Politolog Alexander Tomský je hostem Osobnosti Plus. Muž, který radil Margaret Thatcherové, svou dceru prohlásil na marxistku a Evropskou unii za sci-fi projekt, který musí skončit tragédií. Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2018. Premiéra 19. 9. 2018 (ČRo Plus, 10:34 h.).
„Římané rozlišovali mezi matrónou, čili ženou po přechodu, a mladou ženou. My jsme ztratili to rozlišení. Starší ženy jsou na tom mnohem lépe než muži. Netrpí žaludečními vředy a jsou daleko aktivnější,“ pokračuje v úvaze, ke které ho dovedla vzpomínka na jeho práci pro Margaret Thatcherovou a údiv nad tím, že je tak schopný člověk ženou.
Politolog, překladatel z angličtiny a češtiny a nakladatel Alexander Tomský se narodil 13. prosince 1947 ve Frýdlantu. V roce 1968 emigroval do Anglie a po studiích mezinárodních vztahů na London School of Economics a na The London Institute of Education pracoval jako politolog v ústavu Keston College. V roce 1982 založil exilové nakladatelství Rozmluvy a stejnojmenný konzervativní časopis. V letech 1986-1990 byl nakladatelem a ředitelem ACN (mezinárodní charitativní organizace). Po převratu 1989 přenesl činnost svého nakladatelství do Prahy. Následně byl ředitel nakladatelství Academia, nakladatelství Národního divadla a Leda/Rozmluvy. Přednášel na New York University v Praze. Byl členem Strany svobodných občanů. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl lídrem kandidátky strany Realisté v Pardubickém kraji, ale neuspěl.
Dodává, že je-li žena schopná a racionální, je vlastně trochu jako muž. „Je to tak. Takový má člověk prostě pocit. Protože ženy mají větší empatii, jsou emocionálnější, často mužům připadá, že jsou chaotické. Je to samozřejmě povrchní pocit, ale studoval jsem řeckou a římskou filosofii a držel bych se toho římského, že matróna je něco jako nadmuž. Měli bychom rozlišovat mezi životem starší a mladší ženy.“
Dáma s ondulací
Tomský se z obecností vrací opět k „Železné lady“.
„Brala svět nesmírně vážně a byla to bojovnice, velmi razantní a velice racionální. Samozřejmě racionalita je problematická. Teď ke stáru už vím, že je to někdy spíš široká silnice, ale ještě je tam svět na levé a pravé straně. Kdyby taková nebyla, tak by revoluci nedokázala udělat. I samu sebe brala velice vážně. Byla zvláštní člověk. A měla zvláštní fobii, či jak to nazvat, že si denně chodila dělat ondulaci.“
Nechtěná emigrace
Tomský se vrací i do doby emigrace svých rodičů, které musel následovat. „Vůbec se mně nechtělo ven. Byl jsem vlastenec a miloval jsem českou literaturu, kterou také nejlépe znám. A tehdy jsem se vrátil z Berlína a matka byla v šoku. Ona totiž zažila sovětskou invazi ve Lvově. Tam tehdy tekly potoky krve,“ říká a pokračuje:
„Její bratr nastartoval do války jako mladík. Když Sovětský svaz přepadl Polsko, tak uletěl do Rumunska a zachránil se. A bojoval potom v polských vzdušných silách v Londýně. Dva její další bratři byli důstojníci polské armády. Dostali se do zajetí na východě a zahynuli v Katyni. My přitom bydleli kousek od rozhlasu, takže viděla tanky. A byla v šoku. (…) Já měl sbaleno. Chtěl jsem zůstat a moje matka věděla, že skončím ve vězení. Že ze mě bude disident. Pocházím z velmi ostře antikomunistické rodiny jak ze strany otce, tak matky.“
Je-li žena schopná a racionální, je vlastně trochu jako muž. Alexander Tomský
Nenapadlo mě to
V loňském roce Alexander Tomský získal Krameriovu cenu Asociace nezávislých medií. Nyní se vyjádřil také k tomu, že za touto asociací stojí lidé napojení na kremelské propagační weby.
„Pokud to založili a dál to jede v jejich duchu, tak by mi to vadilo. Nejsem vševědec a nenapadlo mě si to ověřovat. Zavolal mně známý, kterého si velmi vážím, pan Roman Joch a také pan Václav Klaus mladší, že budou mít peán, laudácio na cenu – a co tomu říkám. Potom jsem zjistil, že to snad organizuje Pert Žantovský, který mě několikrát pozval na svoji fakultu. Měl bych o tom možná vědět víc, ale nevím,“ uzavírá téma.
Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Alexandrem Tomským.