Kavárna, klubovna, prostory pro přednášky, projekce nebo koncerty, to vše najdete na pražském Staroměstském náměstí v sídle Skautského institutu. Jak institut funguje, co nabízí veřejnosti? Ptát se budeme jeho ředitele Miloše Říhy. Prozkoumáme i brněnskou pobočku. Hudební dramaturg Pavel Zelinka. Pořadem vás provede Tomáš Novotný.
Natočeno 2018. Premiéra 1. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.).
Lit.: Novotný, Tomáš: Pojďme se nebát! Skautské instituty neučí jen lesní moudrosti, ale i boji s fake news. In web ČRo 3 Vltava, 7. červen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Již v pěti městech pomáhá Skautský institut svým programem utvářet veřejný prostor a vybízí k diskuzi o občanské společnosti.
Chytákem ve vědomostní soutěži by klidně mohla být otázka, jaký je rozdíl mezi junákem a skautem. Žádný – jsou to synonyma. Oficiální název české skautské organizace je totiž Junák – český skaut. Českým skautům se „junáci“ začalo říkat ještě před vznikem první republiky. V roce 1912 vydal zakladatel českého skautingu Antonín Benjamin Svojsík brožurku s názvem Základy Junáctví. Lokální název pro skauty zvolil z obavy, aby rakousko-uherská monarchie organizaci nezakázala. Jeho intuice byla správná – skauting byl v průběhu své činnosti od roku 1912 třikrát zakázán různými režimy.
O zákazech, se kterými se museli Skauti potýkat, vypráví i dokument Skauti bez lilie, který mapuje osud skautské organizace v průběhu nelehkého 20. století. Pamětníci dodnes docházejí na veřejné projekce tohoto dokumentu a snaží se přiblížit mladým divákům těžká období z junácké historie.
Pro Skautský institut není důležitý společný prostor, ale myšlenka
Dnes je skauting rozšířen všude po světě kromě několika diktatur. „V jednotlivostech se může skautský program lišit, ale všude se dbá na skautskou výchovnou metodu, tedy výchovu dětí v družinách s vrstevníky, posilovaní sepjetí s přírodou a na rovnocenný vztah mezi dospělými a dětmi,“ vysvětluje základní skautskou vizi Miloš ‚Šípek‘ Říha z pražské pobočky Skautského institutu.
Podle jeho slov v České republice působí přes 500 skautských jednotek, do kterých dochází přes 60 000 skautek a skautů. Samostatným pilířem skautské činnosti jsou pak právě Skautské instituty, které dnes působí v Praze, Brně, Plzni, Olomouci a Kolíně. „Pro Skautský institut není klíčový samotný prostor, ale princip aktivního spolčování lidí, kteří mají zájem tvořit veřejný prostor, kde se budou řešit společenská témata,“ popisuje Říha. Kateřina Zavřelová, která se stará o Skautský institut v Brně, se domnívá, že koncept institutů je zajímavý pro města, která hledají smysluplné využití svých objektů. V Praze i Brně se podařilo oslovit magistráty s lákavou nabídkou programu pro veřejnost.
Svět se dramaticky mění, reaguje na to i skautský program
Pozornost návštěvníka stránek Skautského institutu hned na hlavní straně upoutá heslo Nebát se. Čeho? Zvláštním fenoménem dnešní doby začíná být strach. Strach nového typu. Vše kolem nás se mění rychleji, než jsme schopni přijímat. V lidech tyto překotné změny vyvolávají obavy. Odpovědí skautského oddílu je heslo ‚Pojďme se nebát‘,“ vysvětluje Říha. Proto se do programové linky institutů propisují témata jako Média v měnícím se světě, kde špičkoví novináři mluví o proměňujícím se světě žurnalistiky plném fake news. Skauting je totiž především o osobním rozvoji; ve vztahu k sobě samému, ve vztahu k okolí, v rozvoji společenských hodnot. „Svět se dramaticky mění a měli bychom připravovat mladou generaci na život,“ doplňuje Zavřelová. V Brně se při tvorbě programu vydali podobnou cestou a shodli na hlavním tématu „nejistota“: „Pravidla, která dříve platila, se mění, a je třeba se na ně adaptovat, vypořádat se s nimi. Zaměřili jsme se proto na oblasti média, vzdělávání, práce, vztahy a odpovědnost ke světu kolem nás.“
A co na to Jaroslav Foglar? A kdo to byl Pumík? Poslechněte si celý rozhovor včetně foglarovského přídavku Petry Kultové. V ArtCafé jsme zvali i na Digitální detox Radia Wave a hráli hudbu spojenou se skautingem podle výběru Pavla Zelinky.