Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

5. 6. 2018

Pro a proti – Vojenské mise v Pobaltí (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:19

Sněmovna minulý týden i přes odpor komunistů schválila plán zahraničních vojenských misí a armáda bude letecky chránit i Pobaltí. Proč by Česko mělo navyšovat podíl v alinačních silách v Pobaltí i jinde? Zeptá se Tomáš Pavlíček v Pro a Proti.

Hovoří Alexandr Vondra z CEVRO institutu a bývalý ministr obrany a Jan Májíček z iniciativy Ne základnám.

Natočeno 2018. Premiéra 5. 6. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h).

Lit.: Erhart, Michael – Pavlíček, Tomáš: Když Rusko dostane příležitost ukrást si území, udělá to. Pobaltí má svou zkušenost, varuje Vondra. In web ČRo Plus, 5. červen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Sněmovna minulý týden i přes odpor komunistů schválila vyslání dalších 275 vojáků do misí v Iráku, Afghánistánu a Mali, a také působení českých vojáků v Pobaltí, kde mají střežit vzdušný prostor.

„Když budeme posilovat vojenskou přítomnost na ruské hranici, nahráváme tamním kruhům, které stojí o konfrontaci a tvrdí, že Západ chce Rusko zničit. Můžeme tuto argumentaci považovat za směšnou, ale musíme s ní počítat,“ upozorňuje někdejší mluvčí iniciativy Ne základnám Jan Májíček.

Představa, že by Ruská federace obsadila Litvu, Lotyšsko a Estonsko je z říše fantazie. Myslím, že hrozby jsou úplně jiné. Jan Májíček

Posilování misí je podle něj součástí zastaralé koncepce bezpečnostní politiky, která selhala v Iráku a Afghánistánu. Česko by nemělo ani navyšovat své výdaje na zbrojení, vede to prý jen k tomu, že zbrojí obě strany.

„Naopak bychom měli iniciovat mezinárodní konference o odzbrojování – obecném a plošném,“ navrhuje Májíček a dodává, že je důležité celkově snižovat napětí v mezinárodním prostoru a vést strategický dialog. (more…)

Reflexe: Divadlo! – Brněnská divadla pro děti (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:52

Připravila Iveta Novotná.

Natočeno 2018.

Lit.: Novotná, Iveta: Zábavou ke vzdělání a výchově. Takové jsou cíle brněnského divadla pro děti. In web ČRo 3 Vltava, 1. červen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Společně s brněnskými divadelníky – ředitelem Radosti Vlastimilem Peškou, uměleckým šéfem Polárky Janem Cimrem a bývalým ředitelem Polárky Jaroslavem Tučkem – pátráme po specifičnosti tohoto odvětví a důležitosti divadelní tvorby pro děti.

V Brně v současné době existují dvě profesionální divadla, která se zaměřují na dětského diváka – Divadlo Radost a Divadlo Polárka. Kromě nich se tvorbě pro děti věnuje i řada neprofesionálních divadel jako je například brněnské Divadelní studio „V“. Pravidelně inscenace pro děti uvádí také Národní divadlo Brno nebo tamní Městské divadlo. Ve většině případů je tento typ představení spjatý s konkrétními režiséry, jako je Zoja Mikotová, Jiří Jelínek nebo Petr Gazdík.

Historie Divadla Radosti začíná v roce 1945, kdy literární historik a autor knih pro děti František Tenčík oslovil amatérského loutkářského režiséra Vladimíra Matouška se záměrem založit v Brně loutkové divadlo. V říjnu 1947 byl zahájen poloprofesionální provoz. K plné profesionalizaci došlo pod Matouškovým vedením o dva roky později.

(more…)

Balfolk (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:49

Eva Dryjová. Nepotřebujete partnera ani motýlka. Balfolk je uvolněná atmosféra a pohoda. Setkání lidí u muziky. Spoustu tanců tancují všichni v kruhu nebo řetězu. U dalších se partneři střídají. A na ty párové vždycky někoho najdete – říká autorka dokumentu Eva Dryjová. Fenomén balfolku dorazil i do České republiky.

Natočeno 2018. Premiéra 3. 6. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.). Repríza 20. 2. 2025 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Radiodokument.

Lit.: Dryjová, Eva: Balfolk. Dokument o tanci pro tanec mezi postávači s pivem. In web ČRo 2 Praha, 3. 6. 2018 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.:  Co dělat, když chcete dát dohromady lidi, aby něco společně zažili?

Tanec je vlastně aktivní forma poslechu muziky. To, co by člověk dělal normálně, že by si klepal do rytmu a trochu se u toho vrtěl, tak se jenom trochu vylepší v tom, že to dělá společně s řadou lidí. Tanec je čistá komunikace nejen s tanečním partnerem, ale i s muzikanty.

Balfolk je tanec pro tanec, pro radost z tance a setkávání se. Tance z celé Evropy, které se trsají na hudbu v základu lidovou, ale inspirovanou napříč hudebními žánry – jazz, tango, rock nebo třeba hip hop a rozvíjí se od 70. let 20. století všude kolem nás. Takový bezprostřední způsob tance v sobě nemá ani náznak soutěživosti, exhibice a už vůbec ne ambici nějaké snobské profesionální dokonalosti. Vytváří se pocit sounáležitosti.

(more…)

Noční Mikrofórum – Svatopluk Svoboda (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:40

Moderuje Zuzana Maléřová. Host: MUDr. Svatopluk Svoboda, plastický chirurg FN Královské Vinohrady. Osobnosti si zvou osobnosti.

Natočeno 2018. Premiéra 1. 6. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Hovory Plus – Alice Dokoupilová (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:39

Do Hovorů dnes přišla lektorka jógy a ekonomka Alice Dokoupilová. V rozhovoru bude mluvit o svém dvanáctiletém pobyt v Mexiku. Uslyšíte mimo jiné to, jak vnímala tamní společnost, jak jí ovlivnila, ale prozradí také své pocity po návratu do České republiky. Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2018. Premiéra 1. 6. 2018 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Večerní Host Radiožurnálu – Miroslava Skovajsová (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:37

Hostem je MUDr. Miroslava Skovajsová, která se 20 let věnuje mamodiagnostice. Tisíce žen 9. června projdou Prahou v růžových tričkách tisíce žen, aby tak v rámci AVON Pochodu upozornily na prevenci i léčbu rakoviny prsu. Moderuje Zuzana Burešová.

Natočeno 2018. Premiéra 1. 6. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 21:05 h.).

Osudové ženy – Marie Fantová (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:13

57. díl cyklu Osudové ženy. Každý týden vám nabízíme portréty femmes fatales, žen, které ovlivňovaly politický i kulturní život. Tento díl připravila a slovem provází Ivana Denčevová. Autorem dokudramat je Hynek Pekárek. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Zvuk Jiří Pochvalovský. Režie Michal Bureš.

Účinkují Ivana Uhlířová a historik dr. Jaroslav Rokoský.

Natočeno 2018. Premiéra 1. 6. 2018 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.). Repríza 9. 5. 2020 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.); 20. 1. 2024 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Lit.: Chmel Denčevová, Ivana: Hvězda žurnalistiky skončila po Únoru v táboře nucených prací. Osudové ženy: Marie Fantová. In web ČRo 2 Praha, 1. 6. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Za války na ni vzpomínal i Jan Masaryk v londýnském vysílání BBC. Dnes nemá ani jméno na hrobě.

Marie Fantová se narodila roku 1893 v rodině architekta Josefa Fanty, mimo jiné autora průčelí Hlavního nádraží a tzv. Fantovy kavárny nebo budovy Ministerstva průmyslu a obchodu. Vlastenecké prostředí doplňovala její matka, která se aktivně podílela na zakládání dívčích škol.

Rodinnou vilu v tehdejším Kostelci nad Černými lesy (dnešní Jevany) navštěvovali jejich přátelé zvučných jmen: Julius Zeyer, Vojta Náprstek, František Bílek, Gabriela Preissová, Zdenka Braunerová nebo mladý Jan Masaryk, se kterým Fantová prožila milostný vztah.  (more…)

Zaostřeno na Downův syndrom (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:57

Od narození mají ztrojený 21. chromozom. Řeč je o dětech s Downovým syndromem. Jaké jsou? A jak se je daří integrovat do běžných škol? Nejen to je téma pro dnešní Zaostřeno. Připravila Šárka Fenyková.

Natočeno 2018. Premiéra 1. 6. 2018 (ČRo Plus, 15:33 h.). Repríza 6. 7. 2018 (ČRo Plus, 16:05 h.).

On Air – Ptačí muž Koraki (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:54

Připravila Alžběta Medková.

Natočeno 2018. Premiéra 4. 6. 2018 (ČRo Rádio Wave) v rámci projektu Digitální detox Radia Wave.

Lit.: Medková, Alžběta: „Hory mi rozšířily vědomí, Prahu bych nedal.“ V Jizerkách žije buddhista Ptačí muž. In web ČRo Radio Wave, 4. červen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Prahu jsem už nedával. Z Austrálie jsem byl zvyklej dívat se do prostoru, pohybovat se celej den venku, kácet buš. Nedokázal jsem si představit, že bych byl zase v paneláku.“ Koraki žije na jednom z vrcholků Jizerských hor, přesné místo ale prozradit nechce, stejně jako svoje pravé jméno. Vytvořil si identitu Ptačího muže, žije na samotě ve skromných podmínkách a věnuje se buddhistické praxi. „Tohle místo si mě přitáhlo.“

„Jsem trochu zjevení a dělám věci jinak. Nechci dávat moc záminek k šíření nějakejch pomluv,“ vysvětluje Koraki, proč k jeho domovu nejdeme po normální cestě, ale šplháme po prudké sjezdovce. S dlouhými vlasy, trochu hippie oblečením a mírně neortodoxním stylem života v polozrekonstruovaném domě je asi pro řadu sousedů přinejmenším podivínem. Většina si na něj ale prý už zvykla a Ptačí muž se začíná v horské vesničce pomalu cítit jako místní.

(more…)

ArtCafé – Miloš Říha a Skautský institut (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:49

Kavárna, klubovna, prostory pro přednášky, projekce nebo koncerty, to vše najdete na pražském Staroměstském náměstí v sídle Skautského institutu. Jak institut funguje, co nabízí veřejnosti? Ptát se budeme jeho ředitele Miloše Říhy. Prozkoumáme i brněnskou pobočku. Hudební dramaturg Pavel Zelinka. Pořadem vás provede Tomáš Novotný.

Natočeno 2018. Premiéra 1. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.).

Lit.: Novotný, Tomáš:  Pojďme se nebát! Skautské instituty neučí jen lesní moudrosti, ale i boji s fake news. In web ČRo 3 Vltava, 7. červen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Již v pěti městech pomáhá Skautský institut svým programem utvářet veřejný prostor a vybízí k diskuzi o občanské společnosti.

Chytákem ve vědomostní soutěži by klidně mohla být otázka, jaký je rozdíl mezi junákem a skautem. Žádný – jsou to synonyma. Oficiální název české skautské organizace je totiž Junák – český skaut. Českým skautům se „junáci“ začalo říkat ještě před vznikem první republiky.   V roce 1912 vydal zakladatel českého skautingu Antonín Benjamin Svojsík brožurku s názvem Základy Junáctví. Lokální název pro skauty zvolil z obavy, aby rakousko-uherská monarchie organizaci nezakázala. Jeho intuice byla správná – skauting byl v průběhu své činnosti od roku 1912 třikrát zakázán různými režimy.

O zákazech, se kterými se museli Skauti potýkat, vypráví i dokument Skauti bez lilie, který mapuje osud skautské organizace v průběhu nelehkého 20. století. Pamětníci dodnes docházejí na veřejné projekce tohoto dokumentu a snaží se přiblížit mladým divákům těžká období z junácké historie.

Pro Skautský institut není důležitý společný prostor, ale myšlenka

Dnes je skauting rozšířen všude po světě kromě několika diktatur. „V jednotlivostech se může skautský program lišit, ale všude se dbá na skautskou výchovnou metodu, tedy výchovu dětí v družinách s vrstevníky, posilovaní sepjetí s přírodou a na rovnocenný vztah mezi dospělými a dětmi,“ vysvětluje základní skautskou vizi Miloš ‚Šípek‘ Říha z pražské pobočky Skautského institutu.

Podle jeho slov v České republice působí přes 500 skautských jednotek, do kterých dochází přes 60 000 skautek a skautů. Samostatným pilířem skautské činnosti jsou pak právě Skautské instituty, které dnes působí v Praze, Brně, Plzni, Olomouci a Kolíně. „Pro Skautský institut není klíčový samotný prostor, ale princip aktivního spolčování lidí, kteří mají zájem tvořit veřejný prostor, kde se budou řešit společenská témata,“ popisuje Říha. Kateřina Zavřelová, která se stará o Skautský institut v Brně, se domnívá, že koncept institutů je zajímavý pro města, která hledají smysluplné využití svých objektů. V Praze i Brně se podařilo oslovit magistráty s lákavou nabídkou programu pro veřejnost.

Svět se dramaticky mění, reaguje na to i skautský program

Pozornost návštěvníka stránek Skautského institutu hned na hlavní straně upoutá heslo Nebát se. Čeho?  Zvláštním fenoménem dnešní doby začíná být strach. Strach nového typu. Vše kolem nás se mění rychleji, než jsme schopni přijímat. V lidech tyto překotné změny vyvolávají obavy. Odpovědí skautského oddílu je heslo ‚Pojďme se nebát‘,“ vysvětluje Říha. Proto se do programové linky institutů propisují témata jako Média v měnícím se světě, kde špičkoví novináři mluví o proměňujícím se světě žurnalistiky plném fake news. Skauting je totiž především o osobním rozvoji; ve vztahu k sobě samému, ve vztahu k okolí, v rozvoji společenských hodnot. „Svět se dramaticky mění a měli bychom připravovat mladou generaci na život,“ doplňuje Zavřelová. V Brně se při tvorbě programu vydali podobnou cestou a shodli na hlavním tématu „nejistota“: „Pravidla, která dříve platila, se mění, a je třeba se na ně adaptovat, vypořádat se s nimi. Zaměřili jsme se proto na oblasti média, vzdělávání, práce, vztahy a odpovědnost ke světu kolem nás.“

A co na to Jaroslav Foglar? A kdo to byl Pumík? Poslechněte si celý rozhovor včetně foglarovského přídavku Petry Kultové. V ArtCafé jsme zvali i na Digitální detox Radia Wave a hráli hudbu spojenou se skautingem podle výběru Pavla Zelinky.

 

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress