Každá desátá žena má podle statistik zkušenost s onemocněním ledvin. Problémy můžou vést až k jejich selhání. Letošní Světový den ledvin se proto zaměřuje hlavně na prevenci u ženy. Připadá totiž na 8. března, kdy je také Mezinárodní den žen.
Natočeno 2018. Premiéra 6. 3. 2018 (ČRo Plus, 15:34 h.). K poslechu zde.
Měli by se žáci základních a středních škol začít opět učit, jak bránit stát? V Pro a proti o tom diskutují vedoucí komunikace EDUin Bohumil Kartous a Ivan Gerhát ze sekce Obranné politiky a strategie ministerstva obrany. Moderuje Veronika Sedláčková.
Natočeno 2018. Premiéra 6. 3. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h). K poslechu zde.
Lit.: Sedláčková, Veronika – Erhart, Michael: Nový předmět má děti učit obraně vlasti i co znamená být Čech. Mezi nacionalismem a vlastenectvím je tenká hranice, varuje Kartous. In web ČRo Plus, 6. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Zrovna u ministryně Šlechtové, která je známá svou velkou náklonností k prezidentu Zemanovi, se obávám překročení tenké hranice mezi vlastenectvím a nacionalismem,“ říká Bohumil Kartous.
Měli by se žáci základních a středních škol začít opět učit, jak bránit stát? Podle ministryně obrany v demisi Karly Šlechtové (ANO) by měl nový předmět zahrnovat základy zdravovědy, fakta o armádě a také dětem osvětlit, co to znamená být Čech. „Na školách už vzdělávání v této oblasti probíhá, ale systém není efektivní. Žáci a studenti nedosahují výsledků, které od nich očekáváme,“ říká Ivan Gerhát, který je manažerem projektu Příprava občanů k obraně státu známého pod zkratkou POKOS.
„Mladí lidé by měli znát roli armády v bezpečnostním systému státu a její vztah k Integrovanému záchranému systému. Vědět, proč jsme členem Severoatlantické aliance a Evropské unie, co je to kolektivní bezpečnost nebo proč vojáci jezdí na zahraniční mise,“ vypočítává Gerhát.
„Předmět musí být apolitický a zbaven všech ideologií. Konečné slovo by samozřejmě mělo ministerstvo školství a jeho experti, kteří by jistě včas odstranili možná rizika a zajistili, že půjde o moderní předmět.“
Ivan Gerhát
Dopomoci by k tomu měl právě samostatný předmět. Lidé se podle Gerháta musí připravit na nejrůznější rizika a vědět, jak v krizových situacích pomoci sobě i svému okolí. „Pokud jde o výchovu k vlastenectví, tak již dnes se v hodinách dějepisu a občanské nauky učí o hrdinství českých občanů, kteří přispěli k ochraně vlasti. Tyto pozitivní vzory chceme využít,“ uvádí. (more…)
Jan Fingerland. Komentář. Zdeněk Ondráček zcela určitě nepochopil, že určitý druh chyby se tak úplně smýt nedá. Kdyby v lednu 1989 někomu vyrazil zuby v hospodě, mohl by to dnes považovat za klukovinu. Účast na Palachově týdnu na té nesprávné straně je ale problém jiného druhu. V jednom ale pravdu má. S přibývajícím časem je ohavnost předlistopadové éry stále méně patrná a není ostuda jí vychvalovat. To je zase smůla nás ostatních.
Natočeno 2018. Premiéra 6. 3. 2018 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h.).
Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Chudák Ondráček. In web ČRo Plus, 6. 3. 2018 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Ondráčkova životní volba byla špatná a když se už se pokoušel ji obhájit, evidentně nepochopil řadu věcí.
O co jde v případu komunistického poslance Ondráčka především? Do hlavy nikdo nikomu nevidí, ale tento muž možná hraje hru o výklad svého života. Jeho problém je, že ji hraje špatně.
Jen pamětník roku 1989 dnes může docenit, jak velký stud pociťovala velká část přívrženců právě skončených poměrů za to, co dělali nebo jen hájili. Mladší místo toho shlédnout pozoruhodný dokument Jiřího Krejčíka Maturita v listopadu.
Krejčík tehdy jel natáčet revoluční atmosféru na gymnáziu v České Třebové a hovořil tam s řadou účastníků, od studentů přes majora SNB až po ředitele školy. Režisér pak musel natočený materiál odložit a dokončil ho až po celých deseti letech v pozměněné podobě. Ředitel, který na kameru obhajoval represe proti studentům, spáchal totiž po natáčení sebevraždu.
Listopadové dny byly mimo jiné jakousi starořeckou katarzí, příležitostí uvidět se v pravém světle a očistit se – pokud to dotyčný snesl. (more…)
Ivan Gall. Hra pro mládež. Rozhlasová úprava Kveta Slobodníková. Odpovědný redaktor Anna Floriánová. Mistři zvuku Ĺuboš Klásek, Ondrej Purdeš. Režie Eva Galandová.
Účinkují Hana Kostolanská, Igor Hrabinský, Nataša Gräffingerová, Ivan Krajíček, Mária Kráľovičová, Gustáv Legéň a další.
Nastudoval Československý rozhlas Bratislava v roce 1980 (46 min.).
Karol Wojtyla. Hra. Překlad Juraj Andričík. Rozhlasová úprava Juraj Drobný. Dramaturgie Oľga Duhanová. Hudební dramaturgie Lýgia Vojtková. Mistři zvuku Peter Janík, Vlado Marko. Technik Jozef Bezák. Režie Vladimír Rusko st.
Osoby a obsazení: Teréžia (Oľga Solárová), Andrej (Ján Gallovič), Anna (Eva Žilineková), Adam (František Kovár), Štefan (Emil Horváth), Monika (Natália Blahová), Krištof (Juraj Hrčka), první (Jozef Šimonovič), druhý (Vladimír Minarovič), třetí (Miroslav Trnavský), čtvrtý (Ján Valentík).
Nastudoval Slovenský rozhlas Bratislava 16. 12. 1997. Premiéra 25. 12. 1997 (84 min.).
Lit.: anonym: Pred zlatníctvom. In Rozhlas a televízia 7/1997, roč. 71, s. 5 (článek). – Cit.: Filozof a básnik Karol Wojtyla, neskôr hlava cirkvi Ján Pavol II., v roku 1960 napísal hru, ktorej dal podtitul Rozjímanie o sviatosti manželstva. Pred výkladom zlatníctva, za ktorým sú obrúčky, symboly ľudskej lásky a manželskej vernosti, sa v rôznych časových obdobiach stretávajú tri dvojice: Prvá si prichádza kúpiť obrúčky. Ich láska vystryskla z uvedomenia si podstaty svojej existencie a pretrvá aj za hranicu, ktorú vymedzuje čas pozemského života človeka. Druhá nedokázala prekonať svoj egoizmus. Skĺzli a blúdia. Obrúčky už pre nich prestali čokoľvek symbolizovať. Žena sa rozhodla svoju predať. Tretiu dvojicu tvoria ich deti. Rodičovské vzťahy sú pre deti prahmi, cez ktoré musia prejsť do príbytkov vlastných vzťahov. Veľmi často prekračujú tieto prahy s námahou. Sú im ťažkým bremenom. Mali by na to pamätať rodičia. Mali by na to pamätať deti. Pretože každý človek má k dispozícii nejaký život a nejakú lásku. Ide o to, aby sme z toho dokázali vytvoriť zmysluplný celok.
Vasilij Aksionov. Hra pro mládež. Odpovědná redaktorka Anna Floriánová. Technická spolupráce Zuzana Kubíková, Mária Vrancová. Režie Peter Jezný.
Osoby a obsazení: Dima Denisov (František Bača), Gaľa Bodrová (Anna Bučinská), Alik Kramer (Koloman Madi), Jurka Popov (Rudolf Žákovský), Šurik Morozov (Ĺubo Roman), Igor Baulin (Peter Jerguš), Endel Heis (Dušan Kaprálik), Viťa Denisov (Ján Valentík), Grigorij Dolgov (Vladimír Minarovič), Stebeľkov (Ján Kramár), děda Kuul (Martin Gregor), Anna Andrejevna (Darina Vašíčková), Fram (Peter Debnár), barmanka (Jela Lukešová), domovník (Jozef Dánai), hlasy (Erika Bauerová, Eva Kvietiková, Mária Úradníčková, Hana Kostolanská, Viktor Lukáč, Gustáv Legéň, František Obžera).
Nastudoval Československý rozhlas Bratislava v roce 1976 (58 min.).
Marína Čeretková-Gállová. Hra pro starší mládež. Dramaturgie Anna Floriánová. Hudební dramaturgie Anna Farkašová. Zvuk Július Galát. Technická spolupráce Jozef Hanuliak. Režie Magda Grandtnerová.
Osoby a obsazení: Marika Marková (Nataša Gräffingerová), Ciba (Zuzana Kronerová), Čilinská, matka (Eva Rysová), Muca (Zora Kolínska), mistrová (Hana Kostolanská), Janka (Monika Paššová).
Nastudoval Československý rozhlas Bratislava v roce 1981. Premiéra 12. 4. 1981 (Bratislava, 16:30 h.; 57 min.). Repríza 11. 9. 2020 (SRo Rádio Litera, 12:30 h.).
Lit.: Floriánová, Anna: Len neumrieť na lásku. In Rozhlas, duben 1981 (článek). – Cit.: V rozhlasovej hre Maríny Čeretkovej-Gállovej bude reč – ako to už z názvu vyplýva – o láske. Autorka v nej ukazuje rôzne modifikácie a intenzitu a s ňou spojeného životného šťastia. Z úst hlavnej hrdinky počujeme takúto definíciu: „Láska nie je zbabelosť, sebectvo, láska v prvom rade dáva, láska je totiž postoj“ – postoj k druhému, k druhým, ku všetkému. A o tento postoj ide autorke, preto ho rozvádza pomocou deja a svojich hrdinov.
Osemnásťročná Marika sa zaľúbi do medika Jána Čilinského. Je šťastná, že zo všetkých dievčat si Janko vybral práve ju, dievča čo povymetalo všetky detské domovy aj so svojimi šiestimi súrodencami. Celý svet sa jej zdá byť krásny a úžasný, všetci ľudia dobrí. Stačí jej, keď sedí vedľa Janka, keď môže počúvať jeho hlas. Je vďačná za každý, i ten najmenší prejav lásky, je šťastná, keď si na ňu Janko len spomenie. Má rada všetkých, čo ho obklopujú, Jankovu matku, sestru. Hovorí: „Čo na tom, že ich nepoznám! Poznám teba“!
Ciba, jej priateľka, sa jej preto ustavične vysmieva: „Len neumri na lásku, kvietok medový“.
„Na lásku sa neumiera!“ tvrdí však Jankova sestra Muca. „Ani na tú veľkú, ktorú si vymýšľame, nahovárame a čo ja viem čo ešte!“ Preto v mene sesterskej lásky vystríha svojho brata pred nerozmysleným postupom. Chápe bratovu túžbu po veľkej, čistej láske. „Ale veď túžba je práve to, čo sa nemá splniť. Bez túžby sa nedá dosiahnuť absolútne nič, ale kde je napísané, že sa má splniť akurát to, po čom človek túži a nie voľačo celkom iné?“ Veď aj ona bola kedysi zaľúbená, ale teraz má Okál, upratovačku a svoj pokoj! Jankov vzťah k Marike Muca považuje len za recesiu, na ktorú má Janko síce právo, ale zdravý rozum zasa nemá právo definitívne zavrhnúť.
(more…)
Grozdana Olujičová. Hra pro mládež. Technická spolupráce Eva Hubková, Dušan Koma. Režie Ria Paldiová.
Osoby a obsazení: Slobodan Galec (Ĺubo Roman), Rašida (Darina Chmúrová), Ataman (Dušan Tarageľ), Vesna (Andrea Timková), Sulejman (Ĺuboš Mikulský), Dragana (Tatiana Kučeráková), Jasmina /dvojčata/ (Silvia Sarlösová), Rade Galec (Leopold Haverl), matka (Jela Lukešová), Timotije, otčím (Eduard Bindas), Stanika (Erika Bauerová), baronka (Mária Prechovská), profesor Novák (Ivan Letko), strojvedoucí (Gustáv Legéň).
Nastudoval Československý rozhlas Bratislava v roce 1978 (71 min.).
Jozef Šajgal. Hra pro mládež. Odpovědný redaktor Emil Fillo. Technická spolupráce Jozef Bajtek, Ĺuboš Klásek. Režie Jozef Dánai.
Osoby a obsazení: otec (Vladimír Minarovič), syn (Peter Pilz), Matej (Vladimír Kostovič), Adela, jeho žena (Hana Kostolanská), Ondrej, jejich syn (Emil Fillo), Števko, jejich syn (Imrich Kováč), Jakub, slovenský letec (Ĺubo Roman), Fjodor, letec ČA (Karol Strážnický), Mišo (Eduard Bindas), Janko (Peter Greguš), hlasy (Oldo Zemánek, Alexander Samylin).
Nastudoval Československý rozhlas Bratislava v roce 1974 (59 min).
Petr Žantovský. Komentář. Babiš už svých 101 má, jen asi ještě není rozhodnut, odkud. Eso v ruce má Andrej Babiš. Když se dohodne s Tomio Okamurou, mají socialisté smůlu.
Natočeno 2018. Premiéra 5. 3. 2018 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h.). K poslechu zde.
Lit.: Žantovský, Petr: Petr Žantovský: Parlamentní počty a prezidentův tanec. In web ČRo Plus, 5. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Miloš Zeman si vytváří cestu, jak z problému vycouvat bez ztráty kytičky, ať už to dopadne jakkoli
Naše veřejná diskuse, jak se zdá, má neustálou tendenci probíhat jako trvalá série kampaní. Nejprve kampaň proti Andreji Babišovi – na jejím konci bylo Babišovo vítězství ve volbách do Poslanecké sněmovny.
Pak kampaň proti Miloši Zemanovi, jejím výsledkem bylo Zemanovo znovuzvolení prezidentem. Nyní jsme svědky kampaně kolem sestavování nové vlády. Ze všech stran se hrnou hlasité obavy: co když se Babiš spojí s Okamurou a komunisty? Nastane konec světa?
A do této kampaně přilévá prezident Zeman více či méně promyšleně různé vzkazy: jednou chce listinu se 101 podpisem pro jmenování premiéra, pak zase ji nechce, a tak pořád dokola. Kdo se v tom má vyznat?
Zkusím to klubko rozplétat za pomoci citovaných autorit. Přední médiolog Jan Jirák na serveru Aktuálně.cz velmi přesně popsal, jak se předvolební kampaně typu AntiZeman podepsaly na výsledku. Jak veškerá ta hromaděná zášť a kritika, která si všímá jen negativ, nikoli pozitiv, v důsledku pomáhá tomu, kdo je takto okopáván.
To jsou Jirákova slova. Měla by se tesat, vystihl to přesně. Antireklama, nemající jiného argumentu než nevole k tomu či onomu, nepřináší nic konstruktivního, jen právě opačnou reakci veřejnosti, která nutně začne onoho okopávaného považovat za oběť štvanice a intuitivně ho pak spíš v tom nerovném boji podpoří. (more…)
Powered by WordPress