erika Bauerová), seržant (Ján Valentík), Rybicki (Vlado Minarovič), policajt (Miroslav Trnavský), hostinská (Oľga Šalagová), Kostek (Ivan Romančík).
Nastudoval Československý rozhlas Bratislava 29. 1. 1992 (57 min).
Pozn.: Slučka je sugestívne napísaným príbehom, výpoveďou o človeku, ktorý sa nedokáže pasovať so svojím úhlavným nepriateľom „majstrom alkoholom“. Nadaný novinár Kubo Kovalski si svoju slabosť uvedomuje, ale to je všetko, čo pre seba môže urobiť. Priatelia, kolegovia, snúbenica svojou horlivou snahou pomáhať ešte viac nahlodávajú jeho vnútro, sebavedomie, i jeho svedomie, a tak si čím ďalej viac uvedomuje, že má pramalú nádej zaradiť sa medzi „normálnych“.
Kubo: My, ktorí pijeme vieme, že nie je dôležité prečo. Osamelosť, neúspech, žena … (rozosmeje sa). Nič z toho nestojí za vodku. Ale to vedia iba tí, ktorí už všetko prepili a ktorí už musia piť ďalej. Nikdy tomu neuveria tí, ktorí iba začínajú. Vodka, vodka je pravda, ktorú človek pochopí vždy veľmi neskoro. Pijan chápe svoj život až vtedy, keď sú už všetky dvere zatvorené.
Ján Solovič. Rozhlasová hra. Dramaturg Michal Príbus. Scénická hudba Jaromír Dlouhý. Mistr zvuku Ladislav Kubík. Technická spolupráce Jozef Bajtek. Režie Ivan Teren.
Osoby a obsazení: Róbert Rybár (Gustáv Valach), Anna (Oľga Sýkorová), Roman Rybár (František Dibarbora), Emília (Jela Lukešová), Rastislav Rybár (Jozef Kroner), Rudo Rybár (Štefan Kvietik) a Jucka (Emília Vášáryová).
Nastudoval Československý rozhlas Bratislava v roce 1964. Premiéra 24. 6. 1964 (68 min.).
Pozn.: Hra zaoberajúca sa otázkami súdobej etiky. Na pozadí konfliktu medzi piatimi bratmi Rybárovcami sa objavuje základný problém medziľudských vzťahov a morálnej čistoty. (anotace)
Poslanec ODS Marek Benda je hostem Interview Plus. Podle mandátového a imunitního výboru by poslanci neměli vydávat svého kolegu z KSČM Zdeňka Ondráčka k trestnímu stíhání. Někdejší prezidentský kandidát a podnikatel Michal Horáček se brání proti tomu, že jej Ondráček v médiích nařkl ze spolupráce s komunistickou StB. Má člověk, který usiluje o veřejnou funkci, povinnost snášet mlčky podobná nařčení? Moderuje Michael Rozsypal.
Natočeno 2018. Premiéra 27. 9. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Lit.: Rozsypal, Michael – Luptáková, Věra: Benda: Politik musí něco vydržet. Nechápu, jak se Horáček může cítit uražen výrokem komunistického poslance. In web ČRo Plus, 27. září 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak nakonec dopadne hlasování o vydání poslance KSČM Zdeňka Ondráčka k trestnímu stíhání? To se rozhodne až po hlasování ve Sněmovně, ale o svém nedoporučujícím stanovisku už členové mandátového a imunitního výboru rozhodli. Proč?
Policie ČR požádala o vydání Zdeňka Ondráčka kvůli výrokům vůči kandidátovi na prezidenta Michalu Horáčkovi. Podle člena výboru Jakuba Michálka (Pirátská strana) byli při neveřejném hlasování proti jeho vydání lidé z ANO, SPD Tomia Okamury, KSČM a Marek Benda (ODS). Proč?
Předseda ústavně právního výboru a poslanec Benda to vysvětluje tak, že „verbální trestné činy politiků, kteří jsou ve funkci, pronesené vůči jiným politikům, se nemají v průběhu jejich mandátu stíhat“. Pokud už prý imunitu máme v ústavě, tak se v takto typickém případě musí využívat. Přitom ale nic nebrání tomu, aby trestní stíhání pokračovalo za zhruba 3,5 roku, tedy až po parlamentních volbách.
Spojené státy zvažují, že vyhoví polské žádosti o umístění trvalé vojenské základny v zemi. Měli bychom o trvalou americkou účast u nás usilovat i my? Zeptá se v Pro a proti Michael Rozsypal.
Hovoří Alexandr Vondra z CEVRO institutu a bývalý ministr obrany a Jan Májíček z iniciativy Ne základnám.
Natočeno 2018. Premiéra 27. 9. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Lit.: Rozsypal, Michael – Erhart, Michael: Pro americkou základnu bych byl všemi deseti. Putin rozumí jen řeči síly, říká Alexandr Vondra. In web ČRo Plus, 27. září 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Spojené státy zvažují, že vyhoví polské žádosti o umístění trvalé vojenské základny v zemi. Měli bychom o trvalou americkou účast u nás usilovat i my?
„Byl bych všemi deseti pro, stejně jako jsem byl pro umístění radarové základny v rámci systému protiraketové obrany. Ale myslím, že je to marná záležitost, protože tehdy jsme pohrdli základnou, která by byla zadarmo,“ říká bývalý ministr obrany Alexandr Vondra (ODS).
Upozorňuje na to, že Polsko nyní výměnou za americkou vojenskou přítomnost nabízí dvě miliardy dolarů. „Vědí dobře, co dělají. Cítí se ohroženi Putinovou asertivitou a čtou lekce z Krymu,“ soudí ředitel Centra transatlantických vztahů CEVRO Institutu.
Je hlavou instituce s třímiliardovým rozpočtem, sedmnácti fakultami, 164 studijními programy, 583 studijními obory, 700 profesory, tisícovkou docentů a hlavně padesáti tisíci studentů. Děkana první lékařské fakulty v letech 2005 – 2012, dnes rektora Univerzity Karlovy profesora Dr. Tomáše Zimu pozve do studia Vlastimil Ježek.
Natočeno 2018. Premiéra 28. 9. 2018 (ČRo Plus, 22:05 h).
Host kytarista, skladatel Štěpán Rak, profesor pražské AMU. Kde a kdy vznikla první kytara? Jaký léčebný efekt má zvuk tohoto nástroje a jeho spojení s poezií? A jak se Štěpán Rak dopracoval ke své originální, speciální metodě hry na kytaru? Moderuje Jan Cimický.
Natočeno 2018. Premiéra 28. 9. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:30 h).
Také je pro vás návštěva Divadla Sklep svátek? Máte rádi poetiku tohoto souboru, která v mnohém vychází z Jaroslava Foglara a jeho Rychlých šípů? Nejen o vztahu k legendárnímu „Jestřábovi“ natáčeli v pražském Divadle na Dobešce s Tomášem Hanákem, Václavem Marhoulem a Tomášem Vorlem pro Večerní Radiožurnál Regina Květoňová a Vladimír Kroc.
Natočeno 2018. Premiéra 28. 9. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 21:05 h).
Josef Svátek. Příběhy se svatováclavskými motivy z knihy Pražské pověsti a legendy. Vybral Vratislav Färber. Režie Apolena Novotná.
Účinkují Lukáš Hlavica a Libor Hruška.
Natočeno 2018. Premiéra 28. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 23:45 h.; 13 min.) v cyklu Stránky na dobrou noc. Repríza 28. 9. 2020 (ČRo 3 Vltava, 9:15 h.) v cyklu Dopolední četba.
Lit.: Feltlová, Marina: Svatý Václav v Pražských pověstech a legendách. In web ČRo 3 Vltava, 28. září 2020 (článek). – Cit.: (…) Josef Svátek, novinář, historik a plodný autor próz převážně z českých dějin žil v letech 1835-1897. Do sbírky svých Pražských pověstí a legend (vydaných roku 1883 a dodnes populárních) zařadil i několik půvabných vyprávění se svatováclavským motivem.
Uslyšíme pověsti o vinici, pramenu, soše a sloupu, které nesou jméno svatého Václava, a také legendy o zázracích a proroctvích spojených s tímto světcem.
Jiří Homola (1), Pavel Molek (2), Petr Dudek (3, 4). Cyklus rozhlasových her k 100. výročí československé republiky. Hudba Jan Šikl (1), Filip Veret (2). Spolupráce David Hertl (1, 2), Michal Peer (1), Eliška Závodná (2). Zvukový mistr Radek Veselý (1-3). Zvuková spolupráce Petr Šplíchal (3). Asistentka režie Jana Knappová (1-3). Hudba a zvukový design Filip Veret (2). Dramaturgie Renata Venclová (1, 2), Martin Velíšek (3). Režie Vít Vencl (1, 2), Dimitrij Dudík (3).
Natočeno 2018. Premiéra 1. dílu 28. 9. 2018 (ČRo 2 Praha, 20:00 h; 52 min.); 2. dílu 30. 9. 2018 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.; 47 min.); 3. dílu 7. 10. 2018 (ČRo 2 Praha, 20:00 h); 4. dílu 14. 10. 2018 (ČRo 2 Praha, 20:00 h). Repríza 1. dílu 28. 10. 2020 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.); 28. 10. 2024 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.); 2. dílu 28. 9. 2022 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.).
Obsah: 1. 1918: V mysli vlast, v srdcích smělost. Jakou roli sehráli Sokolové v událostech 28. října 1918? Osoby a obsazení: Josef Scheiner (Martin Pechlát), Jaroslav Rošický (Marek Holý), Antonín Švehla (Otakar Brousek II.), František Soukup (Jakub Žáček), Alois Rašín (Aleš Procházka), Jiří Stříbrný (Zdeněk Hruška). Dále účinkují Pavel Batěk, Richard Fiala, Richard Trsťan, Zdeněk Dolanský, Jiří Schwarz, Jan Vlasák, Kryštof Nohýnek, Jan Battěk, Stanislav Lehký, Ján Bavala, Kajetán Písařovic, Kryštof Bartoš, Tomáš Karger, Jiří Köhler, Lukáš Křišťan a Libor Vacek.
2. 1938: Dobudujeme a ubráníme. Desátý všesokolský slet, při němž třicet tisíc cvičenců složilo „Přísahu republice“, znamenal příslib vůle a odvahy bránit svou zemi před hrozbou přicházející ze sousedního Německa. Zářijové podepsání Mnichovské dohody ho zvrátilo v obrovské zklamání a obavy z budoucnosti, ale přineslo také nové zkoušky osobní statečnosti, vlastenectví a cti. Osoby a obsazení: starosta Antonín Pěšina (Miroslav Hanuš), Tonda Pěšina (Vladimír Pokorný), náčelník Josef Mrzena (Jan Vlasák), učitel Karel Hlaváček (Jan Dolanský), doktor Karel Göll? (Dušan Sitek), Berta (Veronika Lazorčáková), hostinská (Hana Seidlová). Dále účinkují Kryštof Bartoš, Tomáš Karger, Kryštof Rímský, Kajetán Písařovic, Stanislav Lehký, Ján Bavala, Jan Battěk, Jiří Köhler, Kryštof Nohýnek, Lukáš Křišťan, Libor Vacek, Till Janzer, Strahinja Bučan a Lothar Martin.
3. 1948: Zpátky ni krok!. Osoby a obsazení: Marie Provazníková (Taťjana Medvecká), Anna Polesná (Antonie Talacková), Hanka (Anna Theimerová), Jirka (Marek Lambora), Zdena (Jitka Jirsová), Alexej Čepička (Jan Vondráček), Hlinkovský (Miroslav Táborský), František Bláha (Ladislav Frej), Antonín Hřebík (Jiří Lábus), estébák (Jaroslav Vlach). Dále účinkují Viktor Dvořák, Kajetán Písařovic, Karel Zajíc, Eva Přibylová, Viktor Zavadil, Jiří Köhler, Hana Vrbová, Josef Kaňka, Jana Perglová, Petr Šplíchal, Libuše Šplíchalová, Bedřich Švácha, Svatopluk Schuller, Naděžda Fořtová, Kateřina Kašická, Sara Baalbaki, Justýna Hrazdirová, Anna Sofia Jedrysek, Sofia Mia Šetlíková, Markéta Cahová, Anežka Šubrtová, Meda Folprechtová a Sofie Horáková.
4. 1968: Všecko aneb nic. Příběh se otvírá v létě roku 1967, kdy v rámci světové výstavy EXPO v Montrealu proběhl v červenci II. slet Ústředí československého sokola v zahraničí. Setkáváme se opět s Marií Provazníkovou, bývalým starostou Sokola Hřebíkem, v pražské části příběhu pak s dalšími činovníky obrozujícího se Sokola či úředníky ČSTV. Všichni se po svém vyrovnávají s novou společenskou situací. Dramaturg Martin Velíšek. Režie Dimitrij Dudík. Účinkují: Taťjana Medvecká, Antonie Talacková, Jiří Lábus, Matouš Ruml, Klára Suchá, Jaroslava Pokorná, Josef Somr, Jiří Štěpnička, Antonín Hardt, Helga Čočková, Adam Ernest, Svatopluk Schuller, Jan Vlasák, Naděžda Fořtová, Lukáš Křišťan, Dana Reichová, Eva Přibylová a Igor Bareš.
Lit.: Fajmon, Kamil: Soudruzi a soudružky dostanete do držky! In Facebook, 8. 10. 2018 (status). – Cit.: Ne, nezbláznil jsem se, jen jsem poslouchal 3. díl rozhlasového seriálu Vzlet sokolím. Seriál mapuje osmičkové roky. Celý projekt vnímám coby důstojné ohlédnutí za jednotlivými událostmi. Autorsky se na něm podíleli Jiří Homola – ten psal o roce 1918, Pavel Molek (1938) a Petr Dudek (1948 a 1968). Popravdě mi zatím nejvíce sedl díl od Petra Dudka (1948). Jestli to je tématem, které mne přece jen vždycky zajímalo nejvíc, nevím, každopádně na hře je znát, že ji psal publicista, má gradaci. Heslo v úvodu statusu právě pochází z tohoto dílu. Nejvíce mne zde dostaly předěly mezi scénami, jednoduché funkční řešení v podobě fotoaparátu. Jeho zvuk je pro mne symbolem stále bdělého práskačského oka, i když jsem slyšel už mnoho her, tak účinný přechod jsem snad ještě neslyšel!!! Jsem velmi zvědav na poslední díl o roce 1968. Tleskám za nápad podívat se na výročí z pohledu Sokola, právě u Okupace mne těší, že se připomene z jiného úhlu než jsou příběhy rozhlasáků. Zároveň musím vyslovit pochvalu nad zakomponováním archivních materiálů. Zatímco kupříkladu ve hře Včera dne 20. srpna měly ukázky z vysílání pouze vyvolat emoci a s dějem poněkud nesouvisely, když se vše točilo kolem techniků, zde jsou součástí všech dějů. Začíná se mi potvrzovat, že Martin Velíšek v rozhlase aktuálně dělá nejkvalitnější dramaturgii her pro dospělé. Stojí totiž i za Návštěvou staré dámy či za Traktorem.
Lit.: Kroc, Vladimír – Horálková, Elena: O klíčové roli Sokolů v roce 1918 je nová rozhlasová hra na Dvojce. In web ČRo 2 Praha, 25. září 2018 (článek + nahrávka rozhovoru s autorem). – Cit.: V mysli vlast, v srdcích smělost. To je nová rozhlasová hra o Sokolech, kterou napsal soudce Pavel Molek, a která bude mít premiéru na Dvojce na svatého Václava. O čem vypráví?
„Je o úloze Sokolů a hlavně o úloze vedení Sokola ve dnech kolem 28. října 1918. Právě v těch klíčových dnech, kdy to nikdo nečekal, sehrálo důležitou roli a je dobře, že se o tom natočila hra,“ říká a připouští pochybnosti, které zmítají každým autorem, jestli historická postava opravdu uvažovala tak či onak.
Jedna věc to ale autorovi a soudci Pavlu Molkovi do jisté míry usnadňovala. „Většina z nich byli právníci. Advokáty se to tam jen hemží a to mě na tom fascinovalo. Že lidé s touto praxí, připraveni na něco úplně jiného, jsou najednou v roli velitelů vojska či budoucích ministrů. Jejich styl uvažování mi mohl být blízký a snad mi posluchači dají za pravdu.“
Proč si vybral toto téma? Jak lze skloubit práci soudce a rozhlas? Rozmáhá se u nás euroskepticismus? Jak se dívá na vlny uprchlíků? (…)
Lit.: Novotná, Klára – Venclová, Renata – Velíšek, Martin: Vzletem sokolím. Dokudrama o náčelnici Sokola Marii Provazníkové v podání Taťjany Medvecké. In web ČRo Plus, 9. duben 2022 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Rozhlasové hry Petra Dudka 1948: Zpátky ni krok a 1968: Všecko aneb nic spojuje postava legendární sokolské náčelnice Marie Provazníkové (1890-1991). Obě hry ji zachycují v klíčových dějinných okamžicích. V roce 1948 při posledním sokolském sletu v poválečném Československu a na následujících olympijských hrách v Londýně a v roce 1968 v emigraci ve Spojených státech, odkud sleduje sovětskou invazi do Československa. Postavu Marie Provazníkove ztvárnila Taťjana Medvecká.
Česká obec sokolská, známější jako Sokol, je naprosto ojedinělý fenomén v českých a pravděpodobně i evropských dějinách. Založena na vlasteneckých a olympijských idejích provází českou společnost na vrcholech její historie i v jejích nejhlubších propadech. Odráží se v ní to nejlepší z českého vlastenectví a zároveň sebou nese slabiny nacionalismu. Dokudramatický seriál připomíná roky 1948 a 1968 na půdorysu sokolského hnutí u nás.
Vlády všech režimů si byly vědomy potenciálu masové sportovní organizace a snažily se jí využít či zneužít, respektive ho eliminovat a to v případě fašismu a komunismu těmi nejdrastičtějšími prostředky. Často existovala úzká vazba špiček Sokola na společenský a politický vývoj země.
V dějinách Sokola tak vedle Masaryka, Beneše výrazně figuruje například i Gottwald. Přes dějiny Sokola můžeme vyprávět i podstatnou část historie České republiky. Pro náš cyklus vysílaný na stanici Dvojka jsme vybrali čtyři příběhy, čtyři osudové roky, svázané společným jmenovatelem osmičky na konci letopočtu.
1948: Zpátky ni krok
Marie Provazníkové, středoškolská profesorka tělocviku, byla od roku 1918 členkou předsednictva Československé obce sokolské. O 30 let později měla jako náčelnice Sokola zásadní podíl na přípravě a průběhu XI. sletu. Neustále tak byla pod tlakem komunistické vlády, která slet chtěla využít pro své propagandistické cíle.
Sledujeme její spory se státní bezpečností, s kolaborujícími členy Sokola, kteří zakládají akční výbory, ale i spory s těmi,kteří by raději kvůli politické situaci slet nejraději bojkotovali. Nakonec se XI. slet stal v několika okamžicích platformou pro manifestaci odporu vůči komunismu a mnoho členů Sokola na to doplatilo.
Marie Provazníková, která zároveň pracovala v Mezinárodním gymnastickém svazu, vycestovala v létě téhož roku na Letní olympijské hry v Londýně. Odtud se již do vlasti nevrátila. Díky pomoci přátel se usadila v USA, kde pracovala jako vysokoškolská profesorka tělocviku.
1968: Všecko aneb nic
Příběh se otvírá v létě roku 1967, kdy v rámci světové výstavy EXPO v Montrealu proběhl v červenci II. slet Ústředí československého sokola v zahraničí. Setkáváte se s Marií Provazníkovou, bývalým starostou sokola Hřebíkem, v pražské části příběhu pak s dalšími činovníky obrozujícího se Sokola či úředníky ČSTV.
Všichni se po svém vyrovnávají s novou společenskou situací. Dcera Marie Provazníkové Alena Polesná, která se svým manželem žije rovněž v emigraci, dokonce uvažuje o návratu do vlasti. Prudký obrat samozřejmě nastane s 21. srpnem 1968. (…)
Powered by WordPress