Kočovné divadlo nepatří pouze do historie, ale také do současnosti, byť vypadá jinak. Jedním z kočujících divadelníků je Pavel Štourač, který je dnes hostem Hovorů. Kvůli divadlu opustil Prahu a žije v jižních Čechách. K rozhovoru ho pozvala Ivana Chmel Denčevová.
Natočeno 2018. Premiéra 16. 8. 2018 (ČRo Plus, 22:05 h).
Jan Jůn. Komentář.
Natočeno 2018. Premiéra 17. 8. 2018 v rámci cyklu Názory a argumenty (ČRo Plus).
Lit.: Jůn, Jan: Jan Jůn: Terorismus narušil poklidné britské prázdniny. In web ČRo Plus, 17. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je nutné připomínat, že obavy z nových teroristických útoků se v Británii stále drží v podvědomí opatrných obyvatel i médií. Nejnovější útok jen potvrdil správnost preventivních opatření.
Poté co devětadvacetiletý černošský útočník Salih Khater súdánského původu s čerstvým britským občanstvím srazil minulé úterý automobilem cyklisty na přechodu a pak narazil do ocelové bariéry před vchodem do sněmovny lordů, veřejnost i experty těší skutečnost, že ona závora a betonové bariéry před londýnským parlamentem náraz automobilu vydržely a ani to s nimi nepohnulo.
Druhý nejvyší stupeň pohotovosti bezpečnostních sil stále platí a je prý neustále prověřováno nejen asi pět stovek podezřívaných islamistů, ale i širší skupina tří tisícovek dalších ve známých oblastech možné radikalizace.
Protiteroristická policejní jednotka má ještě do pondělka možnost dosud prý nespolupracujícího útočníka z Birminghamu, který prý podle některých zpráv do Londýna přijel pro súdánské vízum, zadržovat kvůli podezření z terorismu a za pokus o zabití oněch cyklistů, ale zatím jde stále jen o podezření a možnost psychologické poruchy není prý zcela vyloučena. (more…)
Připravil Miroslav Kobza.
Připravil ČRo Olomouc v roce 2018. Premiéra 17. 8. 2018 (ČRo Olomouc).
Lit.: Kobza, Miroslav: Historie poutní kaple nad Javorníkem sahá až k pruským válkám v 18. století. In web ČRo Olomouc, 17. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hřeben, na jehož konci dnes stojí zámek Jánský vrch nad Javorníkem, je pokračováním masivu, do nějž Račí potok vyhloubil malebné Račí údolí. Malá asfaltka zavede zájemce o prozkoumání tohoto kraje například k Čertovým kazatelnám, ale také k málo známé poutní kapli svatého Antonína, ke které vede také červená turistická značka.
Odbočka ze silnice zavede poutníka stinnou alejí na malou mýtinu, uprostřed které se tyčí půvabný novogotický kostelík. Za proslulost tohoto místa prý podle pověsti může učitelský pomocník Adam Antonín, který sem údajně v zoufalství nad ztrátou milované dívky připevnil kdysi dávno na kmen mohutného dubu obrázek sv. Antonína Paduánského. Pověst praví, že dívka zemřela na mučidlech poté, co byla obviněna z čarodějnictví. Učitel po ztrátě milované osoby prý utekl do lesů a o jeho dalších osudech není nic známo. Dochované písemné prameny však nepotvrzují, že by v Javorníku byl kdokoliv obviněn z čarodějnictví, takže jak to s pravdivostí této legendy je, vlastně dodnes nevíme. (more…)
Jiří Pehe. Komentář.
Natočeno 2018. Premiéra 15. 8. 2018 v rámci cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Pehe, Jiří: Jiří Pehe: ODS má dva zásadní problémy. In web ČRo Plus, 15. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Občanská demokratická strana v posledních volbách mírně posílila, mírně stoupá i v žebříčcích stranických preferencí, které zveřejňují různé agentury.
V tom, aby mohla vystoupat ještě výš, ji ale brání dva zásadní problémy. Jeden je personální a jmenuje se Václav Klaus mladší. Druhým je její obraz výrazně euroskeptické strany, který si udržuje už od dob, kdy straně šéfoval Václav Klaus starší.
Klaus ml. je v ODS zcela zjevně omylem. Vstoupil do ní zřejmě především proto, že je to strana, kterou zakládal jeho otec, tedy z jakési nostalgie. Snad i s představou, že se mu podaří ji časem převzít a učinit ji pět platformou pro názory svého otce.
Potíž je v tom, že Klaus st. se během posledních let názorově posunul směrem ke krajní pravici, a souzní mnohem více kupříkladu s německou Alternativou pro Německo, jejíchž shromáždění se účastní, než s tím, co se snaží reprezentovat ODS pod vedením umírněného konzervativce, jakým je Petr Fiala. (more…)
Karel Hvížďala. Komentář.
Natočeno 2018. Premiéra 16. 8. 2018 v rámci cyklu Názory a argumenty (ČRo Plus).
Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Pražská kavárna, krycí název pro intelektuály. In web ČRo Plus, 16. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Frekvence slovního spojení „pražská kavárna“ v posledních dnech stoupá a neslýcháme ho jen z Hradu, ale o definici se pokusil i Jan Zahradil.
A dokonce jeden z kandidátů na primátora Petr Stuchlík jde do politiky s tím, že by chtěl být „mostem mezi ANO a kavárnou“.
Pan Zahradil tvrdí, že pražská kavárna: „je mentální stav. Jedním z jeho atributů je sounáležitost s menšinou, která je údajně tou lepší, evropsky myslící částí naší společnosti (a proto je menšinou, jinými slovy elitou), a tedy má setrvalý pocit morální nadřazenosti nad zbývající většinou, která se ještě nevyhrabala z postkomunismu, provincialismu, nacionalismu, čecháčkovství…“ A dodává, že jde jen o charakteristiku výrazně menšinové voličské množiny.
Kdybychom separovali z úryvku hanlivý podtón o elitě a nadřazenosti, který – zní-li z úst muže, který se nechal zvolit mezi bruselskou elitu, kde většinu času pobývá – zní poněkud šaškovsky, lze jeho definici jako jednu z mnoha přijmout: Kavárny fungovaly od 19. století jako místa, kde se scházeli rýpaví umělci, novináři i vědci či lékaři a právníci a udělali si z nich pracovny a debatní kluby.
Tato „výrazně menšinová množina“ ale vždy posouvala recepci světa, ať to bylo v Paříži, kde v kavárně vedle sebe seděli Hemingway, Fitzgerald, Joyce či Picasso nebo ve Vídni, kde bylo možné vidět Klimta, Krause, Loose či Lehára. A kdyby v Praze nebylo kaváren, nebyla by ani avantgarda známá svými kritickými výroky o měšťanstvu. (more…)
Připravil Bohuslav Vítek.
Natočeno 2018. Premiéra 18. a 19. 8. 2018 (ČRo D-Dur, 8:00 – 12:00 h.) v cyklu Víkendové dopoledne na stanici D-dur
Lit.: Vítek, Bohuslav: Srpnové reminiscence. In web ČRo D-Dur, 8. srpen 2018 (článek). – Cit.: Víkendová dopoledne 18. a 19. srpna přinesou na stanici D-dur hudbu, která v roce 1968 zněla z rozhlasu, ale i díla zrozená později, která dokážou i po letech ony pohnuté okamžiky v našich myslích probouzet.
Při mimořádných dějinných okamžicích rozhlas zaměřuje pozornost na informace o tom, co se děje a jaké důsledky to přinese. Soustředěný poslech hudby je ve vypjaté atmosféře jen těžko možný. Přesto není její význam v přelomových dobách zanedbatelný. Tak tomu bylo i 21. srpna a v následujících dnech roku 1968.
Rozhlasová vysílání, na něž dodnes s pohnutím vzpomínáme, byla pochopitelně zcela improvizovaná a bylo nejen na moderátorech, ale i na hudebních redaktorech, pro jakou hudbu se pohotově rozhodnout. Tehdy se naši předchůdci, podobně jako jejich kolegové – moderátoři, zachovali obdivuhodně. Už v prvních ranních hodinách mnohé posluchače zarazily tóny skladby zcela neznámé, dramatické, plné napětí a chaotického vzrušení – Janáčkovy Balada blanické. Budila pozornost mnohem více než leckterá skladba důvěrně známá. I na ty ale posléze došlo. (more…)
Do Hovorů přišla dobrovolnice OSN Štěpánka Pecháčková. Prošla humanitární misí v Mongolsku a stáží v OSN. Poznala chudobu a problémy překotného rozvoje třetího světa. Ale také se musela prokousat změtí zkratek a bojovat s větrnými mlýny byrokracie ve Spojených národech. Hovory s ní připravil a pořadem Vás provede David Šťáhlavský.
Natočeno 2018. Premiéra 15. 8. 2018 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Třetí dokument série „Rok 1968 mi obrátil život na ruby“ zaznamenal životné příběh spisovatele a muzeologa Milana Ráčka. Hned po okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy odešel do Rakouska. A byl úspěšný – prakticky okamžitě začal pracovat v Dolnorakouském zemském Muzeu ve Vídni a v St. Pöltenu. Kromě toho píše prózu a je členem rakouského P.E.N. Klubu. Milan Ráček se považuje za Rakušana, který umí česky. Dokument nazvaný „Vinaři jsou všude stejní“ natočili Ivana Chmel Denčevová a Jan Sedmidubský.
Natočeno 2018. Premiéra 15. 8. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h.). Repríza 4. 11. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:00 h); 19. 6. 2019 (ČRo Plus, 20:05 h.); 23. 8. 2020 (ČRo Plus, 14:34 h.).
Pozn.: Coby kamenem dohodil od českých hranic, v dolnorakouské vesnici Sitzendorf, bydlí ve starobylém domě na náměstí manželé Milan a Irena Ráčkovi. Sousedé je nejspíš už dnes považují za zcela autentické Rakušany a místní patrioty. Přesto se ani jeden z nich nenarodil v Rakousku. Výtvarnice Irena a spisovatel, historik a muzeolog Milan se sem z Vídně přestěhovali už koncem sedmdesátých let – přibližně deset let poté, co opustili Československo. Nový domov našli právě tady. Hodně jim v tom pomohlo sepětí s českou kulturou, podobnost dolnorakouské krajiny s jižní Moravou a také podobná mentalita lidí na obou stranách hranice. (anotace)
Ve Francii nedávno zakázali používání mobilních telefonů na školách pro děti do 15 let. Potřebujeme podobný zákaz i v Česku? Nebo bychom se naopak měli naučit moderní technologie využívat ve školní výuce? Debatovat v Pro a proti budou předseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík, který zákaz mobilů na základních školách plánuje navrhnout a předseda Pirátů Ivan Bartoš, který s takovou regulací nesouhlasí. Moderuje Michael Rozsypal.
Natočeno 2018. Premiéra 15. 8. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h).
Lit.: Luptáková, Věra – Rozsypal, Michael: Zákaz mobilů ve školách? Je to jak z komediálního filmu, říká předseda Pirátů Bartoš. In web ČRo Plus, 15. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Půjde Česko ve stopách Francouzů a zakáže používání mobilních telefonů ve školách dětem do 15 let? Petr Gazdík (STAN) by byl pro, Ivan Bartoš (Piráti) je kategoricky proti.
Francouzští poslanci v červnu schválili zákon, podle kterého žáci na základních školách nesmějí na mobil sáhnout dokonce ani o přestávce. Samotný zákaz používání mobilů ve školách tam platí už od roku 2009, teď poslanci pouze přitvrdili. Legislativě se dokonce říká detoxikační, protože má odpojit děti od virtuálního světa a nedělit je na „ty bohaté, s nejnovějšími drahými značkami, a ty druhé…“
Ondřej Konrád. Komentář.
Natočeno 2018. Premiéra 16. 8. 2018 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Konrád, Ondřej: Ondřej Konrád: Ondráček a Horáček, nebo Horáček a Ondráček? In web ĆRo Plus, 16. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pakliže někdo kohosi veřejně urazí a pomluví, přičemž své tvrzení nepodpoří důkazem, je to jistě otrava.
Zvlášť když je urážející někdejší příslušník zásahové jednotky mlátící demonstranty během takzvaného Palachova týdne v lednu 1989. A názorově se od té doby příliš nerozvinul, neboť poslancuje za KSČM. Což by samo o sobě mohlo vést k tomu, aby nad výroky takové osoby člověk mávl rukou. (more…)
Powered by WordPress