Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Podle hlasové terapeutky Ivany Vostárkové vypoví hlas o člověku téměř všechno. Lhát můžete slovem, hlasem nikoliv. V rozhovoru se dozvíte, jak se pracuje s hlasem, jak kultivovat svou mluvu, anebo proč nám náš hlas zní jinak, než jak jej slyšíme na nahrávce. K poslechu zve Stanislava Lekešová. Pořad není vysílán živě.

Natočeno 2018. Premiéra 21. 3. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:05 h). K poslechu zde.

Lit.: Lekešová, Stanislava – Horálková, Elena: „Už na hlase poznáte, že má člověk v sobě nějaké trauma.“ Rozhovor s hlasovou terapeutkou Ivanou Vostárkovou. In web ČRo 2 Praha, 21. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Musíme hlas trénovat? „Když slyším slovo trénovat, tak se zarazím, protože hlas je nám dán. Jde spíš o to, abychom mu nebránili, aby mohl přirozeně fungovat,“ říká Ivana Vostárková.

Jaký máš hlas, takový jsi. Podle pedagožky Ivany Vostárkové vypoví hlas o člověku téměř vše. Tvrdí, že slovy lhát můžete, ale hlasem nikoliv.

„Určitě znáte hlasy, které jsou vám příjemné nebo vás naopak odpuzují. Na nich je slyšitelné, že člověk má v sobě třeba nezpracované trauma. Nuance, které na hlase slyšíte, o něm přesně vypovídají,“ říká hlasová terapeutka a pedagožka Ivana Vostárková.

Jak úzká vazba je mezi hlasem a psychikou, dokazuje prý i to, že ve strachu nebo rozčilení člověku přeskakuje hlas. Nebo může hrůzou oněmět. Hlas vypovídá o tom, jestli se snažíte na své okolí nějak, třeba i nepravdivě, působit, nebo vystupujete upřímně a na nic si nehrajete.  (more…)

Dnešní literární magazín Ex Libris přiblíží knihu Dny mého života, kterou napsala prostějovská rodačka Helena Frischerová. Popsala v ní nelidské podmínky, které zažila v sovětských pracovních táborech. Vzpomínky na stalinský teror ve třicátých letech minulého století připomene – s pomocí této knihy – Veronika Kindlová.

Natočeno 2018. Premiéra 20. 3. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h.). K poslechu zde.

Hostem Hovorů je šéfredaktor reportážní publicistiky České televize Marek Wollner. Kromě své práce popíše i to, jak prožíval poslední roky komunistického režimu a v čem pro něj byla důležitá vysoká škola. Prozradí ale také to, co cítil a prožíval, když na Slovensku zavraždili investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenku. Moderuje Jana Klusáková.

Natočeno 2018. Premiéra 20. 3. 2018 (ČRo Plus, 22:05 h). K poslechu zde.

Před 70 lety, přesně 31. března 1948, zemřel v Praze novinář a spisovatel Egon Erwin Kisch. Říkal o sobě, že je „zuřivým reportérem“, ale šlo jen o jakousi reklamní nálepku. Přesto odborníci upozorňují, že jeho reportáže jsou spíše literaturou. Připravil a uvádí David Hertl.

V pořadu se nad dílem Egona Erwina Kische zamýšlí historik Eduard Burget.

Natočeno 2018. Premiéra 22. 3. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h.). K poslechu zde.

Lit.: Hertl, David: „Zuřivý reportér“ Egon Erwin Kisch míchal pravdu s uměním. Do Prahy se vrátil zemřít. In web ČRo Plus, 22. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Spisovatel a novinář Egon Erwin Kisch je považován za zakladatele investigativní žurnalistiky. Historikové ale upozorňují, že jeho tvorba je spíše literaturou než objektivním popsáním reálných událostí. V těchto dnech si připomínáme sedmdesát let od jeho úmrtí.

Být při tom

Egon Erwin Kisch se narodil 29. dubna 1885 v židovské rodině v Praze. Psaní ho lákalo od mládí. Po ukončení německé reálky studoval stavební inženýrství na německé technice, germanistiku a na Wredově soukromé škole žurnalistiku.

Před první světovou válkou přispíval do pražských německých listů Prager Tagblatt a Bohemia. Uplatňoval dokonalou znalost pražského prostředí i podsvětí. Do práce ho hnala touha vše poznat a být „při tom“. Zpočátku byl zpravodajem, postupně se dostal k publicistice.

Patřil do okruhu pražských německy píšících spisovatelů, jako byli Franz Kafka, Gustav Meyrink, Max Brod, Emil Utitz nebo Franz Werfel. Témata hledal hlavně na periferii společnosti a pověstná byla jeho vytrvalost. „Zuřivý reportér“ (tuto přezdívku si nejspíš vymyslel sám) zároveň od mládí inklinoval k levici.

Do Prahy se vrátil zemřít

V dubnu 1911 vyšla Kischova povídka Katastrofa s podtitulem Pražský příběh, která byla vlastně první verzí úspěšného románu Pasák (1914), tehdy označovaného za „pornografické“ dílo.  (more…)

Hostem je spisovatelka a scenáristka Halina Pawlowská. V poslední době vzbudil ohlas její scénář pro film Zoufalé ženy dělají zoufalé věci. Připravila a moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2018. Premiéra 23. 3. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:05 h) v cyklu Host Lucie Výborné. K poslechu zde.

Lit.: Výborná, Lucie – Švarcová, Alžběta: Při psaní se systematicky flákám, přiznává spisovatelka Halina Pawlowská. In web ČRo 1 Radiožurnál, 23. 3. 2018 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: „Vždy jsem si zvala jen hosty, kteří jsou mi sympatičtí. Za devět let nebyl v Banánových rybičkách jediný politik,“ směje se v rozhovoru s Lucií Výbornou moderátorka a dnes především spisovatelka a scenáristka Halina Pawlowská.

Dnešní svět je příliš vážný. Alespoň pokud k tomu má Halina Pawlowská co říct. „Všichni mají, v touze být úspěšní, pocit, že do úspěchu humor nepatří,“ uvažuje. „Teprve když ukážeme, v čem všem jsme dobří, teprve potom si dovolíme humor. Lidé už se za vtipy i omlouvají.“

Sama Halina Pawlowská na humor rozhodně nerezignovala. A se svou One woman show dnes vystupuje po celé zemi, ta aktuání se jmenuje Manuál zralé ženy. „Každá žena je zralá od 12 let,“ vysvětluje. „Slovo dozrání jsem plně pochopila těsně před šedesátkou, když mi zemřeli oba rodiče,“ dodává už vážně. „Dodnes s mámou mluvím.“

O svých rodičích vyprávěla už ve filmu Díky za každé nové ráno. Dodnes vzpomíná na to, jak se po premiéře její otec rozhodl každému divákovi v kině Blaník říct, že film rozhodně „není o něm“. „Maminku to po nějaké době přestalo bavit a řekla: ‚Samozřejmě to není o tobě. Ty jsi mnohem horší.‘“  (more…)

Host: Marie Janečková, jazykovědkyně Jihočeské univerzity. Proč naše praprababičky říkaly postélka a my přitom dnes chodíme spát do postýlky? Co je to kalamajka, jak vypadá vraný kůň a o čem mluvili lidé před sto lety, když řekli žejdlík? Jak a proč se mění slova, která používáme v českém jazyce? Jaká slova už za pár let používat nebudeme a která naopak přibydou? Moderuje Romana Lehmannová.

Připravil ČRo České Budějovice v roce 2018. Premiéra 20. 3. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 h) v cyklu Klub Rádia Junior.