Marián Grebáč. Humoristické pásmo z cyklu Herci na koberci. Literární příspěvky Jaroslav Schut, Emil Benčík. Zvuk, střih Ĺuboš Klásek, Eva Irmanová. Hudební dramaturgie Danuša Reková. Redaktorka Tamara Chlebová. Režie Igor Hrabinský.
Účinkují Marián Grebáč, Dušan Tarageľ, Magda Paveleková, Pavol Topoľský, Ivan Krajíček.
Připravil Slovenský rozhlas Bratislava v roce 2008 (30 min.). Repríza 26. 5. 2018 (SRo Rádio Pyramída).
Emil Benčík. Umělecko-dokumentární pásmo s použitím zvukových dokumentů z dramatických dní závěru II. světové války. Autentické nahrávky z archívu slovenského rozhlasu mají neustále hodnověrnost svědectví najvětší tragédie v dějinách lidstva. Zvuková a technická spolupráce Alena Duchoňová, Ján Mudroch. Výběr hudby Miroslav Nemec. Režie Igor Hrabinský.
Účinkují Darina Vašíčková, Jozef Šimonovič, Ivan Laca a Vladimír Minarovič.
Připravil Slovenský rozhlas Bratislava v roce 1995 (45 a 44 min.). Reprízy 2. a 9. 5. 2015 (SRo 3 Rádio Devín), 12. 5. 2018 (SRo Rádio Pyramída).
Pozn.: Umelecky spracované rozhlasové dokumentárne pásmo. Jedna z foriem žánrovo synkretickej prezentácie tém. Relácia emocionálneho typu, spracúvajúca témy s možnosťou využiť živší jazyk a štýl. Text fíčru prináša čitateľovi autorom svojsky videné fakty, spracované ako príbehy osôb alebo epizódy – pravdivo a s nadhľadom prerozprávané verejnosti.
Ivan Habaj. Povídka. Tvůrci nezjištěni.
Účinkuje Alfréd Swan.
Připravil Československý rozhlas v roce 1978 (16 min.). Repríza 12. 5. 2018 (SRo Rádio Pyramída).
Pavol Gašparovič Hlbina. Výběr z veršů. Tvůrci nezjištěni.
Recituje Alfréd Swan.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2007 (7 min.). Repríza 12. 5. 2018 (SRo Rádio Pyramída).
Martin Kukučín. Rozhlasová dramatizace prózy. Rozhlasová úprava Ján Kákoš. Režie Oto Varečka.
Účinkují Karol Čertík, Ivan Mistrík, Rudolf Velický, Mária Hájková, Peter Mikulík, Marta Černická, Ján Kramár, Michal Belák, Ján Koštial, Július Vašek a Bohuš Ujček.
Připravil Československý rozhlas v roce 1956 (91 min.). Repríza 12. 5. 2018 (SRo Rádio Pyramída).
Lit.: (anonym): Martin Kukučín: Mladé letá (1956). In web SRo 10. 5. 2018 (anotace). – Cit.: V druhej polovici mája si pripomenieme 90. výročie úmrtia spisovateľa Martina Kukučína. Bol najvýznamnejším predstaviteľom slovenského literárneho realizmu, zakladateľom modernej slovenskej prózy. Jeho myšlienkové i umelecké dozretie v najvýznamnejšieho prozaika na prelome 19. a 20. storočia konkretizuje celý rad excelentných poviedkových a novelistických textov. Jedným z nich je aj novela Mladé letá z roku 1889. Spisovateľ a literárny vedec Ondrej Sliacky o Kukučínovom diele zo študentských čias napísal:
„Tak ako kedysi zaujali svojho prvého čitateľa, ktorým bol Kukučínov spolubývajúci v Prahe, tak si Mladé letá prečítali a zabávali sa na nich celé generácie mladých čitateľov. Ĺúbostné zápolenie dvoch revúckych študentov ich uchvacovalo svojou životnou presvedčivosťou, psychologickou hodnovernosťou i poetickosťou podania. V tomto ohľade sú Mladé letá viac než len nostalgickým návratom do veľkorevúckeho obdobia Kukučínovho života. Je to jedinečná báseň v próze, óda na mladosť, ktorá je vlastne citovým kódom mladosti.“
Prózu Martina Kukučína pre rozhlas upravil Ján Kákoš a rozhlasovú hru naštudoval a v roku 1956 nahral režisér Oto Varečka. Účinkujú: Karol Čertík, Ivan Mistrík, Rudolf Velický, Mária Hájková, Peter Mikulík, Marta Černická, Ján Kramár, Michal Belák, Ján Koštial, Július Vašek a Bohuš Ujček.
Ján Grexa. Bačovské scénky z relace Echo. Tvůrci nezjištěni.
Účinkují Dušan Tarageľ, Ján Kroner.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 1993 (6 min.). Repríza 12. 5. 2018 (SRo Rádio Pyramída).
Pozn.: Často hovoríme, že potraviny sú dnes drahé. Skúste to inak – veď údajne sa priberá aj od smiechu. Bačovské scénky zo zábavnej relácie Echorádio skutočne tvrdo útočia na bránicu. Interpreti Dušan Tarageľ a Ján Kroner zvládli svoju úlohu na jednotku a vidieť, že iba nehrajú, ale sa aj hrajú. To môžete posúdiť, keď si vypočujete scénku Jána Grexu Kto si ako ustelie, tak bude spať.
Marián Grebáč. Střihový pořad z cyklu Rádioseanca. Scénky Stanislav Štepka, Ivan Krajíček, Bibiana Wallnerová. Redaktorka Tamara Chlebová. Zvuk Dušan Kozák. Hudební dramaturgie Dana Reková.
Účinkují Štefan Skrúcaný, Zora Kolínska, Ivan Krajíček a další.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2011 (53 min.). Repríza 12. 5. 2018 (SRo Rádio Pyramída).
Pozn.: Zora Kolínska bola všestranná umelkyňa – herečka obdarená komediálnym talentom, speváčka s príjemným hlasom, pohotová a vtipná moderátorka. Získala si uznanie a obdiv mnohých divadelných a televíznych divákov a rozhlasových poslucháčov. V rozhlase účinkovala v mnohých zábavných reláciách, ale aj v dramatických programoch a rozprávkach.
S Ivanom Krajíčekom vytvorila nezabudnuteľnú hereckú a spevácku dvojicu. Účinkovali spolu v mnohých humoristických programoch a kabaretoch, ale aj v divadelných komédiách a spevohrách. Nahrali viacero piesní, ktoré sa stali hitmi. Zoru Kolínsku si pripomenieme v programe Rádioseansa, ktorý v roku 2011 pripravili autor Marián Grebáč, redaktorka Tamara Chlebová a moderoval Štefan Skrúcaný.
Ján Grexa, Jaroslav Schut, Zdeno Luknár. Humoristický program. Redakce Tamara Chlebová. Zvuková spolupráce Mária Vrancová. Hudbu vybrala Dana Reková. Režie Ria Paldiová.
Účinkují Kamila Magálová, Peter Marcin, Magda Paveleková, Dušan Tarageľ, Ivan Letko, Magda Sládečková, Ivan Vojtek a Ján Mistrík.
Připravil Československý rozhlas Bratislava v roce 1997 (58 min.). Repríza 12. 5. 2018 (SRo Rádio Pyramída).
Připravila Petra Kultová.
Natočeno 2018. Premiéra 10. 7. 2018 (ČRo Plus, 10:20 h) v cyklu Dnešní Plus.
Lit.: Kultová, Petra: Ženy tří republik: Alice Masaryková, prezidentova dcera a spoluzakladatelka Československého červeného kříže. In web ČRo Plus, 10. červenec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Alice Masaryková vstoupila do obecného povědomí jako dcera zastupující svou matku Charlottu v roli první dámy. Ve skutečnosti byla především činorodou sociálně-zdravotní pracovnicí, která se v roce 1919 zasloužila o založení Československého červeného kříže.
Počátek roku 1919 se nesl ve znamení Pařížské mírové konference ve Versailles. Vzešlo z ní nové uspořádání poválečné Evropy a Německo se muselo podrobit tvrdým podmínkám. Proběhl také první přelet Atlantiku motorovým letadlem. A v Holandsku začala vysílat první amatérská rozhlasová stanice.
Mladá Československá republika s prozatímní ústavou se musela vypořádat s mnohými problémy na poli domácí i zahraniční politiky. Významnou událostí byla měnová reforma, která z rakouské koruny udělala československou. Poválečná obnova probíhala pomalu.
Na obyvatelstvo těžce doléhá nedostatek potravin, šatstva a věcí denní potřeby. Tíživé zdravotní a hygienické poměry země leží na srdci také Alici Masarykové. A nechybí jí odhodlání situaci zlepšit. (more…)
Připravil Miroslav Turek.
Natočeno 2018. Premiéra 17. 7. 2018 (ČRo Plus, 10:20 h.) v cyklu Dnešní Plus.
Lit.: Turek, Miroslav: Ženy tří republik: Anděla Kozáková-Jírová, naše první doktorka práv i notářka. In web ČRo Plus, 17. červenec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V prosinci roku 1922 se odehrála nenápadná, přesto však významná událost. V Praze se konala promoce Anděly Kozákové, první Češky, která získala titul doktora práv.
Na podzim roku 1922, ještě před tím, než si mladá Československá republika připomněla čtvrté výročí svého vzniku, jmenoval prezident Tomáš Garrigue Masaryk novou vládu. Předsedou se stal Antonín Švehla a bylo v ní zastoupeno všech pět hlavních politických stran první republiky.
V listopadu ve Velké Británii vznikla slavná rozhlasová a později televizní stanice BBC. Na konci roku 1922 se do jednoho státního celku spojily sovětské republiky a vytvořily tak Svaz sovětských socialistických republik. (more…)
Powered by WordPress