Ministr sociální péče Alfréd Meissner. Přednáška.
Natočeno 1935. Premiéra 12. 5. 1935 (Praha-Liblice, 9:40 – 10:00 h) v cyklu Dělnický rozhlas.
18. 8. 2018
Svátek matek (1935)
Dr. Raimund Habřina. Přednáška.
Natočeno 1935. Premiéra 12. 5. 1935 (Praha-Liblice, 9:00 – 9:15 h).
Vizitka – Daniel Povolný (2018)
Daniel Povolný, historik, autor publikace Operace Dunaj o krvavé odpovědi Varšavské smlouvy na pražské jaro 1968. Moderuje Blanka Stárková.
Natočeno 2018. Premiéra 6. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h). Repríza 20. 8. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.).
Mozaika Speciál – Srpen 68 (2018)
Hosty živě ve studiu budou historička umění Milena Bartlová a historik Jaroslav Pinkas, v exkluzivním rozhovoru řekne německý bohemista a rusista Martin Schulze Wessel to, jak vidí zlomové události českých dějin – nakladatelství Argo právě vydává v češtině jeho monografii Pražské jaro/Průlom do nového světa. Režisér Peter Kerekes přiblíží vznik dokumentu Okupace 68, Eva Kantůrková s Robertem Sedláčkem filmovou premiéru Jan Palach. V reportáži hovoří režisér Aleš Vrzák o vzniku nové rozhlasové hry Včera, dne 20. srpna… To vše doplníme dobovými hudebními ukázkami. Moderují Petr Šrámek a Lukáš Matoška.
Natočeno 2018. Premiéra 21. 8. 2018 (ČRo 3 Vltava, 6:00 – 9:00 h).
Reflexe: Historie! – Pražské jaro v Moskvě (2018)
Letos na přelomu května a června se v Moskvě konala konference věnovaná Pražskému jaru 1968 a jeho odkazu. Sešli se na ní ruští, čeští a slovenští historici, publicisté a pamětníci. V Moskvě ohlas Pražského jara v dnešním Rusku, ale i vzpomínky účastníků někdejšího dění, sledoval a natáčel Martin Groman. V pořadu hovoří právník a politik Petr Pithart, novinář Martin Milan Šimečka, rusista a překladatel Tomáš Glanc, spisovatelka Ljudmila Ulická, politik a historik Vladimir Lukin, ředitelka organizace Memoriál Elena Zhemkova, novinář Andrej Kolesnikov, ředitelka Gorbačovovy nadace Olga Zdravomyslová a ředitel Sacharovova centra Sergej Lukaševskij. Překlad ruských textů Edita Jiráková. Pořad vznikl díky spolupráci Ústavu pro studium totalitních režimů a Českého centra v Moskvě.
Natočeno 2018. Premiéra 21. 8. 2018 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h).
Lit.: Groman, Martin: Pražské jaro v Moskvě – konference věnovaná Pražskému jaru 1968 a jeho odkazu. In web ČRo 3 Vltava, 21. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na přelomu května a června 2018 se v Moskvě konala konference věnovaná Pražskému jaru 1968 a jeho odkazu. Sešli se na ní ruští, čeští a slovenští historici, publicisté a pamětníci. V Moskvě ohlas Pražského jara v dnešním Rusku, ale i vzpomínky účastníků někdejšího dění, sledoval a natáčel Martin Groman. V pořadu hovoří Petr Pithart, Martin Milan Šimečka, Tomáš Glanc, Ljudmila Ulická, Vladimir Lukin, Elena Zhemkova, Andrej Kolesnikov, Olga Zdravomyslová a Sergej Lukaševskij.
Srpen 1968 nebyl jen šokem pro Čechoslováky. Utopie komunismu skončila pod koly okupačních tanků pro celý svět. Mnohým bylo zřejmé, že teď už nelze věřit politickým vůdcům, když jednají takto. Nelze věřit Břežněvovi, který okupaci nařídil, nelze věřit ale ani Dubčekovi, Svobodovi, Smrkovskému a dalším, kteří se podvolili a následně sami přivedli svou zemi k normalizaci. Výjimek bylo tragicky málo.
Odkaz Pražského jara přes to všechno zůstal dodnes inspirativní, proto se o něm stále diskutuje. Mrtvé myšlenky a zasuté příklady nikoho neoslovují, Pražské jaro stále ano. Ať už se s ním vyrovnáváme odsudkem nebo hledáním stále živých myšlenek, které přineslo, nebo jen pouhým vzpomínáním. Právě toto ukázala konference, která se Pražskému jaru věnovala letos na přelomu května a června v Moskvě. Spolupořádaly ji hned tři tamní organizace – mezinárodní sdružení Memoriál, Gorbačovova nadace a Sacharovovo centrum. Za českou stranu to pak byl Ústav pro studium totalitních režimů a České centrum v Moskvě.
Na moskevské konferenci se tak sešli ruští, čeští a slovenští historici, publicisté a pamětníci. Ale také ti, kteří v současném Rusku vidí v Pražském jaru inspiraci pro své dnešní konání a hledají cestu pro budoucnost své země. Události roku 1968 u nás i ve světě se probíraly z mnoha úhlů pohledu a stále hovor utíkal k současnosti, především k té Ruské.
Nejinak tomu je také v pořadu Martina Gromana Pražské jaro v Moskvě – přičemž míněno je jaro roku 1968, kdy se na Rudém náměstí několik dní po okupaci sešla hrstka statečných, která proti vstupu vojsk protestovala, ale i jaro roku letošního, kdy se právě na události staré padesát let v Moskvě vzpomínalo. Kromě rozhovorů s účastníky historické konference uslyšíme záznam kulatého stolu Paměť a mýtus a také ukázky z deníků a vzpomínek ruských intelektuálů právě ze sprna 1968.
V pořadu Pražské jaro v Moskvě hovoří právník a politik Petr Pithart, novinář Martin Milan Šimečka, rusista a překladatel Tomáš Glanc, spisovatelka Ljudmila Ulická, politik a historik Vladimir Lukin, ředitelka organizace Memoriál Elena Zhemkova, novinář Andrej Kolesnikov, ředitelka Gorbačovovy nadace Olga Zdravomyslová a ředitel Sacharovova centra Sergej Lukaševskij.
Konferenci, na které pořad vznikl, pořádali mimo jiné zastoupení EU v Moskvě, Ústav pro studium totalitních režimů, Mezinárodní Memoriál, Gorgačovova nadace a Sacharovovo centrum.
Hovory Plus – Lukáš Hána (2018)
Připravila Naděžda Hávová.
Hovoří lektor Lukáš Hána.
Natočeno 2018.
Lit.: Luptáková, Věra – Hávová, Naděžda: Učte se rozvíjet kritické myšlení. Jen tak pochopíte, proč máte většinu zpráv za fake news, radí lektor. In web ČRo Plus, 16. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Lukáš Hána se živí jako konzultant a lektor kritického myšlení. Kdo dnes nejvíc věří dezinformacím? Myslíte si, že máte kritický pohled na svět a nic se učit nemusíte? To jste ale na velkém omylu, protože tento druh myšlení je podle Hány třeba celoživotně trénovat.
„Čím dřív začnete, tím líp,“ tvrdí lektor. „Rodiče by měli už své malé děti podporovat v kladení otázek směřujících ke kritickému myšlení.“
Má tím na mysli onu rodiči často nenáviděnou otázku PROČ? „Spousta z nás ale dětskou zvídavost a zvědavost v dospívání ztratí, a pak bere za své vše, co si někde přečte nebo slyší.“ Co to ale kritické myšlení vůbec je? (more…)
V čekárně (2018)
Jan Kerpl. Minutová hra. Voicebandová tragikomedie na zdravotním středisku. Mistr zvuku Lukáš Dolejší. Produkce Marcela Peňásová. Dramaturgie Hana Hložková. Režie Lukáš Kopecký.
Osoby a obsazení: Hlas 1 / Čas (Zdeněk Kozák), Hlas 2 / Hmyz (Annete Nesvadbová), Hlas 3 / Pacient s úrazem (Miroslav Černý), Hlas 4 / Pacient s bolením (Zbyšek Humpolec), Hlas 5 / Pacient s rýmičkou (Filip Teller), Hlas 6 / Sestra (Kateřina Veselá).
Nastudovalo Brno v roce 2018. Webová premiéra 27. 3. 2018. K poslechu zde. (more…)
17. 8. 2018
Nejzářivější hlas černé Ameriky (2018)
Ondřej Konrád. Komentář.
Natočeno 2018. Premiéra 17. 8. 2018 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Konrád, Ondřej: Ondřej Konrád: Nejzářivější hlas černé Ameriky. In web ČRo Plus, 17. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Umělkyně, narozená ještě za tuhé rasové segregace, nemohla ve druhé půli 60. let, kdy se stala idolem mladých Afroameričanů, ignorovat tehdejší společenský pohyb.
Ale přesto by bylo přehnané označovat zpěvačku a autorku Arethu Franklinovou za politickou aktivistku. Jen přirozeně vnímala nastartovaný proces afroamerické emancipace a přispívala k němu morální podporou.
I tím, že ukazovala svým četným „sestrám“, jak lze být fantasticky úspěšná i přes determinující barvu pleti. A také věřila v heslo „be blach and proud“, být černý a hrdý. Ale zároveň zůstávala bohabojnou reverendovou dcerou, která od malička účinkovala v detroitském kostelním sboru a nikdy by neschvalovala násilí. Jako se to v jedné chvíli stalo kupříkladu její starší kolegyni Nině Simone. (more…)
Národní vyprávěnka o pražském jaru (2018)
Lída Rakušanová. Komentář.
Natočeno 2018. Premiéra 17. 8. 2018 v rámci cyklu Názory a argumenty (ČRo Plus).
Lit.: Rakušanová, Lída: Lída Rakušanová: Národní vyprávěnka o pražském jaru. In web ČRo Plus, 17. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Invaze vojsk Varšavského paktu do Československa, od níž uplyne 21. srpna půl století, se podle Centra pro výzkum veřejného mínění zapsala do paměti 76 procent Čechů a 61 procent Slováků jako to nejhorší, co se ve 20. století stalo.
V kolektivním povědomí jde tedy očividně o událost ještě tragičtější, než byly obě světové války dohromady. Tzv. pražské jaro, tedy oněch osm měsíců předtím, než do tehdejšího Československa vpadlo půl milionu sovětských, polských, maďarských a bulharských vojáků, hodnotila naproti tomu ve stejném výzkumu kladně ani ne polovina dotázaných.
Do značné míry dokreslují tyto výsledky způsob, jakým se v letošním roce kulatých jubileí v České republice s rokem 1968 zachází: zatímco se veřejnost o něm dozvídala od začátku roku hlavně zpravodajská fakta bez souvislostí, začíná to pravé jubilejní šílenství kolem pražského jara teprve v těchto dnech, kdy se blíží výročí jeho konce. (more…)
Zaostřeno – Československá kasárna u Krakova (2018)
Kasárna polské armády nedaleko Krakova se v létě 1939 stala na krátko základnou československého zahraničního odboje. Na jednom místě se setkali letci, kteří proti nacistickému Německu později odešli bojovat na západ, ale i Ludvík Svoboda a další, kteří zamířili do Sovětského svazu. Teprve loni na místě někdejšího tábora skupina nadšenců odhalila malý památník.
Natočeno 2018. Premiéra 16. 8. 2018 (ČRo Plus, 15:33 h.; 21 min.). Repríza 16. 8. 2018 (ČRo Plus, 22:39 h.).
Lit.: Daněk, Viktor: Československá kasárna u Krakova. In web ČRo Plus, 16. srpen 2018 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kasárna polské armády nedaleko Krakova se v létě 1939 stala na krátko základnou československého odboje. Teprve loni na místě někdejšího tábora odhalili malý památník