Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

21. 5. 2018

Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským 1/8 (1952, 2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 8:46

Záznam politického procesu s Rudolfem Slánským.

Hovoří Josef Urválek, Rudolf Slánský, Bedřich Geminder, Vladimír Vlado Clementis, Josef Frank, Evžen Löbl, Karel Šváb, Bedřich Reicin a další.

Natočeno 20. – 27. 11. 1952. Komplet dochovaných 177 pásů zveřejněn 21. 5. 2018 (web ČRo 1 Radiožurnál).

Obsah: 1. Den první: zahájení procesu a výslech Rudolfa Slánského – 2. Den druhý: výslech Bedřicha Gemindera a Vladimíra Clementise. –  3. Den třetí: pokračování výslechů dalších obviněných – 4. Den čtvrtý: výslech Josefa Franka a Evžena Löbla – 5. Den pátý: pokračování výslechů dalších obviněných – 6. Den šestý: výslech Karla Švába a Bedřicha Reicina – 7. Den sedmý: výpovědi znalců a obhájců, závěrečná řeč hlavního prokurátora – 8. Den osmý: vynesení rozsudků.

Lit.: Hladíková, Kristýna: Proces s Rudolfem Slánským. In web ČRo 1 Radiožurnál, 21. 5. 2018 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Rudolf Slánský před senátem státního soudu v Praze. Ve dnech 20. až 27. listopadu 1951 se konal proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským.

177 magnetických pásek a přes 60 hodin zvuku. To je záznam osmidenního politického procesu s Rudolfem Slánským, který proběhl na začátku 50. let. Český rozhlas pásky získal zpět a zdigitalizoval. Nyní si můžete záznam poslechnout celý.

Po stopách ztracené nahrávky

Ještě nedávno se přitom celý záznam spolu s filmovými dokumenty ze soudního líčení ukrýval ve zkrachovalé továrně v Panenských Břežanech.

Proč právě tam? V roce 1962 pásy s nahrávkou zmizely. Tehdy se začaly otevírat a přešetřovat staré procesy. Pásy byly proto odvezeny z Archivu Českého rozhlasu neznámo kam, protože hrozilo nebezpečí, že bude zpochybněn i Slánského proces…

Nějakou dobu ležely nejspíš na ministerstvu vnitra, odkud se vytratily už krátce po sametové revoluci a znovu se objevily až nedávno právě ve zkrachovalé továrně v Panenských Břežanech. (more…)

20. 5. 2018

Třikrát 87. revír (1987)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Martin @ 11:02

Ed McBain. Tři detektivní příběhy, ve kterých se policisté 87. revíru snaží vyřešit komplikované případy surových vražd (Dej mládencům ruku jako lopatu, Brokovnice, Skládačka).

Načetl Milan Neděla.

Vydala Knihovna a tiskárna pro nevidomé Karla Emanuela Macana v roce 1987 (12 MC, Z717, 2 CD mp3, MP717, 17:28:46).

19. 5. 2018

Horizont 1974 – Politika a ideologie sionismu (1974)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:59

Beseda. Připravila redaktorka Libuše Petrová.

Hovoří novinář František Jaromír Kolár a dr. Milan Matouš.

Natočeno 1974.

Pozn.: Ukázka k poslechu v pořadu Archiv Plus – Antisemitismus po česku (2018).

Po stopách báječných mužů na rádiových vlnách 1/5 (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:52

Připravili Filip Rambousek, Petr Jadrný, Eva Kézrová, Petr Kološ.

Natočeno 2018. Premiéra květen 2018 (ČRo 1 Radiožurnál).

Obsah: 1. Historie rozhlasu: Začátky Radiojournalu – 2. Historie rozhlasu: Získávání koncesí – 3. Historie rozhlasu: Radioamatéři – 4. Historie rozhlasu: Šíření na venkov – 5.  Historie rozhlasu: První pokusy s rádiem.

Lit.: Rambousek, Filip – Jadrný, Petr – Kézrová, Eva – Kološ, Petr: Po stopách báječných mužů na rádiových vlnách: kdo založil a kdo zachraňoval Radiojournal. In web ČRo 1 Radiožurnál, Před 95 lety, 18. května 1923, se ze stanu vypůjčeného od skautů v pražských Kbelích poprvé v éteru ozvalo: Haló, haló… Svou činnost tak zahájil Československý rozhlas. Byl teprve třetí na světě. Začátky ale byly těžké. Získání koncese bylo administrativně velmi náročné i drahé. Přijímač stál jako roční plat dělníka v továrně. Jak vypadaly začátky rozhlasu? Kolik bylo koncesionářů a jak se šířil po republice?

Kapitola první: Počátky

Československý rozhlas začal vysílat pouhý rok po spuštění britské BBC. Inspiraci ale získal jeden z takzvaných otců zakladatelů, tehdejší zástupce filmové společnosti Eduard Svoboda, v USA.

„Bydlel v hotelu a tam měli ve všech pokojích už tenkrát zamontovány rozhlasové přijímače. Každý si mohl poslechnout zprávy nebo burzovní zprávy,“ popisuje jeho dcera Eva Svobodová Českému rozhlasu.

Inženýr Svoboda proto po návratu oslovil jednoho z předních žurnalistů té doby Miloše Čtrnáctého a začali spolu hned přemýšlet nad možnostmi rádiového vysílání. Potřebovali ale dostatečný kapitál, a tak když Svoboda se Čtrnáctým šli žádat na tehdejší ministerstvo pošt a telegrafů o koncesi pro vysílání, zjistili, že nad něčím podobným uvažuje také RadioSlavia, společnost s účastí francouzského výrobce rádio přístrojů, kterou zastupoval dříve významný bankovní úředník dr. Ladislav Šourek.

Díky spojení těchto tří mužů mohlo 18. května 1923 z kbelského stanu zaznít známé: Haló, haló… Novinka zaujala, a tak byla o tři týdny později podepsána smlouva na zřízení společnosti Radiojournal, ve které měla zmíněná trojice většinu, přičemž Šourek vlastnil 51 procent.

Ze začátku rozhlas vysílal pouze hodinu. Relace začínala ve 20.15. K poslechu ale byla nutná koncese, jejíž vydání bylo zdlouhavé a podmíněno přijímačem od Radiojournalu, kterých byl nedostatek. Koncem roku 1923 měl rozhlas jen necelou padesátku koncesionářů a jejich šedesátikorunový měsíční poplatek nestačil pokrývat náklady.

Proto se začalo mluvit o tom, že rozhlas by mohl přejít pod stát. Skoro rok trvalo, než všechna ministerstva neměla připomínky. Rozhlasový deficit se mezitím vyšplhal na 310 tisíc korun, ale už bylo podle archiváře Pavla Dufka z Národního archivu jasné, že Radiojournal nezanikne.

V červnu 1925 se majoritním vlastníkem Radiojournalu stal stát, který si tak zároveň zajistil, že do éteru se dostanou zprávy jím vlastněné České tiskové kanceláře. Díky novému zákonu se zvýšila dostupnost přijímačů, zjednodušilo se vydání koncesí a posluchačů přibývalo. (more…)

Antisemitismus po česku (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:15
Český antisemitismus měl různé podoby. Některé importované zvenčí, některé přežívající u nás. Vybrané nahrávky mapují tento fenomén od roku 1938 až po období normalizace. Připravil Pavel Hlavatý.

Ze záznamů hovoří Jan Werich, Zdeněk Nejedlý, František Jaromír Kolár, dr. Milan Matouš, redaktorka Libuše Petrová.

Natočeno 2018. Premiéra 18. 5. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Archiv Plus. Repríza 11. 8. 2020 (ČRo Plus, 11:10 h.); 20. 5. 2021 (ČRo Plus, 11:10 h.).

Lit.: Hlavatý, Pavel: Archiv Plus: Antisemitismus po česku. In web ČRo Plus, 18. květen 2018 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Český antisemitismus měl různé podoby. Některé importované zvenčí, některé přežívající u nás. Vybrané nahrávky mapují tento fenomén od roku 1938 až po období normalizace.

Nejstarší vybrané ukázky pocházejí z vysílání nacistické propagandistické vysílačky nazvané cynicky Pravda vítězí. Formálně šlo o vysílání určené pro Čechy a Slováky ve Vídni.

Z dochovaných a technicky často méně kvalitních nahrávek jsme vybrali dva úryvky z vysílání ze září 1938 (tj. těsně před mnichovskou krizí) a jeden ze 14. března 1939, pouhý den před nacistickou okupací druhé republiky.

Z protektorátního vysílání jsme zařadili ukázky z antisemitské a emočně velmi vyhrocené přednášky ze září 1939, tedy z doby těsně po nacistickém útoku na Polsko, kterým začala druhá světová válka.

Dále pak úryvky z rozhlasových politických skečů, což byl oblíbený žánr nacistické propagandy v protektorátu. Natočeno jich bylo velké množství, ze kterého se však dochoval pouze zlomek. Vybrané ukázky pocházejí ze dvou skečů.   (more…)

Mačky, mačky (Kočky, kočky, 2011)

Filed under: Poezie,Slovenské — Premek @ 12:04

Taťjana Lehenová. Verše. Režie Laco Kerata.

Účinkuje Danica Matúšová.

Natočeno 2011. Repríza 19. 5. 2018 (Rádio Litera, 9:45 h.).

Zaostřeno na proces s Rudolfem Slánským (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:44

Připravila Eva Kézrová.

Hovoří historik Petr Blažek, redaktor Jaroslav Skalický, archivář Miloslav Turek, majitel továrny v Panenských Břežanech dr. Václav Hlásek, ředitel NFA Michal Bregant, historik Jan Kalous (ÚSTR).

Natočeno 2018. Premiéra 18. 5. 2018 (ČRo Plus, 15:33 h) v cyklu Zaostřeno. Repríza 5. 7. 2018 (ČRo Plus, 16:05 h.).

Lit.: Luptáková, Věra – Kézrová, Eva: Nález zvukových záznamů procesu se Slánským je objev desetiletí. Konečně uslyšíte pravdu. In web ČRo Plus,  18. květen 2018 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.:  Jak je možné, že se 65 let se staré záznamy vykonstruovaného procesu s Rudolfem Slánským, objevily až teď? Co mohou prozradit o praktikách tehdejšího režimu?

„Je to objev desetiletí. Mimořádná věc pro postsovětský region,“ říká historik Jan Kalous z Ústavu pro studium totalitního režimu (ÚSTR). Našel se 65 let ztracený záznam 8denního politického procesu z 50. let.

Hlavní obviněný, tedy bývalý generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) Rudolf Slánský byl po Klementu Gottwaldovi svého času druhým mužem strany a vlády.

Od pondělí 21. května bude celý záznam k dispozici na webu Radiožurnálu. Po celý příští týden poběží na Plusu a Radiožurnálu seriál o Slánského procesu a chystáme také speciální pořad s historiky ve čtvrtek 24. května od 17:05.

Vedle Slánské patřilo i dalších 13 obviněných v poválečných letech do vysoké politiky. Proces začal v listopadu 1952 a obviněni byli z vlastizrady. O rozsudku „11 špagátů a tři doživotí“ nerozhodli soudci, ale ÚV v čele s Gottwaldem.

(more…)

18. 5. 2018

Was denkst du über Kitsch? (Co soudíte o kýči?, 1942)

Filed under: Cizojazyčné,Literární pásma — Premek @ 15:59

Rozhlasový kabaret. Tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1942. Premiéra 20. 6. 1942 (Říšský rozhlas, 20:15 – 21:00 h).

Dorozumění z nedorozumění (1942)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 15:36
Libuše Jíchová. Rozhlasová hra.
Osoby: 1. kadeřnice – 2. kadeřnice – 1. dáma – 2. dáma – muž.
Natočeno 1942. Premiéra 18. 6. 1942 (21:30-22:00 h.).
Pozn.: Ve scénáři je uveden název Dorozumění následkem nedorozumění.

Větrník – Host ve studiu – Petar Aleksijević (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:28

Připravil Bořek Volný.

Hovoří fotbalista a trenér Petar Aleksijević.

Připravil ČRo Olomouc v roce 2018. Premiéra 15. 5. 2018 (ČRo Olomouc).

Lit.: Volný, Bořek:  Dík za ten dloubák, Tondo! Fotbalista Petar Aleksijević se narodil v Jugoslávii, doma je ale na Hané. In web ČRo Olomouc, 15. květen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Z bývalé Jugoslávie odešel hrát fotbal do Česka. U nás mu pak došly sympatické a hlavně fotbalové souvislosti jeho vlastního zrození.

„Teď po válce to tady pro tebe bude hodně těžké. Nechceš zkusit jet hrát fotbal třeba do Česka?“ navrhli kdysi Petaru Aleksijevićovi doma v srbském Pančevu. Hrál ve slavné Crvene Zvezdě v nedalekém Bělehradě. Konflikt na Balkáně tehdy i on viděl coby zbytečný, nesmyslný. V žilách má navíc srbskou, ale i černohorskou krev. A ve všech zemích bývalé Jugoslávie pak řadu skvělých přátel. Přesto na Moravu za fotbalem odešel. Hrál tu a dnes trénuje, našel si u nás ženu, založil rodinu. A života na hanácké vesnici si dnes vysloveně užívá.

Slavný Panenkův dloubáček a jeho následky

„Vítězství ČSSR nad Německem v Bělehradě v červnu 1976 se u nás moc prožívalo. Můj otec, tehdy kameraman jugoslávské televize, zápas snímal. A slavnou penaltu Tondy Panenky, jak se zdá, pak i srdečně oslavoval. Začátkem roku 1977 jsem se narodil já,“ spokojeně se usmívá Petar. On a fotbal k sobě prostě osudově patří.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress