Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Jednou z hlavních hrdinek románu Jiřího Weila Moskva-hranice, kde autor jako jeden z prvních popsal fungování stalinské diktatury, je žena jménem Ri. Jejím předobrazem byla Češka v gulagu Helena Frischerová. O prostějovské rodačce připravil David Hertl.

Hovoří Alena Machoninová.

Natočeno 2018. Premiéra 22. 3. 2018 (Český rozhlas Plus, 20:05 h.).

Lit.: Moravec, Dan: Takzvaná „lágrová literatura“… In Facebook Audiodokument žije, 17. 4. 2018 (status). – Cit.: Takzvaná „lágrová literatura“, vzpomínky politických vězňů a vězeňkyň na léta v gulagu, vycházela v Sovětském svazu od roku 1962. Prvenství patřilo novele Alexandra Solženicyna Jeden den Ivana Děnisoviče.

Koncem osmdesátých let v éře Michaila Gorbačova podobné literatury přibylo. V roce 1989 vyšly poprvé i vzpomínky Heleny („Helly“) Frischerové. Byly součástí antologie povídek, veršů a dopisů vězňů sovětských lágrů, kterou sestavil a pod názvem Dodnes to tíží vydal Semjon Vilenskij. Krásná práce od Davida Hertla.

Lit.: Hertl, David: Jak se rodačka z Prostějova ocitla v gulagu. In Týdeník Rozhlas 14/2018 (článek).

Lit.: Hertl, David: Helena Frischerová strávila 10 let v gulagu. Stala se předobrazem hrdinky z románu Jiřího Weila. In web ČRo Plus, 29. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Frischerová byla propuštěna v listopadu 1947. Do Československa se nevrátila, vzhledem ke svým židovským kořenům předpokládala, že všichni její příbuzní jsou mrtvi. Dožila v Moskvě.

Když u nás v roce 1937 vyšel román Jiří Weila Moskva-hranice, vzbudil menší ohlas, než si dnes myslíme, že vzbudit měl. Autor, kdysi přesvědčený komunista, jako jeden z prvních popsal fungování stalinské diktatury. Jednou z hlavních hrdinek románu je žena jménem Ri. Jejím předobrazem byla Češka Helena Frischerová (1906 – 1984), původně prostějovská rodačka.

Próza v druhé osobě

Takzvaná „lágrová literatura“, vzpomínky politických vězňů a vězeňkyň na léta v gulagu, vycházela v Sovětském svazu od roku 1962. Prvenství patřilo novele Alexandra Solženicyna Jeden den Ivana Děnisoviče.

Koncem osmdesátých let v éře Michaila Gorbačova podobné literatury přibylo. V roce 1989 vyšly poprvé i vzpomínky Heleny („Helly“) Frischerové. Byly součástí antologie povídek, veršů a dopisů vězňů sovětských lágrů, kterou sestavil a pod názvem Dodnes to tíží vydal Semjon Vilenskij.

Text Heleny Frischerové byl však upraven necitlivým přepisem do spisovné ruštiny; Frischerová přitom psala rusky s určitými obtížemi, v jejích textech se objevují bohemismy a germanismy, ale především celé dílo sepsala v pozoruhodné jazykové formě druhé osoby:

„Už neděláš na kobercích, ale vyrábíš kostýmy a ozdoby pro sváteční divadelní vystoupení. Pracuješ hodně a dlouho, ale můžeš zůstat ‚doma‘. Můžeš na hodinu nebo dvě utéct do cely a psát tam své lístky, vonící loučením,“ popisovala Frischerová poslední týdny před propuštěním.

Deset let v gulagu

Helena odešla v roce 1935 s manželem Abrahamem Frischerem za prací do Sovětského svazu; podílel se tam na řízení stavby moskevského metra. Jako další cizinci žili i Frischerovi v poměrech, které převyšovaly sovětský standard. V letech, kdy běžní obyvatelé sovětských měst sdíleli se sousedy toalety nebo kuchyň, měli Frischerovi byt s vlastní koupelnou i kuchyní.

„Byt slušný, jen nábytek staromódní a těžký, ale jinak pohodlný. Pokoje veliké a koberce těžké. Byt se podobal úřednickým bytům počestných maloměšťáckých rodin na Západě, průměrný, nemohl ničím překvapit. Samostatná kuchyň a koupelna? Je přece samozřejmé, že byt má příslušenství,“ říká Ri v románu Jiřího Weila.

Štěstí manželů Frischerových trvalo ale krátce: v roce 1937, v době velkého stalinského teroru, byli zatčeni. Abraham byl popraven v lednu 1938, Hella prožila následujících deset let v gulagu.

Lágr jako město

„Lágr vypadá jako město obehnané zdmi. Uvnitř se nachází řada podlouhlých budov: obytné baráky, umývárna, dezinfekční místnost, záchody, kanceláře, dílny, kuchyň. Každý barák stojí ve vlastním čtverci vymezeném vysokými kůly; dráty a plotem je oddělen od ostatních. Barák za barákem pomaloučku hltá přicházející lidi. Uvnitř najdou nekonečné dvoupatrové pryčny rozmístěné podél stěn, v úzkém průchodu stůl, lavice a kamínka vyrobená z plechového sudu od nafty. Nic víc,“ popisuje Frischerová tábory gulagu: „Mužské posílají pěšky na stavební práce, staví tu silnici a železnici mířící do neproniknutelné tajgy.“

Frischerová byla propuštěna v listopadu 1947. Do Československa se nevrátila, vzhledem ke svým židovským kořenům předpokládala, že všichni její příbuzní jsou mrtvi. Dožila v Moskvě, obklopena přáteli, kteří za sebou měli podobnou životní zkušenost.

Právě Heleně Frischerové věnuje další pořad z cyklu Portréty rusistka Alena Machoninová, autorka doslovu k českému vydání lágrových vzpomínek této pozoruhodné ženy.

Připravil Pavel Hlavatý. V Archivu Plus se vrátíme do března roku 1948. Po únorovém puči tehdy nastupila takzvaní vláda obrozené Národní fronty a pod okny svého bytu zemřel ministr zahraničních věcí Jan Masaryk. Jeho smrt nebyla dodnes uspokojivě objasněna.

Natočeno 2018. Premiéra 23. 3. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Archiv Plus. Repríza 10. 3. 2021 (ČRo Plus, 11:10 h.). K poslechu zde.

Lit.: Hlavatý, Pavel: Březen 1948: Smrt Jana Masaryka v přímém přenosu. In web ČRo Plus, 23. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Nástup vlády obrozené Národní fronty a smrt Jana Masaryka symbolizovaly definitivní převzetí moci komunisty a začátek téměř dvaačtyřicetileté totality v naší zemi.

Únor 1948 skončil a prezidentem Benešem jmenovaná vláda obrozené Národní fronty se ujímá moci. Oproti té předchozí jsou představitelé nekomunistických stran nahrazeni dílem tzv. zástupci společenských organizací (tj. dalšími komunisty, ve vládě za odbory zasedá například jeden z nejmocnějších komunistů Antonín Zápotocký) a dílem komunistickými „krtky“ v jednotlivých stranách (lidovci Josefem Plojharem a Aloisem Petrem, národními socialisty Emanuelem Šlechtou a Aloisem Neumanem a demokratem Jánem Ševčíkem).

Původně dvanáct ministrů za tyto tři strany bylo tedy nahrazenou pěticí zrádců. Ze tří na čtyři posílilo zastoupení sociální demokracie, šlo však pouze o taktický manévr, protože v červnu 1948 byla sociální demokracie sloučena s KSČ.

První zasedání této vlády proběhlo 5. března a na přicházející ministry si „počíhal“ servilní rozhlasový reportér. Nahrávka se v rozhlasovém archivu dochovala a vybrali jsme z ní kratičké rozhovory.  (more…)

Před patnácti lety začala americká invaze do Iráku. Vedla k dnešní rozvrácenosti celého regionu? Byla třeba i jednou z hlavních příčin uprchlické vlny a krize, kterou způsobila po letech v Evropě? Na to hledá odpověď dnešní pořad Zaostřeno. Připravil Vít Pohanka.

Natočeno 2018. Premiéra 20. 3. 2018 (ČRo Plus, 15:33 h). K poslechu zde.

Cyklus dokumentů. Připravili Pavel Zarodňanský (1), Dorota Vlnová (2), Bernadeta Babáková (3), Marek Franko (4), Eduard Cicha (4), Vladimír Mareček (5).

Natočeno 2018. Premiéra 19. – 23. 3. a 26. – 30. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h). Repríza 8. – 12. 7. a 15. – 19. 7. 2019 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h).

Pozn.: Uvedeno také na Slovenském rozhlase pod názvem Cesta medzi riadkami v cyklu Fíčer Rádia Devín (k poslechu zde).

Obsah: Jak dlouho trvá Čechovi, Slovákovi a Gruzínovi překonat bariéry? Pět cigaret. Přesně tolik nám tenkrát během cesty z Brna do Vratislavi stačilo, abychom se s básníkem Paatou Shamugiou, novinářkou Nino Chimakadze a novinářem Michalem Havranem přesvědčili, že z nás týden cestování po městech festivalu Měsíc autorského čtení udělá přátele. Připravil Pavel Zarodňanský. Repríza 20. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 1.30 hodin) v cyklu ČeskoSlovenský rok.

2. Slovenka, Čech a Gruzínec. Tři lidé, kteří nesdílejí společný jazyk. Tři lidé, kteří spolu cestují. Autorka dokumentu, Emil Hakl a Giorgi Lobzhanidze. Tato situace se stala výchozím místem pro radiodokument v němž autorka prostřednictvím deníkových záznamů svých protagonistů zjišťuje, jaké dojmy a zkušenosti si ze společného cestování střední Evropou odnášejí. Připravila Dorota Vlnová. Repríza 21. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 1.30 hodin) v cyklu ČeskoSlovenský rok.

3. Když může být epistolární román, proč ne dokument? Autorka dokumentu sdílí formou dopisů úskalí tvorby svého radiodokumentu, ale i poetické zážitky z cesty po městech Měsíce autorského čtení se slovenskými básníky Peterem Repkou a Ivanem Štrpkou a gruzínským básníkem Batu Daneliou. Připravila Bernadeta Babáková. Repríza 22. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 1.30 hodin) v cyklu ČeskoSlovenský rok.

4. Gruzínská básnířka Lela Samniashvili a český písničkář Oldřich Janota na cestě nejen životní a umělecké, ale i cestě střední Evropou. Centrem jejich společných úvah se stává téma samoty. Připravili Marek Franko a Eduard Cicha. Repríza 23. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 1.30 hodin) v cyklu ČeskoSlovenský rok.

5. Slovenský prozaik Ondrej Štefánik čte ze své prózy Som Paula. Autora tohoto radiodokumentu zajímá moment chyby, či nepředvídatelné události, která hatí plány. Nečekaná situace, nedokonalost může totiž přiblížit skutečnosti podstatnějším způsobem. Připravil Vladimír Mareček. Repríza 26. 3. (ČRo 3 Vltava, 1.35 hodin) v cyklu ČeskoSlovenský rok.

6. Archa Gaspara Noeho. Jaké to je promítnout porno na budovy vlády v Tbilisi? A proč něco takového vůbec dělat? Napínavý příběh gruzínského spisovatele Erkleho Deidsadzeho doplňují hloubavé vstupy básníka Petra Hrušky. Připravila Mária Pinčíková. Premiéra 16. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h).

7. Silvestr Lavrik – sošný idol slovenské literatury, který se vždy rád obracel k obyčejnému slovenskému člověku. A gruzínský bard Rezo Thabukašvili – bývalý voják a současný bohém – své povídky věnoval těm obyčejným lidem ze dna. Připravil Ondřej Šálek. Premiéra 17. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h). Repríza 18. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 1.30 hodin).

8. Neboj. Cestopisný radiodokument za účasti spisovatele Marka Šindelky a Zazi Koshkadze o literatuře, lidech, národech, empatii a strachu, který není vrozený, ale naučený. Vyvíjí se s věkem, od jednoduchých forem útlaku v dětství až k reakcím na složitější situace. Připravila Juliána Horvátová. Premiéra 18. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h). Repríza 19. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 1.30 hodin).

9. Je to tak, že aby literární postava skutečně fungovala, nesmí být šťastná? Spisovatel Vladimír Balla ve své povídce předznamenává příběh, který sám prožije během festivalu autorského čtení. Je o spisovateli, který nemá rád veřejná čtení. Gruzínský spisovatel Davit Gabunia oproti tomu bere „čítačkové turné“ vážně, připraven hovořit o vysoké literatuře a problematické maskulinitě. Radiodokument spojuje oba světy v jeden. Připravil Andran Abramjan. Premiéra 19. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h). Repríza 20. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 1.30 hodin).

10. Zvuk, ktorý som nepočul. Rozhlasový dokument zaznamenává cestu dvou autorů, Arnošta Goldflama a gruzínské spisovatelky Kato Javakhišvili. Na této cestě nasloucháme zvukům měst i jejich obyvatelům. Zvuk nás však ještě zavede o kus dál, otevře vzpomínky na dětství. Jaký zvuk má dětství? A jaký zvuk má psaní? Připravila Anna Žembová. Premiéra 20. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h). Repríza 23. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 1.35 hodin).

Magazín Leonardo zaznamenal smutnou zprávu, která přišla z Keni – zemřel poslední samec nosorožce bílého severního jménem Sudán. Připomene, že i když to tak nevypadá, je dnes první jarní den. Prozradí, proč je málo vrabců. A o české měně a její historii bude mluvit Petr Vorel z Univerzity v Pardubicích. Moderuje Veronika Sedláčková.

Natočeno 2018. Premiéra 20. 3. 2018 (ČRo Plus, 14:33 h.).

Host ve studiu. Připravil Jiří Matějů.

Hovoří Miroslav Vitouš.

Připravil ČRo Olomouc v roce 2018. Premiéra 21. 3. 2018 (ČRo Olomouc)

Lit.: Matějů, Jiří: Na přelomu 60. a 70. let byla ve vzduchu múza, vznikly fantastické věci, připomíná Miroslav Vitouš. In web ČRo Olomouc, 21. březen 2018 (článek + nahrávka k poslechu).  – Cit.: Jako výjimečný talent odešel v 19 letech do Ameriky a během pár let hrál snad se všemi hvězdami, které si umíme představit. A změnil pojetí hry na basu.

Od pondělí do čtvrtka žije Olomouc rozhlasem. K programu 34. ročníku přehlídkyrozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio se hlásí i ArtCafé – od 16:05 do 17:30 vás čeká živé vysílání z Olomouckého Horního náměstí, ze stříbrného rozhlasového karavanu. Bavit se budeme o několika olomouckých kulturních akcích – přijde ředitel festivalu Academia Film Olomouc neboli AFO Jakub Ráliš, dále ředitel přehlídky animované tvorby PAF Alexandr Jančík a trojici doplní ředitel olomouckého Divadla na cucky Jan Žůrek. Moderuje Jaroslava Haladová, hudbu kapel spjatých s Olomoucí vybírá Tomáš Rossi.

Natočeno 2018 (Olomouc). Premiéra 20. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 16:05 – 17:30 h).

Moderuje Světlana Lavičková. Téma: Sesuvy půdy. Hosté: RNDr. Josef Stemberk CSc., ředitel Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR a dr. Jan Blahut – vedoucí oddělení inženýrské geologie.

Natočeno 2018. Premiéra 20. 3. 2018 (ČRo 2 Praha, 16:04 h).

V indexu finanční gramotnosti České bankovní asociace (ČBA) dosáhli Češi i tentokrát jen průměrného výsledku, 56 bodů ze 100. Je to o bod více než v loňském průzkumu. Proti předchozím letům si však lidé začali více peněz odkládat stranou, finanční rezervu si tvoří téměř tři čtvrtiny z nich. Hostem Interview Plus bude Jana Hamanová, vedoucí výzkumu společnosti SCaC. Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2018. Premiéra 20. 3. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h). K poslechu zde.