Moderuje Patricie Strouhalová. Téma: Přírodní vědy ve službách restaurátorů. Host: MgA. Adam Pokorný, Ph.D., Restaurátorské oddělení Národní galerie v Praze.
Natočeno 2018. Premiéra 6. 3. 2018 (ČRo 2 Praha, 16:04 h).
6. 3. 2018
ArtCafé – Jeden svět (2018)
Zveme na festival Jeden svět. Do studia přijdou blogerka a aktivistka z Tunisu Lina Ben Mhenni, nominovaná na Nobelovu cenu, která usedne na Jednom světě jako porotkyně. Doplní ji Mikala Krogh, dánská režisérka dokumentárního snímku Rok naděje, filmu o životě a vyhlídkách filipínských ‚dětí ulice‘. O programu Jednoho světa, který v pondělí začal a do 14. března potrvá v Praze a pak se přesune do dalších 36 měst, přijde promluvit dramaturgyně festivalu Julie Kárová. Moderuje Anna Ribanská, hudbu vybírá Václav Havelka.
Natočeno 2018. Premiéra 6. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h).
Proč jsem zůstal bez dvojníka, Vlkodlak (2018)
Svetoslav Minkov. Dvě povídky autora bulharského diabolismu. Překlad David Bernstein. Pro rozhlas připravila Klára Fleyberková. Režie Hana Kofránková.
Účinkuje Oldřich Vlach.
Natočeno 2018. Premiéra 6. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h).
Lit.: Fleyberková, Klára: Povídky bulharského diabolismu. Svetoslav Minkov, Georgi Rajčev. In web ČRo 3 Vltava, 6. březen 2018 (článek). – Cit.: Termín diabolismus se poprvé objevil ve 20. letech 20. století v dobových kritikách. Tam byl nejprve vnímán lehce pejorativně, ale pro literaturu pracující s prvky hrůzy, strachu a rozjitřené obrazotvornosti se záhy vžil.
Náměty i ladění svých povídek čerpali bulharští autoři té doby jednak z expresionismu, jednak z velkých světových vzorů, jako byli právě Edgar Allan Poe, Ernst Theodor Amadeus Hoffmann nebo Gustav Meyrink.
Jako základní kameny bulharského diabolismu jsou vnímáni také Georgi Rajčev a Svetoslav Minkov. Jejich texty se teď v řadě Povídka dočkaly rozhlasového zpracování.
Svetoslav Minkov se narodil v roce 1902 a ve své tvorbě se nechal inspirovat především německým expresionismem. Své první vlastní dílo vydal už v roce 1922 – útlou knížku s názvem Modrá chryzantéma, která snoubila tři krátké prózy. S postupem let jich ale Minkov napsal ještě dlouhou řadu. Pro rozhlas jsme zvolili hned čtyři z nich.
Povídka Dům u poslední lucerny poprvé vyšla v roce 1929 v týdeníku Vestnik na ženata a Minkov v ní rozvíjí klasické téma ducha ploužícího se starým domem. Zároveň ale ukazuje i velkou příchylnost diabolismu k humoru a grotesce. Podobně je tomu i u textu Vůně kadidla, který vyšel ve výstižně nazvané knize Časovnik. Groteski. V povídce Proč jsem zůstal bez dvojníka se zase obrací k oblíbenému tématu zdvojené postavy, které diabolismus rozvíjel téměř systematicky. A podobně je to s dalším velikým námětem – poslední text se totiž jmenuje Vlkodlak.
V týdnu věnovaném bulharskému diabolismu se ale objeví také jeden z jeho nejstarších představitelů. Georgi Rajčev se narodil v roce 1882 a k tomuto proudu je řazen díky malé části svého díla. Ačkoli se zabýval i jinými tématy, jeho příbuznost s ostatními diaboliky je patrná zcela jasně. Dobře se ukazuje i na dvou povídkách, které řadíme do výběru. Maškarní ples i Neznámý opět přinášejí nejen tísnivou atmosféru, ale také téma dvojníka, který se tentokrát stává podivným pronásledovatelem.
Týden Povídek tak jasně ukáže, že nahnat husí kůži a mrazení v zádech zdaleka neumí jen velcí klasici hororového žánru a že se podobně zajímavé texty rodily i jinde, než si mnohdy myslíme.
Mozaika – Milan Šotek (2018)
Připravila Pavlína Hornová.
Natočeno 2018. Premiéra 6. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava).
Lit.: Hornová, Pavlína: Milan Šotek bude pěstovat v Brně činohru! In web ČRo 3 Vltava, 6. březen 2018 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Současný dramaturg pražského Národního divadla, dramatik a vysokoškolský pedagog a také držitel Ceny Alfréda Radoka za Nejlepší původní českou hru roku 2013 nastoupí od příštího roku jako nový šéf činohry Národního divadla v Brně. Martin Františák z tohoto postu odchází po vzájemné dohodě ze své funkce k 31. 12. 2018.
Milan Šotek už začal pracovat na přípravě dramaturgického plánu sezony 2019/2020.
Rád bych v činohře brněnského Národního divadla pěstoval činohru. Činohra skutečně začíná pochybovat sama o sobě, jestli by se třeba neobešla bez slova. Slova, které se má rozžít hereckým živlem.
Milan Šotek po maturitě na Gymnáziu Jana Keplera nastoupil na pražskou DAMU, kde v letech 2005-2010 vystudoval obor Dramaturgie činoherního divadla (za své studijní a umělecké výsledky získal Cenu děkana DAMU 2010 a Cenu Josefa Hlávky 2016). Ještě na škole založil spolu s Igorem Orozovičem a Jiřím Suchým z Tábora autorské divadlo Cabaret Calembour. Tři sezony působil jako dramaturg činohry Moravského divadla Olomouc, dvě sezony pak jako dramaturg Divadla na Vinohradech. Od září 2015 je dramaturgem Činohry pražského Národního divadla.
Protože bude šéfovat jako dramaturg, je podle něj nezbytné přivést si s sebou kmenového režiséra, a tím se stane Štěpán Pácl, generačně spřízněný režisér, se kterým má už zkušenosti ze společné práce v Praze. Za kmenového režiséra brněnské činohry považuje také ředitele Martina Glasera. Milan Šotek by dále rád vytvořil okruh alespoň tří dalších režisérů, kteří budou se souborem pracovat. Domluvil se už na pravidelné spolupráci s Ivanem Krejčím, uměleckým šéfem Komorní scény Aréna. (more…)
Host do domu – Michal Dvořák (2018)
Multiinstrumentalista, skladatel a producent Michal Dvořák se s projektem Vivaldianno, které navštívilo už přes sto tisíc diváků v zahraničí, chystá do Chile a Brazílie a připravuje navazující výtvarný projekt. V Hostu do domu prozradí jaký bude festival Soundtrack Poděbrady a také jak vzniká nové album skupiny Lucie. Na Michala Dvořáka se spolu s vámi těší Vladimír Kroc.
Natočeno 2018. Premiéra 6. 3. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h). K poslechu zde.
Vizitka – Petr Onufer (2018)
Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život. Petr Onufer, překladatel a redaktor Moderuje Petr Šrámek.
Natočeno 2018. Premiéra 6. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h). Repríza 6. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin).
Lit.: Drda, Adam: Existuje spousta zbytečných rozhlasových rozhovorů… In Facebook, 14. 3. 2018 (status). – Cit.: Existuje spousta zbytečných rozhlasových rozhovorů s tzv. osobnostmi, které jsou ve skutečnosti prázdné a falešné, s pofidérními hvězdičkami, které nemají co říct a o to více se vtírají do přízně mikrofonů. Taková interview slouží, řekněme si to otevřeně, jen jako výplň vysílacího času. Ale někdy, někdy se podaří objevit nenápadného, neznámého člověka, který dosud stál nepovšimnut na okraji a náhle promluví tak laskavě a moudře, že se nesmazatelně vryje do srdcí posluchačů a udělá jim den krásnější, co den, týden, měsíc, v některých případech dokonce změní celý život dosud nezakotvených labilních jedinců. Tak řeba tento tento dr. Onufer… Díky takovým lidem každý rozhlasák ví, že jeho práce má smysl.
Lit.: Šrámek, Petr: Petr Onufer. Moderuje Petr Šrámek. In web ČRo 3 Vltava, 6. březen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na vizitce překladatele a nakladatelského redaktora Petra Onufera by mohlo být napsáno jen „AAA“: v nakladatelství Argo totiž vede edici Anglo-Amerických Autorů. Ale na Onuferově vizitce se vyjímá i zkratka „AAB“: založil totiž i edici Anglo-Amerických Básníků.
Jak se koncipují takto dlouhotrvající edice? Jakou roli hraje při doteku dvou kultur překladatel a jakou nakladatelský redaktor? A jaký má vztah má Petr Onufer – překladatel Williama Faulknera, Dona DeLilla, Michaela Chabona, nebo Jacka Kerouaca a Richarda Wilbura – k těm, kteří do češtiny anglo-americkou literaturu a kulturu kdy uváděli: ke Škvoreckému, Zábranovi nebo třeba Robertu Křesťanovi?
Lit.: Šrámek, Petr: Petr Onufer: Kánon je jedna ze stěžejních otázek literatury. In web ČRo 3 Vltava, 6. březen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na vizitce překladatele a nakladatelského redaktora Petra Onufera by mohlo být napsáno jen „AAA“ a také „AAB“: v nakladatelství Argo totiž vede edici Angloamerických autorů a založil k ní i edici Angloamerických básníků.
Edice AAA vychází od roku 1994 a už v ní vyšlo přes 130 titulů. „Vždycky když mluvím o Áčkách, tak mám pocit, že se chlubím cizím peřím, protože jsem je před sedmi lety s Martinem Svobodou převzal po předčasně zesnulé Evě Slámové.“ V devadesátých letech tato prozaická řada představovala to nejlepší, ale i nejpodnětnější ze soudobé angloamerické kultury. Reflektovala tedy napětí mezi velikány a debutanty, kdežto v současné době převládl důraz na angloamerický kánon.
Edici AAA vybudovala Eva Slámová. Dodnes se jí to snažíme moc nepokazit.
Petr Onufer je překladatel Josepha Conrada, Williama Faulknera, Dona DeLilla, Michaela Chabona, Jacka Kerouaca nebo Richarda Wilbura. Ke Conradovi a Faulknerovi by se rád vrátil, ale aktuálně se chystá překládat poezii Jacka Kerouaca, protože v roce 2019 uplyne padesát let od jeho smrti. Podle Onufera to bude kerouacovský rok i proto, že román Na cestě byl prvním svazkem edice AAA – a té řadě bude právě příští rok 25 let.
Když dokončím nějaký překlad, tak se zapřísahám, že už autora nikdy nechci vidět. Po čase se však člověku zasteskne.
Jak si Petr Onufer vybírá texty k překladu? Jakou roli hraje při doteku dvou kultur překladatel a jakou nakladatelský redaktor? Dozvíte se i to, jaký má Petr Onufer vztah k těm, kteří do češtiny angloamerickou literaturu a kulturu kdy uváděli: ke Škvoreckému, Zábranovi – anebo třeba k nejmladší překladatelské generaci.
Hovory – Roman Šimůnek (2018)
Hostem Hovorů je Roman Šimůnek, který před pětadvaceti lety propadl muzice Elvise Presleyho a dnes je hlavní zástupcem jeho fanklubu v České republice. Mluvit bude jak o životě rokenrolového krále, o tom, proč je jeho hudba nadčasová, ale také o koncertu Elvis – Live on Screen, na který do Prahy dorazí i Priscilla Presley. Moderuje Naděžda Hávová.
Natočeno 2018. Premiéra 5. 3. 2018 (ČRo Plus, 22:05 h.). K poslechu zde.
Zaostřeno na brněnské vlakové nádraží (2018)
Odpověď na stoletou otázku, kde má v Brně stát nové hlavní vlakové nádraží, je blíž o jeden krok. Brněnští zastupitelé odhlasovali nádraží u řeky, a to i přes hlasité snahy zastánců varianty nádraží pod Petrovem. Podrobně se bude celé historií sporů věnovat dnešní Zaostřeno. Připravil Tomáš Kremr.
Natočeno 2018. Premiéra 5. 3. 2018 (ČRo Plus, 15:33 h). K poslechu zde.
A léta běží… Valerián Zorin (1977)
Sovětský diplomat vzpomíná na svůj život i „návštěvy“ v Československu. Tvůrci nezjištěni.
Překlad Zorinových vzpomínek čte Bedřich Prokoš.
Natočeno 1977.
Pozn.: Ukázka z pořadu zazněla v dokumentu Portrtéty – Valerián Zorin (2018).
Święta strefa 1/3 (Svatá zóna, 2009?)
Carlos Fuentes. Překlad Teresa Marzyńska. Režie Waldemar Modestowicz. Rozhlasová adaptace Bożena Markowska. Hudba Maria Olszewska, hraje autorka.
Účinkují Grażyna Barszczewska, Piotr Adamczyk, Piotr Kozłowski, Barbara Zielińska, Dorota Landowska, Andrzej Ferenc, Lech Łotocki, Wacław Szklarski, Katarzyna Tatarak, Grażyna Wolszczak, Piotr Bąk, Jacek Rozenek, Katarzyna Tatarak, Iwona Rulewicz, Agnieszka Kotlarska, Adam Baumann.
Natočeno 2009 (?).
Pozn.: „Święta strefa, odbiegająca swym charakterem od głównego nurtu twórczości Fuentesa, jest powieścią lżejszego kalibru: główni jej bohaterowie to gwiazda filmowa – której pierwowzorem była – według opinii krytyków, słynna meksykańska aktorka Maria Felix – i jej dorosły syn. Skomplikowane więzy uczuciowe łączące sławną matkę z pozostającym w jej cieniu synem stanowią zalążek dramatu, w którym aluzje do odległych mitów starożytności rzucają szczególne światło na wnikliwie ukazane wnętrze psychiki człowieka XX wieku.“ (anotace)