Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

16. 6. 2018

Větrník – Host ve studiu – Halina Šimková (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:18

Připravila Dita Vojnarová.

Hovoří f.

Připravil ČRo Olomouc v roce 2018. Premiéra 11. 6. 2018 (ČRo Olomouc).

Lit.: Vojnarová, Dita: Existuje dokonalý zločin? Nezanechat po sobě DNA je obtížné, říká forenzní genetička Halina Šimková. In web ČRo Olomouc, 11. červen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Známe je z televize, kde se objevuje jeden krimi seriál za druhým. Jak ale práce kriminalistických expertů vypadá doopravdy? To ví forenzní genetička Halina Šimková.

Různé forenzní pracovníky dnes známe hlavně jako hrdiny z krimi filmů a seriálů. „Všichni kriminalističtí experti jsou úplně normální lidé, na ulici byste je nepoznali,“ směje se Halina Šimková. A dodává, že jejich práce je mnohem rutinnější, než si představujeme: „Akčních věcí je málo.“

Občas ale v televizi zahlédne případ, který zná. Buď na něm pracovala ona sama, nebo některý z jejích kolegů. „Seriál Pustina byl natočený podle případu, který zpracovával na Kriminalistickém ústavu v Praze můj školitel, doktor Jaroslav Brouček, náš přední forenzní expert,“ uvádí pro příklad Halina Šimková. Sama zase pomáhala s vyšetřováním vraždy ženy, jejíž tělo objevili rybáři v Orlické přehradě. Tu jste mohli vidět jako jeden z Případů Prvního oddělení. (more…)

Lidské je, že člověk tápe (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:12

Rozhovor připravila .

Hovoří

Připravilo Brno v roce 2018. Premiéra 16. 6. 2018 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h).

Lit.: Blažejovská, Alena: „Lidské je, že člověk tápe,“ říká Marcela Neužilová. In web ČRo Brno, 15. červen 2018  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Marcela Neužilová-Zerhauová je dcerou spisovatele Františka Neužila. Sama také píše a vydává knížky. Poslechněte si rozhovor.

V magazínu Zelný rynk otevřeme povídkovou sbírku Marcely Neužilové Hlubinné ponory. V roce 2017 ji vydalo pražské nakladatelství ALFA-OMEGA Věry Martinkové. Podle editorky je čtyřem milostným povídkám společné, že hrdinové si zachovávají lidskou důstojnost a svobodu osobnosti, i když se snaží situace řešit mravně.

Jana Uhlířová v lektorském posudku oceňuje autorčinu skvělou znalost prostředí, jež zachycuje. Ukázku do vysílání vybrala redaktorka Alena Blažejovská z první povídky, nazvané Ponorka hlubinné něhy.

Autorka knihy Marcela Neužilová (nar. 1936 v Olomouci) publikuje pod dívčím jménem, ačkoliv jako provdaná nese příjmení Zerhauová. Už tím dává najevo hrdost na to, že je dcerou básníka a prozaika Františka Neužila. Vystudovala češtinu a ruštinu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde žije. V současnosti má vydaných deset titulů a před vydáním rukopis Štěkálci a mňoukalové.

(more…)

Nezatloukat – Gabriela Vránová (2016)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:01

Host: herečka Gabriela Vránová a její syn režisér a moderátor Ondřej Kepka. Moderuje Hana Švejnohová.

Natočeno 2016. Premiéra 6. 2. 2016 (ČRo 2 Praha, 10:04 h.). K poslechu zde.

Lit.: Švejnohová, Hana – Taud, Rostislav: „Herec umírá s posledními svými diváky.“ Odešla herečka Gabriela Vránová. In web ČRo 2 Praha, 16. 6. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  V sobotu ráno ve věku 78 let zemřela po delší nemoci herečka Gabriela Vránová. Mimo jiné dlouholetá moderátorka Dvojky, poskytla Českému rozhlasu poslední rozhovor v roce 2016. V pořadu Nezatloukat se tehdy objevila se svým synem Ondřejem Kepkou.

„Herecká profese je snadno zapamatovatelná, ale je také velmi snadno zapomenutelná. Herec umírá s posledními svými diváky, s posledními lidmi, kteří ho viděli. Proto já jsem byla tak šťastná, když mi nedávno jedna paní z hlediště řekla při nějaká besedě: Ale já stejně nezapomenu na vaši Maryšu,“ svěřila se Gabriela Vránová ve vysílání.  (more…)

Best of Today – Should schools stop teaching Shakespeare? (Nejlepší z dneška – Měly by školy přestat vyučovat Shakespeara?, 2018)

Filed under: Cizojazyčné,Radiodokument — Premek @ 10:10

Diskuse. Tvůrci nezjištěni.

Hovoří Mary Boustedová.

Natočeno 2018. Premiéra 12. 6. 2018 (BBC Radio 4).

Lit.: anonym: Should schools stop teaching Shakespeare? In web BBC Radio 4, 12. 6. 2018 (článek). – Cit.: The head of a teaching union says the English curriculum should not be dominated by „dead, white men“. Mary Bousted, joint general secretary of the National Education Union, described Shakespeare as an “intensely conservative writer who wrote a lot of the time to bolster the divine right of kings – so you need different voices in that“. Does the curriculum need to be modernised or do the great authors still have something to teach us?

15. 6. 2018

A léta běží – Václav Vlasák (1987)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 21:35

Zaměstnanec ruzyňského letiště vzpomíná k 50. výročí vzniku letiště.

Natočeno 1987.

Pozn.: Ukázka v pořadu Letiště Ruzyně – křižovatka letecké dopravy i dějin (Archiv Plus).

Jak poznat estébáka na několik metrů (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 16:05

Jiří Stránský. Komentář.

Natočeno 2018. Premiéra 13. 6. 2018 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h.).

Lit.: Stránský, Jiří: Jiří Stránský: Jak poznat estébáka na několik metrů. In web ČRo Plus, 13. červen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Všechny vás zdravím v příjemně ochlazeném podvečeru. Před chvílí jsem vypnul televizor, což v poslední době dělám čím dál častěji.

Nejsem už ochoten přistoupit na řeči žen a mužů, na nichž poznám ještě před jejich prvním slovem, že budou lhát. A těch je pořád víc.

Mám takovou dost smutnou radost: v rámci nejen oslav, ale i připomínání sta let republiky došlo i k opakování dokumentárního seriálu ZTRÁTA PAMĚTI, který podle mého námětu natočil už nežijící režisér Milana Maryška.

Ten Maryška, jenž podal zprávu o sovětských koncentrákách, v nichž zahynuly miliony občanů Sovětského svazu, kteří se – ať už z jakýchkoliv důvodů – znelíbili Josefu Stalinovi a jeho partě. Ano, tomu Stalinovi, kterého dodnes uctívají leckteří komunisti, například soudružka Semelová. Taky jeden místopředseda té strany, jejíž ideologie je i v našem zákonodárství označena za zločinnou.

(more…)

Glosa týždňa – Plebejcove momentky 1/? (Glosa týdne – Plebejcovy momentky, 2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky,Slovenské — Premek @ 14:58

Silvester Lavrík. Cyklus rozhlasových glos.

Natočeno 2018. Premiéra 1. dílu 10. 6. 2018 (Rádio Devín).

Obsah: 1. Plebejcova momentka s prastarou mamou

Pozn.: Do tímu autorov, ktorí pre vás píšu Glosu týždňa, pribudol aj spisovateľ, dramaturg, režisér a publicista Silvester Lavrík. V cykle osobných spomienok s názvom Plebejcove momentky, sa venuje ľuďom, ktorí vstúpili do jeho života a aj keď mnohí už nekráčajú po tomto svete, v ich stopách sa nedá zablúdiť. (anotace)

Lit.: Lavrík, Silvester: Glosu týždňa píše Silvester Lavrík. Plebejcova momentka s prastarou mamou. Reflexia a kritika. In web Rádio Devín, 10. 6. 2018 (článek). – Cit.: Mária Hudzíková, rodená Martinková, rečená od Joščeka, moja prastará mama, sa narodili v roku 1875. Boli a ostali pre mňa osobou s najvzdialenejším dátumom narodenia, ktorú si pamätám, ktorú som zažil. Nikdy odo mňa nepočuli rozumného slova, na to som bol ešte veľmi malý, kým boli s nami. Zato ja som si od nich vypočul veľa nielen rozumného, ale aj pekného. Ale o tom neskôr.

Prítomnosť ma týra, budúcnosť ma desí, zapísal si do svojho denníka v januári 1914 Ladislav Mednyánszky, rodák z Beckova, milovník Spiša, maďarskej pusty, potuliek, teozofie aj pekných mladých mužov a predovšetkým uhorský maliar svetového formátu. Bol od mojej prastarej mamy o čosi starší, ale pokojne sa mohli stretnúť. Moji predkovia mali roľu presne tam, odkiaľ namaľoval pohľad na ohyb Hornádu, za ktorým sa rieka zarezáva do skalnatého masívu Slovenského raja. Za ten obraz dostal na mileniálnej výstave v Budapešti medailu priamo z rúk Jeho Veličenstva Františka Jozefa. (more…)

Reflexe: Divadlo! – Studentské divadlo (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:27

Aktuální trendy ve scénických uměních od činohry, přes tanec až po divadlo objektů. Inscenace, o kterých se mluví. Připravila Alena Rokosová.

Hovoří Stefanie Bolzli, Sidónia Féderová,  Leila Ahmadi a Eva Kyselová.

Natočeno 2018. Premiéra 8. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h). Repríza 8. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h).

Lit.: Rokosová, Alena: Studentské divadlo otvírá třinácté komnaty. Mladí tvůrci mají mít možnost experimentovat. In web ČRo 3 Vltava, 8. červen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jsou mladí, hledají svá témata i vlastní umělecký rukopis a stojí doslova na prahu svých kariér. Studenti divadelních škol si osahávají možnosti a hranice tvorby v zázemí akademického prostředí. Studentské divadelní festivaly jim pak umožňují z této izolace částečně vystoupit a představit svou tvorbu i jinému publiku, než na jaké jsou zvyklí.

Mezi zahraničními hosty byla i devětatřicetiletá švýcarská tanečnice a herečka Stefanie Bolzli. Absolventka švýcarské Academie Teatro Dimitri, kterou v roce 1975 založil švýcarský klaun Dimitri se svou ženou Gundou a český herec a pedagog Richard Weber. Tato akademie nabízí jako jediná ve Švýcarsku studium pohybového a fyzického divadla. Stefanie Bolzli na ní nastoupila až, když už měla rozjetou kariéru tanečnice a performerky. (more…)

Knižný dizajn v súčasnej slovenskej beletrii (Knižní design v současné slovenské beletrii, 2016)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 11:02

Mária Danadová. Feature.

Účinkují Daniel Výrostek, Juraj Smutný, Andrea Krestianová, Mária Rojková, Daniela Olejníková, Dodo Dobrík a Juraj Blaško.

Natočeno 2016. Repríza 15. 6. 2018 (Rádio Litera, 12:30 h.).

Pozn.:   Čím je špecifická vizuálna stránka kníh a akou mierou do tvorby vstupujú autor, ilustrátor, vydavateľ či dokonca čitateľ? Dozviete sa vo fíčri Márie Danadovej KNIŽNÝ DIZAJN V SÚČASNEJ SLOVENSKEJ BELETRII.

14. 6. 2018

Prašina (2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 21:15

Vojtěch Matocha. Kompletní audiokniha. Režie  Alexandra  Bauerová.  Zvuk  Jiří  Pochvalovský.  Hudba  Mario  Buzzi.  Úprava  obalu  pro  CD  Emil  Křižka.  Odpovědná  redaktorka  Tereza  Melicharová.

Čte Matouš Ruml.

Natočeno 2018. Vydalo Tympanum, červen 2018 (1 CD MP3, celková délka 8 hod 10 min.).

Pozn.: Prašina  je  tajuplné  místo,  temný  ostrov  uprostřed  zářící  Prahy.  Nikdo  neví  proč,  ale  v  téhle  čtvrti  nefunguje  elektřina.  Lampy  tu  nesvítí,  tramvaje  nejezdí,  rádio  nehraje,  mobil  je  bez  signálu.  Jirka  chodí  do  Prašiny,  které  se  většina  Pražanů  raději  vyhýbá,  navštěvovat  svého  dědu.  Ten  se  však  coby  strážce  dávného  tajemství,  které  může  změnit  svět,  ocitá  v  ohrožení  života.  Jirka  s  kamarádkou  En  a  bratrancem  Tondou  se  pouští  do  hry  o  čas  s  všehoschopnými  pronásledovateli.  Dobrodružství  zasazené  do  foglarovských  kulis  s  mimořádně  napínavou  zápletkou tříbí  vztahy  mezi  třináctiletými  hrdiny,  kteří  zažívají  první  lásku  i  zrady.

Vojtěch  Matocha  (1989)

Vystudoval  matematiku  a  vyvíjí  software  pro  mobilní  telefony.  Tvůrčím  psaním  se  zabývá  od  gymnázia,  úspěšně  se  účastnil  několika  literárních  soutěží,  píše  recenze  pro  iLiteraturu.  Prašina  je  jeho  literární  prvotina.

Matouš  Ruml  (1985)

Vystudoval  hudebně  dramatické  oddělení  Pražské  konzervatoře  (2008).  Již  během  studií  hostoval  v  Divadle  ABC,  ve  Stavovském  divadle  a  v  Klicperově  divadle  v  Hradci  Králové.  Pět  let  byl  členem  souboru Městského  divadla  v  Mladé  Boleslavi,  kde  vystoupil  například  v  inscenacích  Ostře  sledované  vlaky,  Nebezpečné  vztahy, Úplné zatmění  nebo  Chaplin.  Nyní  je  členem  divadelního  spolku  Kašpar  v  Divadle  v  Celetné  (Osiřelý západ,  Višňový sad,  Mrzák  Inishmaanský, Mikulášovy  patálie).  Televizním  divákům  je  známý  ze  seriálu  Comeback,  z  pořadu  pro  děti  Hřiště  7  a  z  magazínu  Za  obzorem.  Je  laureátem  Ceny  Zuzany  Navarové  a  Thálie  pro  mladého  činoherce  za  rok  2012.

Lit.: Fajmon, Kamil: Moderně zakroucená čtvrť. In web Naposlech.cz, 24. 7. 2018 (recenze). – Cit.: Legendární Stínadla inspirovala české autory knih pro mládež už několikrát. Jaroslav Velinský a Josef Červinka napsali každý ještě před vydáním Tajemství velkého Vonta své vlastní pokračování dobrodružství Rychlých šípů, Václav Levý si tajemnou čtvrť jen vypůjčil ve svém vyprávění do ní zasadil současné chlapce a dívky. Zcela nové prostředí, kterému jsou ale Stínadla inspirací, přinesl v letošním roce Vojtěch Matocha. Jeho Prašina je podobně jako Foglarova čtvrť záhadným místem plným tajemných dvorků, průchodů a plácků. Přesto je jiná.

Zatímco se Matochovi předchůdci drželi v mantinelech žánru, Prašina jde vlastní cestou. Její napínavé dobrodružství se kroutí stejně jako křivolaké uličky – chvílemi připomíná detektivku, náhle se změní ve sci-fi, milostnou story či v děsivý horor. Motanice však není dortem pejska a kočičky, vše má pevný řád a logickou posloupnost. Další jinakostí je i způsob odhalování – kluci z Rychlých šípů po záhadách cíleně pátrali, Matochova tříčlenná parta se k tajemstvím dostává náhodou a je vlastně nechtíc vtažena do víru událostí.

Jednotlivé kapitoly jsou naplněny akcí a je znát, že je Matocha při psaní četl nahlas. Chtěl, dle vlastních slov, aby vynikly v mluvené řeči a byly vhodné i pro hlasité čtení. Takto připravená půda se ukázala ideálním materiálem pro audioknihu. Tu přichystala pro vydavatelství Tympanum režisérka Alexandra Bauerová se zvukařem Jiřím Pochvalovským, hudebním skladatelem Mariem Buzzim a hercem Matoušem Rumlem.

Matouš Ruml se dětské produkci věnuje často a s každým novým titulem si je jistější, což se naplno projevilo právě v Prašině. Bezchybnou artikulaci doprovází vyvážený temporytmus – ve vypjatých situacích se tok slov zrychluje, stává se naléhavým rozechvělým a nervózním. Modulace slouží k rozlišení aktérů – děda hovoří rozvážně stařeckým a roztřeseně přiškrceným hlasem, děti mluví rychleji a intonačně jsou jemně naznačeny, dospělí odpovídají předepsané charakteristice. Svižné střídání postav dodává dialogům spád, přímé řeči jsou od ostatního textu přehledně odděleny drobnějšími pomlkami. Znepokojující vyprávění nutí konzumenty díla po skončení kapitoly v poslechu stále pokračovat.

S vrstevnatou předlohou souzní i hudba, která se nebojí experimentovat. Tematicky se plíží, prchá přelétáním z kanálu do kanálu, ozývají se v ní hrůzu nahánějící skřeky, nejistě se potácí. Elektronické tóny odrážejí oblíbené hudební styly – tuc tuc se neočekávaně konvertuje mezi rytmy, se šokem se zbrzďuje nebo nabírá na obrátkách.

Prašina Vojtěcha Matochy nepředstavuje návrat k romantickým Jestřábovým knihám, naopak, je moderním a poutavým příběhem pro současnou mládež. Hlavní hrdinové nejsou až nepřirozeně vzornými hochy, jakými byli ti z Rychlých šípů. Matocha nementoruje a totéž nedělá ani Matouš Ruml. Interpretova barva hlasu vytváří pocit, že příběh vypráví kluk stejného věku, jako jsou jeho posluchači.

Vojtěch Matocha už připravuje druhou část. Doufejme, že vydavatelství Tympanum nezůstane s audioknižní verzí pozadu.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress