Moderuje Jaroslav Sedláček. Host: Marek Adamczyk, herec. Osobnosti si zvou osobnosti.
Natočeno 2018. Premiéra 31. 5. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
4. 6. 2018
Hovory Plus – Ondřej Houska (2018)
Hostem Hovorů dnes je redaktor a komentátor Hospodářských novin Ondřej Houska. Mohl být historikem ale jeho profesní cesta ho dovedla do světa žurnalistiky, a to nejen té domácí, ale i zahraniční. Někdejšího zpravodaje Českého rozhlasu v Bruselu se bude ptá Ivana Chmel Denčevová.
Natočeno 2018. Premiéra 31. 5. 2018 (ČRo Plus, 22:05 h).
Večerní Host Radiožurnálu – Anna Dzurenda (2018)
Hostem je Anna Dzurenda, pětinásobná mistryně ČR v golfu. Iniciovala založení ženské reprezentace seniorek a objíždí za Českou golfovou federaci i zahraniční turnaje. Moderuje Zuzana Burešová.
Natočeno 2018. Premiéra 31. 5. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 21:05 h).
Portréty – František Noha (2018)
Vojenský soud a následné popravy ukončily před sto lety jedno z největších vojenských vystoupení proti válce a hladu na našem území. Vzpoura vojáků v Rumburku ale žila svým druhým životem po celé dvacáté století. O ideologickém pozadí a také o hlavním vůdci povstání Františku Nohovi, bude v Portrétech mluvit Ester Sadivová, která se vzpourou zabývá už několik let. Pořad připravil David Hertl.
Natočeno 2018. Repríza h.); 18. 8. 2024 (ČRo Plus, 14:05 h.).
Lit.: Hertl, David: Vzpoura proti válce otřásla před sto lety Rumburkem. Jedním z popravených vůdců byl i František Noha. In web ČRo Plus, 31. květen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Nejklidnější je Noha. Jako gladiátor, když vstupuje do arény, klidně se rozhlíží kolem. Vždy stejně vyrovnaný,“ zapsal si svědek události, která v květnu 1918 otřásla severočeským Rumburkem. Po vojenské vzpouře došlo na popravy organizátorů rebelie a mezi těmi, kteří byli u kůlu na hřišti za rumburským hřbitovem popraveni, byl i František Noha.
Když vysílení vojáci omdlévali na cvičišti
Nedostatek potravin a vyčerpanost z války byly na počátku roku 1918 důvodem, proč v některých rakouských vojenských posádkách docházelo k pokusům o vzpoury. Podobně tomu bylo i v Rumburku, svoji roli tam ale sehrála ještě jedna skutečnost: myšlenky na vzpouru se zrodily u vojáků, kteří byli po určitou dobu v ruském zajetí a na příkladu bolševiků viděli, že válku je možné ukončit.
Ze zajetí se vraceli s nadějemi na vyplacení zadržovaného žoldu a měsíční dovolenou. Jenže nic z toho se nekonalo – a co víc, nedlouho po návratu do Rumburku se vojáci dozvěděli, že se opět vrátí na frontu. K tomu všemu přidejme ještě všudypřítomný hlad a nekonečný dril na cvičišti. František Noha nedlouho před vzpourou napsal domů:
„Chléb nám znovu škrtli, takže veka, která byla na dva dni, potom na čtyři a teď je již na devět dní. Je to k zoufání, co se zde s námi děje. Máme ráno kávu hořkou – totiž to káva není, nýbrž černá jakási voda, a na oběd trochu čisté polévky a kyselé zelí míchané s řípou a k tomu ani kousek bramboru a kdo nemá chléb, tak to musí sníst jen tak, jak to dostane. A vojna jak řemen: execírky takové, že lidi padají jak mouchy. Už to není možné vydržet.“ Nebyl jediný, kdo to tak vnímal.
Tisíc mužů proti válce
V úterý 21. května 1918 okolo šesté ráno se na dvoře rumburské chlapecké školy, která tehdy sloužila jako vojenská ubikace, shromáždilo s puškami na sedmdesát příslušníků 7. čety. Příkazy nadřízených k odevzdání zbraní a odchodu neuposlechli. Ze zástupu nakonec vystoupil František Noha s krátkým oznámením: „Nepůjdeme odtud, dokud nedostaneme svůj žold!“
Už toto jeho jednání mohlo být podle tehdejších předpisů kvalifikováno jako vzpoura – byl to ale jen začátek. Během několika hodin se ke vzbouřencům, kteří se rozhodli postupovat z Rumburku na Nový Bor a Českou Lípu, přidalo na tisíc dalších vojáků. František Noha patřil k hlavním organizátorům jejich vystoupení.
Charismatický mladík požíval mezi ostatními značné autority, uměl je přesvědčit o správnosti celé věci a navíc i uklidnit ujištěním, že má spojení na vojáky v dalších posádkách, kteří se ke vzpouře přidají. Z České Lípy se měli vydat do Prahy a s civilním obyvatelstvem pak dosáhnout jakéhosi povstání, které by vedlo k ukončení války. Romantický sen vzal za své ještě večer, kdy byli vzbouřenci přemoženi vojáky z České Lípy nedaleko Nového Boru.
Ve třiadvaceti na popravu
Při hledání vzbouřenců byl František Noha zatčen ve čtvrtek 23. května 1918 na okraji Rumburku. Následoval rychlý soud a poprava deseti vojáků, označených za vůdce vzpory – mezi nimi i Františka Nohy, který šel podle svědectví na smrt zcela klidný. Do čtyřiadvacátých narozenin mu scházelo půl roku.
„Živelná vzpoura, která měla být jen přihlášením se o žold, jídlo a dovolenou, se stala impulsem k větší akci, která mezi ostatními vzpourami značně vybočuje,“ říká Ester Sadivová z rumburského muzea, která se nad osudem Františka Nohy a jeho skutečným podílem na vedení rumburské vzpoury zamýšlí v pořadu z cyklu Portréty.
Host Lucie Výborné – Jakub Režný (2018)
O hornickém neštěstí v havířovském Dole Dukla v roce 1961 existovalo jen pár zmínek v tisku, celá událost měla být zapomenuta. Tvůrci dvoudílného filmu Dukla 61 tak vycházeli z vyšetřovacích spisů u soudu – scenárista Jakub Režný pracoval nejenom na filmu, ale také na dvoudílném dokumentu Černé zlato.
Natočeno 2018. Premiéra 3. 6. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál).
Lit.: Havel, Prokop – Pokorný, Štěpán: Hlavní příčinou tragédie byl tlak na těžbu, říká scenárista filmu Dukla 61. In web ČRo 1 Radiožurnál, 3. červen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na začátku roku 1961 byl Důl Dukla vybrán k tomu, aby se tam zaváděl pětidenní pracovní týden s tím, že se nezmenší norma na těžbu uhlí. Za pět dnů tak museli narubat stejně uhlí jako za dnů šest.
Projekt na otevření 11 sloje nebyl schválen báňským úřadem kvůli špatnému větrání. „Dva dni předtím se vyrazil spoj, který spojoval 11. a 8. sloj, a kvůli tomu zahynulo 98 chlapů – dostaly se tam zplodiny a kouř,“ vysvětluje.
Ve filmu nechybí výpovědi pamětníků – podařilo se mu dostat k lidem, kteří to skutečně prožili. Nejvíce ho oslovil příběh technika, který byl na začátku tragédie – ucítil zápach, šel proti proudu vzduchu, v určitý okamžik se ale zastavil z obavy z otravy.
Hlavní příčina tragédie byl tlak na těžbu. Jakub Režný
„Celý život žil s tím, že je mohl zachránit,“ popisuje s tím, později jako záchranář vynášel těla mrtvých, mnozí z nich byli jeho kamarádi, a tak to vnímal jako trest. Nakonec byl také odsouzený – dostal podmínku.
Filmový příběh je nicméně smýšlený, ačkoliv se tvůrci snažili držet průběhu tragédie. „Kdybychom to udělali tak, jak se to stalo, tak by to nebylo dramatické a pro diváky zajímavé,“ přibližuje.
Zaostřeno na hranice mezi Spojeným královstvím a Irskou republikou (2018)
Británii zbývá do odchodu z Unie vyřešit ještě jednu zásadní otázku. A sice – jak bude vypadat budoucí hranice mezi Spojeným královstvím a Irskou republikou. Téma pro dnešní Zaostřeno.
Natočeno 2018. Premiéra 31. 5. 2018 (ČRo Plus, 15:33 h).
Káva o čtvrté – Odvykání kouření (2018)
Moderuje Patricie Strouhalová. Téma: Odvykání kouření.
Natočeno 2018. Premiéra 31. 5. 2018 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Interview Plus – Jaroslav Rudiš (2018)
Spisovatel Jaroslav Rudiš je dnešním hostem Interview Plus. Česko – německý fond budoucnosti si připomíná dvacet let existence a chystá kvůli tomu velkou akci v centru Prahy. Na Mánesově mostě se v sobotu budou konat koncerty, pořádat diskuse nebo sportovní akce. Fond se chlubí tím, že staví mosty porozumění mezi Čechy a Němci. Host dnešního Interview se dokázal prosadit jak v českém, tak německém prostředí a pohybuje se mezi nimi se samozřejmostí, jaká byla ještě relativně nedávno v Českých zemích běžná. Jak vidí česko-německé vztahy? Moderuje Jan Bumba.
Natočeno 2018. Premiéra 31. 5. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h).
Pro a proti – Kůrovec (2018)
Podle odborníků se potýkáme s nejhorší kůrovcovou kalamitou od dob Rakouska-Uherska. Jak souvisí kůrovcová kalamita se způsobem zpracovávání dřeva a hospodařením v lesích? A které oblasti Česka jsou nejvíce ohrožené?
Hovoří Marian Jurečka, poslanec za KDU-ČSL, a bývalý ministr zemědělství Jaromír Bláha z hnutí DUHA.
Natočeno 2018. Premiéra 31. 5. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h).
Lit.: Erhart, Michael – Pavlíček, Tomáš: Ohroženo je osmdesát procent smrků, kůrovec je jen prostředník, tvrdí ekolog. In web ČRo Plus, 31. květen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kvůli malému broukovi, který devastuje tuzemské lesy, je v pozoru i česká vláda. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) povolává do akce ministerstva, kraje i těžařské firmy. Cílem je napadené dřevo co nejrychleji vytěžit a zpracovat, aby se kůrovcová kalamita dále nešířila. Udělalo ministerstvo zemědělství a jemu podřízený státní podnik Lesy ČR dost pro to, aby zabránily kůrovcové kalamitě? Nejsou její příčinou právě zásadní chyby v hospodaření?
„Fandím nové jednobarevné vládě, která pět měsíců nic nedělala a teď se takto marketingově projevuje, aby to dotáhla do konce,“ říká bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) a připomíná, že když se problém kůrovce snažil v minulé vládě řešit, tak u ministrů dopravy, vnitra nebo obchodu se žádostmi o spolupráci neuspěl.
Máme obrovský problém dostat manuálně pracující lidi do lesa. Na vládě jsem na letošní rok navrhoval uvolnění 15 tisíc víz do zemědělství pro pracovníky z Ukrajiny, ale schválený kompromis byl 1500. Marian Jurečka
Jurečka zdůrazňuje, že problém začal už před několika generacemi, kdy byly vysazovány smrkové monokultury v lokalitách, které se dnes ukazují jako nevhodné. V obnovovaných lesích už prý ale mnohdy převažují listnaté stromy.
„Třeba v okrese Olomouc je podíl listnáčů na výsadbě 62 procent. Po celé republice to v roce 2017 bylo 52 procent a o pět let dříve 45 procent,“ uvádí Jurečka. Největší výzvou pro příští generace ovšem bude hospodaření s vodou a její zadržování v krajině. (more…)
Vizitka – Hana Burešová (2018)
Hana Burešová, režisérka. Moderuje Kristýna Franková. Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život.
Natočeno 2018. Premiéra 31. 5. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h). Repríza 31. 5. 2018 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin).