Tradiční iniciační obřad na Slovácku. Připravila Markéta Ševčíková.
Natočeno 2018. Premiéra 10. 6. 2018 (ČRo 2 Praha, 9:30 h).
14. 6. 2018
Sny – Ivan Cankar (2018)
Slova ze sna a do snů. Snová vize slovinského spisovatele Ivana Cankara z let první světové války. Překlad Viktor Kudělka. Připravil Rudolf Matys. Režie Jaroslav Kodeš.
Účinkuje Pavel Čeněk Vaculík.
Natočeno 2018. Premiéra 17. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava, 0:00 h.).
Noční Mikrofórum – Robin Král (2018)
Moderuje Zora Jandová. Host: Robin Král, textař, překladatel, autor knih pro děti. Osobnosti si zvou osobnosti.
Natočeno 2018. Premiéra 16. 6. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Lesní školka (2018)
V sobotním Klubu Rádia Junior se vydáme do školky. Ale ne do obyčejné, podíváme se totiž do lesní školky, ve které děti tráví čas v přírodě. Není jim zima? Nebojí se hmyzu? A co když prší? To všechno si povíme, ale také se dozvíme, proč a kdy byla založena Univerzita Karlova v Praze. Letos totiž uplynulo 670 let od jejího vzniku. Jak se to stalo a jakým jazykem se tam mluvilo? Co se tam učilo? O tom bude vyprávět historička Veronika Válková. A poslechneme si i minutovou pohádku, která se jmenuje Ptačí budka. Moderuje Jana Rychterová.
Natočeno 2018. Premiéra 16. 6. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 h) v cyklu Klub Rádia Junior.
Dobrá vůle – Veveřáci (2018)
Kateřina a Petr Soukupovi založili a provozují unikátní záchrannou stanici pro veverky, kterou nazvali Pinky. Laskavou a obětavou péči tu najdou jak poraněná dospělá zvířata, tak i veverčí mláďata, která vypadla z hnízda a bez lidské pomoci by zahynula. Vypiplat takové mládě je velice složité a náročné, vyžaduje to spoustu času i finančních prostředků, které si musí Soukupovi zajistit vlastními aktivitami nebo za pomoci svých příznivců. A těch není málo – facebooková stránka záchranné stanice Pinky má dnes 11 000 fanoušků. Připravila Hana Soukupová. Hudba a zvuková spolupráce Libor Soukup. Dramaturgie pořadu Lenka Svobodová.
Natočeno 2018. Premiéra 16. 6. 2018 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.). Repríza 23. 6. 2018 (ČRo Plus, 22:05 h).
Pozn.: Petr Soukup je také provozovatel stránky Zóna – Netuctové filmy (nejen) na DVD.
Lit.: -hs- (= Soukupová, Hana): Veverčí příběhy s dobrým koncem. In Týdeník Rozhlas, červen 2018 (článek).
Lit.: Soukupová, Hana: Veveřáci. Dokumentární reportáž ze záchranné stanice pro veverky. In web ČRo 2 Praha, 16. 6. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Soustavné, šest let trvající pozorování divokého zvířete v jeho přirozeném prostředí je totiž unikát i ve světovém měřítku.
Co všechno obnáší provoz unikátní stanice? Jak se dlouhodobě vyrovnat s nedostatkem spánku při krmení veverčích miminek a s únavou po rušné sezoně? A jak je pro Kateřinu Soukupovou těžké se se svými „chlupatými dětmi“ rozloučit?
Před několika lety se na zahradu jedné samoty přistěhovala veverka. Majitele domu to potěšilo a začali dělat všechno pro to, aby u nich malá návštěvnice zůstala. Pořídili pro ni speciální krmítka, kam jí dávali pamlsky, a dokonce pro ni na zahradě mezi stromy vybudovali vzdušné mosty.
Jejich přání se splnilo. Veverka, která dostala jméno Pinky, se u nich zabydlela, prožila spokojený život a vychovala víc než 50 mláďat. Zvykla si na své hostitele a vůbec jí nevadilo, že ji často a rádi pozorují: jak si staví hnízda, jak rodí mláďata, jak o ně pečuje a nakonec je posílá do světa.
Světový unikát
Kateřina a Petr Soukupovi si svá pozorování nenechali jen pro sebe. Vyprávění a fotografie z veverčího života začali dávat na internet, kde si je vyhledávalo stále více lidí. A později vydali o „své“ veverce i knihu Veveřácká kronika. Není divu, že se Pinky proslavila.
Soustavné, šest let trvající pozorování divokého zvířete v jeho přirozeném prostředí je totiž unikát i ve světovém měřítku. Po takové době už toho Soukupovi věděli o veverčím soukromí všechno. Právě tehdy vznikla myšlenka na založení záchranné stanice, kde by poskytovali pomoc opuštěným veveřátkům.
Napodobení veverčí řeči
Malé veverče se může ocitnout v kritické situaci snadno. Stačí, když vypadne z hnízda. Pomoc pak musí přijít co nejrychleji, jinak slepá holátka nepřežijí. Ve stanici je o ně opravdu mateřsky postaráno, protože je Kateřina Soukupová krmí speciálním mlékem, udržuje je v teple a ošetřuje.
Dokonce si s nimi i povídá. Veverčí řeč se naučila od Pinky. Určitě byla pozornou žačkou, protože dnes dokáže napodobit konejšivé broukání veverčí mámy tak dokonale, že na ně každé mládě okamžitě reaguje.
Lit.: Soukup, Petr: Šest tisíc Zón. In web Zóna, 20. 6. 2018 (článek). – Cit.: Některá „kulatá“ čísla jaksi ignorovat nelze… Přiznávám tedy, že Zóna se dnes „dožila“ svého jubilejního šestitisícího vydání, a protože v ČR nevím o žádném jiném „blogu“ či webu připravovaném jediným autorem, který by nabídl nový text 6.000 dní (tedy více než 16 let) po sobě v nepřerušené řadě, dovoluji si tento (přiznávám, že rysy jisté monstróznosti vykazující) „výkon“ tímto věcně připomenout a oslavit. Ať už bylo předchozích šest tisíc dnů mého života jakýchkoliv, každý měl totiž jednu neměnnou konstantu – v jednom každém z nich jsem usedl k PC a sepsal text, který se kolem půlnoci objevil na Zóně. A aby se dnešní jubilejní „zóní“ den nějak lišil od těch fádně „dévédéčkově“ informativních, nabízím vám možnost pustit si záznam půlhodinového pořadu Českého rozhlasu, který o naší rodinné veverčí záchranné stanici před čtyřmi dny odvysílal Český rozhlas (najdete ho na webu ČR tady). A neb dnešní doba miluje „vtipné historky z natáčení“, přidám i tu svou – z autorky reportáže se vyklubala obdivovatelka Tarkovského Stalkera (1979), aniž by až do okamžiku, kdy si na stěně mé „pracovny“ všimla zarámovaného záběru z filmu a zeptala se na něj, tušila, že jsem Stalkera (a dalších pět Tarkovského filmů) vydal na DVD. Haj hou.
Osobnost Plus – Karol Sidon (2018)
V Osobnosti Plus dnes uslyšíte předtočený rozhovor s vrchním zemským a bývalým vrchním pražským rabínem Karolem Sidonem. Do studia přišel už v uplynulých dnech proto, že dnes, tedy v sobotu, slaví židé šabat a nemohou pracovat. Karol Sidon mluvil o tom, jak našel víru, o zkouškách, kterými jeho víra prošla, a také o pochybnostech, které s vírou souvisí. Rozebere ale také situaci ve světě, popíše, jak si dělal v osobním životě pořádek a prozradí, jak se pozná židovský vtip. Ptát se bude Barbora Tachecí.
Natočeno 2018. Premiéra 16. 6. 2018 (ČRo Plus, 11:07 h).
Lit.: Chvátalová, Kateřina – Tachecí, Barbora: I dnešní situace v Íránu je součástí proroctví, říká Karol Sidon. In web ČRo Plus, 16. červen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Upřimně řečeno, o vývoj na planetě se tolik nebojím. Judaismus je tu na místě, protože nám svým způsobem naznačuje cestu, která vede k příchodu mesiáše, záchraně Izraele a lidstva. A to není možné bez porodních bolestí,“ říká zemský vrchní rabín, dramatik a spisovatel Karol Sidon, který přijal vzhledem ke své víře a šabat pozvání do tentokrát předtočené sobotní Osobnosti Plus.
„Ale každému se stane, že se v noci probudí hrůzou z něčeho a je rád, že svět, který je okolo něj, je v pořádku,“ dodává bývalý vrchní pražský rabín.
Vrchní zemský a bývalý vrchní pražský rabín, dramatik, spisovatel, scenárista, náboženský myslitel, bývalý chartista a disident židovského původu Karol Sidon, hebrejským jménem Efrajim ben Alexander, se narodil 9. srpna 1942 v Praze. Jeho otec zahynul za války jako oběť holocaustu. Po maturitě pracoval jako dělník a kulisák, následně vystudoval dramaturgii a scenáristiku na FAMU. Působil v Československém rozhlase, později byl dramaturgem Státního filmu ve Studiu Jiřího Trnky. V roce 1983 byl StB donucen opustit Československo a odjel s rodinou do SRN, kde konvertoval k judaismu. V Heidelbergu studoval hebraistiku, rabínská studia dokončil v Izraeli. Je autorem prozaických textů a divadelních a rozhlasových her.
Proroctví vztahuje rabín i k aktuálnímu dění v oblasti bývalé Perské říše. „Události v Íránu jsou součástí proroctví, a to už od proroka Daniela. Zní to naprázdno a tak trošku to je i naprázdno. Existuje to jen v hlavě a na papíře. Jenomže ve chvíli, kdy si člověk uvědomí, že věci, které jsou na tom papíře, se už staly, a jsou věci na papíře, kterých ještě pár zbývá, aby se staly, tak už to bere trošku jinak. A nemůže k tomu být netečný. Když tu nebudu já, budou jejich svědky mé děti a vnoučata,“ vysvětluje.
Hranice liberálních a ortodoxních
Moderátorka Barbora Tachecí míří své otázky k tradicionalismu, také s ohledem na fakt, že se Karol Sidon jako rabín rozvedl. „Myslím, že hranice mezi ortodoxním a liberálním židem je posunuta,“ hodnotí její host a dodává historický kontext: „Vezměte to tak, že judaismus šel staletí určitou cestou.“
Ortodoxní židovství je velice otevřené k poznatkům vědy, a to i v oblasti sexuality, porodů nebo klonování. Ale vždy je to třeba všechno nejdříve projednat. Karol Sidon
„Počínaje osmnáctým stoletím, a to je důležité, že pod vlivem nežidovské společnosti a i jejími pozitivními kroky, jako bylo otevření ghettaa nové svobody, byla vytvořena situace, kdy se židovství vlilo do prostoru, který se mu otevřel, přizpůsobilo se mu a zratilo svoji tvář, přestalo tolik trvat na tradičních hodnotách.“
Talmud a Woody Allen
„V Talmudu se debatuje o tom, jestli je lépe se narodit, nebo nenarodit. Potom je tu také scénka z Woodyho Allena, jak se spermie hrnou k vajíčku a jedna z nich se nechce narodit, a je proto pozadu. Tak to bylo první, co mě napadlo,“ odpovídá se smíchem zemský rabín na otázku, jakou věc by ve svém životě změnil, kdyby měl možnost.
Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s jejím hostem. Dozvíte se mimo jiné, jak si Karol Sidon dělal pořádek v osobním životě, nebo co je pravdy na příběhu o ztracených klíčích a důvodu konvertovat.
Noční Mikrofórum – Martina Preissová (2018)
Moderuje Zuzana Maléřová. Host: Martina Preissová, herečka Národního divadla. Osobnosti si zvou osobnosti. Pořad není vysílán živě.
Natočeno 2018. Premiéra 15. 6. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:30 h).
Večerní Host Radiožurnálu – Daniela Petříčková (2018)
Hostem je překladatelka Daniela Petříčková. Kniha Rotmistr Anton Schmid historika Wolframa Wetteho vypráví příběh vídeňského živnostníka, jenž v uniformě wehrmachtu zachránil život stovkám Židů. O osudu člověka s „měkkým srdcem“, který by neměl být zapomenut, bude s překladatelkou mluvit Vladimír Kroc.
Natočeno 2018. Premiéra 15. 6. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 21:05 h).
Letiště Ruzyně – křižovatka letecké dopravy i dějin (2018)
V letošním osmičkovém roce si své výročí připomíná také letiště Václava Havla v Praze. Právě před padesáti lety bylo totiž otevřeno takzvané nové ruzyňské letiště s moderní odbavovací halou. Veronika Kindlová se proto podívala do rozhlasového archivu a připravila dnešní Archiv Plus. Shrnula v něm, co rozhlas o našem hlavním dopravním letišti v minulosti natočil.
Natočeno 2018. Premiéra 15. 6. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h) v cyklu Archiv Plus. Repríza 12. 6. 2020 (ČRo Plus, 11:10 h.); 5. 6. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h) v cyklu Archiv Plus.
Lit.: Kindlová, Veronika: Letiště Ruzyně – křižovatka letecké dopravy i dějin. In web ČRo Plus, 15. červen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Letos v červnu je tomu padesát let od otevření nového ruzyňského letiště s moderní odbavovací halou. Dnes se mu říká Terminál Sever. Původní letiště s funkcionalistickou halou Adolfa Benše – Terminál Jih – bylo otevřeno už v roce 1937.
Nejstarší nahrávky
Historických nahrávek týkajících se ruzyňského letiště je v rozhlasovém archivu méně, než by se dalo čekat. Ta nejstarší pochází z roku 1939. Jde o reportáž z provozu leteckého dispečinku. Jeden z pracovníků vysvětluje, jak probíhá komunikace věže s letadly. V nahrávce je slyšet pípání radiotelegrafu a dispečer posluchačům tlumočí, o čem si dispečink a letadla telegrafují.
Další nahrávky jsou o šest let mladší, ze srpna 1945. První zachycuje přílet Karla Hermanna Franka, který se na konci války pokusil uprchnout do americké zóny. Američané ho ale předali české straně. Druhá nahrávka z roku 1945 se týká návratu československých pilotů RAF domů.
Došlo k srdečnému objetí
„Hned u schůdků letadla došlo k srdečnému objetí mezi generálním tajemníkem naší komunistické strany soudruhem Gustávem Husákem a soudruhem Erichem Honeckerem.“ Reportáží z příletu oficiálních hostů na ruzyňské letiště je v rozhlasovém archivu několik.
Jedna z nejzajímavějších, a také nejemotivnějších, popisuje přílet Jurije Gagarina. „Ze všech stran se přibíhají stovky… no tisíce lidí! Ze všech stran se to sem hrne! Všichni chtějí vidět majora Gagarina,“ nadšeně reportovali rozhlasoví redaktoři 28. dubna 1961. Se strojeným popisem „vřelých přijetí“ nejvyšších představitelů bratrských socialistických zemí se to nedá srovnat.
„Srdečné stretnutie. Tak možno charakterizovat privítanie. Súdruha Gierka privítal generální tajomník Ústredného výboru Komunistickej strany Československa súdruh Gustáv Husák…,“ referovali rozhlasoví zpravodajové o příletu delegací na XV. sjezd KSČ na ruzyňské letiště. Ani ten obligátní soudružský polibek nezmínili.
Pionýři na letišti
Z otevření Terminálu Sever v červnu 1968 se bohužel žádnou reportáž nalézt nepodařilo. Zato jsme našli pořad A léta běží…, věnovaný právě letišti, ve kterém zajímavě hovoří Václav Vlasák.
Muž, který na ruzyňském letišti pracoval už na konci 30. let a který si pamatuje i doby, kdy jako hlavní civilní letiště u nás fungovalo letiště Kbely. Pracoval tam totiž Vlasákův otec. Svůj půvab má i pořad Pionýrská jitřenka, ve kterém skupina pražských školáků navštíví zázemí ruzyňského letiště.
Mimikry
Rozhlasový archiv uchovává také nahrávky připomínající dnes už pozapomenutý fenomén zejména 70. ale i 80. let: únosy letadel. Čechoslováci je unášeli proto, aby se dostali na Západ. A to přesto, že drtivé většině z nich to vyneslo věznění buď u nás, nebo v zemi, ve které přistáli.
Asi nejznámější je únos letadla z Mariánských Lázní v roce 1972. Únosci zastřelili kapitána letadla a příběh se stal předlohou pro jeden z dílů Majora Zemana.
Rozhlasový archiv má nahrávku pokusu o únos, který se odehrál asi půl roku poté. Tehdy se čtveřice mladíků pokusila unést letadlo startující z Ruzyně. Byli zadrženi už při bezpečnostní kontrole a odsouzeni k vysokým trestům.
V archivovaných zpravodajských relacích z března roku 1989 se zase hovoří o únosu maďarského letadla společnosti Malév na lince Budapešť-Praha-Amsterdam. I tyto příběhy patří k padesáti letům ruzyňského letiště.
Fokus – Slovenská móda v období socializmu (Fokus – Slovenská móda v období socialismu, 2018)
Hostem je Zuzana Šidlíková, oděvní designérka a výtvarnice, která na toto téma vydala již několik knih. Režim a móda jaksi nejdou k sobě, funkčnost ustupovala originalitě.
Natočeno 2018. Premiéra 14. 6. 2018 (Rádio Devín, 12:30 h.).