Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

17. 7. 2018

Ženy tří republik – Olga Fastrová (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:42

Připravila Martina Poliaková.

Natočeno 2018. Premiéra 9. 7. 2018 (ČRo Plus, 10:20 h.) v cyklu Dnešní Plus.

Lit.: Poliaková, Martina: Ženy tří republik: Olga Fastrová, novinářka bojující za rovnoprávnost. In web ČRo Plus,   9. červenec 2018 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Olga Fastrová byla novinářka, první česká žena zaměstnaná na plný úvazek v redakci deníku Národní politika a autorka více než 1200 fejetonů a článků.

Přelomový rok 1918 je při zpětném pohledu mezníkem nového věku. Výstřely první světové války definitivně zakončily dlouhé 19. století a to nové a mladé mělo už na svědomí milióny zmařených lidských životů. V lednu 1918 vydal americký prezident Woodrow Wilson 14 bodů, které měly zformovat poválečný svět.

Na principu sebeurčení národů mohla stavět i rodící se Československá republika. Po pádu Rakouska-Uherska vznikl nový stát, který měl být pokrokový a moderní. Alespoň tak jej viděla Olga Fastrová ve fejetonu Konečně rovnoprávny, který vyšel v Národní politice v prosinci 1918. (more…)

Ženy tří republik 1/?? (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:39

Připravili Miroslav Tomek, Petr Šmíd, Marcela Blažková, Martina Poliaková, Silvie Havelková a další.

Natočeno 2018. Premiéra 1. dílu (ČRo Plus, 10:25 h.) v rámci pořadu Dnešní Plus.

Obsah: 1. Olga Fastrová – 2. Alice Masaryková – 3. Božena Ecksteinová-Hiličková – 4. Anežka Hodinová-Spurná – 5. Anděla Kozáková-Jírová – 6. Barbora Markéta Eliášová – 7. Eliška Junková – 8. Arnoštka Roubíčková – 9. Ludmila Matiegková – 10. Julie Hamáčková – 11. Věra Menčíková – 12. Anna Auředníčková –

Lit.: anonym: Ženy tří republik. In web ČRo Plus, červenec 2018 (článek). – Cit.: Znáte jméno pražské držitelky Nobelovy ceny? Víte, že první mistryně světa v šachu reprezentovala Československo? A kolik dokážete vyjmenovat českých válečných hrdinek?

Poslouchejte nový seriál Českého rozhlasu Plus Ženy tří republik. Vysíláme ho každý všední den v 10:25. Zjistíte, že rok 1918 nepatřil jen „mužům 28. října“ a že rentgenografie nebo hydrochemie by bez přispění žen-vědkyň nevznikly.

Každý všední den v červenci a srpnu můžete poznat příběh jedné hrdinky a roku, kdy se zapsala do československých dějin. Začneme vznikem republiky a skončíme nástupem komunistického režimu.

Připomínáme osobnosti, které byly ve své době fenomény. Ženy, které často neprávem skončily ve stínu mužů. Jména, která získala více uznání v zahraničí než v rodné zemi. Ženy tří republik doplňují pantheon významných československých postav 20. století.

Pro a proti – Měla by se z vodárenství stát veřejná služba? (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:19
Dva hosté, dva různé pohledy. Připravil a moderuje Tomáš Pavlíček.

Hovoří Radek Holomčík (Pirátská strana) a Oldřich Vlasák, ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR.

Natočeno 2018. Premiéra 18. 7. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h.).

Lit.: Erhart, Michael – Pavlíček, Tomáš: Snažíme se držet sociálně únosnou cenu vody, tvrdí ředitel vodárenského sdružení. In web ČRo Plus, 17. červenec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nová vláda ve svém programovém prohlášení slibuje podpořit návrat vodárenství do rukou měst a obcí. Premiér Andrej Babiš (ANO) jeho privatizaci označil za chybu.

„V řadě případů to chyba byla. Obce tím přišly o možnost získat granty a dotace z Evropské unie, navíc jsou pochybnosti o tom, zda k privatizaci došlo čistým způsobem,“ říká poslanec Radek Holomčík z Pirátské strany.

Uvádí příklad Zlína, kde město privatizací získalo 80 milionů korun, ale za posledních deset let měl provozovatel zisk 800 milionů. „To jsou peníze, které odtékají z České republiky pryč místo toho, aby se tu investovaly,“ upozorňuje.

Kritizujeme model, kdy se prodávají nebo pronajímají provozní divize vodárenských podniků. Je to socializace nákladů a privatizace zisků. Radek Holomčík

Holomčík poukazuje na to, že cena vodného a stočného v posledních dekádách dramaticky narostla: „Pro nejzranitelnější lidi na okraji sociálního spektra a důchodce už začíná být dost kritická.“

„Podle nás by dodávky vody občanům měly být veřejnou službou, kterou bude zajišťovat stát tak, aby voda byla dostupná finančně i v prostoru a čase,“ navrhuje Holomčík. Cestou podle něj je odkoupení, neprodloužení končících smluv nebo vybudování obecních vodárenských společností. (more…)

On Air – Design jako zbraň proti bezdomovectví? (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:03

Na ubytovnách dnes bydlí v Česku desetitisíce lidí. Pokud může psychiku negativně ovlivňovat „jen“ nepříliš dobře vybavený, ale slušný azylový dům, je možná na místě se ptát, co si do života odnesou děti žijící v dnešních českých ubytovnách.Připravila Alžběta Medková.

Natočeno 2018. Premiéra 16. 7. 2018 (ČRo Rádio Wave).

Lit.: Medková, Alžběta: Design jako zbraň proti bezdomovectví? Lidem může pomoct i hezčí barva zdí. In web ČRo Radio Wave, 16. červenec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Na ubytovně se děly věci, že se to nedá ani vyprávět,“ vzpomíná Richard. Zážitky z ubytoven, azylových domů a nocleháren traumatizují jejich obyvatele nejen kvůli často nehygienickým podmínkám a nedostatečnému pocitu bezpečí. K psychické nepohodě může přispívat i nevhodná barva zdí nebo špatné vybavení. Tvrdí to autoři nedávno publikovaného amerického výzkumu. Jak to vypadá na azylových domech v Česku?

„Výzkum ukazuje, že interiéry ubytovacích zařízení pro bezdomovce můžou mít velký vliv na to, jak se lidé vypořádávají se svou nelehkou situací,“ říká architektka a interiérová designérka Jill Pable z Florida State University.

Předvídatelné tvrzení, že hezčí prostředí je pro lidi prospěšnější, se rozhodla doložit daty. V azylovém domě pro matky s dětmi si vybrala dvě podobné rodiny – dvě matky samoživitelky, každou s dvěma podobně starými dětmi. Obě rodiny původně obývaly dvě stejné čtyřlůžkové ložnice s jednou skříní. Jill Pable pak v jednom z pokojů provedla několik jednoduchých a nenákladných úprav, přidala například úložné prostory, poličky, tabuli na kreslení nebo závěsy kolem paland. Také vylepšila osvětlení a místnost přemalovala ze světle zelené na světle modrou. Rodiny pak měsíc pozorovala a s matkami vedla hloubkové rozhovory na začátku a na konci experimentu.

(more…)

Poúrazové stavy (2000)

Filed under: Literární pásma,Slovenské — Martin @ 12:37

Kalo Uhrík. Humoristicko-satirické pásmo. Redakce Tamara Chlebová. Zvuk Eva Irmanová, Peter Hájek. Hudební spolupráce Dana Reková. Režie Anton Korenči.

Účinkují Helena Geregová, Dušan Tarageľ, Ján Mistrík, Vladimír Minarovič, Ivan Laca, Ddušan Kaprálik, Peter Sklár, Miroslav Trnavský.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2000 (30 min.). Repríza 28. 4. 2018 (SRo Rádio Pyramída).

Pozn.: Skôr narodení poslucháči si určite pamätajú humoristický časopis Roháč. Jeho autormi boli spisovatelia, humoristi a karikaturisti Tomáš Janovic, Viktor Kubal, Peter Petiška, Tibor Korbell či Klára Jarunková. Paril k ním aj autor, redaktor a potom aj šéfredaktor Roháča Kalo Uhrík. Písal humoristické poviedky, vtipné fejtóny i satirické komentáre. Desať rokov sa autorsky podieľal na rozhlasovej zábavnej relácii Kaleidofón.

Ukážkou jeho humorného a satirického videnia sveta je aj pásmo Poúrazové stavy (2000). Najprv nás autor zavedie na traumatologické oddelenie do nemocnice, potom medzi vykrádačov bytov a napokon na jedno neobyčajné pomaturitné stretnutie. Režisér Anton Korenči obsadil komické postavy známymi hercami: Dušan Tarageľ, Ján Mistrík, Vladimír Minarovič, Ivan Laca, Dušan Kaprálik, Peter Sklár, Miroslav Trnavský a Helena Geregová.

Apropo ?/1991 (1991)

Filed under: Literární pásma,Slovenské — Martin @ 12:25

Stano Radič. Humoristický měsíčník potřehů a zprávze světa a okolí. Autoři Zdeno Luknár, Miloslav Šimek, Jiří Grossmann, Anton Revický, Ĺubo Šrámek a Ján Snopko. Redakce Oliver Andrásy. Hudbu vybrala Melánia Puškášová. Hraje skupina Paroháči. Režie Viliam Sýkora.

Účinkují Štefan Skrúcaný, Miroslav Noga, Ivan Letko, Andrej Hryc, Dušan Tarageľ, Stanislav Dančiak a Ĺubomír Gregor.

Připravil Československý rozhlas v roce 1991 (82 min.). Repríza 28. 4. 2018 (SRo Rádio Pyramída).

Pozn.: V rámci Nedeľných zábavníkov sa vysielal aj humoristický mesačník postrehov a správ zo sveta a okolia Apropo. Vybrali sme pre vás reprízu z roku 1991. Autorom relácie bol známy humorista Stano Radič a redaktorom autor zábavných programov v rozhlase i v televízii Oliver Andrásy.

Humornými a satirickými scénkami a monológmi prispeli: Zdeno Luknár s Horoskopom, Miloslav Šimek a Jiří Grossmann s poviedkou Ako som sa učil plávať, Anton Revický s fejtónom Pravdivý životopis klamára, Ĺubo Šrámek s monológom Žobráci zákona a Ján Snopko so scénkou Rodina lorda Nortona. V réžii Viliama Sýkoru účinkovali Dušan Tarageľ, Stano Dančiak, Ĺubo Gregor, Ivan Letko, Andy Hryc. Moderovali Štefan Skrúcaný a Miro Noga. O hudobnú produkciu sa postarala kupina Paroháči.

Apropo 5/1991 (1991)

Filed under: Literární pásma,Slovenské — Martin @ 12:23

Stano Radič. Humoristický měsíčník postřehů a zpráv ze světa a okolí. Autoři Zdeno Luknár, Miloslav Šimek, Ĺubo Šrámek a Jiří Grossmann. Redakce Oliver Andrásy. Hudbu vybrala Melánia Puškášová. Hraje skupina Paroháči. Zvuk a střih Josef Bajtek, Roman Laščiak, Peter Daniška, Július Bujna a Ernest Walzel. Produkce Soňa Pražmáriová. Režijní spolupráce Slávka Manáková. Režie Viliam Sýkora.

Účinkují Štefan Skrúcaný, Miroslav Noga, Andrej Hryc, Dušan Tarageľ, Ĺubomír Grego a Ivan Letko.

Připravil Československý rozhlas v roce 1991 (59 min.). Repríza 11. 6. 2016 v cyklu Zábava z archívu 6/12 (SRo 2 Rádio Regina).

Noční Mikrofórum – Jiří Štěpnička (2018?)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:51

Moderuje Jan Cimický. Host: Jiří Štěpnička, herec. Osobnosti si zvou osobnosti.

Repríza 20. 7. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:30 h).

Galéria slávnych – Andrej Kmeť (Galerie slavných, 2010)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Martin @ 11:45

Jozef Leikert. Miniatura o významném slovenském archeologovi, geologovi, etnografovi a předsedovi Slovenské učené spoločnosti z cyklu Galéria slávnych.

Účinkuje Alfréd Swan.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2010 (11 min.). Repríza 24. 4. 2018 (SRo Rádio Pyramída).

Host Lucie Výborné – Vojtěch Matocha (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:42

Hostem je Vojtěch Matocha, autor knihy Prašina. Tvrdí, že v Praze dnes už nejde prožít dobrodružství foglarovského střihu. Jeho Prašina je imaginární městská čtvrť tak trochu připomínající Stínadla. Byl to záměr? Žije v mladém autorovi duch Jaroslava Foglara, jak soudí některé recenze? Kde se v matematikovi a recenzentovi bere touha po klukovské sounáležitosti a tajuplných zákoutích? I na to se zeptá moderátorka Lucie Výborná.

Natočeno 2018. Premiéra 20. 7. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h).

Lit.: Švarcová, Alžběta – Výborná, Lucie: Vznikla nová Stínadla? Děti potřebují dobrodružství, říká autor úspěšné Prašiny. In web ČRo 1 Radiožurnál, 20. červenec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nový Jaroslav Foglar, Jo Nesbø nebo Dan Brown. I tahle jména recenzenti skloňují, když popisují literární debut mladého českého autora Vojtěcha Matochy. Ten se jmenuje Prašina a své čtenáře zavede do Prahy – i když trochu jiné, než kterou všichni známe…

Představte si, že jste na Karlově náměstí, uděláte pár kroků… a najednou zhasne elektřina, přestanou fungovat mobily, zmizí auta a lidé se začnou chovat divně. Přesně taková je Prašina: čtvrť rozkládající se na území dnešního Nového Města a také nová kniha Vojtěcha Matochy.

„Inspiroval jsem se Stínadly, srovnání s Foglarem ale v mnoha bodech pokulhává. V Prašině nejde o ušlechtilé chlapecké přátelství a jejím cílem není vychovávat. Prostor dostanou i střípky dalších žánrů, jako je fantasy nebo thriller,“ říká Vojtěch Matocha v rozhovoru s Lucií Výbornou.

Jedno ale jeho Prašina s Foglarovými Stínadly společné má – je to místo, kde se dá zažít dobrodružství. A jak mladý autor zdůrazňuje, právě dobrodružství dnešní děti skutečně potřebují. „Děti se pohybují mezi místy, kde jsou vždy v přítomnosti dospělých a pod kontrolou. Prašinu jsem si vysnil jako místo, kam se mohou vydat a být odkázány samy na sebe,“ popisuje.

Podle Prašiny by mohl vzniknout film

Matochův debut si okamžitě získal jak čtenáře, tak recenzenty. Prašina nasbírala řadu nadšených recenzí a i díky tomu už vznikla audiokniha. V současnosti se uvažuje dokonce i o filmu.

Právě píšu druhý díl, už jsem ve třech čtvrtinách. Vojtěch Matocha

„Knihu si nejvíc užijí děti kolem 12 let, mám ale velmi pozitivní ohlasy i od lidí kolem 50 let,“ říká Vojtěch Matocha.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress