Připravil Jaromír Ostrý. Vzpomínka předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského na první polistopadovou ministryni spravedlnosti Dagmar Burešovou, která nás o víkendu opustila. Emocionální povídání o úžasné ženě.
Natočeno 2018. Premiéra 2. 7. 2018 (Český rozhlas Brno, 17:35 h.).
Hostem je europoslankyně a místopředsedkyně KSČM Kateřina Konečná. Jak bude vypadat vládní angažmá KSČM? Mají komunisté výhrady proti některým nastupujícím ministrům a pokud ano, dokáží je uplatnit? Jak budou prosazovat své programové priority, když nebudou mít místa ve vládě? Moderuje Jan Moláček.
Natočeno 2018. Premiéra 2. 7. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:06 h).
Vojtěch Šarše. Sedm esejů českého afrikanisty o africké historii i přítomnosti. Připravil Petr Turek. Režie Petr Mančal.
Účinkuje Justin Svoboda.
Natočeno 2018. Premiéra 2. 7., 13. 7., 20. 7., 27. 7., 9. 8. a 17. 8. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.; 7 x 10 min) v cyklu Africké léto.
Obsah: 1. – Koloniální Afrika – 2. Vzdělávání ve francouzských koloniích. – 3. Pionýři subsaharské frankofonní literatury. – 4. Kulturní a identitární alienace. –
6. – Literární žánry a umělecká hnutí subsaharské frankofonní literatury. – 7. Otázka frankofonie s malým „ef“ a Frankofonie s velkým „eF“.
Lit.: Turek, Petr: Vojtěch Šarše: Eseje na téma Afrika. Koloniální Afrika. In web ČRo 3 Vltava, 2. červenec 2018 (článek). – Cit.: První ze sedmi esejů českého afrikanisty o africké historii i přítomnosti (…).
Afrikanista Vojtěch Šarše (nar. 1989) pochází z Mělníka. Vystudoval francouzskou filologii, dnes je doktorandem oboru románské literatury na FF UK. Od roku 2013 spolupracuje s měsíčníkem pro světovou literaturu Plav, od téhož roku překládá pro revue Analogon. Pro vltavské Africké léto napsal Vojtěch Šarše pro cyklus Esej sedm původních textů, v nichž mapuje africkou, zejména subsaharskou kulturní i obecnou historii od dob koloniálních přes osvobozenecká hnutí až po současnost.
V prvním textu, který nese název Koloniální Afrika, Šarše přibližuje dějiny obchodu s otroky: „Kšeftování s africkými otroky bylo nejintenzivnější mezi 17. stoletím a první polovinou století devatenáctého, kdy probíhal tzv. Trojúhelníkový obchod. Evropské lodě vyplouvaly především z britských a francouzských přístavů, naložené zbožím jako textilie či zbraně, na pobřeží západní Afriky, kde obchodníci směňovali dovezené produkty s africkými králi za otroky, pak se vydali alespoň na dvou- až tříměsíční cestu na americký kontinent, především do Karibiku, kde handlovali otroky za drahé kovy, tabák či jiné exotické zboží, kterého se v Evropě nedostávalo,“ píše o pařížské Mezinárodní koloniální výstavě z roku 1931. Zmiňuje se i o tom, že právě v Paříži se také „rodily první systematické pokusy o zrod africké literatury psané ve francouzštině. Vedle těchto uzavřených lidských akvárií totiž v Paříži žila a na univerzitách studovala intelektuální elita kolonií“.
Hostem je herec Martin Huba. Kniha Hovory s T. G. Masarykem vznikala během roku 1928 a vyšla k 10. výročí založení Československa. Film na motivy knihy přijde do kin při oslavě stého výročí vzniku Československa. Jak se Martinovi hraje postava Masaryka? A co se při natáčení o něm dozvěděl? I na to se ho zeptá Jan Pokorný na Filmovém festivalu Karlovy Vary 2018.
Natočeno 2018. Premiéra 2. 7. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h).
Lídři Evropské unie ohlásili na bruselském summitu úspěch při hledání společného řešení migrační problematiky. Ustupují, alespoň prozatím, od plánů na povinné přerozdělování úspěšných žadatelů o azyl mezi jednotlivé členské země. Podaří se nalezenou shodu uvést do praxe? A měly by být země Visegrádské čtyřky, včetně Česka, solidárnější zejména s jižními státy Unie? Je odstoupení EU od povinných přerozdělovacích kvót vítězstvím? Zeptá se Veronika Sedláčková v Pro a proti.
Hovoří poslanec ANO Jaroslav Bžoch a ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.
Natočeno 2018. Premiéra 2. 7. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Lit.: Čihák, Ondřej – Sedláčková, Veronika: Vítězství? Radujeme se, že jsme odmítli pomoc spojencům, říká o migračním summitu odbornice. In web ČRo Plus, 2. červenec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Lídři Evropské unie ohlásili na bruselském summitu úspěch při hledání společného řešení migrační problematiky. Ustupují od povinného přerozdělování úspěšných žadatelů o azyl mezi jednotlivé členské země. Toho by se měly zhostit jen státy ochotné spolupracovat dobrovolně. Zejména zástupci visegrádské čtyřky považují výsledek summitu za vítězství. Jsou země V4 dostatečně solidární se zeměmi jižního bloku Evropské unie, které čelí nejvíce migrační problematice?
„Jsme dostatečně solidární. Podle mě je pomoc, kterou Itálii nebo Řecku posíláme, dostatečná,“ uvedl v pořadu Pro a proti poslanec ANO a místopředseda zahraničního výboru Sněmovny Jaroslav Bžoch.
Ten považuje výsledek jednání za vítěství. „A nejde pouze o země Visegrádu, přidalo se k nám i Rakousko, Itálie, Dánsko a Belgie.“
Česko prý řešení migrační problematiky nabízí. „Říkáme, kde migraci máme řešit a jakým způsobem. Lodě by neměly vůbec vyplouvat, ale je třeba udělat hotspoty v místech, odkud migranti vyplouvají.“
Vždy jsme říkali, že jediným problémem z celé dohody jsou kvóty. Pokud jsme se dostali tam, že kvóty platit nebudou a nikdo nás nepřehlasuje, tak to beru jako vítězství. Jaroslav Bžoch
Řešením je určovat, kdo nárok na azyl má, a kdo ne. „Zatím se to děje tak, že sem všichni připlují a dlouhou dobu tu jsou, aniž by se o ně někdo staral.“
Česko se prý na přesidlování podílelo. „Ale protože tito lidé od nás odešli, tak očividně pro ně nejsme atraktivní destinací. My si sem nějaké migranty můžeme přesídlit, pokud dostanou nějaký druh azylu, ale otázka je, jestli tu budou chtít zůstat, a pak jak je budeme po Evropě nahánět.“
„Naše země se v rámci Unie na řešení krize podílí. Nabízíme pomoc finanční, policejní, vojenskou. V tomto ohledu jsme dostatečně solidární… Není ale možné, abychom teď začali hromadně přijímat migranty,“ vysvětlil Jaroslav Bžoch.
Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová je přesvědčena, že v rámci Evropské unie příliš solidární nejsme. „Volání po větší odpovědnosti ze strany států, které nejsou na hranici Schengenu, je poměrně oprávněné.“
„Zájmem České republiky by mělo být hledat evropská řešení. Rozumím, že návrh přerozdělovacích kvót nebyl akceptovatelný, ale nemyslím si, že bychom přišli s nějakým jiným řešením současné situace.“
Bžochem zmíněná sekundární migrace není nic trestného, připomněla ředitelka. „Současné právo umožňuje, aby lidé do 3 měsíců v rámci Schengenského prostou žádali o povolení k pobytu. Pokud ho nedostanou, musí se vrátit zpět do České republiky.“
Výsledek summitu není možné vnímat jako vítězství. Chlubíme se tím, že jsme odmítli pomoc spojencům. Dětsky se tu radujeme, jak má Angela Merkelová v Německu problémy. To je hodně krátkozraká politika. Magda Faltová
Faltová také upozornila, že ti, kteří připlouvají do Řecka a Itálie, mají zhruba ve 45 % případů nárok na nějakou formu ochrany podle práva Evropské unie.
Otázka přerozdělování proto nastane i v případě hotspotů a detenčních zařízení ve třetích zemích. „Budou tam lidé, kteří mezinárodní ochranu dostanou, a bude jich dost. Pak je na místě říci, že Česko někoho z nich přijme, ale to už zde nezaznívá.“
„Jsou to jen prázdná slova. Neuvědomujeme si potřebu solidarity, ale i toho, že se musíme podílet na celosvětových a evropských řešeních,“ kritizovala český postoj k migraci Magda Faltová.
Pavel Sladký a Šárka Gmiterková se svými hosty vysílají o nejvýznamnějších filmech a největších událostech 53. ročníku českého festivalu.
Natočeno 2018. Premiéra 4. 7. 2018 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h). Repríza 4. 7. 2018 (ČRo 3 Vltava, 23.00 hodin).
Alexander McCall Smith. Zábavné, poučné i děsivé kriminální příběhy ze současné Botswany. Knihu zimbabwsko – britského spisovatele přeložila Pavla Kubaláková. Pro rozhlas upravil Ludvík Němec. Režie Pet Mančal.
Čte Jana Stryková.
Natočeno 2018. Premiéra 1. dílu 2. 7. 2018 (ČRo 3 Vltava, 9:00 h.), 10. dílu 13. 7. 2018 (ČRo 3 Vltava, 9:00 h) v cyklu Letní čtení a Africké léto.
Repríza 1. dílu 18. 7. 2019 (ČRo 2 Praha, 22:00 h) v cyklu Vražedné léto.
Vydal Radioservis, říjen 2018 (1 CD MP3).
Pozn.: Tisící nahrávka Radioservisu.
Lit.: 
Němec, Ludvík: Případy paní Ramotswe. In Týdeník Rozhlas 28/2018 (článek).
Lit.: Němec, Ludvík: Alexander McCall Smith: První dámská detektivní kancelář. In web ČRo 3 Vltava, 2. červenec 2018 (článek). – Cit.: Zábavné i napínavé příběhy první soukromé detektivky v Botswaně, jihoafrické zemi, kde život je tak odlišný od našeho – a vášně a zločiny jsou často stejné. Knihu zimbabwsko-britského spisovatele čte Jana Stryková. (…)
Paní Ramotswe má detektivní kancelář v Africe na úpatí kopce Kgale. Je dobrým detektivem a dobrou ženou. Miluje svou vlast Botswanu, protože jen tady nachází klid. A také miluje Afriku s celým jejím utrpením.
Když před dvaceti lety poprvé vyšla kniha Alexandera McCall Smithe První dámská detektivní kancelář, asi nikdo netušil, s jak obrovským úspěchem se africká detektivka setká: detektivka jako kniha, i detektivka jako její hlavní postava. Kniha se dočkala vydání na všech kontinentech a podle vlastního scénáře ji zfilmoval oscarový Anthony Mighella. Režisér, který se do Afriky podíval už ve svém nejslavnějším filmu Anglický pacient, uvedl První dámskou detektivní kancelář jako celovečerní film i šestidílný televizní seriál BBC.
Nestydím se za to, že jsem africká vlastenka. Miluji všechny lidi, které Bůh stvořil, ale nejvíce ty, kteří žijí v mé domovině. Je to můj lid, mí bratři a sestry. Proto je mou povinností pomáhat jim vyřešit záhady jejich životů.
A paní Ramotswe řeší případy opravdu africké: zmizení manžela, kterého při křesťanském křtu v řece sežral africký krokodýl, nevěru po africku i únos dítěte zlým šamanem. To vše za pomoci důvtipu i vtipu, ale i neokázalé odvahy. A na svých dlouhých cestách pouští Kalahari má dost času i na úvahy, které jsou jedním z koření této knihy:
Paní Ramotswe nechtěla, aby se její země příliš změnila. Nestála o to, aby její lidé žili jako všichni ostatní, bez duše, bez vědomí africké sounáležitosti. Kdyby za ní někdo přišel a řekl jí: „Tady máte nejnovější pilulku, vezmete ji a bude z vás opravdová Američanka,“ bez váhání by odmítla: „Nikdy. My máme vlastní kouzla.“
Autor románu Alexander McCall Smith se narodil v Jižní Rhodesii, žil v řadě afrických států, dnes přednáší na Edinburské univerzitě lékařské právo a bioetiku. Mezi desítkami jeho knih jsou jak odborné právní, lékařské a filozofické publikace, tak i knihy pro děti a mnoho knih žánrové literatury. Žádná z nich ale asi nepřekoná úspěch První dámské detektivní kanceláře, k níž připsal ještě tucet pokračování.
Desetidílnou rozhlasovou adaptaci Ludvíka Němce, která vychází jen z první knihy, vysíláme v rámci Afrického léta na Vltavě, v cyklu Letní čtení, v němž se s africkou literaturou setkáme vícekrát: ve druhé polovině července to budou povídky afrikánského spisovatele Hermana Bosmana a koncem srpna román Alláh není povinen od Ahmeda Kouroumy, spisovatele z Pobřeží slonoviny.
Lit.: anonym: Africké léto na Vltavě: Velká kulturní oslava zapomenutého kontinentu. In web ČRo 3 Vltava, červenec 2018 (článek). – Cit.: Už jste to slyšeli? V Českém rozhlase Vltava se v průběhu července a srpna chystáme vzdát hold pestrosti afrického kontinentu, jeho exotické a bezbřehé imaginaci. Necháme si vyprávět příběhy, ve kterých se najdeme i ztratíme, které nás okouzlí svou jinakostí, přitáhnou k sobě a nepustí, i příběhy, které v nás vzbudí soucit. Africké léto na Vltavě je velkou kulturní oslavou zapomenutého kontinentu. A připomínkou toho, že Afrika není klišé, ale živý a bohatý svět!
Když je v životě vaší jedinou radostí pít palmové víno, ale váš vinař zemře, nezbývá než se vydat do podsvětí a přivést si ho zpět. Kouzelná kniha, která místy připomíná imaginaci českého surrealismu Piják palmového vína, vás mimo jiné upozorní na to, že krásné pány, kteří se jeví překvapivě kompletně, není radno následovat. Může se vám totiž stát, že hned za městem začnou vracet svoje ruce, nohy i další části těla skutečným majitelům a než se nadějete, ocitnete se v zajetí duté, ale děsuplné lebky. Novelu, která proslavila nigerijského spisovatele Amose Tutuolu, uvedeme v srpnu v řadě Pokračování za pět minut.
Víno teče proudem také v hrabalovsky laděné próze Prasklej sklenička asi nejslavnějšího afrického spisovatele současnosti Alaina Mabanckou. Její protagonista má sepsat kroniku zapadlého non-stop baru někde na rovníku a jeho štamgastů, životem pořádně zkoušených ztroskotanců. Spolu s ní jakoby mimochodem představoval kulturní bohatství subsaharské Afriky. Román uvedeme v řadě Pokračování za pět minut 11. července.
To charismatická a dobrosrdečná postava, kterou stvořil Alexander McCall Smith, Precious Ramotswe, popíjí ve své První dámské detektivní kanceláři kdesi na okraji pouště Kalahari Roiboos. Potřebuje se soustředit na běžné i pitoreskní případy, které začne rozplétat hned v prvním červencovém týdnu v řadě Letního čtení.
A když už člověk nemá na zemi nikoho, a je to kluk, mrňous ztracený v barbarské zemi, kde se všichni podřezávají, co udělá? Samozřejmě se stane dětským vojákem, aby se najedl a aby pro změnu taky on podřezával.
Asi nejbolestivější, ale přitom skvěle napsanou a čtenářsky přístupnou knihou Afrického léta je román Alláh není povinen od Ahmadou Kouroumy z Pobřeží slonoviny. Vyprávění dvanáctiletého Birahimy z kmene Malinké je sondou dovnitř problematiky dětských vojáků. Kourouma svým románem odpovídá na otázku, jak psát o hrůzách válek v Libérii a Sierra Leone – obrazy navozenými optikou dětských očí a místy až žertovným tónem. Četbu z románu nabídneme v druhé půlce srpna v Letním čtení s Alešem Procházkou.
Africké léto představí několik velkých prozaických děl, ale nezapomeneme ani na nejrůznější podoby poezie subsaharské Afriky. Napříč Afrikou se vydáme také s Pavlou Jazairiovou. A určitě potěší celá řada hudebních inspirací.
Jedním z nejvýznamnějších děl post koloniální doby v africké literatuře je román Svět se rozpadá od nigerijského spisovatele Chinui Achebeho (mimochodem autora, který se ostře vymezil vůči rasismu Conradova Srdce temnoty). Příběh, který roste ze střetu autochtonní africké kultury s evropskou, staví původní kmenové kulturní hodnoty na roveň těm evropským. Nesetkáváme se tu s masou divochů, ale s etnikem, jehož hodnotový systém rozvrátí až vpád evropských misionářů. O tématech africké literatury od Achebeho až ke Coetzeemu, od problematiky mnohoženství, přes emigraci až k literatuře dětských vojáků, se dozvíte v osmidílném cyklu slovenského rádia Devín Africké příběhy. Vysíláme v červenci a srpnu každou neděli od 13 hodin.
Ve všední dny pak příběh cesty od koloniální literatury do dneška – na příkladech z frankofonní Afriky – představí sedmidílný cyklus esejů afrikanisty Vojtěcha Šaršeho. V Reflexích se seznámíte i se současnou africkou filozofií. Průnik Československého roku a Afrického léta přinese dokument o československé misi v Kongu.
Kulturní a literární souvislosti Jihoafrické republiky představí ve Víkendové příloze 14.7. Jiří Kamen ve vybraných reprízách z vltavského celodenního vysílání o JAR. Od našeho dávného předchůdce Australopitheca až po Nadine Gordimerovou. V premiérových Kontextech muzikologa Víta Zdrálka vás seznámíme s cestami afrikánského rockového protestsongu nebo mladé elektronické hudby townshipu. Nejednou se v našem vysílání rozezpívá trubka jihoafrické jazzové legendy Hugha Masekely, potkáme se také s Miriam Makebou. A na narozeniny Nelsona Mandely, nás čeká všechna hudba světa, kterou písničkáři a muzikanti věnovali nejen Madibovi, ale také celé Africe a myšlence její svobody a svébytnosti.
18. července uplyne sto let od Mandelova narození. Celý svět si bude tohle výročí připomínat. Pro kulturní stanici Českého rozhlasu je to pozvání do pestré krajiny africké fantazie. Pošlete to dál!
Lit.: Macháček, Tomáš: Detektivky s vůní exotiky. In web Naposlech.cz, 3. 1. 2019 (recenze). – Cit.: Jak byste naložili s nenadálým dědictvím, kdybyste žili uprostřed botswanské savany? Dle tradic byste si měli koupit stádo dobytka na chov. Energická třicátnice Precious Ramotswe se ale odmítla řídit konvencemi a odstěhovala se do hlavního města, kde založila První dámskou detektivní kancelář. S nulovými zkušenostmi, zato s velkým odhodláním, řeší své první případy. Za pomoci příručky pro začínající soukromé detektivy postupně odhaluje podvodníky, pátrá po nezvěstném muži a špehuje tajnůstkářskou dceru místního boháče. Když se ale nakonec pustí po stopě únosců malého chlapce, půjde jí možná o život.
První dámská detektivní kancelář je sbírkou nevšedních, občas humorných, občas napínavých detektivních příběhů, které typické jihoafrické rekvizity jako jsou hadi, lvi či pití rooibosu odlišují od všeho ostatního v tomto žánru. Vždyť kde jinde se detektivka dostane do křížku nejen s krokodýlem, ale i domorodým kouzelníkem? Čtivě vykreslené odlišnosti místní kultury a zvyklostí patří k hlavním přednostem knihy, stejně jako barvité charaktery botswanských obyvatel. Nejzajímavějším zážitkem z poslechu ale překvapivě není důvtip hlavní hrdinky při řešení problémů jejích klientů. Je to spíše její přemítání při putování pouští Kalahari nad dnešní Afrikou, stále magickou a čarokrásnou, ale drsnou a plnou problémů. Poselství, že existují lidé, s nimiž se život nemazlí, kteří si ale nestěžují a snaží se navíc pomáhat druhým, jsou nadčasová a snad i přenosná z vyprahlé savany do našeho prostředí.
Čtrnáctiletý Filip se před kamerou pohybuje od svých 18ti měsíců a je nejobsazovanějším dětským hercem posledních deseti let. Líbáš jako Bůh, seriál První repulika či poslední díl Básníků, Jak Básníci neztrácejí naději, to je jen zlomek jeho filmografie. Maminkou herce, klavíristy a zpěváka Filipa je Dita Hořínková, zpěvačka, která v loni získala i nominaci na cenu Thálie za muzikál a operetu. První den prázdnin bude Host do domu patřit právě jim. Na úskalí uměleckého života v každém věku se zeptá Martina Kociánová.
Natočeno 2018. Premiéra 2. 7. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h).
Připravili Mirek Kobza a Tomáš Soldán. Pořad s posluchačskou soutěží.
Připravil ČRo Olomouc v roce 2018. Premiéra 2. – 6. 7. 2018 (ČRo 3 Vltava, 8:40 h.) Repríza 2. – 6. 7. 2018 (ČRo 3 Vltava, 13.45 hodin); 8. – 12. 2022 (ČRo 3 Vltava, 8:40 h.; , 13:45 h.).
Obsah: 1. Po stopách zapadlého vlastence z roku 1932 Josefa Kocourka. Lokace: Štíty, Mírov, Řepová. – 2. Skutečným krajem Lišky Bystroušky – Loštickem malíře Stanislava Lolka. Lokace: Palonín, Veselí, Střítež. – 3. Zábřehem po stopách Jana Eskymo Welzla. Lokace: Zábřeh náměstí a nádraží. – 4. Úsov Vlastimila Artura Poláka. Lokace: Úsov. – 5. Josef Mánes a krajina pod Velkým Kosířem. Lokace: Čechy pod Kosířem, Velký Kosíř, Polomí.
Lit.: Soldán, Tomáš: SERIÁL. Toulání Zábřežskou vrchovinou. In web ČRo 3 Vltava, 3. červenec 2018 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Člen velrybářské flotily, melancholický učitel i básník z města stínů. To jsou osobnosti, za kterými se vypravíme první týden ve Výletech s Vltavou. Kromě osudů a životních drah Jana Eskymo Welzla, Vlastimila Artura Poláka či třeba Josefa Mánesa vás provedeme po malebných i drsných místech Zábřežské vrchoviny. Navštívíme (nejen) Štíty, Mírov, Řepovou, Lošticko, Zábřeh a krajinu pod Velkým Kosířem.
Zábřežská vrchovina – kopcovitý útvar, který se táhne od města Štíty po před Prostějovem stojící Velký Kosíř. Tato krajina, spojující Čechy s Moravou, ale také Sudety s českými oblastmi, se stala dějištěm osudů pohnutých i zábavnějších. Pět z nich představí olomoucké Výlety s Vltavou.
Lit.: 
Kobza, Miroslav: Ve stopách malířů, básníků a dobrodruhů. In Týdeník Rozhlas 27/2018 (článek).
Nad knihou se zamýšlí redaktorka Hana Svanovská.
Ukázky čte Petr Pospíšil.
Natočeno 2018. Premiéra 1. 7. 2018 (Rádio Proglas, 13.20 h). Repríza 2. 7. 2018 (Rádio Proglas, 10:15 h).
Lit.: anonym: Knihovnička: Antonín Přidal vzpomínající. Pořad v souvislostech. In web Radio Proglas, Na životní osudy překladatele, dramatika, básníka a televizního i rozhlasového redaktora Antonína upomene aktuální Knihovnička Proglasu. (…)
Nejde o memoáry v pravém slova smyslu, jimž by obrýlený profesor s plachým, leč vybraným chováním pravého anglického gentlemana věnoval posledních několik let svého života. Zásluhou brněnské rozhlasové redaktorky Olgy Jeřábkové byly do psané podoby převedeny vzpomínky, které Antonín Přidal natočil pro stanici Český rozhlas-Vltava. Doplňuje je ohlédnutí jeho manželky a statě několika blízkých či vzdálenějších přátel a spolupracovníků, které na závěr svazku už jen dolaďují kontury jednoho zajímavého portrétu, od něhož se, pokud naladíte stejnou emocionální vlnu, nebudete moci odmyslet ještě několik dalších dní. Rodák z Hané vypráví tempem pomalým, jako by za každým řádkem bylo nějak přítomno i soustředěné mlčení, které předcházelo jeho pečlivě formulované dotazy v kdysi proslulých televizních diskusích. A i když jde od začátku o pohled citově zaujatý, v žádném případě se nejedná o sebestředné převypravování vlastních emocí, spíš o soustředěné kroužení kolem zřetelných letokruhů, které se (nejen) Přidalově generaci vryly do paměti v souvislosti s pohnutými událostmi českých dějin po r. 1945.
Powered by WordPress