Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Až do roku 2008 vycházela Evropa z každé vetší krize posílena a nakonec na tom byla líp než dřív. Proč je to dnes jinak? Podle sociálního demokrata Wolfganga Thierse tady do té doby byly politické elity, které chápaly, že se krize nemají národní, ale evropské řešení. „Od hospodářské krize ale sledujeme, že řešení nových problémů je stále složitější,“ říká bývalý šéf parlamentu. Každý prý totiž myslí víc na sebe a na záchranu vlastní kůže.

„Myslet evropsky totiž znamená nejdřív zpochybnit vlastní suverenitu, abyste pak mohli tu evropskou vůbec vnímat. K tomu je ale třeba osobní odvaha a přesvědčování vlastních občanů,“ dodává.

Migrace a chyba Merkelové

Největší krizi evropských hodnot jsme zažili v rámci migrační krize, což přiznává i Thierse. „Rozhodnutí kancléřky Angely Merkelové bylo překvapivé, ale existovaly pro ně politicko-morální důvody. Ty byly opravdu silné. Její chybou bylo, že se krátce poté nechopila iniciativy a neudělala z toho celoevropský problém.“

Měla prý usilovat o nesmírně nutný a potřebný dialog s ostatními. „Tak vznikl u některých sousedních zemí dojem, že Němci si něco udělali a my to musíme vyžrat. To je dojem, který teď jde jen těžce vyvracet.“

Totalitní režimy…

Podle bývalého šéfa Bundestagu ale evropská solidarita nefunguje tak, že ji někdo jen využívá a čerpá evropské fondy. S každým členstvím jsou spojeny povinnosti. „Německo to ale nesmí říkat stylem, který připomíná komandování. Musí mít respekt k ostatním a taky se dívat, a pochopit, proč mají někteří názor jiný. Zajímat nás musejí i emoce a odkud se třeba v Česku bere ten strach z cizinců, kteří tady skoro nejsou,“ tvrdí.

Jedno vysvětlení si sám pro sebe našel. „Česko, Polsko, Maďarsko a Slovensko, úplně stejně jako kdysi Východní Němci, trpěli 40 let pod nadvládou Sovětského svazu. Proto je u vás tak velká citlivost vůči všem dalším pokusům nově získanou suverenitu a nárok na národní sebeurčení nějak omezit. Proto se i Němci musejí učit své sousedy chápat a respektovat.“

Německo musí EU udržet

Jak se Thierse dívá na budoucnost EU? Hrozí nám postupný rozpad? „Německo má povinnost držet Evropu pohromadě, a to spolu s Francií. Doufám, že kancléřka konečně začne s Emmanuelem Macronem pracovat na jeho návrzích o budoucnosti EU, a to i za spolupráce dalších členských států.“

Plnit roli „jakéhosi sjednotitele“ prý ale nejde nějakým arogantním či dokonce rozkazovačným tónem. „Přeji si v Evropě silné demokratické strany s proevropským přesvědčením, které se nesníží k tomu, aby podporovali jen národní egoismus,“ dodává.

Letos v lednu vybojoval na Grand Prix v Tunisu bronzovou medaili a na začátku března na turnaji European Open v Praze poprvé v kariéře mezi seniory stříbrnou medaili v kategorii do 90 kilogramů.

K judu ho v dětství přivedl tatínek. „S judem jsem začal v sedmi letech v Kroměříži. Je to výborný základ pro děti, učí je orientovat se v prostoru, padat nebo zlepšuje jejich motorické dovednosti. Jsem tátovi, který mě k judu dovedl hrozně vděčný,“ hodnotí své začátky David Klammert. Od roku 2007 se připravoval pod vedením Jiřího Štěpána v Olomouci. V roce 2014 se přesunul do Prahy, kde se judu věnuje vrcholově.

David Klammert dále v roce 2015 vybojoval jako třetí český reprezentant v historii titul mistra Evropy do 23 let. Na šampionátu v Bratislavě vyhrál ve váze do 90 kilogramů. „Byl to velký mezník v mém životě, pořád jsem tomu nechtěl věřit. Člověka to potěší, ale nesmí usnout na vavřínech,“ říká nadějný český judista, který doufá, že se dostane na olympiádu v Tokiu. Už kvůli tátovi, který zemřel před třemi lety.

„Je to vláda zklamání pro lidi, kteří trpěli za minulého režimu, protože Andrej Babiš (ANO) nedokázal překonat svojí osobní ambici být za každou cenu premiérem. Kdyby z tohoto ustoupil, tak tu máme vládu, která by nepotřebovala hlasy KSČM ani SPD,“ říká 1. místopředseda hnutí STAN Vít Rakušan.

(more…)