Moderuje Patricie Strouhalová. Téma: Bolesti břicha.
Host: doc. MUDr. Martin Bortlík, Ph.D., primář gastroenterologického oddělení Nemocnice České Budějovice.
Natočeno 2018. Premiéra 1. 6. 2018 (ČRo 2 Praha, 16:04 h). Repríza 14. 8. 2023 (ČRo 2 Praha, 16:04 h).
Spoluzakladatel Pražského humanitního gymnázia Ondřej Kania bude hostem Interview Plus. Další ročník maturit, další masivní neúspěch. Z matematiky propadlo přes 20 procent studentů, z češtiny více než 10 procent. Přesto ministerstvo školství trvá na tom, že maturita z matematiky má být povinná. Jak pomáhá české školství studentům v tom, aby ji zvládli? Moderuje Jan Bumba.
Natočeno 2018. Premiéra 1. 6. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h).
Lit.: Luptáková, Věra – Bumba, Jan: Kvalitní vzdělání jen pro pár Čechů, aby vyrostla levná pracovní síla? Právě proto chce stát povinnou maturitu z matematiky, myslí si spoluvlastník gymnázia Ondřej Kania. In web ČRo Plus, 1. červen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:
Proč tolik maturantů propadlo a nezvládlo test z matiky? Je povinná maturita dobrým, nebo špatným krokem? Co by pomohlo? Odpovídá teprve 25letý spoluvlastník JK Education a Pražského humanitního gymnázia Ondřej Kania.
Skončily maturity, „v kapse“ je ale bohužel všichni nemají. Letos totiž z matematiky propadlo přes 20 % studentů, z češtiny pak přes 10 %. Ministerstvo školství ale stále trvá na povinné zkoušce z dospělosti z matiky, a to už od roku 2021. „Neúspěšnost je opravdu strašlivá. Zvlášť, když si uvědomíte, že propadli ti, co si maturitu z matematiky vybrali dobrovolně,“ myslí si Ondřej Kania. (more…)
Sobotní uvedení hry bosenského chorvata Olivera Frljiče ?Naše násilí a vaše násilí“ v Brně vzbudilo velkou pozornost a emoce. Je úmyslnou provokací, která právem popouzí část veřejnosti? Nebo je třeba za každých okolností hájit svobodu projevu? Zeptá se Veronika Sedláčková v Pro a proti.
Hovoří divadelní kritici Vladimír Mikulka a Jiří P. Kříž.
Natočeno 2018. Premiéra 1. 6. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Lit.: Sedláčková, Veronika – Čihák, Ondřej: Průměrný režisér a extremista Frljić konečně vytvořil píáristický humbuk i v Česku, říká divadelní kritik Mikulka. In web ČRo Plus, 1. červen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Několik trestních oznámení padlo kvůli nedávnému uvedení hry bosenského Chorvata Olivera Frljiće Naše násilí a vaše násilí. Kvůli údajnému hanobení víry se ozvali členové kontroverzního spolku Slušní lidé, kteří se přímo pokusili přerušit produkci zmíněného kusu v brněnském divadle Husa na provázku. Na policii se zase obrátila senátorka a právnička Eliška Wagnerová pro podezření z výtržnictví. Je hra úmyslnou provokací?
„Neřekl bych, že jde o úmyslnou provokaci. Inscenace odráží společenský kontext zejména na Balkáně, zvláště imigrační krizi. Je to zcela plnohodnotná a oprávněná reakce na problém, který je evropský, proto tato inscenace tak hodně dráždí,“ uvedl v pořadu Pro a proti divadelní kritik a publicista z deníku Právo Jiří P. Kříž.
Podle něj Frljić rozhodně není někdo, kdo se snaží hlavně zviditelnit. „Jen vyslovuje názory, které zastupují část veřejnosti. Názor, který v obou inscenacích vyslovuje, je velice oprávněný a je správné, že vyvolává rozruch.“
Oliver Hilmes. Četba na pokračování. Překlad Tomáš Dimter. Připravil Tomáš Sedláček. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Hana Kovaříková.
Účinkují Michal Isteník a Barbora Goldmannová.
Nastudovalo Brno v roce 2018. Premiéra 1. dílu 7. 6. 2018 (ČRo Plus, 23:33 h) v cyklu Radiokniha.
Pozn.: V srpnu 1936 se v BerliÌně konaly olympijskeÌ hry. AtmosfeÌru města, kde se setkali nejlepší sportovci, diplomateÌ i nacističtí pohlaváři, líčí v knize BerliÌn 1936 historik Oliver Hilmes. FascinujiÌciÌ a zároveň mraziveÌ příběhy, jež se odehraÌly během Hitlerovy olympiaÌdy. (anotace)
Lit.: Sedláček, Tomáš: Šestnáct dnů Hitlerovy olympiády. In Týdeník Rozhlas, červen 2018 (článek).
Lit.: Sedláček, Tomáš: Oliver Hilmes: Berlín 1936. Šestnáct srpnových dnů. In web ČRo Plus, 7. červen 2018 (článek). – Cit.:
Rok 1936 byl v Evropě bohatý na zlé události spojené s nacistickým Německem. V březnu Hitlerova vojska vstoupila bez jakéhokoli odporu do demilitarizovaného Porýní, čímž porušila Versailleskou smlouvu, v červenci vypukla občanská válka ve Španělsku, v níž pučisty podporovaly Itálie a Německo.
Už 15. září 1935 schválilo Německo norimberské zákony, stanovující rasovou nerovnost mezi občany, kultura a denní tisk jsou jednotně „usměrněny“, Německo nepokrytě zbrojí – a přesto se ve dnech 1. – 16. srpna v Berlíně uskuteční 11. olympijské hry – sportovní a společenská akce mezinárodního rozsahu a významu, navazující na tradice starořeckých her, během nichž končily veškeré války.
Lesk a sláva těch šestnácti dní umožnily Hitlerovu Německu zakrýt, že po celé zemi jsou rozesety stovky mučíren pro odpůrce režimu, že zrovna v srpnu vzniká nedaleko Berlína koncentrační tábor Sachsenhausen, že němečtí občané židovského původu jsou cílevědomě odstraňováni z veřejného života a že ti, kdo nemají čistý rasový původ a dosud jsou veřejně činní, zanedlouho ve svých funkcích skončí. Nacistický olympijský Berlín dával najevo, že Německo je moderní, organizačně nesmírně výkonný stát, a že myšlenky míru mu nejsou cizí. Bylo to ovšem (co se míru týče) pouhé zdání.
Jak se něco takového mohlo nacistům podařit? O tom vypráví dokumentární kniha německého historika a zavedeného autora faktografické literatury Olivera Hilmese (nar. 1971) Berlín 1936. Autor se opírá o důkladně prostudované prameny (jen seznam odkazů a sekundární literatury má 21 stran drobného tisku) a o výjimečnou schopnost v krátkých sekvencích vylíčit podstatu událostí.
Hrdiny jeho knihy jsou nacistický olympijský Berlín jako celek, jeho sportoviště i lesklý svět nacistických špiček a šeré kuloáry, diplomaté, vyrovnané řady vlajek a uniforem, stejně jako berlínský polosvět a jeho hybatelé, herci, spisovatelé a nakladatelé, ale i berlínští občané z úplného dna, kteří končí v pitevnách ústavu soudního lékařství.
Závratné vyprávěcí tempo a faktografickou přesnost zvyšují dobové předpovědi počasí, policejní hlášení i pokyny Říšské tiskové služby; vše v lehce ironickém nadhledu, neboť mezi návštěvníky olympijského Berlína nebylo v roce 1936 mnoho těch, kdo prohlédli „nádherný svět zdání“, vytvořený nacistickou propagandou.
K těm vnímavějším patřil např. americký bestsellerista Thomas Clayton Wolfe, jenž po úspěchu svého románu K domovu pohleď, anděli mezi německými čtenáři přijel do Berlína podpořit v čase olympiády německý překlad své další knihy O čase a proudu. Jeho fyzicky nepřehlédnutelná postava a těžké prohlédnutí tvoří jakýsi spojující epický prvek Hilmesova obrazu 16 dnů berlínských olympijských her.
Desetidílnou četbu z díla Olivera Hilmese Berlín 1936 v překladu Tomáše Dimtera pro Radioknihu připravil Tomáš Sedláček a v brněnském rozhlasovém studiu ji s Michalem Isteníkem a Barborou Goldmannovou nastudovala režisérka Hana Kovaříková v roce 2018.
Jan Skácel, Karel Hynek Mácha, Otokar Březina, Jakub Deml, Jiří Orten, Bohuslav Reynek, František Halas, Vladimír Holan, Jiří Kolář a Jaroslav Seifert.
Recituje Vladimír Javorský.
Natočeno 2018. Premiéra 11. – 22. 6. 2018 (Rádio Devín, 15:44 h.). Repríza dílu Jan Skácel 7. 2. 2022 (SRo Rádio Devín, 15:50 – 15:57 h.) k 100. výročí narození Jana Skácela.
Lit.: anonym: Verše: Býti básníkem. Literatúra. In web Rádio Devín, 1. 6. 2018 (článek). – Cit.: Vladimír Javorský číta českých básnikov od pondelka 11. júna do piatka 22. júna každý pracovný deň o 15.44 V Rádiu Devín.
Jan Skácel, Karel Hynek Mácha, Otokar Březina, Jakub Deml, Jiří Orten, Bohuslav Reynek, František Halas, Vladimír Holan, Jiří Kolář a Jaroslav Seifert – desať výnimočných českých básnikov a jeden hlas, ktorý ich verše zapíše do vašich duší. V relácii Verše uvedieme premiérový cyklus Býti básníkem, v ktorom výber básni interpretuje vynikajúci český herec Vladimír Javorský.
Připravil Pavel Janoušek.
V ukázce ze hry Vítězslava Nezvala Manon Lescaut účinkují Viktor Preiss a Libuše Šafránková.
Natočeno 2018. Premiéra 4. – 8. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h). Repríza 23. – 27. 9. 2019 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h.).
Obsah: 1. My a Oni: různé pojetí hodnot mezi spisovateli za 1. republiky – 2. Jak překonávala literatura protektorátní šok – 3. Zbabělci a Němá barikáda, dva obrazy české společnosti – 4. Šedesátá léta otevírají obzor, normalizace ho zavírá. – 5. Nové definice, rehabilitace i vnitřní boje.
Lit.: Janoušek, Pavel: Protektorát v kontextu české literární kritiky. In web ČRo 3 Vltava, 4. červen 2018 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Obraz protektorátu nejen jako stavu násilně nastoleného německou okupací, ale i vnitřního myšlenkového pohybu uvnitř české kultury a literatury. Pětidílné Kontexty připravil literární vědec Pavel Janoušek.
Protektorát je v českých dějinách – včetně dějin literatury – časovým úsekem, do něhož si máme tendenci projektovat to, „co se nám hodí“. Důvod spočívá v tom, že jde o vybočení ze tří tradičních paradigmat české kultury, jimiž sama sebe indentifikuje: tedy z její interpretace jako vítězné cesty za svobodou národní, individuální a uměleckou, na kterou se česká literatura vydala v samostatném Československu. Jednotlivé výklady se pokoušejí zranění onoho truchlivého období nějak zacelit, jakož i najít někoho, kde za to může, respektive rehabilitovat ty, kteří za to nemohou. (more…)
Pořad k MDD. Moderuje Daniela Čermáková. Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život.
Natočeno 2018. Premiéra 1. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.). Repríza 1. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin); 31. 8. 2018 (ČRo Plus, 10:00 h.; 19:00 h).
Ĺubomír Smatana. Seriál o životě v šedesátých letech a fenoménech doby.
Natočeno 2018. Premiéra květen – červen 2018 v rámci cyklu Dopolední Radiožurnál.
Obsah: 1. Omyl automobilismu aneb Škoda 1203 slaví výročí. Výroba začala v roce 1968 – 2. První oficiální striptýz v komunistickém Československu proběhl v Jablonci nad Nisou – 3. Nejlepší bublina jedině s Pedro. Slavná československá žvýkačka má už 50 let – 4. Cestování na západ: Vojáci na hranicích zůstali, dostat se ven bylo ale jednodušší – 5. Další poprvé: Roku 1968 se do Československa dostala i Coca-Cola – 6. Před padesáti lety skončily pracovní soboty. Na svět přišli chalupáři a kutilové – 7. Zlatá šedesátá, nebo pouhá iluze?
Lit.: Smatana, Ĺubomír: Jak jsme žili… v roce 68. In web ČRo 1 Radiožurnál, 3. červen 2018 (anotace + nahrávky k poslechu). – Cit.: Od roku 1966 se zase pořádaly i soutěže krásy – Dívka roku Československa. V roce 1968 soutěž za Prahu vyhrála Karla Hronová. V roce 1968 se začalo vyrábět Pedro. Kde se vzal chlapec v sombréru si ale už nikdo nevybavuje… (…)
PhDr. Jaroslav Šturma zasvětil svůj život dětem a psychologii. Speciální pozornost věnuje dětem se zdravotním postižením. Mimo jiné stojí v čele Českomoravské psychologické společnosti a v loňském roce ho papež František jmenoval členem Papežské akademie pro život. Jak se vyznat v dětské duši a jak o ni pečovat? Proč někteří dospělí dětem ubližují a jak nepřestat být tak trochu dítětem? I na to se Jaroslava Šturmy bude ptát Jiří Holoubek. Pořad není vysílán živě.
Natočeno 2018. Premiéra 1. 6. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h).
V pořadu Archiv Plus připomeneme jednu z klíčových osobností roku 1968 – Josefa Smrkovského. Místopředseda povstalecké České národní rady v roce 1945, politický vězeň let padesátých, předseda parlamentu v době pražského jara i politik unesený na počátku sovětské okupace – tím vším Smrkovský prošel a nikdy nepřestal být komunistou. Připravil Pavel Hlavatý.
Natočeno 2018. Premiéra 1. 6. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h) v rámci cyklu Archiv Plus. Repríza 20. 12. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.
Lit.: Hlavatý, Pavel: Josef Smrkovský: rebel, nebo revolucionář? In web ČRo Plus, 1. červen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Místopředseda povstalecké České národní rady v květnu 1945, politický vězeň let padesátých, předseda JZD, ministr, předseda parlamentu v době pražského jara. Tím vším byl postupně Josef Smrkovský. Z komunistické strany byl vyloučen až poté.
Josef Smrkovský se narodil v roce 1911. Vyučil se pekařem a v roce 1929 vstoupil do Komsomolu a o čtyři roky později do Komunistické strany Československa. Za protektorátu se zapojil do komunistického odboje a na konci války stál v čele posledního ilegálního ústředního výboru KSČ. Právě díky tomu se stal místopředsedou povstalecké České národní rady.
O dvacet let později – v rámci Smrkovského postupného návratu do vysokých politických funkcí – byla Československým rozhlasem natočena jednak obsáhlá diskuze mezi historiky a přímými účastníky povstání (vedle Smrkovského se jí zúčastnil např. Evžen Erban), kromě toho pak ještě samostatné Smrkovského vzpomínky.
Části z těchto nahrávek pak byly téhož roku použity do několika rozhlasových pořadů. Vybrali jsme z těchto dochovaných snímků dvě ukázky: jedna velmi ilustrativně prezentuje Smrkovského politické názory, druhá dokumentuje, jak a proč došlo k odmítnutí americké pomoci povstalecké Praze.
Powered by WordPress