Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

14. 6. 2018

Stalker (1987, 2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 21:09

Arkadij Strugackij a Boris Strugackij. Kompletní audiokniha. Z  ruského  originálu  Piknik  na  obočině  vydaného  v  časopise  Avrora  v Leningradě  roku  1972  přeložil  Vladimír  Blažek.    Remastering  Tympanum,  s.  r.  o.  Čte  Jiří  Zavřel.  Cover  art  ©  Mosfilm,  1979.  All  Rights  Reserved.  Design  obalu  pro  CD  Martin  Urbánek.  Odpovědná  redaktorka  Tereza  Melicharová.

Čte Jiří Zavřel.

Nahrávku  vytvořila  Knihovna  a  tiskárna  pro  nevidomé  Karla  Emanuela  Macana  v  roce  1987.  Vydalo Tympanum, červen 2018 (1 CD MP3; celková délka 7 hod. 50 min.) v edici  Načteno.

Pozn.: V nejmenované oblasti v Severní Americe byly nalezeny záhadné stopy po návštěvě z vesmíru. Roderick Shoehardt a s ním další stalkeři, slídíči, sem pronikají aby odtud vynesli zasažené předměty s nevídanými vlastnostmi. Nikdo však netuší, jakou cenu za ně budou muset zaplatit…

Pásmo,  to  je  nejmenovaná oblast  v  Severní  Americe,  kde  byly  nalezeny  tajemné  stopy  po návštěvě  z  vesmíru.  Není  jasné,  zda  zde  havarovalo  kosmické  plavidlo,  spadl  meteorit  se  zvláštními  vlastnostmi  a  nebo  zde  jen  tajemná  mimozemská  inteligence  udělala  krátkou  zastávku  na  cestě  a  zmizela  neznámo  kam.  Přísně  střežená  a  vojensky  izolovaná  zóna  přitahuje  jako  magnet  stalkery,  „slídíče“.  Stalkeři  tajně  vnikají  z  hraničních  oblastí  do  Pásma  a  riskují  svůj  život  při  střetu  s  neznámými  mimozemskými  silami,  aby  odtud  vynesly  zasažené  předměty,  střepiny.  Za  tyto  objekty  s  podivnými  vlastnostmi,  na  zbytku  zemského  povrchu  zcela  nevídanými,  jsou  ochotni  překupníci  na  černém  trhu  zaplatit  pohádkové  částky.    Jedním  z  nich  je  i  vnitřně  rozpolcený  Roderick  Shoehardt.    Žádný  ze  stalkerů  však  netuší,  jaké  nebezpečí  představují  nejen  pro  ně  samotné,  ale  i  pro  jejich  potomky.  Pásmo  si  účtuje  vysokou  cenu.  A  zaplatit  musí  všichni.  Někde  v  jeho  středu  se  však  možná  skrývá  naděje… (more…)

Nedostatečný pocit vlastní hodnoty (2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 21:04

Nedostatečný pocit vlastní hodnotyHeinz-Peter Röhr. Sebedestruktivní vntiřní programy a jejich překonávání. Kompletní audiokniha. Režie, zvuk  a  mastering  Jiří  Lukášek.  Hudba  Jan  Šikl.  Design  obálky  Vladimír  Zindulka. Foto  na  obálce PantherMedia.  Úprava  obalu  pro  CD  Michalea  Nussbergerová.  Odpovědná  redaktorka  Tereza  Melicharová.

Čte Ilja Kreslík.

Natočeno 2018. Vydalo Tympanum a Portál, červen 2018 (1 CD MP3, celková délka 7 hod 30 min).

Pozn.:  Nedostatečný  pocit  vlastní  hodnoty  komplikuje  výrazným  způsobem  život  mnohým  z  nás.  Jeho  důsledkem  jsou  úzkosti,  deprese,  psychosomatická  onemocnění,  dlouhodobý  pocit  životní  nespokojenosti  nebo  různé  formy  závislostí.  Audiokniha  známého  německého  psychoterapeuta  ukazuje,  že  zdravému  pocitu  vlastní  hodnoty  stojí  často  v  cestě  určité  zakořeněné,  nevědomé  vnitřní  vzorce  či  programy.  Ty  lze  přirovnat  k  softwaru,  jež  umožňuje  pouze  určitý  typ  operací.  A  lidé  s  nedostatečným  pocitem  vlastní  hodnoty  jsou  obvykle  „naprogramováni“  tak,  že  své  vlastní  spokojenosti  stojí  v  cestě.  Autor  pomáhá  s  pomocí  poznatků  a  konceptů  různých  psychologickýchsměrů  a  psychoterapeutických  škol  nejprve  sebedestruktivní  vnitřní  naprogramování  rozpoznat.Poté  na  konkrétních  příkladech  ukazuje,  jak  ze  starých  programů  vystoupit  a  zaujmout  nový  postoj  k  sobě  i  životu. (more…)

Zpátky do budoucnosti. Česká politika se proměňuje v remake 80. let (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 19:36

David Klimeš. Komentář.

Natočeno 2018. Premiéra 14. 6. 2018 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus).

Lit.: Klimeš, David: David Klimeš: Zpátky do budoucnosti. Česká politika se proměňuje v remake 80. let. In web ČRo Plus, 14. červen 2018 (anotace + nahrávka k poslechu).  – Cit.: I když vláda získá konečně snad důvěru, éra rozvalené a vyprázdněné politiky v Česku ještě zdaleka nekončí.

Opravdu se píše rok 2018 a máme za sebou už skoro tři dekády od pádu komunismu? Ano, podle kalendáře je tomu skutečně tak. Podle nabídky lídrů v české politice si ale můžeme snadno pomyslet, že žijeme uprostřed 80. let.

Noční Mikrofórum – Michael Adamec (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 19:24

Moderuje Dan Moravec. Host: Michael Adamec, koordinátor soutěže Novinářská cena. Osobnosti si zvou osobnosti.

Natočeno 2018. Premiéra 17. 6. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:30 h).

Evžen Sokolovský: Kdo vlastně byl? (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 19:24

Námět, scénář a režie Václav Lautner.  Vynikající divadelník, režisér, který spolu s ostatními spolupracovníky v šedesátých letech minulého století vtiskl brněnské Mahenově činohře nezaměnitelnou a originální podobu, který určil i tvář tehdejší brněnské scény Satirické divadlo Večerní Brno, ale i televizní režisér tehdejší Československé televize podepsaný pod normalizačními a dobově poplatnými seriály? Člověk múzický, vzdělaný, teoreticky i prakticky vybavený divadelník. Člověk milovaný i nenáviděný. Jaký vlastně byl Evžen Sokolovský?

V rozhlasovém dokumentu hovoří Jiří Štěpnička, Václav Lautner, Petr Lepša, Hana Burešová, Milan Uhde, Ladislav Županič. Ze záznamu hovoří herec Michal Pavlata, básník a překladatel Ludvík Kundera a režisér Miloš Hynšt.

Natočeno 2018. Premiéra 17. 6. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.). Repríza 22. 6. 2023 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Radiodokument.

Lit.: Lautner, Václav: Evžen Sokolovský: Kdo to vlastně byl? In web ČRo 2 Praha, 17. 6. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dokument o Evženu Sokolovském uvádíme v čase, kdy vzpomínáme 20 let od jeho smrti. Evžen Sokolovský se narodil 8. srpna 1925 v Příbrami. Zemřel 14. června 1998 v Praze.

V rozhlasovém dokumentu o vynikajícím divadelníkovi a režisérovi, který je ale zároveň podepsán pod normalizačními seriály, účinkují Jiří Štěpnička, Milan Uhde, Ladislav Županič a další. Zazní i vzpomínka Michala Pavlaty nebo svědectví básníka a překladatele Ludvíka Kundery a režiséra Miloše Hynšta.

Vynikající divadelník, režisér Evžen Sokolovský spolu s ostatními spolupracovníky v 60. letech vtiskl brněnské Mahenově činohře nezaměnitelnou a originální podobu. Určil i tvář tehdejší brněnské scény Satirické divadlo Večerní Brno.

„Nikdy kolem něho nebylo ticho, klid a pohoda, vždycky to kolem něho hřímalo, bylo bouřlivo, někdy proměnlivo.“
Miloš Hynšt o Evženu Sokolovském

Pedagogicky i lidsky formoval nastupující generaci režisérů na brněnské JAMU (zejména zakladatelskou generaci Divadla Husa na provázku) i pražské DAMU. Jako režisér Československé televize v 70. a 80. letech je ale podepsaný pod normalizačními a dobově poplatnými seriály.

  • Člověk múzický, tvůrčí – rád citoval básníka Vladimíra Holana: „Kdo je tvůrčí? Tvůrčí je ten, kdo určí“.
  • Vzdělaný, teoreticky i prakticky vybavený divadelník.
  • Člověk milovaný i nenáviděný.
  • Osobnost.
  • Člověk, který se rád obklopoval svými spolupracovníky i žáky – a všechny do jednoho je uměl inspirovat. A inspiroval se i jimi. Potřeboval je.
  • Také ale člověk – a zní to vedle jeho extrovertní letory paradoxně – introvertní, plachý, osamocený.
  • Člověk, který si uměl vychutnávat – řečeno s Gellnerem – „radosti života“, který ale trpěl i jeho smutky…
  • V dokumentu zazní i vzpomínka a slova režiséra, kterého obdivoval – Alfréda Radoka: „Dívejte se pozorně v této všeobecné čekárně smrti.“

Fiktivní detektivní pátrání

„Měl obrovský dar, bez něhož se člověk neobejde – byl mágem, jakýmsi krysařem, který lákal, ohromoval, provokoval a hlavně inspiroval… Někde za mystifikacemi se skrýval citlivý člověk, bytost neobyčejně vnímavá a vědoucí,“ vzpomíná na Evžena Sokolovského Jan Kačer.

Rozhlasový dokument jsem pojal jako jakési fiktivní detektivní pátrání. V čase, který je nám vyměřen nemůže být portrét tak dynamické a rozporuplné osobnosti, jakou E. S. byl, úplný. Pátráme a skládáme mozaiku výpovědí. Nic nezastíráme, nepředstíráme, neopravujeme, nezamlčujeme. Naše pátrání bude poctivé, úspěch – bude-li – bude relativní. Snaha poctivá a upřímná.

Základní linku příběhu tvoří dvojice Jiří Štěpnička a Václav Lautner: jacísi „detektivové“, kteří od Sokolovského „pamětníků“ sbírají, třídí a vyhodnocují fakta, vzpomínky, útržky, poznámky.

Nejdůležitější zpovědi

Oslovil jsem svou spolužačku z oboru režie na pražské DAMU, dnes výraznou režijní osobnost českého divadla Hanu Burešovou, herce Petra Lepšu a Ladislava Županiče, herce a byvšího úspěšného ředitele Hudebního divadla v Karlíně, který Sokolovskému poskytl v 90. létech právě v tomto divadle divadelní „azyl“.

Jednu z nejdůležitějších zpovědí přináší dosud žijící pamětník a Sokolovského spolupracovník dramatik a spisovatel dr. Milan Uhde. Ano, autor slavné divadelní hry Král Vávra, kterou Sokolovský režíroval v 60. letech, když šéfoval brněnskému Satirickému divadlu Večerní Brno.

Ne všichni mohou ale s námi hovořit. Stěžejní souputníci režiséra Sokolovského, např. básník, dramatik a překladatel Ludvík Kundera, dramaturg Bořivoj Srba, šéf Mahenovy činohry režisér Miloš Hynšt už nejsou s námi. Jejich svědectví jsou ale zachycena v knížkách, které citujeme. Ústřední otázkou je stále to „zdánlivě“ prosté, ale těžké, komplikované: Kdo to vlastně byl Evžen Sokolovský?

Vy, kdož se vynoříte ze záplavy
V níž my jsme utonuli
Vzpomeňte
Až budete mluvit o našich slabostech
Také na temný čas
Jemuž jste unikli.
Bertold Brecht

Řečí peněz – Perspektiva biopotravin a biozemědělství (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 19:20

Češi utrácejí za biopotraviny ročně miliardy korun a biozemědělství roste dvouciferným tempem. Může se někdy vyrovnat tomu konvenčnímu nebo ho dokonce nahradit?  Připravila Naďa Bělovská.

Natočeno 2018. Premiéra 17. 6. 2018 (ČRo Plus, 19:33 – 20:00 h.).

Kniha Ester (2018)

Filed under: Povídky — Premek @ 19:19

Marek Piętoň (Pietoň). Novela z meziválečné Ostravy. Připravila a uvádí Eva Lenartová. Hovoří Marek Pietoň a literární historik Jakub Chrobák. Režie Simona Nyitrayová.

Účinkují Pavla Gajdošíková a Marek Cisovský.

Nastudovala Ostrava v roce 2018. Premiéra 17. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Schůzky s literaturou.

Lit.: Lenartová, Eva: Marek Piętoň: Kniha Ester. In web ČRo 17. 6. 2018 (anotace). – Cit.: V biblické Knize Ester je Bůh přítomen skrytě, ani jednou není jmenován. Jako by kniha byla jen obyčejným lidským příběhem o moci, o vztahu muže a ženy, o nenávisti a o spáse, o osudu a o zázraku… Stejná témata otevírá ostravský spisovatel Marek Piętoň. Jeho novelu z meziválečné Ostravy poslouchejte on-line do 23. června 2018.

Jsem Ester. Jsem Ester, židovka, dcera ševce Mandlera za Zámostí. Nejsem tvá Veronika, Adolfe. /Kniha Ester/

Knihu Ester Marka Piętoně vydal ostravský Protimluv v roce 2016. Dlouho předtím se ale o knize mluvilo, dlouho se na ostravský román čekalo, a když vyšel, znovu se o textu, který podivuhodně mísí vysoký a nízký sloh a často se vrací k archetypálnímu symbolismu, vzrušeně diskutovalo.

Marek Piętoň, ročník 1968, se zajímá o starožitnosti, urbex, amatérsky eviduje a mapuje stará důlní díla na Ostravsku, je správcem FB skupiny Zapomenutá Ostrava a objevitelem i restaurátorem obrazu Ostravská madona. Tyto skutečnosti se viditelně vtiskují do Knihy Ester. Je to dílo tématem v pravém slova smyslu ostravské, sama meziválečná Ostrava je jednou z hlavních postav příběhu, a jak kdesi poznamenal jeden ze čtenářů – postavou nejlépe napsanou.

Piętoňovo město, neboť Ostrava je město Marka Piętoně, vyvstává na stránkách knihy s téměř dokonalou nostalgickou plasticitou. A do ulic své Ostravy přivádí autor židovskou dívku Ester, dívku obdařenou schopností létat. (Jak nevzpomenout v této souvislosti stejně nadaného hrdinu Lojzka Lapáčka, kterého stvořil jiný, nedávno zesnulý Ostravan Ota Filip.)

Milenec Ostravy, milovník starých časů a hledač pokladů napsal příběh o Ostravě, o lidském údělu, o ženské touze a o andělech, čteme v komentářích čtenářů. Jiný čtenářský hlas ale namítá: Marka Piętoně si určitě můžu za napsanou knihu vážit jako učitele dějepisu nabízejícího rasisticky vychovávaným gymnazistům řadu zajímavých informací o předválečné, válečné a poválečné Ostravě. Za co si Marka Piętoně vážit nemůžu, jsou pokusy o pokročilejší filozofii knihy. A ještě jeden názor: Prvorepubliková Ostrava v podání Marka Piętoně je drsná jako struska, smutná jako padající popílek, ale také zářící touhou po životě jako vysoká pec na Žofince.

Potemnělou ulicí pozvolna rozžínali plynaři dlouhými tyčemi. Plamínky lamp se odrážely od výkladních skříní a ve vzduchu byla cítit atmosféra slavnostního večera. Prosincový soumrak, pokrytý jinovatkou a popraškem sněhu, ujížděl lidem pod nohama tam, kde se tvořila malá zrcadélka ledu. Od úst mi stoupal mrazivý dech zasněženého zbytku dne. Teplo domova mě nepřitahovalo. Choulila jsem se v přehozu na svém nároží a říkala si, o co všechno jsem ošizená. /z Knihy Ester Marka Pietoně/

Román Marka Piętoně je mnoha způsoby milostný, romantický, naivní i krutý zároveň. Ve Schůzkách s literaturou jím budou listovat autorka pořadu Eva Lenartová a literární historik Jakub Chrobák. Dále uslyšíme hlas Marka Piętoně a v ukázkách z románu herce Pavlu Gajdošíkovou a Marka Cisovského.

Klub Rádia Junior – Jan Adámek (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 19:18

Host: Honza Adámek, herec a moderátor. Už od sedmi let se věnuje herectví. Kromě bohaté divadelní kariéry se objevil v řadě filmů a seriálů. Mladší posluchači a diváci ho můžou znát jako Toma Wizarda nebo jako průvodce zábavné vědomostní soutěže AZ kvíz Junior. Je soutěživý? Zná odpověď na všechny soutěžní otázky, které pokládá? A bude umět odpovědět na všechny otázky v nedělním Klubu? Poslouchejte a ptejte se! Moderuje Jakub Voříšek.

Natočeno 2018. Premiéra 17. 6. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 h).

Osobnost Plus – Rudy Linka (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 19:13

Hostem osobnosti Plus je jeden z nejlepších jazzových kytaristů světa Rudy Linka. Na začátku 80. let emigroval z komunistického Československa, ale rád se domů vrací. Dokonce v Česku založil jazzový festival. V New Yorku má problém s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vysvětlí proč. A řeč bude ale také o úspěchu, nebo o tom, jaké místo na světě je perfektní. Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2018. Premiéra 17. 6. 2018 (ČRo Plus, 11:07 h). Repríza 6. 7. 2018 (ČRo Plus, 15:07 h); 27. 6. 2020 (ČRo Plus, 11:07 h.).

Lit.: Chvátalová, Kateřina – Tachecí, Barbora: Neznám nikoho, kdo volil Trumpa, říká Rudy Linka. In web ČRo Plus, 17. červen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rudy Linka je velmi otevřený debatě o politické situaci v Americe a na rovinu říká, že zvolení současného prezidenta do Bílého domu je podle něj i jeho přátel z Mantahhanu velkým omylem a chybou.

„Nejvíc ze všeho se cítím být Newyorčanem. New York totiž není jen místo, je to styl uvažování,“ říká host nedělní Osobnosti Plus, jazzový hudebník Rudy Linka.

„Jako Newyorčan nenávidím Trumpa a miluji Obamu. A jsem obklopen stejně uvažujícími lidmi, kteří mně dávají úžasnou energii, s nimiž je legrace, pijí dobré víno, jsou jakéhokoli náboženství a nevolí právě Trumpa. Vlastně neznám nikoho, kdo Trumpa volil. Ale je jich 49 milionů, …někde,“ vysvětluje, jak žije v manthattanské hipsterské společnosti.

Jazzový kytarista Rudy Linka se narodil 29. května 1960 v Praze. V roce 1979 absolvoval klasickou kytaru na Pražské konzervatoři, na začátku 80. let pak emigroval do Švédska, kde čtyři roky studoval skladbu na Stockholm Music Institute. Od roku 1985 žije ve Spojených státech amerických. V roce 1996 bylo jeho album „Czech It Out“ německým časopisem JazzThing Magazine zvoleno jednou z nejlepších nahrávek a v roce 1998 jej čtenáři časopisu Down Beat Magazine zvolili jedním z nejlepších kytaristů. Od roku 2005 v České republice každoročně organizuje jazzový festival Bohemia Jazz Fest.

„Poprvé v historii se stalo, že se Amerika rozdělila na dvě Ameriky. Kromě New Yorku, to byl vždycky stát ve státě,“ hodnotí situaci po prezidentské volbě a Linka v této souvislosti říká, že se vždy cítil být velmi proamerickým. „Vždy mně připadalo, že to, co jinde nedávalo logiku, v Americe vždy logiku dávalo. A Trump je první věc, která logiku nedává.“

Moje dcera je rodilá Newyorčanka z Manhattanu a úspěch už vidí jinýma očima než já. Rudy Linka

Já a moje manželka jsme tým

Linka se brání srovnání Trumpa s Ronaldem Reaganem. „Ronald a Nancy, to byl tým, přesně jako Bill a Hillary. A jaký tým máme teď tady? Donald a kdo? Melanie? Všechno, co jsem kdy v životě udělal, je založeno na tom, že mám dobrý tým. Že jsem já a moje manželka. Není možné udělat cokoli, když vedle vás stojí úplný blázen, někdo, kdo vás nemůže podpořit, nebo člověk, kterému nevěříte,“ říká hudebník.

Kritérium úspěchu

Moderátorka se svého hosta ptá, jaký je ve Spojených státech zájem o jazz. „Je to menšinový žánr, ale všechno je relativní. Dnes, když se řekne jazz, neznamená to vůbec nic. Je pod ním směs věcí a podžánrů, které se od sebe ještě liší. Znám jazzmeny, kteří vydělávají obrovské peníze a hrají ve velkých amfiteatrech, ve kterých hraje třeba Paul Simon nebo Sting. Můj životní úspěch je právě to, že si díky hudbě, kterou dělám rád, zaplatím všechno, co chci.“

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Rudy Linkou. Dozvíte se, proč hudebník odešel z Československa do světa za jazzem, nebo proč se jeho věrný pes jmenuje „Bedňák“.

Folklor žije! – Kosí, kosí, nemá rosy (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 19:08

Tradiční kosení luk pod hradem Buchlov. Připravila Markéta Ševčíková.

Natočeno 2018. Premiéra 17. 6. 2018 (ČRo 2 Praha, 9:30 h). Repríza 10. 3. 2019 (ČRo 2 Praha, 9:30 h).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress