Hostem Hovorů bude sociolog, spisovatel a starokatolický kněz Jan Jandourek. Říká o sobě, že má katolické cítění a katolictví podle něj představuje rozmach v čase, prostoru a v tradici. Byl dokonce v noviciátu u jezuitů, ale poznal, že se pro organizovanou formu náboženství nehodí. S římskokatolickou církví se nakonec rozloučil a zakotvil v církvi starokatolické. Jana Jandourka ale zajímá nejen víra a náboženství, ale společnost jako celek – proto studoval sociologii. zeptá se na to Eva Hůlková.

Natočeno 2018. Premiéra 19. 8. 2018 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Moderuje Romana Růžičková. Host: Petr Komers, vietnamista, romanista, překladatel. Osobnosti si zvou osobnosti.

Natočeno 2018. Premiéra 19. 8. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:30 h).

David Dufek, host dnešního Apetýtu. Student onkologie, který se sám stal onkologickým pacientem. Rozhovor o takovém „dobrém exkurzu do oboru“připravila Jaroslava Jarka Vykoupilová.

Připravilo Brno v roce 2018. Premiéra 17. 8. 2018 (ČRo Brno, 20:00 h.; 55 min.).

Lit.: Vykoupilová, Jarka: Host Apetýtu: David Dufek. In web ČRo Brno, 17. srpen 2018 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Student lékařské fakulty v Brně si jako obor vybral onkologii. Na konci loňského roku mu byl zjištěn zhoubný nádor mízních uzlin a sám se stal onkologickým pacientem.

Jan Sedmidubský + Ivana Denčevová. Byla to vlastně perspektivní rodina, kde se Miloš Fládr narodil. Jeho otec měl za sebou úspěšnou minulost vojáka zahraničních armád a posléze se stal jedním z velitelů vysoké vojenské školy v Brně. Zlom přišel s 21. Srpnem, on i jeho rodina se ocitli na té – posléze nesprávné – straně. Vysokoškolský student zvládnul ještě dostudovat, dokonce pracovat jako akademický pracovník sociolog až se k němu dostala Charta 77. Byl pak zařazen do kolonky „ten, co nesmí pracovat s lidmi“. Řešením pro něj byla emigrace, o které říká, „zpočátku to bylo pod psa“ a začalo to vlastně onou osudovou nocí z 20. Na 21. srpna 1968.

Natočeno 2018. Premiéra 19. 8. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:00 – 22:30 h). Repríza 29. 8. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h); 1. 9. 2018 (ČRo Plus, 15:34 h.); 6. 9. 2020 (ČRo Plus, 14:34 h.); 26. 8. 2023 (ČRo Plus, 14:33 h.).

Se skladatelem žijícím v Paříži o hudebním prajazyku, rodinné tradici a podpoře současného umění ve Francii. Připravil Miroslav Pudlák. Použitá hudba: Kryštof Mařatka: Dolmen (5 min). – Melodiář (20 min). – Druhopisy (19 min). – Hypnózy (16 min). – Melopa (10 min). – Praharphona sextet (10 min). – Leoš Janáček/Kryštof Mařatka: Mládí (5 min).

Natočeno 2018. Premiéra 19. 8. 2018 (ČRo 3 Vltava, 21:00 h).

Host: David Huf, fitness trenér, mistr světa ve sportovním aerobiku. Ve sportu, který u nás proslavila zejména Olga Šípková, máme i úspěšné mužské závodníky. David sportuje od mala a pohyb považuje za základní podmínku dobrého zdraví. Mimo to taky radí lidem, jak nejlépe sportovat, jak být fit a ve formě. Co poradí začínajícím sportovcům? Moderuje Jakub Voříšek.

Natočeno 2018. Premiéra 19. 8. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 h).

V dalším pokračování cyklu Historie českého zločinu se vrátíme do srpna 1968. Příblížíme vám případ, který se odehrál v bouřlivých prvních dnech okupace Československa. Případ napsala podle skutečných událostí napsala Bronislava Janečková. Okomentuje ho policejní historik Miloš Vaněček. Scénář Bronislava Janečková a Miloš Vaněček. Režie Jaroslav Kodeš. Zvuk Petr Šplíchal.

Účinkují Jaromír Meduna, Ondřej Lechnýř, Jarmil Škvrna, Petra Jindrová-Lupínková, Ladislav Frej, Tomáš Petřík, Jaroslav Kodeš, Vladimír Hrabal.

Natočeno 2018. Premiéra 21. 2. 2018 (ČRo 2 Praha, 18:30 h) v cyklu Historie českého zločinu. Repríza 19. 8. 2018 (ČRo Plus, 14:07 h.); 31. 3. 2021 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.) v cyklu Historie českého zločinu.

Lit.: Janečková, Bronislava – Vaněček, Miloš – Taud, Rostislav: Beznaděj detektiva Zahrádky. Vyšetřování loupežné vraždy v čase okupace. In web ČRo 2 Praha, 21. únor 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V Praze jezdí tanky a v ulicích se střílí. Ve všeobecném zmatku uniká pozornosti mrtvá žena, prodavačka klenotů, která v centru města taky zemřela po výstřelu. Vyšetřování vraždy v čase okupace Československa a následné normalizace končí tak, jak by si to skoro nikdo nepřál.

Vrah střílel 13. srpna 1968, týden před příjezdem spojenecké armády. Oběť, 48letá vedoucí národního podniku Klenoty v centru Prahy, zůstala na zemi na zádech. Kromě krvácející stopy na hrudi po vstřelu měla na rukou podlitiny, jak se vrahovi bránila. Nábojnice ležela asi metr od těla.

Oběť měla na noze jen jednu botu, druhá ležela u dveří. Patrně utíkala z prodejny do zadní místnosti. Vrah jí na ruce nechal prsten i hodinky. Přímo na pultě nechal ležet i peníze a složenky, dohromady přes 5000 korun. Dokonce i ve výloze a v kazetách zůstalo všechno zlato. Zmizela jen denní tržba 2000 korun. (more…)

Portréty dnes přinesou příběh jak ze špatného filmu: legendární zvací dopis s prosbou o jakoukoliv, i vojenskou pomoc, předal Vasil Biľak svým sovětským přátelům počátkem srpna 1968 na záchodcích v Bratislavě. Jeho adresátem nebyl Leonid Iljič Brežněv – ale Pjotr Šelest, nejvyšší představitel komunistické strany na Ukrajině. Právě o něm budou mluvit historik Jan Adamec a David Hertl.

Natočeno 2018. Repríza 19. 8. 2018 (ČRo Plus, 13:34 h.). Repríza 18. 8. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Lit.. Hertl, David: Pjotr Šelest. Kremelský „jestřáb“, který obdržel na záchodcích zvací dopis. In web ČRo Plus,  16. srpen 2018  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když se obyvatelé Československa probouzeli 21. srpna 1968 do země obsazované vojáky pěti států Varšavské smlouvy, byla jejich reakce jednoznačná a nejlépe ji asi vyjadřoval jeden z nápisů na zdech: Lenine, probuď se, Brežněv se zbláznil.

Jenže nejvyšší sovětský představitel Leonid Iljič Brežněv si vojenskou invazi nevymyslel a nebyl ani jejím nejhorlivějším zastáncem. Vystupoval jako muž kompromisu, který čelil útokům kremelských „jestřábů“, tedy především myšlenkovým konzervativcům a zástupcům armády, kteří měli vždy po ruce rychlé silové řešení. Mezi jestřáby patřil i Petr Jefimovič Šelest (1908-1996), nejvyšší představitel komunistické strany na Ukrajině.

Na straně „jestřábů“

Politické uvolnění v Československu vnímal mimořádně negativně od samého počátku roku 1968. Vojenské řešení „československého problému“, tedy intervenci ve prospěch těch, které v Moskvě nazývali „zdravými silami“, navrhoval moskevskému politbyru už 21. března 1968.

Bylo to ještě před schůzkou představitelů Bulharska, Maďarska, NDR, Polska a Sovětského svazu v Drážďanech, jejíž účastníci varovali, že situace v Československu se vyvíjí nebezpečným směrem ohrožujícím zájmy socialistického tábora. Na straně „jestřábů“ stál Šelest i při československo-sovětské konferenci v Čierné nad Tisou na přelomu července a srpna 1968.

Podle historiků se Šelest obával, že myšlenky demokratizace se přes rusínskou menšinu na východním Slovensku přenesou na Ukrajinu. Šelest mluvil i o letácích, které se prý objevily na Podkarpatské Rusi – a žádaly její odtržení od Sovětského svazu. Když pak Šelest při diskuzi v Čierné nazval Františka Kriegla „haličským židem“, členové československé delegace se zvedli a odešli.

Odklizen kvůli Nixonovi?

Klíčovou roli sehrál Šelest později na další československo-sovětské schůzce v Bratislavě. Nejvyšší představitel slovenských komunistů Vasil Biľak předal prostřednictvím pracovníka KGB na záchodcích Šelestovi pověstný zvací dopis s prosbou o poskytnutí „pomoci a podpory všemi prostředky“ – jeden z argumentů pro vojenskou invazi.

Na jeho předání se Biľak se Šelestem dohodli na tajné schůzce u Balatonu pár dní předtím. „Moc ti děkuji, Petře, to ti nikdy nezapomenem,“ řekl údajně Brežněv, když mu Šelest Biľakův dopis předložil. Pro Brežněva byl dopis součástí divadle, které bylo nutné sehrát před zbylým světem – totiž tvářit se, že nejde o okupaci, ale o vyžádaný akt pomoci.

Šelestova kariéra končí v roce 1972. Svými ultrakonzervativními názory se stal i pro Brežněva neúnosným – a když v květnu 1972 přijel do Moskvy americký prezident Nixon podepsat řadu mírových dohod, využil to Brežněv a odklidil z politbyra nepohodlné osoby včetně Šelesta.

Podle dobové šeptandy měl být jedním z důvodů i fakt, že Šelest odmítl při setkání podat „kapitalostovi“ Nixonovi ruku… Pozoruhodný osud ukrajinského stranického aparátčíka přibližuje v pořadu Portréty historik Jan Adamec.