Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

13. 7. 2018

Jak to vidí Tomáš Kraus – Reinhard Heydrich (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:47

Host: Tomáš Kraus. V Izraeli je Heydrich brán jako strůjce holokaustu, jeho vztah k Česku neznají. Jak se stát staví k uctění památky padlých? Co odhalil jeden z nejdelších a nejnákladnějších procesů v německých dějinách? Moderuje Zita Senková.

Natočeno 2018. Premiéra 13. 7. 2018 (ČRo 2 Praha, 8:30 h).

Lit.: Kraus, Tomáš – Senková, Zita:  Tomáš Kraus: V Izraeli je Heydrich brán jako strůjce holokaustu, jeho vztah k Česku neznají. In web ČRo 2 Praha, 13. 7. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Předseda izraelského Knesetu vyznamenal in memoriam české parašutisty Jana Kubiše a Josefa Gabčíka, kteří v roce 1942 provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, předsedu a iniciátora konference ve Wannsee, která rozhodla o holokaustu. Co vlastně víme o našich novodobých dějinách?

„Není třeba rozebírat události roku 1942 z českého pohledu. Heydrich byl kat českého národa. Byl ale také strůjcem holokaustu, strůjcem konečného řešení židovské otázky, což byl akorát předobraz řešení české otázky a posléze i slovanské,“ říká tajemník Federace židovských obcí a viceprezident Evropského židovského kongresu Tomáš Kraus.

V Izraeli je totiž osoba zastupujícího říšského protektora brána obráceně. Tam podle Krause vědí, že byl strůjcem holokaustu, ale neví se, co spáchal v Evropě a už vůbec netuší vztah k českému národu a prostředí.

„Zpočátku jsme úplně podcenili význam takového gesta, ale je to velice důležitá věc a velmi dobrá myšlenka. Má to totiž přesahy na obě strany. Od ocenění jsme si slibovali, že česká i izraelská společnost si uvědomí obě role tohoto nacistického zločince.“  (more…)

On Air – Markéta Šetinová (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:37

Připravil Petr Bouška. Poslechněte si rozhovor s Markétou Šetinovou o online seznamování, jeho úspěšnosti, rizicích a vztazích s výhodami.

Natočeno 2018. Premiéra 12. 7. 2018 (ČRo Rádio Wave).

Lit.: Bouška, Petr: „Dvacetileté ženy se na seznamce ani neohřejí, po třiceti se to mění,“ říká terapeutka singles. In web ČRo Radio Wave, 12. červenec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na internetu lze najít vážný vztah, dokonce to dělá čím dál tím více lidí,“ říká terapeutka a socioložka Markéta Šetinová. Počet lidí, kteří mají se seznamováním online zkušenosti, roste. U nás i na Západě. Mladým lidem je používání seznamovacích aplikací bližší, hranice online a offline světa tolik nevnímají a nestydí se za sex bez chození. Vydrží ale vztahy ze seznamek? Jak se vyrovnat s obrovským množstvím potenciálních partnerů a proč jsou na tom nejhůř mladí muži?

„Složitější seznamování mají mladí muži mezi dvaceti a třiceti a ženy mezi třiceti pěti a čtyřiceti lety,“ vychází ze zkušeností i výzkumů Markéta. Mladí muži se totiž nejvíce zajímají o stejně staré ženy, jenže ty se líbí i jejich otcům. Proto se na seznamky ani často nedostanou. Pokud ano, dlouho se tam neohřejí. Ženám se zkušenost se seznamováním proměňuje nejčastěji mezi pětatřicátým a čtyřicátým rokem, kdy o ně statisticky zájem klesá.

„Výzkumy potvrzují, že nezáleží, zda se seznámíte online, nebo offline. Budete ve vztahu zažívat stejné radosti a starosti,“ vyvrací některé mýty o seznamování na internetu Markéta. Forma seznámení nemá na úspěšnost vztahu vliv. Na seznamkách je akorát více lidí, které byste normálně nepotkali. To je výhoda i nevýhoda. Máte víc příležitostí a dopředu víte, že všichni něco hledají. Ať už je to flirt, nebo vážný vztah. Na druhou stranu, klasické seznamování v offline světě se odehrává nejčastěji ve vaší sociální bublině, která je plná vám podobných lidí.. (more…)

Procházka krajinou duše (2009)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 11:15

Antonín Přidal. Vánoční pořad. Připravil Michal Bureš.

Natočeno 2009. Premiéra 25. 12. 2009 (Rádio Praha).

Lit.: anonym: Antonín Přidal v paměti žáků, rodiny, kolegů a přátel. In Svět rozhlasu 38/2017, s. 12 (článek). – Cit.: „Vezu se v sáních tažených párem koní. Zabalili mě a naložili dva strýcové, kteří přijeli na vesnické nádražíčko, ne tak daleko od Olomouce, aby mě odvezli do jiné vesnice, kam vlak nejel. Jeli jsme přes večerní pole, ani sníh už nesvítil, bylo to jako cesta temným, ale příjemným tunelem, na jehož konci bude světlo a teplo. Tím jsem si byl jist; právě tak jist jako svými strýci, kteří se jako praví sedláci vyznali ve všem, v polích, koních, cestách i necestách. Tu jistotu mi potvrzovalo pravidelné cinkání kolem mých uší. Napadlo vás někdy, proč koně táhnoucí sáně mívali na postrojích rolničky nebo zvonce? Že by proto, aby se jim po setmění každý vyhnul? Ale co ve dne? – Možná tu nějaký praktický důvod byl, ale já si myslím, že ujíždějící sáně cinkaly proto, aby ticho zasněžené krajiny nebylo tak tísnivé. Na sáních totiž neskřípou a nevrzají žádná kola. Pod nimi nic nedrkotá a nerachotí. Bez cinkotu a zvonění by byly až přízračné. S rolničkami a zvonci volají do ticha: ‚Nikdo se nás neboj, vezeme dobré zprávy!‘

Nakolik jsem byl dobrá zpráva já, kluk zabalený do houní a mžourající do tmy, to se mělo teprve časem ukázat. Ale o mých strýcích a o mých rodičích, kteří jeli se mnou, nebylo pochyby. Věděli, že se s nimi v zavátém světě neztratím, nebo nesmím ztratit. Věřili v to a já jsem věřil jim. Možná že zrovna nebyly Vánoce, ale takový vánoční pocit je člověku dobrý kdykoliv, kdykoliv… (more…)

Zákon věčnosti (1986)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 11:09

Nodar Dumbadze. Šéfredaktor novin Bačana Ramišvili rekapituluje svůj život. Má na to dost času, neboť leží v nemocnici, kde se zotavuje z těžkého infarktu… Překlad románu Václav A. Černý. Dramatizace Nikolaj Mirosničenko. Překlad dramatizace Vlasta Smoláková. Rozhlasová úprava Jan Novák. Zvukový mistr Jitka Borkovcová. Natáčecí technik Miroslava Čápová. Asistentka režie Lidmila Čáslavská. Hudební spolupráce Iva Valentová. Zvuková spolupráce Artur Šviha. Dramaturg Jan Vedral. Režie Jiří Horčička.

Osoby a obsazení: Bačana Ramišvilli, člen UV, šéfredaktor novin (Ladislav Frej), otec Iroam, kněz (Jiří Sovák), Bulika, švec (Miroslav Středa), primářka (Věra Kubánková), žena, zdravotní sestra (Simona Stašová), lékař (Roman Hemala), teta (Marie Marešová), muž (Ladislav Kazda), matka (Soňa Dvořáková), Glachuna, pastevec (Bohumil Pastorek), Gervasi, předseda kolchozu (Jaromír Moučka), Manučar, zběh (Pavel Pípal), Nugzar, ředitel (Čestmír Řanda), předseda stranické organizace novin (Jiří Holý), Lasaia, hospodský (Vladimír Krška), Tamara, servírka (Taťjana Medvecká), Dutu, milicionář (Jan Vlasák), Zosim, stařec (Zdeněk Martínek), Světlana, Bulikova žena (Zora Jandová), Slunce (Jaroslava Adamová), Kavžaradze, tajemník městského výboru strany (Vladimír Brabec), Iordanišvilli (Jan Pohan), Bandalaze (Jiří Mikota), Vachtang, zloděj (Jan Faltýnek), Sandro Maghlapheridze, ředitel kožešnického kombinátu (Petr Pelzer), Marie (Růžena Merunková), servírka (Jana Boušková), stařec (Bedřich Prokoš), Chelaia, pracovník bezpečnosti (Josef Vinklář), zástupce šéfredaktora (Milan Mach).

Natočeno 6. – 18. 1. 1986 (studio 6, 14:00 – 0:00 h.). Premiéra 2. 3. 1986 (Praha, 19:30 – 21:10 h.). Repríza 23. 11. 1986 (Praha, 19:15 h.); 13. 11. 1988 (Praha, 19:15 h.) v cyklu Nedělní divadelní večery.

Lit.: Tomáš, Jiří: Rozhlasový Zákon věčnosti. In Rudé právo, 7. 3. 1986, s. 5 (recenze).
Tomáš, Jiří - Rozhlasový Zákon věčnosti. In Rudé právo, 7. 3. 1986, s. 5 (recenze).

Lit.:  anonym: Četli jsme o rozhlase. In Týdeník Rozhlas 13/1986 (17. 3. 1986), s. 2 (citace z recenze).
Tomáš, Jiří - Četli jsme o rozhlase. In Týdeník Rozhlas 13-1986 (17. 3. 1986), s. 2 (recenze)

Lit.: Vedral, Jan: Úvodem. In Svět rozhlasu 38/2017, s. 3 (úvodník). – Cit.: (…) Autocenzura prosívá zveřejňované obsahy mnohem účinněji než cenzura. Divadelní ředitel a režisér (rovněž dabingový) Ludvík Žáček mi s hrdostí ukazoval divadelní text Sofoklovy Antigony, kterou za nejtvrdších protektorátních poměrů nasadil roku 1942 k uvádění v Horáckém divadle v Jihlavě, navíc v režii levicově orientovaného režiséra A. Kurše. Hra, subverzní za všech totalit, byla opatřena razítkem cenzora příslušného oberlandátu a Antigona mohla z jeviště v roce atentátu na říšského protektora burcovat proti násilí. Německý cenzor si netroufal škrtat v kanonickém textu evropské kultury.

To autocenzura nutila zvažovat vhodnost či nevhodnost nasazení takové textu s potenciálně nevhodným obsahem. „Uvážili jste, soudruzi, že uvedení této hry s vysoce společensky pozitivním obsahem by mohlo mít vzhledem k nedozrálosti naší společnosti hluboce negativní dopady?“ To jsem slyšel při „trestném“ ředitelském poslechu v rozhlase v druhé polovině 80. let od tehdejšího vysoce postaveného rozhlasového činovníka po poslechu realizace perestrojkové hry Gruzína N. Dumbadze Zákon věčnosti. Autocenzura ve hře bez jasných cenzorských pravidel nutila všechny odhadovat případnou reakci podrážděné moci. Ta také čas od času decimovala vzpouzející se kulturní a mediální prostředí zákazy a vyhazovy, aby bylo „proč a čeho se obávat“.  (…)

Demokratická strana doleva zatím nemíří (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 10:55

Johana Kudrnová. Komentář.

Natočeno 2018. Premiéra 12. 7. 2018 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus).

Lit.:  Kudrnová, Johana: Johana Kudrnová: Demokratická strana doleva zatím nemíří. In web ČRo Plus, 12. červenec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Donalda Trumpa čeká na podzim rozstřel. Poté, co mu do klína spadlo jmenování dvou soudců Nejvyššího soudu, rozhodnou volby do Kongresu o jeho akceschopnosti ve druhém poločase funkčního období. Demokraté by pro podtržení republikánské stoličky potřebovali získat dvacet tři křesel. Liberální New York je sice jejich bezpečným hájemstvím, primárky zde ale nyní vyhrála kandidátka označující se za demokratickou socialistku. Zamíří demokraté v boji proti Trumpovi doleva?

Osmadvacetiletá Latinoameričanka Alexandria Ocasio-Cortez porazila politického matadora Josepha Crowleyho, který je členem Sněmovny reprezentantů od roku 1999, a o němž se v posledních měsících spekulovalo jako o nástupci Nancy Pelosi v čele opozice. Dívka z chudých poměrů newyorského Bronxu uspěla díky několika faktorům.

„Door to door“ kampaň zafungovala díky povaze primárek, jichž se tradičně účastní mizivý počet voličů. V případě Bronxu to bývá okolo 3 %. Ocasio-Cortez proto stačilo, aby během několika měsíců nadchla a přemluvila několik tisíc lidí. A přesně to se jí s kohortou dobrovolníků povedlo. Během tří závěrečných týdnů kampaně vzrostly její preference o neuvěřitelných 51 %. Porazit republikánského kandidáta tak na podzim bude pouhou formalitou. (more…)

Jeden príbeh (Jeden příběh, 1959)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — retroslovak @ 10:32

Peter Sever. Původní rozhlasová hra s povstaleckou tématikou. Režie Dušan Zimen. Dramaturg Ján Vdovják.

Osoby a obsazení: Málika (Jela Lukešová), Juro (Július Vašek), Marek (Ján Klimo), Kováč (Eduard Bindas), komentátor (Ondrej Nemčok), 1. voják (Jozef Šimonovič st.), 2. voják (Štefan  Figura), 3. voják (Rudolf Velický), 4. voják (Milan Hrabinský), strážný – německý voják (Míla Beran).

Nastudoval Československý rozhlas Bratislava v roce 1959. Premiéra 27. 9. 1959 (55 min). Repríza 2. 5. 1965 (Československo I, 10:05 h.).

Lit.: Hra bola odmenená v súťaži Čs. rozhlasu k 15. výročiu Slovenského národného povstania.

 

 

Co vy na to? – Miloš Rozum (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 9:23

Přijeli jsme na místo a viděli tu hrůzu. Hasič popisuje zásah u zřícené haly v Mesitu.

Natočeno 2018. Premiéra 12. 7. 2018 (ČRo Zlín).

Lit.: Mišová, Saskia – Fránek, Tomáš: Smrt 18 lidí v hradišťském Mesitu měnila předpisy. Domy z hlinitanového cementu mají problémy i dnes. In web ČRo Zlín, 12. červenec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Podrobnosti o neštěstí v Uherském Hradišti a jeho příčinách byly zveřejněny až po pádu komunistického režimu.

Jedním z nejhorších neštěstí svého druhu na území Československa od konce druhé světové války dodnes zůstává zřícení části výrobní haly a třípatrové budovy v podniku Mesit v Uherském Hradišti 23. listopadu 1984.

Neštěstí si vyžádalo 18 obětí a čtyřicítku zraněných. Za tuto událost nebyl nikdo potrestán, experti a soudní znalci neshledali cizí zavinění.

„Dostali jsme zprávu, že se zřítila hala v Mesitu. Když jsme přijeli na místo, tak jsme viděli tu hrůzu. Neměli jsme techniku, hledali jsme, kde by ti lidé mohli v troskách budovy být. Lidé vůbec neměli šanci,“ popisuje zásah hasič Miloš Rozum, který v roce 1984 řídil záchranné práce. Tehdejší Rudé právo o události informovalo až o čtyři dny později, krátkou zprávu přinesly i londýnské Timesy. Podrobnosti o neštěstí a jeho příčinách byly ale zveřejněny až po pádu komunistického režimu.

Tragédie v Uherském Hradišti změnila i pravidla pro používání hlinitanového betonu, ze kterého byla zřícená hala postavena. Už o rok později, v roce 1985, totiž vláda zakázala používání hlinitanových betonů ke konstrukčním účelům. „A nařídila také kontrolu všech staveb, ve kterých mohl být tento druh betonu použit,“ říká v pořadu Co vy na to expert, profesor Leonard Hobst z brněnského Vysokého učení technického. (more…)

Příběhy z Vysočiny – KoresponDance (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 8:43

Reportáž připravila Dáša Kubíková.

Natočeno 2018. Premiéra 13. 7. 2018 (ČRo Vysočina).

Lit.: Kubíková, Dáša: Senioři z Jihlavy a Žďáru nad Sázavou zatančí se světovými hvězdami na festivalu KoresponDance. In web ČRo Vysočina, 13. červenec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Festival KresponDance každý rok v červenci vítá ve Žďáře nad Sázavou největší taneční hvězdy ze všech kontinentů.

Pořadatelé – ředitelka festivalu Marie Kinsky ze žďárského zámku a Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA – ale čím dál více zapojují místní obyvatele. V minulých ročnících už několikrát zaujal i překvapil pěvecký sbor Žďáráček svým tanečně divadelním vystoupením. Kombinovaný projekt chystá i tentokrát se souborem z Ghana Dance Ensemble.

Děti tančí, hrají divadlo a žonglují

Každý rok se na festivalu také představí děti z příměstského tábora, který trvá týden, vždy před festivalem. Letos jsou rozdělené do tří skupin, kdy každou vedou zkušení lektoři. „Já s dětmi dělám divadlo, vyrábíme loutky, takže snášíme harampádí z půdy a snažíme se vymyslet krátké představeníčko. Děti nemusím nic učit, fantazie mají dost, jen je potřeba je v té jejich fantazii podpořit,“ říká s úsměvem Lukáš Bouzek. Ondřej Holba společně s Vojtěchem Hříbkem trénuje nový cirkus: „V našem pojetí to znamená, že děláme párovou akrobacii, děláme s děckama pyramidy a žonglujeme se vším, co se dá,“ uvádí Ondřej a na jednu z odpoledních dílniček připravuje vyrábění žonglovacích míčků.

Marta Trpišovská společně s Bárou Procházkovou Rakušanovou vede taneční dílnu s dětmi od šesti do sedmnácti let. „Zabýváme se současným tancem. Protože máme děti s velkým věkovým rozdílem, jsou i dispozice jiné, a proto pracujeme hodně formou improvizace. Chceme, aby to všechny bavilo. Děti jsou moc šikovné,“ chválí Marta. Sobotní vystoupení má propojit všechny tři skupiny ve společném představení, které ale teprve vzniká. (more…)

On Air – Jsou mileniálové strašní? (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 8:21

Natočeno 2017. Premiéra 18. 10. 2017 (ČRo Rádio Wave).

Lit.: Zbořil, Jonáš: Jsou mileniálové strašní? Historie generačního hejtu ukazuje, že mladé lidi nesnášel už Aristoteles. In web ČRo Radio Wave, 18. říjen 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Kritizování mileniálů je oblíbená kratochvíle novinářů po celém světě. Aby taky nebyla, když jde o nejhorší generaci v historii lidstva. Jsou líní, sebestřední a utrácejí moc peněz za kafe a avokáda. Novinářka BBC Amanda Ruggeri se rozhodla, že současnou vlnu kritiky mladých lidí podrobí srovnání. Když odkryla archiv generačních hejtů od Aristotela po dnešek, zjistila, že dvacátníkům a třicátníkům nadáváme pořád za ty samé věci. Je možné, že mileniálové za vaše pokažený životy nemůžou?

„Znám ultimátní mileniálku. Auto vyměnila za kolo, chodí na jógu alespoň dvakrát týdně, doma si pěstuje fazolové klíčky, vzdala se plného úvazku na úkor bokovek. Nezajímá ji už kariéra, místo toho si chce splnit sen a stát se komičkou,“ píše Amanda Ruggeri v úvodu svého článku o nechvalně známé generaci. „Problém je, že tohle není mileniálka. Je to babyboomerka, které táhne na šedesát.“ (more…)

Je leto, pol jedenástej večer (Je léto, půl jedenácté večer, 1969)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 8:15

Marguerite Durasová. Rozhlasová dramatizace. Režie Elena Bauerová.

Účinkujú Jozef Šimonovič, Oldo Zemánek, Božidara Turzonovová, Viera Topinková, Bohuslav Rapoš, Karol Machata a další.

Natočeno 1969. Repríza 13. 7. 2018 (Rádio Litera, 10:30 h.; 20:30 h.).

Pozn.: Rozhlasová hra podľa románu Marguerite Durasovej je ako šitá na horúce letné dni /a noci/. Jej titul JE LETO, POL JEDENÁSTEJ VEČER vás prenesie do horúceho Španielska, ľúbostného trojuholníka, špecifickej dusnej atmosféry, ktorá vystihuje ťažobu v duši zúfalého vraha. Účinkujú Jozef Šimonovič, Oldo Zemánek, Božidara Turzonovová, Viera Topinková, Bohuslav Rapoš, Karol Machata a ďalší. Hra je z roku 1969 a vy ju môžete počuť dnes o 10:30 alebo večer o 20:30.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress