Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

17. 8. 2018

Host Lucie Výborné – Petr Jabandžiev (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:23

Antibiotika, prebiotika, probiotika – pojmy, se kterými jste se nejspíš už v životě setkali. Víte ale, co jsou to tzv. postbiotika? Právě jim se věnoval dnešní host, lékař Petr Jabandžiev. Připravila a moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2018. Premiéra 16. 8. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Lit.: Kopecká, Mahulena – Výborná, Lucie: Lze postbiotiky léčit imunitní systém? „Je to nadějný koncept, který musíme zkoumat,“ říká lékař Petr Jabandžiev. In web ČRo 1 Radiožurnál, 16. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Antibiotika se běžně používají k léčbě nejrůznějších nemocí. Lékař Petr Jabandžiev z pediatrické kliniky fakultní nemocnice v Brně se podílí na výzkumu postbiotik. V rozhovoru rozebírá i prebiotika či probiotika. Je to totéž, co tzv. přátelské bakterie? A jaký mají efekt na imunitu či vývoj mikroflóry u kojenců?

Lékař Petr Jabandžiev vysvětluje, že postbiotika tu jsou dlouhodobě, lidé již dlouho dobu využívají proces fermentace při úpravě potravin. Avšak až teprve během posledních zhruba 20 let se začalo mluvit o pozitivním efektu postbiotik na naše zdraví, a určilo se, jaké mají účinky.

Prebiotika jsou nestravitelné součásti potravy, které prospěšným způsobem ovlivňují hostitele stimulací růstu nebo aktivity původních probiotických bakteriií v trávicím traktu.

Probiotika jsou živé mikroorganismy převážně lidského původu, které aplikovány v přiměřeném množství, ovlivňují přiznivě zdravotní stav hostitele.

Postbiotika jsou bioaktivní sloučeniny, produkované mikroorganismy během procesu fermentace.

Podle Jabandžieva dnes člověk jí výrazně jinak než jedl dříve: „Člověk měl během evoluce většinou nedostatek potravy. Konzumoval převážně rostlinou stravu, která obsahuje velké množství vlákniny. Dnes jíme v daleko větší míře potraviny živočišného původu, které jsou navíc průmyslově zpracované.“  (more…)

Host Lucie Výborné – František Černý (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:19

František Černý si nedávno zahrál jednoho z pacientů ve snímku Úsměvy smutných mužů. O skupině Čechomor se také natáčí dokument. V civilním životě je otcem čtyř dětí. Jak se cítil v roli alkoholika? Byl někdy sám na dně? A jak vzpomíná na spolupráci s Petrem Zelenkou? Připravila a moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2018. Premiéra 15. 8. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h).

Lit.: Kopecká, Mahulena – Výborná, Lucie: František Černý z Čechomoru: Myslím, že je dobré říkat pravdu, ať je jaká chce. In web ČRo 1 Radiožurnál,  15. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Skupině Čechomor právě vychází album Nadechnutí a také o ní Česká televize natáčí dokument Čechomor 30. Podle muzikanta a příležitostného herce Františka Černého je to pro účastníky v dokumentech vždycky těžké, pokud člověk „není mistrem slova nebo to nemá připravené.“

Jak se František Černý cítí, když ho někdo natáčí? „Spíš je to takovej můj vnitřní pocit… Ta pravda, když ji řeknete, tak je vždycky tak podivná, že jí nikdo nevěří. A když řeknu, že nechci, aby o mě někdo něco věděl, tak to nikdo nepochopí.“

Lidé podle něj mají tendence buď všechno sdělovat či prožívat vnitřně a užívat si to. „Já to mám třeba tak, že se potřebuju s těmi věcmi dělit s určitýma osobama, ale není to celá republika.“

Lidové písně jsou podle Černého osvědčené minulostí a nějakým způsobem ohraničené, jde o zápis okleštěný od všeho zbytečného. „Zůstala tam jen krystalická čistota toho nápěvu… To, co tam najdete, je krystalicky čisté, a to má tu hodnotu. Většinou se tomu dá už jenom ublížit.“ popisuje zpracovávání lidových písní František Černý. (more…)

Hergot! – Martin C. Putna (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:26

Poslechněte si Hergot! s Martinem C. Putnou o duchovních dějinách Střední Evropy, ve kterém dojde na Babičku, alternativní historii i zpěv barokních písní.

Natočeno 2018. Premiéra 29. 7. 2018 (ČRo Rádio Wave).

Lit.: Škrob, Jan – Rahimi, Fatima – Wagner, Petr: Hergot! s Martinem C. Putnou: Základní hodnotou křesťanského osvícení je tolerance. In web ČRo Radio Wave, 29. červenec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Na knihy o amerických a ruských kulturních dějinách navazuje filolog a literární historik Martin C. Putna knihou nazvanou Obrazy z kulturních dějin Střední Evropy. Střední Evropu přitom chápe jako území bývalého habsburského impéria. Tradičně se jedná o region z větší části katolický. Zdaleka to ale není tak jednoduché a jednoznačné.

Jako jeden z příkladů uvádí Putna Slovensko. Katolicismus je zde prakticky součástí národní identity a neodmyslitelně patří i k českým stereotypům o Slovácích. Jak ale Martin C. Putna upozorňuje, slovenské národní obrození nebylo dílem katolíků, ale evangelické menšiny. Slovenští evangelíci dali také jako první vzniknout představě českoslovenství – ne ve smyslu politickém, ale na základě kulturní, jazykové a náboženské spřízněnosti.  (more…)

16. 8. 2018

Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Ta hranice času ve znamení tmy

Filed under: Historie rozhlasových her — Premek @ 22:58

Přemysl Hnilička

(in Týdeník Rozhlas 34/2018)

Jedním z nezpochybnitelných hrdinů komunistického protinacistického odboje je jistě Marie Kudeříková (1921-1943). Pocházela z rodiny lékaře-legionáře, lidovce. Navzdory prostředí věřící rodiny se mladičká dívka brzy oddala komunistickému ideálu a během války se zapojila do odbojové činnosti, s níž tiskla a rozšiřovala letáky a podílela se na několika sabotážních akcích. Už v roce 1941 však byla zatčena a koncem března 1943 byla v polské Vratislavi nemilosrdně sťata.

Není divu, že komunistický režim si z ní- vedle Fučíka a Jožky Jabůrkové – udělal vlastní svatou. „Maruška“ jakoby se však podobnému zbožštění vzpírala; soubor dopisů z vězení, který vyšel pod názvem Zlomky života, je spíše souborem vyznání člověka, který miluje život, než fanatického straníka. Proto o ní vznikl spíše lyrický než bojovný film …a pozdravuji vlaštovky, který v roce 1972 natočil Jaromil Jireš – a proto o ní byla natočena dramatická montáž režiséra Jana Tůmy Hodina ve znamení tmy (1981).

Zkušený režisér a autor postavil ke Kudeříkové fiktivní postavu starého spisovatele, který je zároveň zástupným autorským subjektem (hrál ho citlivě Lubor Tokoš). Ten si z tehdejší normalizační současnosti povídá přes hlubinu času s Marií, uvězněnou v cele vratislavské ženské věznice. Tento jednoduchý princip umožňoval vyprávět její příběh víceméně lineárně, jen s občasnými poetickými zastávkami. Senzitivní děvče se musí v rychlém sledu vyrovnávat s nespravedlnostmi a nesrovnalostmi světa, v němž žije; k čemu se modlit k Bohu slitovnému, který dovolí, aby gestapo zatklo a zavraždilo hodného profesora? Jak se vyrovnat s rozsudkem smrti, který byl nad ní vynesen?

Marie Kudeříková je v podání herečky Věry Zástěrové silná, ale citlivá osobnost. Dokáže bez pohrdání odhalit zbabělost dospělých, zároveň je ale schopná soucitu, má pochopitelné obavy ze svého tragického konce. Zástěrová celý tento oblouk zvládá s lehkostí nezvyklou na rozhlasový debut. Její herečtí kolegové jí jistě pomohli: v roli matky vystoupila Drahomíra Hofmanová, nacistického komisaře hrál v sugestivní zkratce Josef Karlík, fanatického prokurátora Jiří Tomek, Boba Karel Janský. (more…)

Antonín Dvořák (1941)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 22:44

Antonín Srba. Rozhlasové pásmo znalce skladatelova díla. Režie Zdeněk Knittl.

Natočeno 1941. Premiéra srpen 1941.

Lit.: anonym (asi Havel, Miloslav): Divadelní fraška v rozhlase. In Venkov 36/1941, č. 202 (28. 8. 1941), s. 2.

Pásmo o Dvořákovi. In Venkov 36, 1941, 28.8., č. 202, s. 2

Živý nebožtík (1941)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 22:25

Johann Nepomuk Nestroy. Rozhlasová adaptace divadelní frašky. Rozhlasová úprava Václav Malina. Hudba Smetáček. Režie Miloslav Jareš.

Účinkují Antonín Zíb, Karel Kastner, Gustav Ekl, Artuš Kalous, Světla Svozilová, Široký a další.

Natočeno 1941.

Lit.: Havel, Miloslav: Divadelní fraška v rozhlase. In Venkov 36/1941, č. 202 (28. 8. 1941), s. 2 (recenze).

Havel - Divadelní fraška v rozhlase. In Venkov 36, 1941, 28.8., č. 202, s. 2

Sedm let mezi Arabkami (1940)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 22:12

Vyprávění české lékařky (= Vlasta Kálalová – Di Lottiová?).

Natočeno 1940. Premiéra 5. 1. 1940 (Praha, 10:45 – 11:00 h) v cyklu Rozhlas pro ženy.

Na pouštích Arabie (1940)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 22:07

Alois Musil. Přednáška o tom, jakým způsobem cestoval a sbíral své bohaté poznatky.

Natočeno 1940. Premiéra 6. 1. 1940 (Praha, 19:55 – 20:20 h) v cyklu Doma i za mořem.

U Růženy Svobodové (1940)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 22:01

Růžena Schwarzová. Vzpomínka.

Natočeno 1940. Premiéra 3. 1. 1940 (Praha, 10:45 – 11:00 h) v cyklu Rozhlas pro ženy.

Lit.: anonym - Sami o sobě. Z rozhlasového programu. In Venkov, 3. 1. 1940, s. 4 (citace).anonym: Sami o sobě. Z rozhlasového programu. In Venkov, 3. 1. 1940, s. 4 (citace).

Co zajímavého v našem selském dramatu (1940)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 22:00

Prof. Vlastimil Dorazil. Přednáška.

Natočeno 1940. Premiéra 3. 1. 1940 (Praha, 12:00 – 12:10 h).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress