Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život. Šimon Pellar, překladatel. Moderuje Blanka Stárková.
Natočeno 2018. Premiéra 7. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h). Repríza 7. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin).
Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život. Šimon Pellar, překladatel. Moderuje Blanka Stárková.
Natočeno 2018. Premiéra 7. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h). Repríza 7. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin).
Aťka Janoušková oslaví 16. března osmdesáté osmé narozeniny. Herečka, která začínala s dramatickým uměním v Dismanově rozhlasovém dětském souboru, hrála v Národním divadle i u Emila Františka Buriana a významně se uplatnila také v dabingu, má za sebou bohatý životní příběh, poznamenaný nejen jejím malým vzrůstem, ale třeba i zásahem druhé světové války. K poslechu rozhovoru s Aťkou Janouškovou vás zve Jiří Holoubek. Pořad není vysílán živě.
Natočeno 2018. Premiéra 7. 3. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h). Repríza 10. 3. 2019 (ČRo 2 Praha, 10:04 h) k úmrtí A. Janouškové.
Lit.: Holoubek, Jiří – Horálková, Elena: Naučila jsem se nepoddávat a to mi pomáhalo překonat handicap, říká velká malá herečka Aťka Janoušková. In web ČRo 2 Praha, 7. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vlasta jí nikdo neříká už dlouhá léta. „Aťka se tak rozmohla, že spousta lidí ani neví, že jsem Vlasta. Aťku jsem si vymyslela sama v dětství, kdy jsem nedokázala vyslovit svoje jméno,“ vysvětluje Aťka (Vlasta) Janoušková.
Role Včelky Máji je pro ni prý prokletím. Umí několik jazyků, její pravé křestní jméno je Vlasta a rodiče jí nacisti odvlekli do koncentračního tábora. Co dělá známá herečka dnes?
Aťka Janoušková brzy oslaví 88. narozeniny. Dnes se často a ráda účastní různých besed, třeba v seniorských domech, a chystá paměti. „Už jsem byla oslovena, takže se k tomu pomalu schyluje. Trošku bilancuju, ale to neznamená, že bych se nevrhala do další nové práce,“ ujišťuje. Z čeho čerpá svůj nezdolný optimismus?
„Vždycky jsem měla pozitivní myšlení. Takže je to jednak dané, jednak jsem musela spoustu věcí překonávat. Třeba tu malou výšku. Tam je asi základ. Odmala jsem se naučila se nepoddávat.“ Možná i proto byla od mládí se svojí výškou smířená a nikdy nesnila o tom, že by chtěla být velká. „Nesplnitelná přání jsem nikdy neměla,“ vrtí odmítavě hlavou.
Rozhlasový start
Jako spousta herců začínala v Dismanově rozhlasovém souboru. „Přišla jsem do sboru ve smutné době, kdy mi rodiče odvlekli do koncentračního tábora. Nikdy jsem nezapomněla panu Dismanovi, že se mě ujal a já se dostala mezi sobě rovné. Mohla jsem s nimi dělat divadlo, což jsem měla strašně ráda.“
Připomíná, že s rozhlasem spolupracovala často i v pozdějších letech a vždycky velice ráda.„S kolegou a pozdějším věhlasným režisérem Jirkou Horčičkou jsem hodně točila. Například několik pohádek. Když se vysílají, je to příjemné připomenutí mojí práce tady.“
Prokletá Včelka Mája
Aťka Janoušková přiznává, že role ve známém animovaném seriálu Včelka Mája je pro ni občas víc prokletím než dabérským štěstím. „V hlavách lidí je tak zasunutá, že pomíjejí všechno ostatní, co jsem kdy dělala. I to, na čem si zakládám,“ říká rezignovaně. Role Máji jí ale neuvěřitelně sedla, i když nadabovat tolik dílů byla velká práce. A nelehká.
„Dabing musí být prostě dobrý a hodně se blížit originálu. Pokud mu nemůže dát třeba i něco navíc,“ říká držitelka Ceny Františka Filipovského za celoživotní přínos českému dabingu. Umí i několik cizích jazyků. „Už jsem hodně zapomněla, ale domluvila bych se,“ říká skromně. „Paměť jsem cvičila už od mládí učením rolí. A když si ji člověk chce zachovat, musí jí pořád cvičit.“
O vztahu dvou českých politiků, TGM a jeho syna Jana, hovoří PhDr. Dagmara Hájková z Masarykova ústavu AV ČR a publicista a historik Pavel Kosatík.
Natočeno 2006. Premiéra 14. 9. 2006 (ČRo Leonardo). K poslechu zde.
Lit.: Taud, Rostislav: „Dospívání Jana Masaryka trvalo přes 30 let,“ říká Pavel Kosatík. Jaké povahy byla duševní choroba losera i playboye své doby? In web ČRo 2 Praha, 6. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jan Masaryk byl dítětem rebelujícím. Velmi záhy v sobě objevil velký odpor k otcovské autoritě, říká publicista Pavel Kosatík. Když Jan Masaryk nesložil maturitu, poslali ho rodiče do USA. Tam mu diagnostikovali duševní poruchu. Dva pobyty za oceánem z něj ale nakonec udělali šikovného politika, který uvažoval i o funkci prezidenta.
„Pokud za vstup Jana Masaryka do veřejného života považujeme rok 1919, kdy oficiálně nastoupil do diplomacie, trvalo by jeho dospívání přes 30 let. A asi to tak nějak bylo. Řada lidí, kteří ho v té době znali, to tak říkala. Používali i tato slova,“ říká spisovatel a publicista Pavel Kosatík.
„On byl dítětem rebelujícím. Velmi záhy v sobě objevil velký odpor k otcovské autoritě.“ Do zásadní opozice vůči otci se dostal na střední škole. Neudělal maturitu. „A tak ho rodina v roce 1906, kdy mu bylo rovných 20 let, poslala do Ameriky. Představte si, jak nekonvenční krok to před 100 lety byl.“
Americká diagnóza
V USA strávil sedm let života. Začal tam pracovat v továrně otcova kamaráda Charlese Richarda Cranea. „On sám říkal, že tam byl velmi šťastný. Žil tam jako dělník, pracoval ve slévárně, žil v multietnickém prostředí… Ta společnost ho velmi silně ovlivnila.“
V USA mu ale taky diagnostikovali lehčí schizofrenii, tzv. hebefrenii. „Tehdejší psychologicko-psychiatrická terminologie ale byla jiná než dnešní. Stejnými slovy se označovalo přece jenom něco jiného,“ upozorňuje Kosatík. (more…)
Host: Zbyňka Šolcová, harfistka. Jak se stěhuje harfa a kolik strun má? Bolí z hraní na harfu prsty? Zbyňka Šolcová bude povídat nejen o tom, ale ještě na harfu živě zahraje i ve studiu Klubu Rádia Junior! Moderuje Jana Rychterová.
Natočeno 2018. Premiéra 6. 3. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 h) v cyklu Klub Rádia Junior.
Karel Schulz. Úvodní kapitoly nedokončeného monumentálního románu o životě sochaře, malíře a básníka Michelangela Buonarrotiho. Připravil Petr Turek. Režie Markéta Jahodová.
Účinkuje Marek Holý.
Natočeno 2018. Premiéra 1. dílu 6. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.), 7. dílu 12. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.) v cyklu ČeskoSlovenský rok.
Reportáž z natáčení k poslechu zde.
Vydala Radiotéka 21. 9. 2018 (MP3).
Lit.: Turek, Petr: Karel Schulz: Kámen a bolest. In web ČRo 3 Vltava, 8. březen 2018 (článek). – Cit.:
Strhující životní příběh sochaře, malíře a básníka Michelangela Buonarrotiho, jednoho z géniů italské renesance. Po sedmi úvodních kapitolách, které na Vltavě uvádíme v premiéře, bude následovat ústřední část monumentálního románu (V zahradách medicejských) i nedokončený fragment, vydaný posmrtně pod názvem Papežská mše. Dílo je mohutnou freskou zabírající vertikálně i horizontálně samu duchovní i politickou podstatu renesančního světa. Příznačným stylovým a kompozičním rysem románu je dialog a vnitřní monolog a navracející se „refrénovité“ motivy, které zesilují účinek prózy. Ve skvělém hereckém obsazení poslouchejte on-line vždy po odvysílání až do 15. dubna 2018.
Prozaik Karel Schulz (6. 5. 1899 Městec Králové u Nymburka – 27. 2. 1943 Praha) rozvíjel nejprve avantgardní program jazykově-stylového experimentu, později po konverzi byl katolicky orientovaným autorem expresivních povídek a především nedokončeného románového životopisu Michelangelova (torzo proponované monumentální trilogie Kámen a bolest vyšlo v letech 1942 /první část/ a 1943 /nedokončená část druhá – Papežská mše/ a patří k vrcholným dílům moderní české i světové historické prózy). Působil též jako divadelní a filmový kritik a publicista. Literárně činný byl od začátku dvacátých let 20. století, pracoval jako novinář. Zprvu byl spjat s levicovým Devětsilem, ke konci dvacátých let konvertoval ke katolicismu. Zemřel předčasně, na komplikace způsobené srdeční chorobou.
Své vrcholné dílo Kámen a bolest začal psát v roce 1941 poté, co zanechal prací na pražském hudebnickém románu. V knize zobrazil život sochaře, malíře a básníka Michelangela Buonarrotiho.
V monumentální fresce s ústředními tématy vztahu duše a díla, identity a svobody tvůrčí individuality zachycuje vrchol i rozklad renesanční a humanistické periody, charakter politických, náboženských a kulturních struktur s jejich dynamikou a krizemi, především však na postavě Michelangela ztvárnil zrod, vzestup a vývoj geniálního umělce zápasícího s vlastními vášněmi a dilematy i s nepřízní osudu.
Michelangela konfrontoval Schulz s jeho antipodem Leonardem da Vinci. Kompoziční a stylová architektura umocněná bohatým slovníkem, složitou syntaxí, vyhrocenou dramatičností dialogů i vnitřních monologů se zasloužila o věhlas díla, které došlo i mezinárodního ocenění.
Nejde o úzce pojatou biografii, ale o mohutnou fresku zabírající vertikálně i horizontálně samu duchovní i politickou podstatu renesančního světa. Příznačným stylovým a kompozičním rysem románu je dialog a vnitřní monolog a navracející se „refrénovité“ motivy, které zesilují účinek prózy.
Schulzova renesance není „poklidným ostrovem harmonie lidí, věcí a přírody, ale tragickým vlnobitím na skálu prostoru a času.“ Petr Wittlich
Lit.: Štefanová, Veronika – Rokosová, Alena: Monumentální historická freska Kámen a bolest na Vltavě jako četba na pokračování. In web ČRo 3 Vltava, 7. březen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Svým posledním dílem, románem Kámen a bolest, vytvořil někdejší člen Devětsilu Karel Schulz jedno z vrcholných děl české historické prózy. Režisérka Markéta Jahodová vysvětlila, proč se Český rozhlas Vltava rozhodl uvést kompletní četbu na pokračování z tohoto románu právě v roce 2018.
Rok 2018 je rokem literatury a kultury československé a autor Karel Schulz, který napsal Kámen a bolest, je velká osobnost české literatury. Takže do vysílání určitě patří. A myslím, že redakce využila i toho, že jsme zhruba před dvaceti lety natočili dvacetidílný seriál – dramatizovanou četbu – zhruba z prostředka románu Kámen a bolest od kapitoly V zahradách medicejských. To, co teď natáčíme, se tehdy dramaturgovi Ladislavu Pourovi pravděpodobně nehodilo. Markéta Jahodová
V románu Kámen a bolest se Karel Schulz zabýval životem a tvorbou slavného sochaře, malíře a básníka Michelangela Buonarrotiho. Ten je pojítkem všech událostí, které se odehrávají na pozadí mistrova příběhu. Vzniká tak mohutná historická freska. Umělcův příběh je spojen s děním v Itálií na konci 15. a počátku 16. století, tedy s bouřlivým obdobím válek a církevních intrik. Autorovi nešlo o pouhý životní příběh umělce, ale o jeho niterný zápas o nalezení smyslu uměleckého snažení navzdory době, nalezení pravdy a krásy.
Při četbě nedokončeného románu Kámen a bolest si herec Marek Holý zase o něco více uvědomil koloběh dějin a archetypální situace, se kterými se člověk ve svém životě opakovaně konfrontuje.
Čím více čtu starší knižní tituly, tak vážně zjišťuji, že koloběh života je pořád stejný a některé věci jsou neměnné, jako je třeba boj o moc. Toto téma kniha Kámen a bolest obsahuje, stejně jako téma víry. S tím se lidé potýkali v době, o níž román hovoří, ale je pravdou, že s těmito otázkami se potýkáme i dnes. Tím i toto dílo se stává nadčasovým. Na knize Kámen a bolest mě fascinuje její jazyk. Bohatost jazyka, s jakou autor v díle zachází, to je něco neuvěřitelného. Je to sice složitý text, ale to je pro mě, jako pro herce dobře, protože člověk alespoň nezakrní. Marek Holý
Románem Kámen a bolest prostupují skrze bohatý autorský styl Karla Schulze výrazové prostředky různých druhů umění – literatury, hudby, malířství, sochařství i architektury.
Společnost ČEZ chce prodat svá aktiva v Bulharsku. Odchod polostátní firmy z balkánské země ale provázejí komplikace. Bulharská vláda i mezinárodní nevládní organizace mají vážné pochybnosti o firmě, která by měla aktiva ČEZu v Bulharsku převzít. Hrozí, že přes tuto obří transakci chce někdo vyprat špinavé peníze? Zeptáme se ředitele české pobočky Transparency International Davida Ondráčky. Moderuje Jan Bumba.
Natočeno 2018. Premiéra 6. 3. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h.). K poslechu zde.
Pozn.: Společnost ČEZ by ráda ukončila působení v Bulharsku. Nejvýhodnější nabídku za její aktiva předložila společnost Inercom. Proti prodeji právě jí ale protestoval premiér Borisov a výhrady mají i nevládní organizace. Hostem je David Ondráčka. (anotace)
Připravila Marie Bastlová.
Natočeno 2018. Premiéra 6. března 2018 (ČRo 1 Radiožurnál).
Lit.: Bastlová, Marie – Havel, Prokop: Mám veškeré platné bezpečnostní prověrky. Prezident se mnou počítá, říká Vratislav Mynář. In web ČRo 1 Radiožurnál, 6. března 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Český premiér Andrej Babiš vyzval před druhým kolem volby prezidenta Miloše Zemana, aby se distancoval od svých nejbližších spolupracovníků, myslel tím mimo jiné kancléře Vratislava Mynáře. Ten ale Babišovým slovům nepřikládá velkou váhu.
„Pro mě je důležité, co si o mé práci myslí pan prezident, já bych to přikládal možná nějaké nervozitě, možná nějakému afektu,“ říká Mynář s tím, že věří, že s ním je Zeman spokojen. „Pan prezident mi ve velmi přátelském rozhovoru sdělil, že s mou prací počítá,“ vysvětluje.
Potvrzuje také, že Zeman počítá i s prací poradce Martina Nejedlého, prezidentovým poradcem také zůstává šéf čínské investiční skupiny CEFC Jie Ťien-ming. Informace o údajném vyšetřování investora podle Mynáře nejsou potvrzené. „Pan prezident mluvil s čínskou velvyslankyní, ta mu nepotvrdila tyto spekulativní informace,“ dodává.
A jak dlouho bude trvat soudní řízení ohledně prověrky, kterou Mynářovi neudělil Národní bezpečnostní úřad? „Jsem rád, že nepotřebuji žádnou bezpečnostní prověrku. Mám veškeré platné bezpečnostní prověrky, které souvisí s výkonem mé funkce,“ říká. (more…)
Kde domov můj aneb o Němcích z Čech. Pořad vám představí katolického kněze Antona Otte, člověka, který velkou část života věnoval česko německému usmíření; stejně jako pozoruhodná sudetoněmecká organizace Ackerman Gemeinde. Připravila Lenka Svobodová.
Natočeno 2008. Premiéra 24. 5. 2008 (ČRo 2Praha, 18:30 h.; 24 min.).
Lit.: Svobodová, Lenka: Kde domov můj aneb o Němcích z Čech. In web ČRo 2 Praha, 24. 5. 2008 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dějiny a kulturu naší země po dlouhá staletí utvářelo vzájemně inspirující soužití dvou národů: Čechů a Němců. Tuto tradici přervala až druhá světová válka. Mnichovská dohoda a po ní nacistické hrůzy, ale i odsun německého obyvatelstva z poválečného Československa, který byl provázen řadou násilností, způsobily na obou stranách mnoho ran. Sudety jsou dodnes bolavým tématem pro mnoho Čechů i Němců; doposud zkreslovaným a bohužel i politicky často zneužívaným.
Dnešní díl rozhlasových dokumentů Dobrá vůle s názvem „Kde domov můj aneb o Němcích z Čech“ vám představí katolického kněze Antona Otte, člověka, který velkou část života věnoval česko německému usmíření; stejně jako pozoruhodná sudetoněmecká organizace Ackerman Gemeinde. Režie Yvona Žertová, technická spolupráce Miloš Kot a Ivana Možná.
Svoje náměty a připomínky k pořadům o lidech dobré vůle nám posílejte pod heslem Dobrá vůle na známou adresu Českého rozhlasu: Vinohradská 12, Praha 2, 129 00, nebo mailem na adresu: dobravule@rozhlas.cz.
Host: Jiří Hlaváč. Témata: demonstrace proti zvolení Zdeňka Ondráčka do vedení komise pro kontrolu GIBS; Ester Ledecká, Martina Sáblíková a podpora sportu u nás; genderově vyrovnaná státní hymna. Moderuje Zita Senková.
Natočeno 2018. Premiéra 6. 3. 2018 (ČRo 2 Praha, 8:30 h.; 26 min.).
Lit.: Senková, Zita – Hlaváč, Jiří – Taud, Rostislav: Jiří Hlaváč: Čeká nás po vzoru Německa a Rakouska změna hymny? Nezbavujme se něčeho, co vykonalo zázraky. In web ČRo 2 Praha, 6. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V Německu vadí genderová nevyváženost hymny, u nás často tápání slepce. Budeme teď zpívat Zde domov můj?
Německá zmocněnkyně pro rovnoprávnost Kristin Rose-Möhringová navrhuje upravit německou státní hymnu tak, aby byl text genderově neutrální a zohledňoval i ženy. Slovo „Vaterland“ (otčina) by ráda nahradila neutrálnějším „Heimatland“ (vlast) a slovo „brüderlich“ (bratrsky) výrazem „couragiert“ (odvážně).
Tradice je i budoucí hodnota
Inspirovala se rakouskou hymnou, která podobnými změnami prošla v roce 2012. Čeká nás něco podobného? „Vedle genderové neutrality existuje něco, čemu se říká tradice. A tradice má výpovědní hodnotu nejen v čase minulém, ale i v čase budoucím,“ upozorňuje skladatel a vysokoškolský pedagog Jiří Hlaváč.
„Já se přiznávám, že kdykoliv slyším text naší hymny, tak mne dojímá. Protože je v něm něco, co má sice archaičnost, ale i ohromný apel, čím vším tato země, tento národ prošly a k čemu všemu se hlásí. Kde domov můj je něco, co je pro mě naprosto skvělým vyjádřením mých pocitů.“ (more…)
Petr Šabata. Komentář. kladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové Potěmkinovu vesnici rozmetala na kusy. Kampaň ze strany Roberta Fica bude nechutná, podpásová a nezastaví se před žádnou špínou.
Natočeno 2018. Premiéra 6. 3. 2018 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h.).
Lit.: Šabata, Petr: Petr Šabata: Co se stalo na Slovensku? Začal politický boj na život a na smrt. In web ČRo Plus, 6. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Do minulé neděle bylo Slovensko středoevropským demokratickým a proevropským premiantem s moudrým prezidentem, ukázněným premiérem a civilizovanými poměry. Úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové tuhle Potěmkinovu vesnici rozmetala na kusy.
Co je to vlastně za zemi, to Slovensko uplynulých deseti dní? Jak se mohla za pár hodin změnit z premianta v černou ovci? A byla to opravdu před vraždou taková idyla a dnes takový malér?
Všichni se na Slovensku shodnou, že je potřeba především najít pachatele i objednavatele vraždy a odhalit i propojení zločinu s politikou. Tady ale shoda končí. Premiér Robert Fico v neděli naznačil a v pondělí řekl naplno, že prezidenta Andreje Kisku, opozici a převrat na Slovensku řídí americký finančník maďarského původu George Soros. To je vyhlášení politické války.
První reakce novinářů v Bratislavě se shodovaly, že se premiér asi zbláznil, že ho oslabil špatný zdravotní stav a vyčerpání z uplynulých náročných dní. Pozor, premiéra Fica neradno podceňovat. Blíže pravdě bude, že přesně ví, co dělá a že jako první zahájil tvrdou předvolební kampaň – předčasné volby mohou být za pár měsíců, ačkoliv není úplně snadné k nim dospět ústavní cestou.
Powered by WordPress